Účetnictví - strana 343

Naše společnost v roce 2006 postavila 4 bytové jednotky, které bude prodávat čtyřem fyzickým osobám. V roce 2006 byly přijaty zálohy ve výši 80 % ceny, uzavřeny smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví jednotky. Kolaudace proběhla 21. 12. 2006 s nabytím právní moci 2. 1. 2007. V lednu 2007 budou byty předány budoucím vlastníkům a po zapsání do katastru nemovitostí bude uhrazen doplatek ceny bytové jednotky. Při obdržení zálohy jsme účtovali na účet 475-dlouhodobé přijaté zálohy a z těchto záloh jsme odváděli DPH. Můžeme celou částku ceny zahrnout do výnosu roku 2007 po uzavření kupní smlouvy a zapsání do katastru?

Osoba samostatně výdělečně činná, podnikající jako cestovní kancelář, neplátce DPH, účetní jednotka, nabízí v rámci svého podnikání ubytování v Chorvatsku, přičemž na tyto služby přijímá zálohy (účet 324), které poté odevzdává partnerům v Chorvatsku (se záporným znaménkem na účet 324) a od těchto přijme provizi za zprostředkování ubytování (účet 602). Podnikatel službu pouze zprostředkovává, ubytování není předem nakoupeno. Problém nastává v případě, že zákazníkovi je poskytnut příspěvek od zaměstnavatele, z různých fondů, který ovšem nechce přijmou fakturu na zálohu na rekreaci, proto je vystavena faktura na poskytnutí rekreace, která je zaúčtována na účty 602/311 a po uhrazení faktury je přijatá částka vnitřním účetním dokladem přeúčtována z účtu 602 do přijatých záloh na účet 324. Je tento postup možný? Po předání záloh chorvatským partnerům zůstává na účtu 324 menší zůstatek, vzhledem ke kurzovým rozdílům. Účet 324 je poté vynulován a zůstatek je převeden na účet 602, je toto možné? Doplňující informace k dotazu: K doplnění dotazu chci uvést, že český podnikatel, který je zapsán v obchodním rejstříku a vystupuje jako cestovní kancelář, nenakupuje ubytování v Chorvatsku, ale uzavírá zde smlouvy na zprostředkování ubytování pro chorvatské partnery, tyto smlouvy mají charakter smlouvy koncesionářské. Zálohy vybírá svým jménem a taktéž svým jménem vystavuje faktury za ubytování a tyto přijaté částky poté předává chorvatským partnerům, což jsou vždy fyzické osoby. Doplatek rekreace hradí již český rekreant přímo majitelům ubytovacího zařízení v Chorvatsku. Po skončení sezony jsou zprostředkované pobyty v Chorvatsku vyúčtovány a českému podnikateli je předána provize, kterou účtuje do výnosů. Platby jsou prováděny v EUR a při účtování je použito pevně stanoveného kurzu, k 31. 12. je účtováno o kurzových rozdílech. Jak jsem z dosavadní odpovědi pochopil, pokud český podnikatel ubytování nenakupuje, pouze jej pro chorvatského partnera zprostředkovává jako komisionář. Cestovní smlouvy uzavírány nejsou, jsou vystavovány pouze potvrzení o úhradě zálohy na určité období a na určité ubytování. Přijaté zálohy je tedy nutno účtovat ne jako zálohy, ale jako závazek vůči zahraničnímu partnerovi? Jedná se fakticky o vztah mezi českými občany a chorvatskými ubytovateli.

Firma v roce 2005 účtovala v daňové evidenci. Nakupuje zboží formou platby akreditiv. Zaplatila touto formou částku např. 100 000 Kč, v březnu přišla fa - to už vedla firma účetnictví na 150 000 Kč. Jak tuto operaci zúčtovat v účetnictví? V daňové evidenci byl náklad 100 000 Kč v r. 2005.

