Účetnictví - strana 345

Vlastním společnost s ručením omezeným, jediný majitel, bez zaměstnanců, plátce DPH. Vzhledem k přechodnému nedostatku finančních prostředků v pokladně (pozdní úhrada vydaných faktur), byla pokladna dotována ze soukromých peněz majitele. Tato operace byla účtována prostřednictvím účtu 491 (vše proběhlo již v roce 2005). Je tento postup možný? Pokud je to v rozporu s účetní metodikou, jak správně se s tímto nyní vypořádat? Jak následně účtovat vracení dotace?

Podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku je jednou z možností snížení základního kapitálu a. s. snížení jmenovité hodnoty akcií. Vzniklý rozdíl mezi původní a novou jmenovitou hodnotou akcií se vyplatí akcionářům. Příklad Jmenovitá hodnota akcie je 100. Na základě rozhodnutí valné hromady se snižuje nominální hodnota akcie na 50 a vzniklý rozdíl se vyplatí akcionářům. Podle ČÚS č. 12-Změny vlastního kapitálu, bod 3.1.3 písm. b) se částka určená k výplatě účtuje jako přímé snížení hodnoty cenného papíru. Bude-li tato částka vyšší než pořizovací cena, pak akcionář zaúčtuje tento rozdíl na účet finančních výnosů. Pokud v našem případě bude u akcionáře pořizovací cena 30, pak 30 bude účtováno proti účtu skupiny 06 a částka 20 bude finančním výnosem. Z pohledu účetnictví bude nulová hodnota podílu v akciové společnosti, přestože akcionář dále vlastní akcie, jejich jmenovitá hodnota je 50. Zákon o daních z příjmů v § 23 upravuje postup následovně. Konkrétně v § 23 odst. 4 písm. h) je uvedeno, že do základu daně se nezapočítává částka vyplacená společníkovi obchodní společnosti, při snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu, s odvolávkou na § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Pojem \"společník obchodní společnosti\" zahrnuje dle ustanovení obchodního zákoníku i akcionáře akciové společnosti. Zákon o daních z příjmů nemá jinou definici. Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí i pořizovací cena majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí. Pokud by v našem případě akcionář koupil od jiného akcionáře akcie ve jmenovité hodnotě 100 za 30 (jiné náklady s pořízením nebyly), bude podle příslušných účetních postupů účtovat snížení nabývací ceny podílu z 30 na 0 a finanční výnosy v částce 20. Tyto výnosy budou vyloučeny při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období ze základu daně. Je výše uvedený postup správný?

Společnost s r. o mající 3 společníky se rozhodla nakoupit nový automobil na leasing. Jeden ze společníků přispěl na splátku akontace 100 000 Kč. Přišla zálohová fa na firmu a zaplaceno to bylo v hotovosti ze soukromých peněz společníka. Tento vklad se nebude vracet. Jak tuto operaci zaúčtovat? Ještě obecně, pokud společník půjčí do firmy peníze, je nutné sepsat smlouvu o půjčce a je tato půjčka bezúročná nebo tam musí být úrok? Někdy se jedná jen o půjčku na pár dní.

Podnikatel s. r. o. kupuje nemovitost již starší a nechce jí vložit do majetku, protože ji v 9/2006 koupí a v 12/2006 ji prodá, má ŽL na realitní činnost, zprostředkování obchodu. Jakou daň z nemovitosti zaplatí a jak se tento účetní případ zaúčtuje?

Společnost s r. o. koupila v r. 2001 byt. V roce 2005 uzavřela kupní smlouvu s prodávajícím ještě na přilehlý pozemek. Platba byla provedena až v dubnu 2006. Zaúčtováno na účet 042. Vyrozumění o zahájení řízení společnost obdržela z Katastrálního úřadu v srpnu 2006. Kdy podat dílčí přiznání na FÚ? Do konce ledna 2007? Co když bude zápis z nějakého důvodu proveden až v únoru nebo i později? Do účetnictví mohu na 031 pozemek zaúčtovat již v měsíci srpnu, kdy byl návrh na zápis podán?

