Daně a pojištění - strana 5

Jaká sazba DPH bude u turistické karty? Za poplatek se koupí karta, díky které budou zlevněné vstupy na vybrané turistické atrakce. 

Dotaz se týká fakturace od polského dodavatele služby ( plátce DPH v Polsku, na území ČR nemá stálou provozovnu ani zde není registrován k DPH), který poskytne pouze službu - dodání vyrobených protihlukových panelů ( v metrech ) s tím, že česká firma mu poskytne výrobní halu s výrobní linkou a materiálem. Je nutné, aby se polský dodavatel registroval k české DIČ? 

Dobrý den, jsme tuzemští plátci DPH a poskytujeme služby televizního vysílání osobám nepovinným k dani. V zákoně o DPH jsme se dočetli, že povinnost vystavovat daňový doklad konečným spotřebitelům/občanům není. Pokud si ale takovýto zákazník požádá o účtenku/doklad o koupi, musí být tato účtenka zároveň i daňovým dokladem, pokud jsme plátci DPH? Případně pokud si zákazník požádá přímo o daňový doklad, jsme povinni mu vyhovět, i když se nejedná o osobu povinnou k dani?

Zaměstnankyně požádála o roční zúčtování daně, ve kterém obdržela čásku 2 000 Kč, z toho 300 Kč přeplatek na dani po slevě a 1 700 Kč doplatek na daňovém bonusu. Nyní požádala o vydání Potvrzení o zdanitelných příjmech. Nejsme si jisti, jak uvedené částky vyplnit v oddíle 14 PoZP.

Česká společnost s r. o. plánuje poskytovat služby fyzickým osobám na internetu celému světu (ČR, členské státy, Ameriky, Čína, Japonsko atd.). Jakým způsobem společnost bude platit DPH? Má povinnost se registrovat k DPH po celému světu? Jakým způsobem se společnost dozví o tom, ve kterých státech bude muset podávat přiznání k DPH, a kde nemusí? Podle čísla karty není možné zjistit, rezidentem kterého státu je fyzická osoba. 

Firma, s. r. o. nakoupila v 2023 osobní automobil za 289 000 Kč. V průběhu roku 2023 došlo k dopravní nehodě. Pojistné plnění bylo vyplaceno ve výši 175 000 Kč. Pojišťovna ohodnotila i využitelné zbytku vozu ve výši 99 000 Kč. Firma si z automobilu demontovala díly pro svá další auta v hodnotě 77 000 Kč. Vrak byl následně prodán za 40 000 Kč. Nový majitel vůz na sebe nepřehlašoval, doložil firmě zpětně likvidaci a ta zajistila zrušení technického průkazu. Vozidlo se stalo majetkem firmy v 2023, není tedy nárok na odpisy. PC je v tomto případě ZC. Je zůstatková cena daňovým nákladem v plné výši?

Dodavatel mi pošle fakturu např. za plyn za měsíc březen. Datum vystavení faktury je 2. 4., datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 2. 4. Plnění se týká měsíce března (je uvedeno na faktuře), mohu zaúčtovat do března? Nebo musím respektovat datum zdanitelného plnění a zaúčtovat do dubna, i když se plnění týká měsíce březen?

OSVČ zaměstnávala druha, v květnu se vzali, den před sňatkem byl ukončen pracovní poměr. Od 1. 6. 2023 se manžel stal spolupracující osobou (hlavní, žádný jiný příjem nemá). Chápu správně, že § 13 odst. 3 řeší pouze základ daně a nikoliv příjem za celé zdaňovací období? Neboli konkrétně: OSVČ rozdělující měla v roce 2023 příjem 2,584.496,- a výdaj 2,306.735 tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji 277.761,-, tedy je splněna podmínka, že rozdíl nebude vyšší než 315.000 (což je 7 × 45000) a mohu rozdělit 50 % z celkového ročního příjmu a 50 % z celkových ročních výdajů? Příjmy a výdaje se předpokládám neupravují poměrem spolupráce, ale výpočet je z celku, pouze se musí dodržet limit pro rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. poměrem a nebo 540.000 Kč.

Společnost s r. o., plátce DPH, si nechala vytvořit plastové logo společnosti na stěnu za 12 400 Kč. Jak, prosím, toto logo zaúčtovat? Bude se jednat o daňový náklad s možností odpočtu DPH?

Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 

S. r. o. poskytla bezúročnou zápůjčku druhé s. r. o. V obou společnostech figuruje stejný jednatel. Má to nějaký dopad na daň z příjmů?

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Musíme krátit vstup DPH u firemního vozidla používaného i k soukromým účelům i v případě, že řešíme pojistnou událost, kterou jsme nezpůsobili a jen ji ešíme skrze naší pojišťovnu? Pojišťovna účastníka, který způsobil dopravní nehodu, řešení pojistné události prodlužuje, proto jsme přistoupili k řešení přes naši pojišťovnu, tedy faktura je vystavena na naši společnost a tuto by nám měla pojišťovna uhradit v plné výši, ale samozřejmě bez DPH. Vozidlo bylo před i po pojistné události používáno pro soukromé i služební účely, po celou dobu bylo pojízdné. Poškozen byl pouze nárazník a zadní dveře, ale vzhledem k dnešním cenám vozidel stála oprava 55 000 Kč.