Žádám o doplnění odpovědi k dotazu č. 1382 1) Kdy lze zahájit u subjektu A, který vede účetnictví, rovnoměrné daňově účinné odpisování (72 měsíců) z pořizovací ceny nehmotného majetku - věcného břemene k potrubí, když jednotlivé smlouvy o zřízení věcných břemen s příslušnými vlastníky pozemků byly uzavírány v průběhu 9.-12. měsíce r. 2006 a s dalšími vlastníky pozemků, přes které potrubí prochází, budou tyto smlouvy uzavřeny až v dalším účetním období, tj. během roku 2007. Odpisování tohoto nehmotného majetku bude zahájeno až v roce 2007 po zjištění celkové pořizovací ceny tohoto nehmotného majetku (součtem cen věcných břemen podle jednotlivých smluv)? Nebo lze začít odpisovat již z ceny podle jednotlivých smluv, a to vždy ke dni vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni na přísl. katastrálním úřadu? 2) K jaké části pozemku se toto věcné břemeno zřizuje - jen k té části pozemku, pod kterým se potrubí nachází, tj. pouze v tom rozsahu, který je vyznačen na geometrickém plánu? Nebo se zřizuje k celému pozemku, kterého se věcné břemeno týká, aby tak osoba oprávněná z věcného břemene (subjekt A) měla zajištěno právo vstupu na pozemek osoby povinné za účelem údržby a provádění oprav potrubí na tomto pozemku?

Jsem podnikatel, fyzická osoba, vedu daňovou evidenci a jsem plátcem DPH. Je povinností mít doklad o směně peněz - výměna korun za eura? Pokud je povinností subjektu doložit směnu peněz dokladem, žádám o informaci podle jakého zákona a paragrafu.

Firma s r. o. vede PÚ, plátce DPH, zakoupila osobní automobil v hodnotě 600 000 Kč na úvěr na dobu 48 měsíců. Ve smlouvě o úvěru je ustanovení, o zajišťovacím převodu vlastnického práva k vozidlu do doby zaplacení ve prospěch úvěrové společnosti. Znamená to, že nejsme majitelé vozidla a nemůžeme je tudíž daňově odpisovat? Kdy by odpis připadal v úvahu, až po zaplacení úvěru? Jak je to s účetními odpisy v takovémto případě? Z jaké ceny odpisovat - z kupní ceny 600 000 Kč nebo z kupní ceny včetně úroků, účtovat úroky do nákladů přímo nebo na pořízení HM. Jak správně proúčtovat celý případ včetně kontace: - hodnota osobního automobilu 600 000 Kč - úhrada v hotovosti 100 000 Kč - na zbývající část úvěr ve výši 500 000 Kč + 150 000 finanční služba - měsíční splátka 8 000 Kč + 5 000 úroky, které se mění, na počátku splácení jsou vyšší a na konci splácení nižší. Případně jakých dalších souvislostí je třeba si povšimnout?

Soukromý zemědělec si koupil dřevostavbu za 63 552 Kč. Můžu ji zařadit do 2. odpisové skupiny pod položku 2-7, SKP 20.30.20?

Dne 17. 4. 2003 jsme zakoupili montážní vozidlo M1G za 821 516 Kč bez DPH. Dne 20. 9. 2006 jsme vůz prodali za 294 117 Kč bez DPH. Částku 294 117 Kč zaúčtuji do příjmů. Jakou částku zaúčtuji na konci roku 2006 jako výdaj snižující základ daně? Bude to zůstatková hodnota 228 198 Kč? Rozpis odpisů. Skupina 2 zrychleně, pořizovací cena 821 516 Kč Poř. Rok odpis zůstatková cena --------------------------------------------------------------- 1. 2003 136 920 Kč 684 596 Kč 2. 2004 228 199 Kč 456 397 Kč 3. 2005 228 199 Kč 228 198 Kč 4. 2006 152 133 Kč 76 065 Kč 5. 2007 76 065 Kč 0 Kč Dotaz č. 2: do jaké odpisové skupiny zařadit vůz, který má v technickém průkazu - nákladní automobil skříňový - kategorie N1G?