Firma s r. o. má v evidenci halu (kancelář + 4 sklad. prostory). Jedna z bočních stěn skladu byla na doporučení statika zbouraná, včetně střechy. Základy byly neporušeny. Jak zaúčtovat veškeré výdaje na tuto opravu? Jako běžné opravy nebo technické zhodnocení? Postupně se budou opravovat všechny části budovy.

Právnická osoba, plátce DPH, vedoucí podvojné účetnictví si v říjnu 2006 pořídila osobní automobil od občana za 7 000 Kč, včetně poplatků s pořízením nečiní vstupní cena více než 10 000 Kč. Firma má vnitropodnikovou směrnici, dle ní majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou do 10 000 Kč je drobným hmotným majetkem a je účtován přímo do daňových nákladů v roce pořízení a je jen sledován v operativní evidenci. Majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou nad 10 000 Kč do 40 000 Kč je drobným dlouhodobým majetkem a účtuje se prostřednictvím účtů časového rozlišení - tzn. do daňově účinných nákladů se účtuje delší dobu než l rok. Do které skupiny zařadit osobní automobil, jehož cena je do 10 000 Kč, je možné přímo účtovat jednorázově do daňově účinných nákladů v roce pořízení?

Převzali jsme vedení účetnictví pro s. r. o., ve které se často střídali účetní. Protože si mezi sebou nepředali řádně podklady, rozdělil si např. jeden pan účetní jednotlivé účty analyticky na \"převzaté\" zůstatky (ty zůstávají prakticky nezměněny) a na dalším analytickém podúčtu si vedl \"své\" dodavatele, zboží apod. Na jednotlivých účtech tak jsou \"převzaté\" částky, o kterých přesně nevíme, co mají znamenat. Jaké povinnosti pro nás jakožto pro externího zpracovatele účetnictví vyplývají (např. dodanění) když nejsme schopni správně zinventarizovat tyto částky \"navíc\" na účtech 132, 311, 321, 343, 365?

Společník a zároveň jednatel poskytl společnosti s r. o. bezúročnou půjčku v Kč na nákup osobního automobilu. Tyto peníze mu byly obratem vyplaceny jako provozní záloha za účelem nákupu vozidla. Jednatel však peníze někde směnil (bez dokladu) na EUR a vozidlo nakoupil v EUR. Doklady o nákupu vozidla jsme přepočítali kurzem ČNB a interním dokladem zaúčtovali v Kč na účet 042, proti poskytnuté záloze. Nevím však, jestli není problém, že nikde neúčtujeme o EUR, o valutové pokladně. Porušili jsme zákon o účetnictví, můžeme dostat pokutu?

V souvislosti s čerpáním prostředků z fondů EU, vyvstala v naší organizaci otázka zaúčtování nákladů na vypracování resp. zprostředkování žádosti o tyto prostředky. Žádost nám zpracovává specializovaná firma formou smlouvy o dílo. Jsme toho názoru, že náklady na tuto subdodavatelskou činnost jsou daňově uznatelné stejně, jako náklady, které by nám vznikly, kdybychom si tyto práce prováděli ve vlastní režii. Nicméně na různých daňových školeních jsme slyšeli i názor, že by měli být tyto náklady zahrnuty do investice konkrétní zakázky, na níž jsou prostředky přiděleny. Poněvadž jsme v žádné publikaci ani výkladu zákona nenašli na tuto problematiku jednoznačnou odpověď a předpokládáme, že se rozsah těchto vztahů bude i nadále zvětšovat, žádáme o stanovisko, jak v této věci postupovat a eventuálně i sdělení zdrojů, ze kterých váš názor vyplynul.