Malé s.r.o. nakupuje podíly na nemovitostech (např. byty nebo rodinné domy). Udělá za rok např. 2 obchody. Nakoupí podíl 1/8 za 100 000 Kč a prodá ho za 150 000 Kč. Protože se jedná o zboží, tak vede skladovou evidenci a nakládá s podíly jako se zbožím. Nerozlišuje hodnotu nemovitosti a pozemku, který k tomu patří, protože to není pro účely zboží potřeba. Je nutné do hodnoty podílu započíst 2 000 Kč poplatek návrh na řízení o povolení vkladu: Jelikož se jedná o malé částky, tak by firma radši do pořizovací ceny zásob tento poplatek nedávala. Pokud je podíl (např. byt a související část pozemku patřící k bytu) evidován účetně jako zásoba, tak to znamená, že pro účely daně z příjmů nemá hmotný majetek, ale 1× zásobu - je to tak? Pro účely DPH nemá v tomto případě dlouhodobý majetek, protože pro účely DPH se dlouhodobý majetek definuje u staveb (jednotek) jako hmotný majetek z DPPO a pozemky jako pozemky dle zákona o účetnictví. To znamená pokud podíl (byt + související pozemek) prodá, tak je to pro účely DPH dodání nemovité věci. Ale tyto nemovité věci pro účely zákona o DPH nedisponovala nikdy dlouhodobým majetkem pro účely jiných ustanovení. Pokud v DPH neudělá jinou ekonomickou činnost, než prodej takových podílu, tak se nikdy nestane plátcem i za předpokladu, že překročí obrat 2 mil. Kč, protože uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Je navrhovaný postup správný?

Když česká s. r. o. koupí zboží v Čině, doveze na sklad do Polska, pak zboží prodá na Ukrajinu. 1. Společnost není plátce DPH. 2. Společnost je identifikovaná osoba. Vznikne povinnost zaplatit DPH, nebo ne? 

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?

Fyzická osoba koupila v roce 2016 pozemek. Tento pozemek byl v tomto roce rozparcelován na menší části - parcely. Druh pozemku i po rozdělení zůstává stále stejný. V roce 2023 došlo k prodeji několika parcel. Bude prodej těchto pozemků od daně z příjmu osvobozen dle § 4 ZDP (lhůta 5 let od nabytí pozemku)? Dle sdělení majitele nebylo od data jeho pořízení s pozemkem (trvalý travní porost) vůbec nijak nakládáno, nebylo provedeno žádné zasíťování, přivedení cesty či jiné dodatečné úpravy. Pozemek byl pouze rozdělen z jedné na několik parcel. Jinak je ve stejném stavu jako při původním pořízení.

OSVČ Ukrajinec nám poskytne službu. Bude fakturovat na své IČ. Jde o zednické práce. Předpokládám, že ho mám požádat o daňový domicil, že odvádí daně v ČR? Jinak bych mu musela srazit 15% daň a odvést FÚ? A zároveň bych si měla ověřit, zda v ČR může vykonávat činnost? Takže by měl doložit doklad o strpění nebo dočasné ochrany?

Společnost (s. r. o.) je částečně provozovatelem veřejné kanalizace v průmyslovém areálu (odpadní voda se předává k čištění dalšímu provozovatel). Dle zákona o vodovodech a kanalizacích má tedy povinnost zpracovávat plán obnovy. Společnost dle tohoto plánu vypočetla, že by ročně měla do plánu obnovy vkládat částku 100 tisíc. Kč. Společnost však ročně vynaložila a vynakládá na údržbu a opravu kanalizace ještě více finančních prostředků než je požadovaných 100.000  Kč ročně. Vzhledem k tomu se domnívá, že již nemusí ukládat finanční prostředky ve výši 100 000 Kč ročně. Chtěli bychom požádat o stanovisko, zda je možno takto postupovat – zda takto bude dodržen požadavek podle § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.v platném znění -– tzn. společnost nebude evidovat finanční prostředky prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým, ale bude finanční prostředky vynakládat na jejich obnovu. Případně jak by mělo vypadat účtování o tvorbě takovéto rezervy (vést speciální bankovní účet pro odkládání fin. prostředků nepřipadá v úvahu). 

Je možné, aby FO1 půjčila FO2 peníze na investici, kterou zprostředkuje FO1 pro FO2? FO1 bude mít z toho příjem za zprostředkování investice. Byla by to pravidelná činnost. Jaká oprávnění by na takovou činnost byla potřeba? Jak by to bylo v případě, kdyby naopak FO1 přijímala půjčky od jiných osob za účelem investice. Fyzickým osobám by FO1 vracela peníze se ziskem. Jaká by tady byla potřeba oprávnění?