Účetnictví - strana 344

Jsme základní škola zřízená obcí. Dle darovací smlouvy jsme obdrželi věcný dar - koberec v hodnotě 4 700 Kč a drobné předměty v celkové hodnotě do 2 000 Kč, určené na vánoční besídku. Jedná se o sladkosti, malé polštářky, barvy a podobně. Jak zaúčtovat tyto dary?

Společnost s r. o. má jako hlavní činnost ekonom. poradenství, ale také vymáhá pohledávky, které pro sebe nakoupila. V okamžiku inkasa (většinou jen dílčího, neboť dlužníci většinou svůj dluh postupně splácí) účtuje o tomto příjmu na 646 (a současně až do výše pořizovací ceny na 546). Nominální hodnotu eviduje pouze podrozvahově. Zahrnuje se tento výnos z vymožené pohledávky do obratu pro účel stanovení povinnosti plátcovství DPH? A pokud ano, v jaké výši (celá hodnota 646, či jen v částce převyšující pořizovací cenu neboli 546)? Další otázka souvisí s problémem úroků. Většina těchto pohledávek je přiznána soudem včetně úroků od určitého data \\\"do zaplacení\\\". Je tedy nutné např. k 31. 12. vyčíslit úroky naběhlé za příslušný rok a zařadit je do výnosů (např. 662), i když např. dlužník nesplácí, pohledávka je nevymahatelná apod.? A budou se případně tyto úroky promítat do obratu pro DPH? Podle zákona o DPH mi připadá, že činnost vymáhání pohledávek pro sebe sama vůbec nespadá mezi předměty DPH (asi to není ani zdanitelné plnění - ani zboží, ani služba), a nepatří ani mezi osvobozená plnění, ale pokud se mýlím, prosím kde to v zákoně o DPH najdu? Doplňující otázka: Na jakém účtu se evidují ty \"naběhlé nezaplacené úroky\"?

Jsme střední škola. Firma k nám nainstalovala automat na nápoje. Ve smlouvě je uvedeno, že ceny budou nižší než je obvyklé a my nebudeme účtovat spotřebovanou energii a vodu. Jak toto promítnout do DPH a účetnictví? Šlo by ten rozdíl účtovat třeba nadaci školy jako příspěvek na levnější nápoje pro žáky? A jak by se toto promítlo do DPH a účetnictví?

Podnikatel - fyzická osoba koupil zvlášť trubky, podlážky a sponky. Z těchto součástí sestavuje dle potřeby lešení. Nevím, zda mohu tyto součásti dát rovnou do výdajů, nebo z nich vytvořit hmotný majetek, který by se odpisoval. Tyto součásti dohromady stály více jak 40 000 Kč. Pokud by se muselo odpisovat, do které odpisové skupiny mám lešení zařadit? Za jakých podmínek by se odpisovat nemuselo?

Při opravě HM je poškozený díl (ND) demontován a nahrazen dílem ze skladu ND. Poškozený díl je následně opraven (renovován) u externího dodavatele. Lze účtovat: - převod poškozeného ND určeného k renovaci na sklad (aktivace) MD 112.1/D 621 100 Kč (v tzv. šrotové ceně) - výdej ze skladu do opravy MD 112.2/D 112.1 100 - cena opravy (vč. vedl. nákladů) MD 51x/D 321 1 000 - aktivace nákladů na renovaci (ocenění ND na sklad) MD 112.2/D 621 1 000 - výdej renovovaného ND do spotřeby MD 501/D 112.2 1 100 Nedokončená renovace k 31. 12. je v rámci účetní uzávěrky vykázána v rozvaze jako nedokončená výroba (obdobně jako u účtování zásob vlastní výroby).

Fyzická osoba, vede daňovou evidenci, plátce DPH, nakupuje zboží v Polsku za zloté, poté je prodává fakturačně na Slovensku. České koruny mění v Polsku na zloté, přijaté slovenské koruny na Slovensku mění v Polsku taktéž na zloté. Jak bude v níže uvedených případech vedena valutová pokladna, a to jak pro valutu zlotý tak pro valutu slovenská koruna když: 1) Dne 19. 9. 2006 bylo směněno v Polsku 8 000 KČ za něž jsme dostali ve směnárně 1 097,60 zlotých. 2) Tentýž den bylo nakoupeno zboží v Polsku za hotové, dle daňového dokladu a zaplaceno 1 000 zlotých. 1a) Dne 5. 9. 2006 bylo přijato na Slovensku v hotovosti na základě námi vystavených daňových 40 000 slovenských korun. 2a) Téhož dne bylo na Slovensku vydáno hotově za nákup PHM při pracovní cestě 2 400 slovenských korun. 3) Dne 28. 9. 2006 bylo v Polsku směněno 35 500 slovenských korun na zloté na výši 3 727,50 zlotých. Tyto zápisy jsou ve valutové pokladně veškeré pro rok 2006. Můžete uzavřít obě valutové pokladny k 31. 12. 2006 a vyčíslit kurzové rozdíly (např. jednotný kurz pro rok 2006 je stanoven ve výši pro zlotý 7 000 Kč, pro SK 0,750 Kč).