Naše společnost pořídila v r. 2005 osobní automobil na leasing. Původní splátkový kalendář vypadal následovně: akontace ve výši 165 000 Kč uhrazeno při podpisu LS 36 splátek po 15 334 Kč kupní cena 1 190 Kč --------------------------------- celková cena po ukončení LS 718 214 Kč. LS začala od 7/05 V roce 2005 jsme uplatnili do daňově uznatelných nákladů 165000/36 x 6 = 27 505 Kč 6 x 15 334 =92 004 Kč ----------------------- Celkem 119 508 Kč Na účtu časového rozlišení zůstává 137 496 Kč (165000/36 x 30) Jednotlivé splátky měly splatnost vždy k 28. Splátky byly řádně placeny v termínu. V letošním roce jsme předčasně ukončili LS k 28. 5. 2006 a vrátili vozidlo leasingové společnosti, ta nám zaslala vypořádání v následujícím znění. akontace 165 000 splatná 7/05 11 x splátky po 15 334 Kč, tj. do 28. 5. 2006 ------------------------- nájemce (naše spol.) uhradí 333 674 Kč Jelikož jsme měli všechny splátky uhrazeny, byly tímto naše závazky uhrazeny. Poté co leasingová společnost prodala námi vrácené vozidlo, zaslala nám daňový doklad na škodu z titulu předčasného ukončení LS ve výši 61 108 Kč. Je správné následné zaúčtování nákladu při takto předčasně ukončeném LS. Za letošní rok uplatníme do nákladů částku ve vši : 165 000/11 x 5 =75 000 Kč 15 334 x 5 = 76 670 Kč -------------------------------- celkem 151 670 Kč na účtu časového rozlišení zůstává 165 000 Kč - pom. část r. 05 27 505 Kč - pom. část r. 06 75 000 Kč ----------------------------------------------- zůstatek 62 495 Kč zaúčtováno jako nedaňový náklad. Vyčísl. škoda ve výši 61 108 Kč rovněž v r. 2006 zaúčtována nedaňově. Rok 2005 zůstává beze změn.

Jsme spol. s r. o., plátci DPH a vedeme podvojné účetnictví. Jak posuzovat CENU postoupení pohledávky před lhůtou splatnosti? Za postoupení pohledávek bance máme uhradit tzv. cenu, která se počítá z Priboru + něco a ze dnů do splatnosti pohledávek/360. Postoupená pohledávka je po zaplacení této ceny a paušálního poplatku nám uhrazena ve výši 100 %. Pokud uvažuji správně, jednalo by se v případě Ceny o náklad faktora a tento náklad by byl u nás daňovým nákladem účtovaným na účte Finanční náklady sk. 56. Doplňující informace k dotazu: Nemohu zatím upřesnit, jaká bude smlouva a postup banky. Náš odběratel chce, abychom uzavřeli faktoringovou smlouvu s bankou, která od nás koupí jeho pohledávky a zaplatí je před splatností v plné výši. Kromě toho nám chce banka účtovat úrok za období od úhrady pohledávky do její splatnosti a takzvaný paušál z převzetí jedné pohledávky ve výši 4 tis. Kč. Je to poněkud podivné. Zájem má na tom náš odběratel a my mu máme vyjít vstříc. Já si však nejsem jistá, zda úrok a paušál mohu posuzovat jako finanční náklady nebo zda mi mají snížit výnos z prodané pohledávky.

Jak správně zaúčtovat vč. předkontace a odpisovat pořízení nákladního vozu na úvěr? - autosalon nám vystavil fakturu za vůz, která je na 674 800 Kč (základ daně 567 058,83 + DPH 107741,18) - uhradili jsme z vlastních zdrojů 134 960 Kč - zbytek uhradila úvěrová společnost Dostali jsme tedy úvěr, jehož výše činí 539 840 Kč a celkem zaplatíme do 21. 7. 2012 - 855 595,44 Kč (jistina + úroky + pojištění) ve 72 splátkách po 11 883,27 Kč. Mj. je v zákoně uvedeno, že úroky vstupují do pořizovací ceny, ovšem ty úroky budeme platit až do r. 2012 a automobil bychom měli odepsat asi dříve?

Při kontrole z Finančního úřadu roku 2004 bylo zjištěno, že jsme u dlouhodobého majetku (administrativní budova, kterou jsme pořídili koupí v roce 2003) špatně určili pořizovací cenu, podle které měla být budova zařazena do používání. Vstupní cenu budovy jsme zaúčtovali v roce 2003 v hodnotě 2 500 000 Kč, dle kontroly měla činit 3 000 000 Kč. Daňové odpisy z rozdílu cen jsme si uplatnili v dodatečných přiznáních k dani z příjmů právnických osob, která jsme provedli za roky 2003 a 2005. (Rok 2004 byl doměřen.) Co bude s účetními odpisy za roky 2003, 2004, 2005, které měly být vypočítané z vyšší vstupní ceny. Máme tyto účetní odpisy doúčtovat v účetnictví roku 2006 nebo nechat tuto budovu účetně déle odpisovat než bylo uvedeno v účetním odpisovém plánu?