Jsme spol. s r. o. obchodující s majetkovými CP určenými k obchodování na veřejné burze CP na svůj účet prostřednictvím obchodníka s CP. Vedeme \"skladovou\" evidenci CP metodou FIFO. Nakupujeme a prodáváme akcie také v cizí měně, proto jsme v roce 2006 zvolili účtování pouze pevným kurzem. Protože se od počátku roku kurz USD velmi změnil, rozhodli jsme se každého čtvrt roku pevný kurz měnit (používáme kurz vyhlášený ČNB v první pracovní den nového období). Každého čtvrt roku tedy provádíme přepočet majetku a závazků v cizí měně. Provádíme přepočet i zůstatku těchto majetkových CP určených k obchodování na účtu 251. Na konci roku přeceňujeme na reálnou hodnotu, kde kurzový rozdíl je součástí ocenění reálnou hodnotou (tento rozdíl účtujeme výsledkově a je daňově účinný). Je uvedený postup správný? Dále jsme se chtěli zeptat na správné zaúčtování akce reverse stock split u CP určených k obchodování. Měli jsme zůstatek na účtu 251 10 ks majetkových akcií určených k obchodování společnosti XX v hodnotě 197 USD. Společnost XX oznámila, že provádí akci reverse stock split, kde nám byl počet držených akcií upraven v poměru 0,875:1. Bylo nám tedy připsáno 9 ks akcií společnosti XX v hodnotě 0 USD a zároveň nám bylo odepsáno 10 ks akcií společnosti XX v hodnotě 204 USD (což byla průměrná kupní cena těchto akcií v dané době). 204 USD nám bylo strženo z účtu spolu s odepsáním 10 ks akcií. Po uskutečnění této akce nám obchodník s CP eviduje 9 ks akcií společnosti XX v kupní ceně 0 USD, obchodník uvádí pouze tržní cenu v hodnotě 205 USD. Jak máme správně zaúčtovat uvedenou akci?

Jsme spol. s r. o., plátce DPH, účtující v podvojném účetnictví. K vymožení naší pohledávky z obchodního styku ve výši 30 800 Kč za naším odběratelem soud nařídil exekuci. (Pohledávka je kryta 100% opravnou položkou, dle zákona.) Exekučním příkazem byla stanovena povinnost našemu dlužníkovi zaplatit nám pohledávku včetně jejího příslušenství (tj. úroky, náklady soudního řízení, náklady na právního zástupce a náklady exekuce určených příkazem k úhradě nákladů exekuce ve výši 13 200 Kč). Exekutor přikázal peněžnímu ústavu provést exekuci z účtu dlužníka na účet soudního exekutora. Exekutor nám zaslal zálohovou fakturu v celkové výši 4 000 Kč na náklady exekuce v souladu s ustanovením § 12 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměnách exekutorů. Zálohu jsme zaúčtovali na účet 314-provozní zálohy. Zjistili jsme, že soudní exekutor je plátcem DPH. Máme v tomto případě, pokud nám exekutor zašle daňový doklad na přijatou platbu, nárok na odpočet DPH z uvedené zálohy a nákladů exekuce vůbec, když je náklady povinen hradit dlužník (pokud ale exekutor něco vymůže)? Žádáme o radu, jak se celý případ exekuce správně účtuje a řeší daňově, včetně vyrovnání zálohy a nákladů exekuce s exekutorem, případně dlužníkem v obou variantách, tj. pokud bude celá pohledávka vč. příslušenství vymožena, i pokud bude exekuce neúspěšná. Je třeba na konci roku z titulu zálohy exekutorovi vytvořit dohadnou položku?

V loňském roce bylo společnosti na základě finanční kontroly vyměřeno penále, které bylo zaúčtováno do nedaňových nákladů. V letošním roce bylo částečně vyhověno žádosti o prominutí tohoto penále v souladu s § 55a zákona č. 337/1992 Sb. a vyhlášky MF č. 299/1993Sb. Jaký dopad má prominutí pro stanovení daňové povinnosti za letošní rok a jak bude promítnuto do účetnictví?

Jsme akciová společnost, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, dle českých předpisů. Máme několik dcer, z nichž 3 jsou zahrnuty do konsolidačního celku a dalších cca 15 není. V příloze ke kons. účetní závěrce jsme uvedli, že účetní závěrky všech dcer jsou uloženy v sídle mateřské společnosti. Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., hl. I. § 64 odst. 8. písm. e) je uvedeno, že příloha musí obsahovat i účetní závěrky účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku. Jejich uvedením by však naše příloha a následně i výroční zpráva nabyla o několik set stránek. Je nutné, aby účetní závěrky všech dcer byly součástí přílohy, nebo by stačilo v příloze uvést, že jsou uloženy v sídle mateřské společnosti?

Žádám o konkrétní příklad, zaúčtování faktury za nákup nového telefonu, kde je uvedeno: celková částka 3 996 Kč cena bez DPH 3 357,98 Kč DPH 638,02 Kč sleva 2 000 Kč k úhradě 1 996 Kč.

Jsme organizace s. r. o, kterou vlastní 3 majitelé. V naši organizaci vedeme podvojné účetnictví. Každý z majitelů má svoje účetní středisko, kde ve výsledovce vychází měsíční a roční hospodaření středisek (tří), a pak je výsledovka za celou s. r. o. Můžeme dělit majetek (jak finanční, tak hmotný), dle účetních středisek?

