Daně a pojištění - strana 499

Bratr se sestrou vlastní les, každý polovinu. Bratr podniká jako soukromý zemědělec, o tento les se stará (provádí výsadbu, úklid, těží dřevo) a nyní v důsledku kůrovcové kalamity musel vytěžit dřevo a prodat ho. Kdo bude zdaňovat příjem z prodeje dřeva, když les je ve spoluvlastnictví sourozenců?

Firma (s. r. o.), mnoho let plátce DPH, s obratem nad 10 miliónů měla za rok 2019 pokles až na 7 milionů tržeb. V přiznání za prosinec 2019 firma označila kódem Q že následující rok bude čtvrtletním plátcem. Stane se čtvrtletním plátcem automaticky, nebo to musí finanční úřad ještě potvrdit nějakým rozhodnutím?

Informace Generálního finančního ředitelství obsahuje postupy pro daňové subjekty v případech, kdy novela zákona o DPH dosud nenabyla účinnosti. Zároveň zveřejňuje odkaz na IT dokumentaci týkající se nové struktury souboru Souhrnného hlášení VIES.

Musím dávat do kontrolního hlášení do kategorie B2 přijaté faktury za nájemné, i přesto, že hodnota faktury není vyšší než 10.000 Kč? Nejedná se o splátkový nebo platební kalendář, ale o obyčejnou fakturu - daňový doklad (například nájemné za operativní leasing). Na školeních ke kontrolnímu hlášení nás učili, že nájemné je výjimka a vždy náleží do kategorie B2, ale nevím, kde v zákoně toto najít. 

Společnost H. má koncesní listinu na: Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW. Společnost H. nyní dodávala teplo pouze SVJ a DPH je tam 15 %. Od 1. 1. 2020 bude tedy sazba 10 %? Jaká bude situace, pokud společnost H. bude nyní dodávat teplo společnosti s ručením omezeným. Tato společnost je vlastníkem bytových jednotek a není tam ani žádný nebytový prostor. Bude také snížené DPH 10 %? Společnost H. je správcem těchto bytů a vede i vyúčtování - na základě smlouvy se společností s. r. o. Pokud pro rok 2020 je platná sazba 10 %, jak udělám vyúčtování? Zálohy placené v roce 2019 budou s 15 %, ale co s nedoplatkem, který bude uhrazen v roce 2020 - tam bude 10 %? 

FO - podnikatel koupil automobil v roce 2018 - v prosinci, ale zaplatil jen zálohu, zbytek splácí. Prodávající nebyl podnikatel a auto bylo prodáno na základě kupní smlouvy. Vlastníkem automobilu je stále prodávající a provozovatel je FO podnikatel (kupující). Co teď s tím? Můžu zařadit automobil do majetku společnosti? Předpokládám, že ho nemohu odepisovat, ale můžu si uplatnit naftu, opravy automobilu, pojištění....FO podnikatel ho skutečně používá pro svojí podnikatelskou činnost. Zatím ho mám zaúčtovaný na 042, ale co dál. Silniční daň byla podnikatelem (kupujícím) za rok 2018 i 2019 zaplacena. Je to daňový náklad, i když je pouze provozovatel a není vlastník? Auto bude zaplaceno až v roce 2020.  Vlastníkem automobilu je stále prodávající - tedy je zapsaný v technickém průkazu. Provozovatelem je kupující - je zapsaný v technickém průkazu. Prodávající je nepodnikatel. Kupující je podnikatel FO. Kupující auto splácí - nepravidelně. Auto kupující používá každý den ke své podnikatelské činnosti. - platí silniční daň. Vlastníkem auta se kupující stane až zaplatí automobil - což zatím nikdo neví, kdy to bude. Auto bylo pořízeno na základě kupní smlouvy. Před prodejem byl vlastník i provozovatel prodávající. Smluvně byla ujednána výhrada vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny kupujícím. 

Objevila se mi v účetnictví faktura na nákup mobilní aplikace (krabicové řešení). Faktura má IE DIČ a je na ní uveden základ daně a česká 21% DPH. Mohu si DPH nějakým způsobem nárokovat? 

Společnost s r. o. - správa bytů - zakoupila vyvolávací systém k vydání pořadového čísla za 60 000 Kč v přenesené daňové povinnosti. Máme ho zařadit do odpisové skupiny, nebo do technického zhodnocení budovy? 