Jsem fyzická osoba, neplátce DPH, vedu daňovou evidenci. Vlastním pozemek, na kterém v letošním roce začala stavba rodinného domku. Stavbu provádí na základě smlouvy dodavatelská firma. Domek i pozemek budu používat jednak pro soukromé účely, jednak jako sídlo firmy. Zajímá mne, jaké náklady související se stavbou mohu zahrnout do daňové evidence. Je správná tato úvaha? Po dokončení stavby a mého zápisu do katastru nemovitostí zahrnu stavbu do obchodního majetku firmy a do nákladů dám alikvótní část odpisů (poníženou o rozlohu soukromých prostor). Jak to bude s pozemkem? Mohu také jeho hodnotu zahrnout do nákladů? Jeho cenu zahrnu jednorázově? Jak stanovím hodnotu pozemku? V současné době probíhají zemní práce na pozemku - budování základů. Stavební firma může náklady na tyto práce fakturovat samostatně, odečíst z konečné hodnoty domku. Lze tyto náklady vzhledem k tomu, že probíhají na pozemku, který vlastním a který se neodpisuje, zahrnout naráz?

1. Podle zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP) § 29 odst. 1 je součástí vstupní ceny i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání nejpozději v prvním roce odpisování. Podle § 3 ZDP se technickým zhodnocením rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby atd., pokud převýšily částku 40 000 Kč, případně i výdaje nepřesahující tuto částku, které poplatník podle svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj. Musí výdaje na úpravy charakteru technického zhodnocení, které nepřesáhnou limit a poplatník by je chtěl uplatnit jako výdaj (náklad) zvýšit vstupní/zůstatkovou cenu hmotného majetku v roce jeho pořízení? 2. Jak postupovat z pohledu zákona o účetnictví, kdy k technickému zhodnocení v jednotlivých případech nepřevyšujícímu účetní jednotkou stanovený limit dochází v průběhu několika po sobě jdoucích měsíců, v součtu za hospodářský rok však tento limit je překročen? Jedná se o nákladové položky nebo v součtu za hospodářský rok o technické zhodnocení nebo si účetní jednotka může stanovit vlastní postup? 3. Obecně platí, že např. vjezdová závora na parkoviště jsou dvě samostatné položky majetku (základ a konstrukce). Platí to i v případě, že se buduje nové parkoviště a v projektu je parkovací plocha i vstupní závora? Obdobným případem mohou být turnikety ve vstupní hale nebo kovové přístřešky na parkovišti.

Jak správně účtovat účet 343? Používáme analytiku pro 5 % a 19 % a pro platby a případné nadměrné odpočty. Dochází k tomu, že máme částky v pasivech i aktivech a nevím, jak to srovnat.

Jsme akciová společnost, plátci DPH, vedeme účetnictví. Společnost vlastní prodejny, kde provádíme 2x ročně inventury. Při první inventuře byl výsledek manko a prodejna si požádala o mimořádnou inventuru, ve které vznikl přebytek. Žádám o radu, zda lze tyto výsledky inventur vzájemně započíst, přestože vím, že tyto rozdíly nevznikly záměnou zboží. Nebo musím přebytek zaúčtovat jako výnos a manko jako ztrátu, kterou po rozhodnutí firmy předepíši pracovníkům k úhradě?

Jakým způsobem ocenit nedokončenou výrobu na přelomu roku ve stavebnictví při částečné fakturaci? Skutečné přímé náklady na zakázku k 31. 12. činí 600 tis. Kč, dílčí fakturace k 31. 12. 400 tis. Kč. Firma má sjednanou pevnou smluvní cenu na uvedené zakázce ve výši 1 000 tis. Kč. Kalkulace firma nevyužívá, tudíž není jak stanovit předpokládané procento zisku.

Jako firma, plátce DPH, provozujeme jesle, kde rodiče hradí za pobyt svého dítěte nejen hotově, ale i převodem na bankovní účet. Můžeme vyhotovovat souhrnný daňový doklad ke konci každého měsíce? Co musí tento daňový doklad obsahovat a jaké bude zaúčtování?