Pracovní poměr

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Letos v lednu mu byl přiznán invalidní důchod I. stupně a neschopnost bude ukončena. Máme s ním uzavřen pracovní poměr na 40 hodin týdně. V doporučení lékaře je snížený úvazek. Jakou formou nejlépe změnit úvazek v pracovní smlouvě, případně i druh práce? Jak toto řešit, pokud: a) pokud bude zaměstnanec se vším souhlasit, b) pokud zaměstnanec nechce žádnou změnu podepsat?

Osoba je zaměstnaná na částečný úvazek s poměrně nízkým měsíčním příjmem. Je předpoklad, že výdělek ze SVČ by byl vyšší, je to překážka pro SVČ vedlejší? Odvody zdravotního pojištění ze SVČ vedlejší se platí dle skutečného výdělku a neplatí limit pro minimální zálohu OSVČ? Je to 13,5 % z poloviny částky na ř. 104 DPFO?  Odvody sociálního pojištění ze SVČ vedlejší, pokud jsou do cca 105 000 Kč (v r. 2024), tak se odvádí nula? Pokud osoba přesáhne, v jaké výši se vyměří? Upravuje se limit 105 000 Kč v případě, že SVČ není hlášena po celý rok? Mění se nějak pravidla pro odvody zdravotního a sociálního pojištění u zaměstnavatele, se kterým má osoba uzavřenou smlouvu pracovní smlouvu?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.11.2024. Pokud nebude pracovní smlouva prodloužena, k jakému datumu se ukončí pracovní poměr, když datum 30.11.2024připadá na sobotu? Zaměstnanec je PN, pokud jeho nemoc bude pokračovat i po tomto datumu, zaměstnavatel může podat odhlášení na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Máme zaměstnankyni, která pracuje v oční optice. Pracovní smlouvu má na dobu neurčitou a v březnu roku 2024 obdržela dodatek ke smlouvě, že si musí doplnit potřebné vzdělání na optometristy. Jelikož stále vzdělání nedoplňuje, chceme ukončit s touto zaměstnankyní pracovní poměr. Mohla by dostat výpověď dle § 52 písm. f) a nemusíme platit odstupné?

Může zaměstnanec v soukromém zdravotním zařízení se mzdou na poloviční úvazek 20 000 Kč (má smlouvu na běžné pracovní úkony související s péčí o pacienty) fakturovat roční práci na vypracování studie za 2 000 000 jako OSVČ? Práce na studii se nijak nekryje s jeho pracovním zařazením, jde o zcela jinou práci, než kterou má uvedenu v pracovní smlouvě. Nebude tato práce vnímána jako švarcsystém? Je potřeba při fakturaci dodržet cenu obvyklou? Nebude práce na studii vnímána ze strany FÚ jako zastřený stav? Kdy FÚ bude trvat na tom, že fakturace studie měla být kvalifikována jako práce na HPP? Jak moc záleží na tom, kde tato studie bude vykonávána, zda v zařízení, kde má zaměstnanec HPP nebo jinde? Nejde z hlediska FÚ o práci „na příkaz“, který by měl být součástí HPP u zaměstnavatele? 

Zaměstnanec na DPP má přesně rozvrženou pracovní dobu v pracovní smlouvě (smlouva na 10 měsíců, jedná se o cca 1-2 hodiny v pondělí až pátek). Dříve jsme tak neměli a flexibilita vyhovovala více oběma stranám. Nyní tedy nastavujeme dle zákona a setkávám se s danou situací prvně. Bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy a započítavají se hodiny jako odpracované v případech absence v pracovní době dle smlouvy z důvodu: - jde k lékaři, - musí zůstat doma s nemocným dítětem, - jeho zdravotní indispozice.

Pedagogičtí pracovníci musí mít uzavřenou smlouvu min. na 1 rok. Když nastupují do práce 2. 9., to je pondělí (v neděli je 1.), musí skončit pracovní smlouva 1. 9. následující rok, nebo může skončit 31. 8.? 

