Účetnictví - strana 348

Dvě fyzické osoby, které vedou daňovou evidenci, utvořili k 1. 1. 2006 sdružení bez právní subjektivity. V roce 2005 si každý koupil osobní auto, které je v majetku firmy a byly v roce 2005 provedeny odpisy u jednotlivých podnikatelů. Jak dále postupovat ve sdružení, kde obě auta používají, s výdaji na tyto auta? Dále odpisovat u jednotlivých členů sdružení, a jak s dalšími výdaji spojenými s užíváním aut (pojištění, opravy, silniční daň, PHM). Do výdajů sdružení nebo na jednotlivce?

Zaměstnanec (řidič) způsobil škodu na přepravovaném zboží. Zboží nebylo pojištěné, ani zaměstnanec neměl pojistku. Majitel zboží chce nyní náhradu. Musí nám vyfa náhradu škody (cena zboží + ostatní náklady s tím spojené) nebo zboží a nebo záleží na domluvě? Pokud bude fa za náhradu škody, bude fa bez DPH. Pokud za zboží, můžu si DPH uplatnit? Mohu dát fakturu do daňově uznatelných nákladů?

Jak měl účtovat plátce DPH při pronájmu nebytových prostor podléhajících DPH, pokud nájemní smlouva byla uzavřena na období zahrnující část roku 2005 a část r. 2006? Jde o čtvrtletního plátce. Lze účtovat před koncem r. 2005 částku připadající na rok 2006 na účet časového rozlišení (384) a v r. 2006 část připadající na 1.Q r. 2006 odúčtovat z účtu 384 do tržeb v 1. čtvrtletí r. 2006 a část připadající na 2. čtvrtletí až ve 2. čtvrtletí r. 2006 - nebo je nutno začátkem roku 2006 odúčtovat do tržeb celou částku za 1. a 2. Q najednou? Lze tolerovat postup, kdy tato účetní jednotka o časovém rozlišení neúčtuje a účtuje o tržbách za nájem v příslušném čtvrtletí r. 2006 až v tomto příslušném čtvrtletí?

Česká firma s. r. o. má 100% podíl ve firmě se sídlem v Rakousku. Tato rakouská firma vykazuje poměrně velkou ztrátu. Lze dle českých zákonů tuto ztrátu nějakým způsobem daňově uplatnit u české firmy?

V roce 2006 jsme pořídili bezúplatně stádo ovcí (3 ovce, beran a 5 jehňat - v areálu střediska živočišné výroby vypásají trávu). Jak a v jaké ceně je zařadit do účetnictví?

Jsme akciová společnost. Budeme provádět výkup vlastních akcií, zaúčtuji na účet 252 - Vlastní .... v pořizovací ceně. Když tyto akcie do konce roku neprodám, měla bych je přeúčtovat do pasiv jako položku snižující základní kapitál. Budu účtovat v pořizovací ceně, nebo budu používat nominální hodnotu naší akcie? Na jakých účtech budu účtovat v pasivech a v jakých cenách (411, 412?). Můžete mne odkázat na nějakou literaturu, ve které bych toto účtování našla.

S. r. o., neplátce DPH, vede od roku 1993 podvojné účetnictví. Obrat do 1 000 000 Kč. Již 2 roky je činnost tzv. přerušena. Od kdy, a zda vůbec, je možno požádat o změnu vedení účetnictví na daňovou evidenci. Toto je podmínkou nového jednatele, který by stávající společnost převzal.

