Sociální zabezpečení

Osoba spravující pozůstalost podala daňové přiznání za zemřelou OSVČ a zaplatila daň z příjmů. Současně podala i přehled sociálního pojištění a doplatila vypočtenou daň. Toto podání se však podávat nemuselo. Je možné tuto situaci napravit?

Jak postupovat v případě OSVČ (60 let), do důchodu půjde za 5 let, v 65 letech. Má zdravotní problémy, které mu již z větší části znemožňují těžkou práci vykonávat. 1) Když bude mít schválen invalidní důchod- …částečný/ celý? - Musi pozastavit nebo ukončit živnost? - Může občas pracovat (zkrác. úvazek…DPP) v jiné práci? 2) Když bude mít "neschopenku" …jak dlouho může být práce neschopen? SP,ZP platby-základ 3) Když pouze s ohledem na svůj zdravotní stav pozastavi živnost, může jít na úřad práce? - Na jak dlouho? - Co musí doložit pro výplatu dávek z UP? - Může být na UP I delší dobu než 1 rok (např. bez dávek…jen s pokrytím SP,ZP?

Může být podnikatelská činnost považována za vedlejší, pokud je fyzická osoba (občan třetí země) s přechodným pobytem zaměstnána na DPP a zaměstnavatel za ni odvádí sociální a zdravotní pojištění? Podrobnosti: • zaměstnání na DPP, příjmy ze zaměstnání, odváděno sociální a zdravotní pojištění • plán zahájit podnikatelskou činnost (OSVČ) • dítě ve věku 1,5 roku, rodičovský příspěvek již vyčerpán.

Jaké je správné zaokrouhlení u pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele? 9% zdravotní pojištění a 24,8% sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance (případně 5% sleva u zkráceného úvazku na soc. pojištění u vybraných zamců). Potřebujeme vědět přesné zaokrouhlení z důvodu dotací na odvody zaměstnanců.

OSVČ si v přehledu podávaném za rok 2025 vyplní řádek Určený vyměřovací základ a navýší si tak vyměřovací základ nad rámec toho, co jí vychází z daňového základu. Jak budou v roce 2026 vyměřeny zálohy na sociální pojištění - z určeného vyměřovacího základu a nebo z vyměřovacího základu, který vychází z daňového základu?

Máme na zkrácený úvazek invalidního zaměstnance s hrubou mzdou 4.400,- Kč. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu a tudíž bez odvodů sociálního pojištění? Musí se přihlašovat na OSSZ jako ZMR? Jak to bude v případě, když např. jeden měsíc bude mít prémie a hrubá mzda bude 5.000,- Kč? Bude poté podléhat sociálnímu pojištění a bude se muset přihlásit na OSSZ, protože překročil částku 4.500,- Kč?

Zaměstnanec má neschopenku od doktora od 4.8. do 20.8.2025. 4.8. byl ale v práci a odpracoval celou směnu 8 hod. Tento den tedy bude mít klasicky zaplacený měsíční mzdou. Jde nám o proplacení náhrady za nemoc, kterou platí zaměstnavatel prvních 14 dnů. Náhrada se tedy proplácí od 5.8. do 17.8. (9 pracovních dnů)? A poté od 18.8. do 20.8. nemocenskou platí OSSZ? Kolik dnů je vyloučených do evidenčního listu? Kolik dnů se bude psát do NEMPRI při případné další nemoci?

Máme v pracovním poměru od r.2023 zaměstnance, který má hrubou mzdu 4.200,- Kč. Je na hlavní pracovní poměr, na zkrácený úvazek, Na OSSZ byl přihlášen jako klasický zaměstnanec. Nebyl přihlášen jako zaměstnání malého rozsahu. Můžeme i nadále dobrovolně odvádět sociální pojištění i když je pod hranicí 4.499,- Kč nebo automaticky vypadává z sociálního pojištění a pojištění zaplacené od 1/2025 je přeplatkem na OSSZ?

Máme na zkrácený úvazek invalidního zaměstnance s hrubou mzdou 4.500,- Kč. Odvádíme z této hrubé mzdy sociální pojištění. V měsíci srpnu si vzal neplacené volno a hrubá mzda bude 2.500,- Kč. Předpokládáme, že i zde bude podléhat odvodům sociálního pojištění i když se dostane pod částku 4.499,- Kč. Je naše úvaha správná?

Máme zaměstnance, Poláka, který má povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Trvalý pobyt ale nemá. Zaměstnáváme ho klasicky na HPP s místem výkonu v Brně. Zaměstnanec zde i žije. Pokud se vrací do Polska, tak si bere dovolenou. Pracovní pozice je obsluha zákaznické linky. Zaměstnanec přišel s tím, že by se rád na nějaký čas přesunul do Finska, odhadem na 2 roky, možná déle. Jelikož je to náš dobrý zaměstnanec, tak bychom o něj neradi přišli. Jeho pozice mu dovoluje pracovat odkudkoliv. Pokud bychom ho nadále zaměstnávali na HPP, tak víme, že bychom museli odvádět daně, sociální a zdravotní ve Finsku. To pro nás nepřipadá aktuálně v úvahu. Zaměstnanec je ochotný si založit živnost a pracovat na živnost, ale jak by to bylo s daněmi? Nespadalo by to také pod Finsko? Jaké máme možnosti, abychom o tohoto zaměstnance nepřišli a jaké tam jsou důsledky?

