Daně a pojištění - strana 3

Jaká hodnota se píše v přiznání k dani z příjmu právnických osob do řádku č. 5, přílohy č. 1, C. Odpis pohledávek (řádek je označen textem: Stav nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994, k nimž lze tvořit zákonné opravné položky (§ 8a zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání)? Příklad: Společnost s r. o., eviduje svou první pohledávku po splatnosti. Pohledávka ve výši 100 000 Kč, byla splatná 31. 1. 2022 a dosud neuhrazena. K datu 30. 9. 2023 vytvořím zákonnou opravnou položku dle § 8a ZOR ve výši 50 % tedy 50 000 Kč. Jakou hodnotu pohledávky tedy uvedu do ř. 5? Bude to celá hodnota pohledávky 100 000 Kč, anebo jen ta část ke které dosud nebyla vytvořena opravná položka tedy 50.000 Kč. Do ř. 6 pak uvedu hodnotu v roce 2023 vytvořené zákonné opravné položky 50.000 Kč. Do ř. 7 pak uvedu celkový stav zákonných opravných položek v účetnictví ke dni 31. 12. 2023, tedy také 50.000 Kč. Souhlasí? 

Článek 30 první pododstavec, článek 60 a čl. 71 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že: brání vnitrostátní právní úpravě, podle které se čl. 215 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, použije obdobně na daň z přidané hodnoty (DPH) při dovozu, pokud jde o určení místa, kde vzniká povinnost k této DPH při dovozu.

Zásada přednosti unijního práva musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu, který využil možnosti, kterou mu přiznává článek 267 SFEU , ukládá povinnost nepoužít právní posouzení vnitrostátního soudu vyššího stupně, pokud má s ohledem na výklad ustanovení unijního práva podaný Soudním dvorem ve formě rozsudku nebo usnesení s odůvodněním ve smyslu článku 99 jeho jednacího řádu za to, že uvedená posouzení nejsou s tímto právem v souladu. Tato zásada však nebrání vnitrostátní právní úpravě, která se omezuje na to, že vnitrostátním soudům nižšího stupně ukládá povinnost odůvodnit jakoukoli odchylku od těchto posouzení. Článek 167, čl. 168 písm. a) a čl. 178 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být ve světle zásad daňové neutrality a právní jistoty vykládány v tom smyslu, že nebrání praxi, na jejímž základě daňová správa odepírá osobě povinné k dani nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) související s pořízením zboží, které jí bylo dodáno, z důvodu, že fakturám týkajícím se těchto pořízení nelze důvěřovat na základě okolností svědčících o nedostatku řádné péče ze strany uvedené osoby, přičemž tyto okolnosti jsou v zásadě posuzovány s ohledem na oběžník pro osoby povinné k dani zveřejněný touto správou, pokud – tato praxe a tento oběžník nezpochybňují povinnost uvedené správy právně dostačujícím způsobem prokázat objektivní skutečnosti, na základě kterých se lze domnívat, že se uvedená osoba dopustila úniku na DPH nebo že věděla nebo měla vědět, že dotčené plnění je součástí takového úniku, – uvedená praxe a uvedený oběžník neukládají téže osobě povinné k dani nést břemeno složitého a důkladného prověřování dodavatele, – požadavky uplatňované uvedenou správou jsou v souladu s požadavky stanovenými oběžníkem a – zveřejněný oběžník pro osoby povinné k dani byl formulován jednoznačným způsobem a jeho použití bylo pro procesní subjekty předvídatelné. Směrnice 2006/112 musí být vykládána v tom smyslu, že – brání tomu, aby se daňová správa v případě, že hodlá osobě povinné k dani odepřít nárok na odpočet DPH odvedené na vstupu z důvodu, že se tato osoba podílela na kolotočovém podvodu v oblasti DPH, omezila na prokázání, že toto plnění je součástí kruhového fakturačního řetězce, – uvedené správě přísluší, aby přesně určila skutečnosti zakládající daňový únik a předložila důkaz o podvodném jednání a dále prokázala, že se osoba povinná k dani na tomto úniku aktivně podílela, nebo alespoň věděla či měla vědět, že pořízení zboží nebo služeb, jež uplatňuje na podporu tohoto nároku, je součástí uvedeného úniku, což nutně nevyžaduje identifikaci všech účastníků tohoto úniku a jejich příslušných jednání.