Je možné zařadit do zdanitelných nákladů roku 2006 fakturu, za obratový bonus od našeho odběratele (pro nás faktura přijatá), která je za rok 2005, avšak přišla až po podání daňového přiznání DPPO za rok 2005, je možné je uplatnit v roce následujícím, to je tedy v roce 2006? Nechceme již dělat dodatečné daňové přiznání DPPO za rok 2005.

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci. Při namátkové kontrole jsem zjistil, že zboží, které mám na prodej, má prošlou dobu spotřeby. Jak správně účtovat o tomto zboží, které již neprodám, v daňové evidenci? Při nákupu zboží bylo samozřejmě uplatněno DPH na vstupu. Je možnost, že se zboží prodá \"pod cenu\" s výraznou slevou a s upozorněním, že se jedná o zboží s prošlým datem spotřeby, ale neprodá se všechno.

Žádám o radu ohledně řešení pohledávek. V účetnictví společnosti - občanské sdružení, evidují pohledávky od roku 1995, na žádnou pohledávku nemají uznání závazku. Pohledávky od roku 1995 - 2001 jsou promlčené. Pokud tyto pohledávky budu chtít odepsat, jaký bude účetní zápis (???/311)? Pohledávky od roku 2002 - 2005, také není uznání závazku. Mohu na tyto pohledávky vytvořit opravnou položku ve výši 20 % a jaký účetní zápis?

Forma - právnická osoba - s. r. o., jsme plátci DPH a vedeme účetnictví. Od 06/2005 jsme platili měsíčně zálohově 200 Kč za spotřebu el. energie. V 10/2006 jsme obdrželi zúčtovací fakturu na přeúčt. el. proudu za rok 2005 a r. 2006. DUZP je uvedeno 24. 10. 2006. Nejsem si jista, zda přeúčtování el. energie za rok 2005 je možno dát do nákladů roku 2006, zda jsme při dani z příjmu za rok 2005 neměli použít dohadnou položku a v roce 2006 podle skutečnosti doúčtovat.

Nezisková organizace vede účetnictví podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Českých účetních standardů č. 401 až 414. Není plátce DPH. Organizace v roce 2005 vykázala ztrátu cca 400 000 Kč. Ztráta po schválení účetní závěrky zřizovatelem byla zaúčtovaná MD 932/D 931. V roce 2006 organizace obdržela dar na pokrytí ztráty r. 2005. Jak správně zaúčtovat tento \"účelový dar\"? MD 221/D 682 a po vykázání zisku k 31. 12. 2006 proúčtovat MD 931/D 932? Nebo je možné dar na úhradu ztráty r. 2005 zaúčtovat přímo MD 221 (s použitím ú 901) na účet D 932?

Jsme územní samosprávný celek (město), právnická osoba, čtvrtletní plátci DPH a účtujeme v soustavě podvojného účetnictví. K 31. 12. 2006 bychom rádi ukončili vedlejší hospodářskou činnost, kterou od počátku evidujeme na zvláštních účtech. Ke konci roku budeme mít konečné zůstatky na účtech týkajících se pohledávek (účet 378:MD) i závazků (účet 379, 321:D), dále budou i aktivní zůstatky finančních prostředků na bankovních účtech (účet 241:MD). Žádáme o účetní postupy a zároveň i o daňové dopady týkající se převodů těchto zůstatků do hlavní činnosti. Jak postupovat a správně zaúčtovat předpis a zaplacení daně z příjmů z vedlejší hospodářské činnosti za rok 2006, která je splatná v následujícím roce?

Jsme příspěvková organizace, mateřská škola v právním subjektu. Obec zadává každoročně kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky soukromé firmě. Nyní nám bylo vytčeno, že podle vyhlášky č. 416/2004 o řídící kontrole nevystavujeme limitované a individuální přísliby. Je skutečně nutné v tak malé organizaci (3 třídy) vydávat tyto přísliby na veškeré vydané finanční prostředky, když v organizaci je pouze příkazce operace (ředitelka) a externí účetní? Mám sama vydávat přísliby a sama si je odsouhlasovat? Správce rozpočtu určen není, veškerou hospodářskou činnost vykonávám sama a nemám ji na koho delegovat, neboť oficiální zástupkyně u menších zařízení není, nemá zkrácený úvazek a nemám ani jiné finanční prostředky, které by ji mohly ocenit. Byly nám vytčeny pouze tyto formálnosti, jinak nebylo v oblasti účetnictví shledáno žádné pochybení.