V roce 2020 byla ve mzdě uplatněna sleva na pojistném kvůli covidu, ale nyní zjištěno, že na tuto slevu neměla firma s.r.o. nárok, protože zaměstnanec nastoupil až v květnu 2020. Tento rok bude doplaceno pojistné 24,8% za zaměstnavatele za měsíce 06,07,08/2020 plus penále. Jak tyto doplatky zaúčtovat?

Máme v pracovním poměru zaměstnankyni na zkrácený úvazek na 10 hodin týdně. Tato zaměstnankyně má 5leté dítě. Chtěli bychom uplatnit 5% slevu na pojistném. Její mzda se ale každý měsíc mění. Někdy má měsíčně 55.000,-, někdy pouze 20.000,- Kč. Do 1,5násobku průměrné mzdy (69.836,-) se vejde, ale někdy je nad 536,- Kč/hod. Můžeme dát záměr, že chceme uplatňovat slevu? Poté v každém jednotlivém měsíci jí buď uplatníme, když bude mít zrovna nízkou mzdu nebo neuplatníme?

Zaměstnanec pracuje 20 hod. týdně a jedná se o jeho hlavní činnost. K tomu podniká a podnikání je jeho vedlejší činností. Může to tak z hlediska sociálního a zdravotního pojištění být? Ze mzdy jako zaměstnanec hradí minimální sociální a zdravotní pojištění a z podnikání hradí podle příjmu. 

Dle zakládací smlouvy obecně prospěšné společnosti jsou jmenováni členové správní rady a členové dozorčí rady. Dle této smlouvy náleží jak členům správní, tak členům dozorčí rady za jejich činnost odměna splatná vždy v prosinci. Výše odměny je vždy stanovena zakladateli společnosti. V ostatních měsících jim žádný příjem zúčtovaný není. Jak se řeší daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění? Pokud bude odměna vyšší než rozhodný příjem (4 000 Kč pro 2024), pod jakým kódem by se člen rady měl přihlásit na ČSSZ? A jaký kód by měl být pak uveden na ELDP? Co se týče zdravotního pojištění, je nutné dodržet minimální vyměřovací základ pouze v prosinci, kdy jim je zúčtován příjem, nebo se musí dělat doplatek do minima i v ostatních měsících bez příjmu?

Máme zaměstnankyni, na kterou uplatňujeme slevu na pojistném 5 %. Narodila se 10. 12. 2003, takže v prosinci jí bude 21 let. Do kdy můžeme uplatňovat slevu na pojistném?

Jsme s.r.o.Na našeho zaměstnance - hlavní pracovní poměr- si uplatnujeme slevu na sociálním pojištění z titulu věk na 55 let a má 6-ti hodinový pracovní úvazek. Nyní s tímto zaměstnancem chceme uzavřít dohodu o provedení práce /na jinou činnost než má na hlavní pracovní poměr/ na 24 hodin měsíčně. Neztratíme tímto nárok na slevu na sociálním pojištění z titulu hlavního zaměstnání?

Paní kuchařka, již důchodkyně, pracuje na částečný úvazek. Její platový výměr je 6 000 Kč. Nyní v listopadu a prosinci si bude vybírat část dovolené a po dohodě se zaměstnavatel bude mít většinu dní neplacené volno. Je to důchodkyně. Její mzda tedy klesne v lispopadu a prosinci pod 4 000 Kč (zaměstnání malého rozsahu). Bude se stejně odvádět zdravotní a sociální pojištění, když její platový výměr je 6 000 Kč? Tj. z celé částky např. 2 000 Kč za listopad odvedeme klasicky zdravotní a sociální pojištění?

Dle navrhované novely (senátní tisk 15) bude od roku 2025 možné uplatnit slevu u pracujícího důchodce ve výši 6,5 %. Pracující důchodce pobírá mzdu a nepeněžní příjem (použití vozidla i pro soukromé účely). Slevu bude možné uplatnit z celého vyměřovacího základu zaměstnance (včetně nepenežního plnění) nebo jen u mzdy za výkon práce?

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění odpovědnosti. Je mé tvrzení správné, že se jedná o daňový výdaj z hlediska zaměstnavatele a z hlediska zaměstnance o příjem ze závislé činnosti, který je zdaněn a spadá do vyměřovacího základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění a tento příjem ovlivňuje průměrný výdělek? A jaké je následné účtování tohoto nepeněžního příjmu a předpisu pojistného?

V srpnu žádal zaměstnanec o 1 týden pracovního volna souvisejícího s účastí táborového vedoucího, zaměstnavatel mu vyhověl a zaplatil náhradu v max. možné výši. Následně si požádal o proplacení náhrady mzdy. Nyní přišlo zamítnutí žádosti z důvodu, že dle potvrzení organizátora není jeho činnost činností ve smyslu vedení kroužků, schůzek, tréninků, tj. přímé práce s dětmi a mládeži do 26 let ve smyslu přímého vedení dětí a mládeže v rámci volnočasových aktivit. Je nyní nutné opravit mzdu zaměstnance za srpen, překvalifikovat pracovní volno na dovolenou (neplacené volno) a zaslat opravné přehledy nebo je možné to ponechat, pouze zaměstnavatel tuto částku nebude mít kompenzovanou ze strany ČSSZ?