Po zemřelé mamince jsem se sestrou před 5 roky zdědil napůl byt. Sestra mi svoji polovinu darovala, takže jsem vlastníkem jen já. V současné době byt pronajímám. Chtěl bych byt zahrnout do společného vlastnictví manželů. Jak nejlépe situaci vyřešit a jaký dopad bude na daň z příjmu? Matka měla bydliště v bytě 40 roků.

V roce 2022 byla zakoupena nemovitost - hotel. Tato nemovitost je dále pronajímána dle paragrafu 9. Od roku 2022 je uplatňován zrychlený odpis z kupní ceny, tzn. 10.000.000 Kč (kupní cena byla stanovena na základě znaleckého posudku). V roce 2024 byla zjištěna chyba ve znaleckém posudku. Skutečná cena byla stanovena na 11.000.000 Kč. Jakým způsobem se projeví navýšení hodnoty o 1.000.000 Kč v odpisech? Rozloží se hodnota do stávajících odpisů jako technické zhodnocení? Nebo bude tato částka odepisována jako opravná položka? Prodlouží se délka odepisování?

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?

Přišlo nám oznámení o změně místní příslušnosti z ÚSSZ. Firma má sídlo na Praze 4, dosud jsme byli evidováni na PSSZ. Nyní přišlo oznámení o přechodu na OSSZ Kutná Hora. Je nějaká možnost toto rozhodnutí zvrátit? 

U naší hlavní banky máme nyní možnost využívat termínovaný vklad. Nejedná se zvlášť o účet, nemáme k dispozici žádné výpisy. Z uzavřeného převodu máme pouze potvrzení, které obsahuje výši úroku, částku a termín, kdy nám budou peníze připsány zpět na účet. Jedná se zpravidla o termínovaný vklad přes noc, kdy nám další den bude připsána zpět částka včetně úroku. Dle informací od bankéřky se jedná o úrok, který není zdaněný. Můžeme takový druh převodu účtovat přes účet peníze na cestě? Úrok účtujeme na účet 662. Na jakých řádcích daňového přiznání k dani z příjmu bude následně tento úrok zachycen? Jsou zde nějaká úskalí?

Na firmu uvalil FÚ exekuci kvůli neplacení daní. Firma má v majetku automobily, které kvůli exekuci FÚ zastavil. Tyto automobily nejsou plně odepsány. Je možné v době, kdy je na automobily uvalena zástava, pokračovat v daňových odpisech a tudíž jimi snižovat hospodářský výsledek?

Společnost s r. o. eviduje zahraniční pohledávku ve výši EUR 1587,99 (Kč 40.430) splatnou 16. 6. 2021. 1) Dne 17. 12. 2023 tvorba opravné položky dle § 8a ZoR ve výši 100 % (Kč 40.430) MD 588/D 391 (firma netvořila 50% OP po 18 měsících po splatnosti). 2) Dne 30. 4. 2024 odpis pohledávky Kč 40.430 MD 546/D 311 a rozpuštění opravné položky MD 391/D 588. 3) Dne 30. 4. 2024 zaúčtování kurzového rozdílu přeceněné pohledávky k 31. 12. 2023 MD 311/D 663. Je možné tvořit 100% opravnou položku až v roce 2024 (např. v lednu) a v tom samém roce před promlčením pohledávku odepsat? 

Jak je to s uznatelností nákladů při výpočtu daně z pronájmu bytové jednotky? V roce 2023 zaplaceno v rámci předpisu měsíčních plateb za správu domu a pozemku za bytovou jednotku v rámci SVJ celkem 17 722 Kč. Částka zahrnuje dlouhodobé zálohy na opravy, platbu za správu, platbu za účetnictví a havarijní službu. V roce 2023 bylo provedeno zateplení části domu částkou 975 984 Kč, na které si společenství vlastníků vzalo úvěr. Je možné částku 17 722 Kč považovat rovnou za uznatelný náklad? Nebo musím postupovat tak, že zvýším vstupní cenu bytové jednotky o podíl na zateplení (107 341 Kč) a zvýšit hodnotu odpisů o 3,4% × 107 341 Kč = 3 650 Kč? Dále v případě navýšení odpisů předpokládám nutnost každoročního krácení odvedených peněz za správu domu a pozemku o tuto částku, tj. 17 722 Kč - 3 650 Kč = 14 072 Kč. Oba postupy by tak vedly ke stejným uznatelným nákladům pro výpočet daně, což se mi nezdá. 