Mám dotaz k účtování výdajů před vznikem s. r. o.: plátce, vede účetnictví. Tzv. zřizovací výdaje (nájemné před vznikem, kolky, právník..) zaúčtuji dnem vzniku na účet 011xxx - v případě, že nepřekročí 60 000 Kč. Přeúčtuji do nákladů 518xxx? Nákup zboží na sklad, nárokuji si DPH (přiložím soupis zboží ke dni vzniku)? Ostatní výdaje (police, regály, kancelářské potřeby, mycí prostředky..) - mohu dát do výdajů a případně nárokovat DPH?

Předmětem činnosti naší společnosti je obchodní činnost. Jeden z odběratelů (dále společnost A) nám přestal hradit faktury a vznikla nám pohledávka po splatnosti ve výši 500 tis. Kč. Podařilo se nám od společnosti B, která je rovněž naším odběratelem, koupit pohledávku za společností A ve výši 1 000 tis. Kč. Pohledávku od B naše společnost koupila za 80 %, tj. za 800 tis. Kč. Od našeho dlužníka společnosti A jsme koupili zboží v hodnotě 1 600 tis. Kč. Jelikož je pro mne zcela novým prvkem nákup pohledávky a následný zápočet, žádám o zaslání schématu, jak jednotlivé níže uvedené transakce správně zaúčtovat s uvedením, jaké náklady i výnosy jsou daňové, případně nedaňové. 1) Nákup pohledávky od společnosti B v hodnotě 1 000 tis. Kč za 800 tis. Kč. 2) Zápočet naší pohledávky za společností A ve výši 1 500 tis. Kč (500 + 1 000) proti závazku za nakoupené zboží 1 600 tis. Kč. 3) Úhrada 100 tis. Kč z účtu naší společnosti ve prospěch společnosti A. 4) Zápočet našeho závazku za společností B ve výši 800 tis. Kč (za nakoupenou pohledávku) proti pohledávce z běžné obchodní činnosti za společností B.

Fyzická osoba (soukromý zemědělec), vede \"podvojné\" účetnictví. Plánuje, že by přešel na hospodářský rok na období od 1. 10. do 30. 9. Každoročně žádá o dotace na jaře a peníze dostane na účet až v období prosince až březen následujícího roku. Na dokladu o schválení dotace je vždy aktuální rok z jara (kdy se žádá o dotaci). Pokud by se účetnictví vedlo v hospodářském roce, do jakého období se zaúčtují dotace, které by vlastně přišly až v následujícím hospodářském roce? Existuje nějaká výjimka (sdělení apod.) pro soukromé zemědělce o účtování dotací? Pro zemědělce by bylo nejlepší o dotaci účtovat do hospodářského období, kdy skutečně přijde. Je to možné?

Vlastním společnost s ručením omezeným, jediný majitel, bez zaměstnanců, plátce DPH. Vzhledem k přechodnému nedostatku finančních prostředků v pokladně (pozdní úhrada vydaných faktur), byla pokladna dotována ze soukromých peněz majitele. Tato operace byla účtována prostřednictvím účtu 491 (vše proběhlo již v roce 2005). Je tento postup možný? Pokud je to v rozporu s účetní metodikou, jak správně se s tímto nyní vypořádat? Jak následně účtovat vracení dotace?

Ve firmě s r. o. je od roku 1997 v účetnictví nezaplacený závazek na 321. Dobropis nebude vystaven, firma do konkurzu nejde, k úhradě nedojde. Lze tento závazek odúčtovat nebo vyřešit v daňovém přiznání? Aby už v účetnictví nebyl.

Sdružení fyzických osob přešlo k 1. 1. 2006 z daňové evidence na vedení účetnictví. Zdanění pohledávek z minulých let je možné rozložit do 9 následujících účetních období dle vlastního uvážení. Má na toto rozložení vliv, zda jsou tyto pohledávky dlužníkem již uhrazeny, nebo zůstávají pohledávkou i do dalšího účetního období?

Společnost s r. o mající 3 společníky se rozhodla nakoupit nový automobil na leasing. Jeden ze společníků přispěl na splátku akontace 100 000 Kč. Přišla zálohová fa na firmu a zaplaceno to bylo v hotovosti ze soukromých peněz společníka. Tento vklad se nebude vracet. Jak tuto operaci zaúčtovat? Ještě obecně, pokud společník půjčí do firmy peníze, je nutné sepsat smlouvu o půjčce a je tato půjčka bezúročná nebo tam musí být úrok? Někdy se jedná jen o půjčku na pár dní.