Máme pohledávku ve výši cca 500 000 Kč. Splatná byla v 7/2017. Prokazatelně jsme upomínali dlužníka, který slibuje, že uhradí. Část pohledávky zaplatil naposledy v 1/2019. Od té doby nic. Nikdo s námi nekomunikuje. Chtěli jsme tedy vytvořit opravnou položku a začít postupně tuto pohledávku odpisovat. Ale od 5/2019 je firma v insolvenčním řízení. Přihlásili jsme tedy naši pohledávku k soudu do tohoto řízení. Částka i se zákonnými úroky je cca 562 000 Kč. Celou částku pohledávky ve výši 500.000 Kč jsme dali na účet 391 Opravná položka k pohledávkám. Nyní v 1/2020 jsme obdrželi od soudu usnesení, že se zjišťuje úpadek. Co přesně doložit soudu, jaká zajišťovací práva uplatníme na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách? Jak dále postupovat, aby mohla být pohledávka daňově odepsána (zda máme čekat na soud nebo již můžeme odepisovat)? V případě daňového odepisování, jak postupovat, termíny, částky, vyplňování v daňovém přiznání, případně další informace?

Přiznání k dani silniční za zdaňovací období roku 2019 je potřeba podat a daň také zaplatit nejpozději do konce pátku 31. ledna. Přiznání by neměli zapomenout podat zejména ti poplatníci, jejichž silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen "vozidla") podléhají dani silniční.

Italská firma A (plátce DPH) objedná u nás zboží - my firma B (také plátce DPH) s tím, že dopravu zajistí maďarský dopravce. Přijede maďarský dopravce, potvrdí nám CMR, kde jsou uvedeny firmy B dodavatel a A odběratel. Domníváme se, že zboží jde přímo od nás B do Maďarska firmě C. Máme potvrzený CMR dopravcem a prohlášení firmy A, že zboží převzala. Můžeme uplatnit osvobození od DPH jako dodávku do EU? Jak by měl být tento obchod posuzován? Jaká potvrzení bychom měli mít. Domníváme se, že firma A nechce, aby firma C věděla o nás a my o firmě C zřejmě z obchodních důvodů. Doplňující otázka: Název dotazu na řetězový obchod s EU byl zadán špatným pochopením smyslu řetězového obchodu. Děkujeme tímto za vysvětlení. Zboží skutečně opustí naše hranice a je dovezeno od nás přímo do Maďarska, jen nemáme potvrzený CMR maďarským odběratelem, ale jen maďarským dopravcem. Italský odběratel nám dává potvrzení, že zboží bylo vyvezeno do EU. Můžeme na základě těchto dokladů uplatnit osvobození? 

Stavební firma dokončila stavební zakázku dle uzavřené smlouvy o dílo a vyfakturovala zakázku jako celek do 100% ceny díla. Během díla vznikly vícepráce, které byly realizovány se souhlasem objednatele (zápisem ve stavebním deníku). V současné době probíhá jednání s objednatelem ohledně ceny těchto víceprací. Po jejím odsouhlasení by měl být uzavřen dodatek ke smlouvě o dílo a následně vznikne stavební firmě nárok na fakturaci provedených víceprací. Jak účetně a daňově řešit vzniklou situaci? Stavební firma má dvě podobné situace, obě stavební zakázky byly dokončeny a vyfakturovány v plné výši v roce 2019. Přičemž u jedné stavební zakázky došlo k předání a převzetí díla objednatelem a ve druhém případě bude dílo předáno až po dodání veškeré dokumentace v roce 2020. Je možné účtovat o výnosech z těchto víceprací až v roce 2020 (kdy dojde k odsouhlasení, resp. uzavření k dodatku ke smlouvě) nebo by stavební firma měla zohlednit očekávané výnosy (není jisté, že k okamžiku sestavení účetní závěrky bude znám výsledek, tj. odsouhlaseno finanční ocenění víceprací atd.) např. formou dohadných položek aktivních MD 388/D 602 (zde narážíme na problém nadhodnocení aktiv, což neodpovídá základním účetní zásadám opatrnosti dle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví - zahrnovat jen zisky, kterých bylo dosaženo). Nebo vyloučit náklady roku 2019 související s těmito víceprácemi jako "nedokončenou" stavební výrobu MD 121/D 588 (zde bude muset být udělán odhad těchto nákladů z celkové výše vynaložených nákladů). Zde byly práce uskutečněny a pokud nebudou objednatelem uhrazeny v plné výši, resp. v očekávané výši, tak by došlo k ovlivnění nákladů až v roce následujícím. I když, dle našeho názoru, se jedná o náklady, které byly vynaloženy na dosažení příjmů (výnosů) v roce vynaložení. 