Se zaměstnancem jsme rozvázali pracovní smlouvu dohodou. Je možné, aby tento zaměstnanec u nás opět nastoupil na pracovní poměr, nebo je zde nějaké omezení (např. časové – mezi datem ukončení a nástupem). Dále pokud by zaměstnanec sám vypověděl pracovní smlouvu např. k 1. 9., je možné ho znovu vzít do pracovního poměru např. k 1. 10.? Jsou zde nějaké možná omezení? 

Nově budeme mít dvě provozovny, jednu v katastrálním území obce Olomouc a druhou v katastrálním území obce Hněvotín, obě provozovny jsou v místě výkonu práce zaměstnance. Máme pracovníky, kteří se musí určité dny pohybovat buď v Hněvotíně, nebo v Olomouci. Místo výkonu práce mají stanoveno jako provozovny zaměstnavatele v Olomouckém kraji. Nově chceme do smluv dávat pravidelné pracoviště z důvodu jasnosti při vyúčtování cestovních náhrad. Můžou mít tito pracovníci určena 2 pravidelná pracoviště, i když nejsou v jedné obci, a tím pádem jim nebudou náležet cestovní náhrady, pokud budou na těchto dvou provozovnách? Nebo mohou být 2 pravidelná pracoviště, ale protože nejsou v katastrálním území jedné obce (pravidelné pracoviště nesmí být určeno šířeji, než jedna obec), tak stejně budou náležet cestovní náhrady? A musíme tedy určit, které z těchto dvou pracovišť je bráno na zřetel pro účely výpočtu cestovních náhrad? 

Jednatel české s.r.o., která je zároveň dceřinou společností zahraniční matky, má s českým s.r.o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce (dále i "SVF"). I z důvodu dosažení důchodového věku, bude tento jednatel holandským společníkem po domluvě odvolán z funkce. Jednatel má dle uzavřené SVF při odvolání nárok na úhradu 12 násobku pobírané měsíční odměny, přenechání používané firemního automobilu a rovněž na vyplacení procentuální části hodnoty nemovitosti, ve které je prováděna v ČR podnikatelská činnost. Jaké bude daňové řešení "odstupného" a to i z pohledu povinnosti odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Jelikož se dle mého názoru nejedná o pracovněprávní vztah v souladu se zákoníkem práce, připadá samozřejmě do úvahy zdanění daní z příjmů (vč. solidární daně) a rovněž odvody sociálního a zdravotního pojištění ze všech druhů příjmů, přičemž pro účely ocenění přenechaného vozidla a vyplacení podílu na nemovitosti bude nutné zpracovat znalecké posudky v souladu se zákonem o oceňování? Prosím o potvrzení mého názoru, případě jeho korekci v návaznosti na všechny tři kategorie příjmu.

Zaměstnavatel souhlasí s tím, že se jeho zaměstnankyně vrátí z rodičovské dovolené dříve (konkrétně dítěti jsou 3 roky 25. 5. 2023 - návrat od 1. 5. 2023 na původní pracovní pozici). Je nutné z pohledu zaměstnankyně písemně žádat o dřívější nástup, nebo se musí strany společně dohodnout a podepsat tedy písemnou dohodu?

Provozujeme restauraci od jara do podzimu. Na období od dubna do června jsme uzavřeli se zaměstnanci DPP. Protože v letních měsících červenec a srpen odpracují zaměstnanci při stejné činnosti celý fond pracovní doby, uzavřeme s nimi smlouvu na pracovní poměr na dobu určitou 01.07.24 - 31.08.24. V září bychom chtěli, aby zaměstnanci opět pracovali na DPP. Lze uzavřít od 01.09. 24 novou DPP nebo lze uzavřít hned v dubnu DPP na měsíce 4, 5, 6, 9? Nechceme zaměstnance šidit, a proto chceme dovolenou vypočítat z celé odpracované doby DPP, i když doba byla přerušena. Je to tak v pořádku? Můžeme takto střídat DPP a pracovní poměr?