Fyzická osoba, občan nepodnikatel, prodal koncem roku 2023 pozemek, v roce 2023 obdržel pouze zálohu a zbytek kupní ceny bude doplacen až 5/2024. Současně v prosinci 2023 sepsal kupní smlouvu na nákup rodinného domu. Kdy má se hlásit, že obdržené finanční prostředky použije na nákup nemovitosti pro vlastní bydlení, a to do lhůty pro podání přiznání v roce 2024 nebo až 2025?

Po ukončení dědického řízení fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, chce dědic založit s. r. o. s tím, že něm použije prostředky (majetek) zděděný, který vznikl na základě podnikatelské činnosti otce. De facto chce v podnikání fyzické osoby pokračovat jako s. r. o. – činnost bude stejná. Lze to považovat za pokračování v podnikatelské činnosti zesnulého? Pokud ne, jak bude třeba vypořádat DPH, majetek, odpisy, zaměstnance, co lze využít z hlediska daní? Pokud ano, jaký bude mechanismus a podmínky převodu?

Rádi bychom se zeptali na daňovou uznatelnost drobných dárků podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů na straně zaměstnavatele/společnosti. Rádi bychom naše zaměstnance podarovali těmito drobnými předměty (vše je označeno logem naší firmy a je do limitu 500 Kč/kus), konkrétně se jedná o kosmetické tašky obsahující kosmetiku. Je možné tyto dárky posoudit jako daňově uznatelný náklad? 

Obchodní společnost bude stavět polyfunkční dům, kde převládá funkce bydlení (51 %), komerční prostory budou ve zbývajících 49 % plochy. Objekt má mít dle stavebního povolení 3 užitná podlaží, kde: suterén bude sloužit jako společné technické zázemí (kotelna a ohřev TUV, sklepní prostory, garážové stání a společné spojovací schodiště); 1. NP pro komerční využití společnosti (kanceláře, společné schodiště); 2. NP pro samostatné bydlení, kde budou dvě bytové jednotky(+ sklepní koje, společná chodba a schodiště). Oba byty budou do 120 m2, v plánu je jejich pronájem FO, případně prodej. Jakou sazbu nám mají fakturovat dodavatelé při budování základové desky a 1. NP (základní vs snížená) a v jaké výši máme nárok na odpočet v případě budoucího pronájmu, nebo prodeje? Pokud by došlo ke změně stavebního povolení a byty ve 2. NP bychom nedostavěli, mělo by to vliv na uplatnění odpočtu DPH ze základové desky a 1. NP?

Fyzická osoba vlastní byt, který pronajímá dlouhodobě firmě (s. r. o.), která jej používá pro své účely. Musí z tohoto pronájmu odvádět 15% daň a musí mít na pronájem ŽL, nebo stačí jednou za rok podat daňové přiznání a odvést pouze daň? Když příjem z pronájmu je 20.000 Kč a za byt je placena hypotéka ve výši 15.000 Kč, bude se danit pouze rozdíl, tj. 5.000 měsíčně nebo celých 20.000? Ještě jen pro pořádek, fyzická osoba, která byt pronajímá je zároveň jednatelem a společníkem zmíněné s. r. o., které je byt pronajímán.

Společnost s r. o. nakupila v dubnu 2024 automobil na za  3000 000 Kč + DPH 630 000 Kč. Na tento automobil byla zaplacená v prosinci 2023 záloha ve výši 300 000 Kč + DPH 63 000 Kč. Může dle přechodných ustanovení uplatnit firma z automobilu celou hodnotu DPH nebo pro ni bude platit limit 420 000 Kč? Z jaké částky bude odpisovat pro daň z příjmu právnických osob?

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na jeho vyjádření k bydlení v rámci použití snížené sazby DPH.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na daňové úniky a zneužití práva v obchodních transakcích a rozhodování soudů v konkrétních případech, kde je sporné, zda byl podvod skutečně proveden a kdo je odpovědný za zaplacení daně uvedené na faktuře.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na povinnosti příjemce plnění být osobou povinnou k dani, zejména ve spojitosti s dodávkami zboží do jiných členských států EU, a na to, zda lze osvobodit dodání zboží, které převzal jiný subjekt, pokud je tento subjekt osobou povinnou k dani. Další část bude věnována členu představenstva akciové společnosti ve výkonu ekonomické činnosti ve smyslu zákona o DPH a zda je tedy považován za osobu povinnou k dani.