Účtuji správně komisní prodej autobazaru? Jedná se o s. r. o., plátce DPH. Výnosem v tomto případě je pouze provize za prodej, na kterou firma vystavuje faktury, které účtuji 311/602,343. Jedná se mi však o převod peněžní částky od firmy, která auto kupuje, firmě, která auto dala do komise. Příjem peněz účtuji na 211,221/325. Výdej peněz pak 325/211,221. Tyto PPD a VPD (případně částky v bance) jsou vystavovány na shodnou, ve smlouvě dohodnutou částku bez DPH a jsou k nim přiloženy kopie smlouvy. Je tento postup správný? Slyšela jsem názor kolegyně, že o tomto převodu peněz se nemá vůbec účtovat, že stačí firmě nebo osobě, která hodlá auto koupit, poskytnout složenku, kterou tato zašle peníze přímo majiteli auta. Autobazar pak auto vydá po předložení dokladu (části složenky), že je částka zaplacena. (V případě úhrady převodem z účtu by však tento postup za předpokladu, že je potřeba donést výpis z účtu, trval zbytečně dlouho). Nikdy jsem na toto téma nečetla žádný článek, který by se týkal této problematiky. Pokud existuje nějaký prováděcí pokyn, prosím napište mi jeho číslo, abych postupovala správně.

Jak se má postupovat při vyplňování přiznání k DPPO v případě, je-li v běžném roce zaplacena dodatečná DPPO za minulá období? V přiznání za rok 2005 jsem do ř. 10 uvedla rozdíl všech výnosů a nákladů 7004 tis. (tj. účetní hospodářský výsledek), včetně dodatečně vyměřené DPPO za rok 2003 v částce 14 tis. Na ř. 20 jsem uvedla těchto 14 tis. a na zvláštní příloze jsem vysvětlila, že se jedná právě o dodatečnou DPPO za rok 2003. Dále jsem na ř. 40 uvedla součet všech ostatních nedaňových nákladů z přílohy č. 1 a součet řádků 20 a 40 na řádek 70. Po výpočtu ř. 10 + ř. 70 mi vyšel základ daně, z kterého DPPO za běžný rok činila 1833 tis. Pracovnice FÚ v Praze mi volala, že mi nesouhlasí ř. 10 z daňového přiznání s řádkem 41 ve výsledovce (výsledek hospodaření před zdaněním), neboť na tomto řádku byla uvedena částka 7018 tis. Namítla jsem, že tyto řádky nemohou souhlasit, neboť ř. 41 ve výsledovce neobsahuje dodatečnou DPPO z účtu 595. Ta je uvedena v ř. 33 zároveň s DPPO za běžný rok z účtu 591 (14 tis. + 1833 tis. = 1847 tis.). Výsledek hospodaření za účetní období pak vychází z obou výkazů stejně: daňové přiznání: ř. 10 (7004 tis.) - DPPO (1833 tis.) = 5171 tis. výkaz zisku a ztráty: ř. 41 (7018 tis.) - ř. 33 (1847 tis.) = 5171 tis. Paní z FÚ jsem sdělila, že tento postup jsem před lety konzultovala s jednou pracovnicí FÚ v Hradci Králové. Ona však trvala na tom, že ř. 10 a 41 u těchto dvou výkazů musí souhlasit, a dohodly jsme se, že zákazník k ní přijde opravit daňové přiznání takto: ř. 10 povýší o 14 tis. na 7018 tis. ř. 20 opraví na 0 Kč ř. 70 sníží o 14 tis. Prosím o vyjádření k tomuto problému, neboť nevím, z jakého důvodu bych měla na ř. 10 v daňovém přiznání z rozdílu mezi příjmy a výdaji vyřadit dodatečnou DPPO, když její zaúčtování na účtu 595 je také nákladová položka.

Koupila jsem zboží v zahraničí - EU a jsem plátce DPH. Jak vypočítat a uplatnit DPH v daňovém přiznání? Jak pro DE, tak i pro PÚ.