Jednatel společnosti nemá podepsanou s firmou smlouvu o výkonu funkce jednatele, podle které jednatel dostává odměnu. Firma se zabývá manikúrou a pedikúrou. Jednatel je zároveň zaměstnaný v jiné společnosti na základě pracovní smlouvy jako zaměstnanec. Několikrát týdně jednatel ve své společnosti poskytuje služby pedikúry a manikúry, děla úklid prostor. Příjmy z manikúry a pedikúry společnost zahrnuje do svých výnosů. Jednatel nepobírá žádnou odměnu, věnuje svůj čas ve prospěch společnosti. Je to v pořádku? Pokud se bude finanční úřad ptát, proč společnost nemá žádného zaměstnance, ale má příjmy, co na to jednatel může říct? Může jednatel dělat pedikúru, manikúru a uklízet ve své společnosti bez odměny, nebo musí podepsat smlouvu, třeba DPČ? Pokud jeho měsíční příjem bude do 4 000 Kč, společnost bude odvádět jenom srážkovou daň, protože „růžový papír“ je podepsaný ve společnosti, kde jednatel je zaměstnaný? A jak je to s odvody zdravotního a sociálního pojištění? 

Jsem zaměstnaná v jedné společnosti (1. s. r. o.) jako účetní na 40 hod. týdně. V dceříné společnosti odchází do důchodu hl. účetní a měla bych po ní převzít pozici. Budu mít tedy 40 hod. HPP v dceřiné společnosti (2. s. r. o.). Zároveň, ale potřebuji ještě pravidelně dlouhodobě nějakou práci vykonávat pro první společnost (1. s. r. o.) řekněme cca 1 den v týdnu. Je možné mít tedy dva 40 hod. HPP (2. s. r. o.) a např. 0,2 úvazku v původní firmě (1. s. r. o.)? Samozřejmě se souhlasem zaměstnavatelů mezi sebou. Nebo musím u původního zaměstnavatele ukončit smlouvu a udělat např. DPČ?

Zaměstnanec má od 1. 1. 2024 sjednánu pracovní smlouvu na HPP a zároveň DPP do 10.000 Kč měsíčně na jiný druh práce. Příjmy se pro účely daně z příjmů ze závislé činnosti sečtou. Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním?

Naše zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek (dítěti jsou 2 roky), ráda by se vrátila do práce na původní místo na poloviční úvazek (20 hod./týden). Je to možné, nebo je zde nějaké omezení?

Vysokoškolský učitel má uzavřenou pracovní smlouvu na 2 katedrách u každé na 0,5 úvazku. Na jedné katedře je s ním rozvázán pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Má nárok na odstupné z tohoto poměru, když má u stejného zaměstnavatele ještě jeden pracovní poměr?

V rámci činnosti naší společnosti - autodoprava - se nám nyní naskytla možnost obchodní spolupráce, na kterou bychom chtěli přijmout zaměstnance na HPP (řidiče), ale pouze na noční směny. Je vůbec možné takovouto pracovní smlouvu uzavřít? 

Ve sportovním oddíle - zapsaném spolku působí trenéři v rámci pracovního vztahu (většinou DPP). Domníváte se, že je za určitých podmínek možné, aby trenér vykonával práci jako OSVČ? Trenérské služby - jedná se o vázanou živnost, získání oprávnění k jejímu provozování je celkem náročné (kurzy, praxe, apod) - mohla by takto kvalifikovaná osoba poskytovat trenérské služby jako OSVČ? Na druhou stranu, pokud vezmu v úvahu podmínky, za kterých práci koná, obávám se švarcsystému: - lekce jsou vedeny jménem spolku, - materiál na tréninky je spolku. 

Nebylo by možné použít v některých případech místo dohody o provedení práce příkazní smlouvu? Například v případě letní brigády instruktora na dětském táboře?