OSVČ vede daňovou evidenci, uzavřel se svou bankou smlouvu o poskytování revolvingového úvěru. Na výpisu z banky jsou poté účtovány různé poplatky - např. odměna za rezervaci zdrojů, správa úvěru, pojištění splátek. Dále úrok z úvěru v určité částce. A v poslední řadě splátka úvěru v určité částce. Budeme účtovat klasicky jako u jakéhokoliv jiného úvěru, tzn. všechny poplatky a úroky jako provozní výdaj a splátku úvěru samostatně jako nedaňový výdaj? 

Firma, česká s. r. o., pořizuje webové stránky (prezentace služeb) a aplikaci pro mobily, ze kterých si budou moct zákazníci službu za poplatek objednat. Mezitím vše účtujeme na účet 041. Blíží se konec pořizování webových stránek a mobilní aplikace. Máme vývoj webových stránek a mobilní aplikace zařadit do jedné majetkové skupiny, nebo jde o rozdílné produkty, které máme zařadit zvlášť a do jaké skupiny - zda 013 či 014?

Koupím kameru za 70 000 Kč, k tomu je na faktuře brašna za 4 000 Kč a doprava za 80 Kč. Vstupuje do vstupní ceny dlouhodobého majetku pro odpisování vše, anebo pouze cena kamery za 70 000 Kč? 

Firma pořádá pro zaměstnance teambuilding. Zaplatila dopravu, pronájem sklípku, ubytování. Lze dát v rámci teambuildingu tyto výdaje jako daňové a uplatnit DPH? Dále mají zaměstnanci k této akci cestovní příkazy, opět prosím o informaci, jestli mají nárok na vyplacení diet.

Společnost provozovala trafiku, tzn. podnikala v oboru maloobchodní prodej tabáku, tabákových výrobků, novin, časopisů a dalšího zboží, které lze běžně v trafice zakoupit. Tuto podnikatelskou činnost společnost ukončila. Část zásob, které jí zůstaly, se společnosti podařilo prodat. Zbytek zásob, převážně tabák a tabákové výrobky, společnosti zůstaly, neboť jim prodejci, u kterých toto zboží společnost nakoupila, odmítli vzít zpět. Jakým způsobem může společnost tento zbytek zásob legálně zlikvidovat, aniž by jí vznikly problémy v oblasti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty?

Společnost, dříve sdružení, má dva společníky s podílem 50 %, oba plátci DPH. Za společnost jedná jeden ze společníků svým jménem. V novém režimu DPH si společníci přefakturovávají náklady a tržby. Jakým způsobem si mají přefakturovat náklady na pořízení zboží z EU? Je vůbec nutné tyto náklady přefakturovávat, když nemají vliv na výši odváděného DPH (1. společník na základě dokladu uplatní DPH na vstupu i výstupu.) Doplnění otázky: Pokud tedy je nutné přefakturovat i náklady z titulu pořízení zboží z jiného členského státu, můžete mi sdělit do jakých řádků na přiznání k DPH tato přefakturace vstoupí? Nemohu přeci 1. společníkovi uvést přefakturaci do řádku 20 jako dodání zboží do jiného členského státu.

Fyzická osoba - občan ČR, nepodnikatel - má ve spoluvlastnictví les (1/3). V roce 2019 tito spoluvlastníci pokáceli část lesa, jelikož byl napaden kůrovcem. Dřevo bylo poté odprodáno dřevařské firmě, jakým způsobem tento příjem má spoluvlastník zdanit?

Jaká je lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2019 u s. r. o., jestliže nastanou/nastaly současně tyto okolnosti - dochází k odštěpení části podniku se vznikem nových společností s rozhodným dnem k 1. 1. 2020, zápis přeměny do obchodního rejstříku cca 5/2020 - s. r. o. má poprvé za rok 2019 povinný audit účetní závěrky (překročení parametrů) - a) přiznání je podáváno prostřednictvím daňového poradce, b) přiznání není podáváno prostřednictvím daňového poradce.