Naše organizace je příspěvková organizace, zřizovaná krajským úřadem a není plátcem DPH. Od svého bankovního ústavu ČSOB obdržela parkovací kartu ve finanční hodnotě 900 Kč. Nadále již parkovné bance neplatí. Je zaúčtování této karty přes účet 263-Ceniny oproti nákladům správný a na jaký účet do nákladů? Karta k bankovnímu účtu jako průkaz pro pracovníka naší organizace, který obstarává styk s bankou (výběr finanční hotovosti a vklad na účet) nemá finanční hodnotu. Nemá být v účetnictví zaúčtovaná na podrozvahové evidenci jako zúčtovatelný tiskopis? Ale v jaké hodnotě?

Můj klient poskytuje služby fyzickým i právnickým osobám, které fakturuje jednorázovou fakturou. Po aktivaci těchto služeb mu platí jeho zákazníci měsíční paušál. Je možné na tyto měsíční paušály vystavit doklad ve formě smlouvy, kde bude uvedeno, že se obě strany na měsíčních splátkách dohodly, bude zde uvedena výše splátky, razítko a podpisy obou zúčastněných stran, nebo je nutné fakturovat tyto měsíční paušály fakturou každý měsíc? Pokud je nutná faktura, je možné ji zasílat e-mailem (nebude na ni razítko a podpis).

Nový společník s. r. o. (převod obchodního podílu po 4 letech utlumené činnosti s. r. o.) má k dispozici pouze daňová přiznání za poslední tři roky vč. účetní uzávěrky (jsou na O daň. povinnost) - jiné účetnictví nemá. Z účetní závěrky vyplývají zůstatky na účtech: 311, 411, 421, 429 a 365. Jak se s těmito zůstatky vypořádat? Lze: 1) u účtu 311 provést nedaňový odpis na 546/311? 2) Ztráta ve výši 735 tis. - daňově nelze uplatňovat dle § 38na ZDP, neboť došlo k podstatné změně ve vedení - u nás 100% změna společníků. Účetně - nutno doplňovat z vytvořeného zisku? 3) U účtu 365- půjčka pův. společníka (899 tis.) provést nedaňový odpis 365/648? 4) Účty 411-základní kapitál a 421-zákon. rezerv. fond zůstávají beze změny.

Naše organizace je příspěvkovou organizací, zřizovaná krajským úřadem. Nejsme plátci DPH. Jak se správně účtují karty CCS na nákup PHM? Jsou na to různé výklady. Jde o charakter cenin, kdy by se účtovalo na účet 263-Ceniny a v jaké výši, když počáteční jistina se účtuje na účet 314-Poskytnuté provozní zálohy. Měsíční zálohy k vyúčtování na základě nákupů dle obdržených faktur se účtují rovněž na účet 314. Poplatek za provedené vyúčtování a fakturaci se účtuje na účet 518-Ostatní služby. Karty vydávané společností CCS jsou na SPZ (jde o značný počet) a v naší organizaci jsou svěřeny do užívání jednotlivým pracovníkům, kteří obstarávají nákup PHM (naftu, benzin a olej).

Naše organizace je příspěvkovou organizací, jejíž zřizovatel je krajský úřad. Nejsme plátci DPH. V důsledku živelné pohromy (záplava) v letošním roce byly způsobeny škody naší organizaci na dlouhodobém hmotném majetku a drobném dlouhodobém hmotném majetku. Dlouhodobý hmotný majetek je svěřen organizacím, zřizovaných krajským úřadem, do správy. Na základě vyčíslených škod na majetku způsobených touto živelní pohromou, obdrželi jsme náhradu škody od České pojišťovny. Žádáme o vaše vyjádření, zda tuto náhradu škody na dlouhodobém hmotném majetku, lze pojmout jako zdroj Investičního fondu s ohledem na § 31 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jelikož finanční prostředky jsou určené a budou použity k investičním účelům jako náhrada za zničené předměty živelní pohromou.

Jsme základní škola zřízená obcí. Dle darovací smlouvy jsme obdrželi věcný dar - koberec v hodnotě 4 700 Kč a drobné předměty v celkové hodnotě do 2 000 Kč, určené na vánoční besídku. Jedná se o sladkosti, malé polštářky, barvy a podobně. Jak zaúčtovat tyto dary?