1. FO, plátce DPH, vede DE. Jak správně postupovat při zaúčtování leasingového majetku - automobilu, poslední splátka uhrazena 12/05, leasing ukončen, doplatek 1 190 Kč zaplacen proti faktuře, která byla vydaná 3.2./06. V leasingovém majetku se ukončením leasingu v roce 2005 nepřevedlo do roku 2006, k zařazení dojde až datem 3.2./06? Nebo s jakým datem a kam zařadíme toto auto, pokud do hmotného majetku, budeme částku 1 190 Kč odpisovat? Jak by to bylo v případě, že budeme chtít toto auto prodat nebo zda je můžeme převézt do os. vlastnictví, jakým způsobem a za jakou cenu. 2. FO, živnostník, do roku 2005 vedl DE. Za rok 2006 chce poprvé uplatnit výdaje %. Z roku 2004 a 2005 má neuhrazené pohledávky (některé jsou vymáhány a zřejmě nebudou uhrazeny nebo jen z části) a závazky. Jak máme postupovat? Jak tato skutečnost ovlivní soc. a zdrav. pojištění? Jak to bude při sestavování daňového přiznání s neuhrazenými pohledávkami a závazky z roku 2006 (při uplatnění výdajů %)?

Ve firmě byl zaměstnán důchodce, který v průběhu roku 2005 ukončil pracovní poměr dohodou. Nyní při Ročním zúčtování záloh nám program vygeneroval pokladní výdajový doklad pro tohoto bývalého zaměstnance s určitým obnosem. Jsme povinni ze zákona mu tuto částku vrátit nebo pouze když o ni dotyčný písemně požádá? Dotyčná osoba se zřejmě odstěhovala, neboť na námi známé adrese si nepřebírá poštu. Jak, či co upravuje účtování právnické osoby - občanské sdružení?

Je možné, aby předseda dozorčí rady daného podniku vedl i účetnictví tohoto podniku? Nedochází tam ke střetu zájmů?

Účetnictví se musí vést nejméně po dobu 5-ti let. Musím dodržet lhůtu, když vedu podvojné účetnictví od roku 1998 nepřetržitě. Předmětná novela k tomuto neuvádí žádný postup.

Majitel činžovního domu se rozhodl vyměnit dřevěná okna a dveře za plastová. Jedná se o přímý náklad, nebo zhodnocení HIM? Tedy lze výdaj považovat za režii, nebo za navýšení HIM?

Jednorázově jsme zakoupili lešení ve složení 250 ks 6m trubek, 360 ks 4m trubek, 300 ks 2m trubek, 1 500 ks upínacích spojek, 300 ks nastavovacích spojek, 7 ks dřevěných obalů (zřejmě na spojky) v celkové hodnotě 348 450 Kč bez DPH. Je možné tuto sadu zařadit do 2. odpisové skupiny. Nebo je možné lešení jednorázově odepsat do spotřeby režijního materiálu? U naší stavební organizace nelze uhlídat kompletnost ucelené sady, nelze zabránit zkracování delších trubek na kratší v případě potřeby na pracovišti (stavbách), lešení se potom v malých dávkách dokupuje. Má se o tomto dokoupení účtovat jako o technickém zhodnocení. V případě, že bych na lešení udělala jednu evidenční kartu majetku a v operativní evidenci vedla skutečný stav příslušenství.

1) Pohostinství, fyzická osoba, daňová evidence: Potýkám se s problémem, jakým způsobem by se mělo stanovit % technolog. a tech. úbytků a ztratného - do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného. Tak, aby to vyhovovalo zákonu a tudíž případné kontrole FÚ. Představuji si např. určit 3 % z množství nakoupených zásob, a do výše tohoto % by bylo možno za rok při zjištění nesouladu v inventuře uplatnit úbytek do daňových výdajů - předpokládám samozřejmě v pořizovací ceně. 2) Stravování zaměstnanců v pohostinství: Zaměstnavatel má nárok na daňovou uznatelnost nákladů na stravování pro zaměstnance při splnění podmínek daných Zákoníkem práce a Zákonem o cestovních náhradách, dále dle § 24 zákona o daních z příjmů - kromě hodnoty potravin. Pokud jsou splněny podmínky dané zákoníkem práce a zákonem o cestovních náhradách: bude postupovat správně, když - nebude od zaměstnanců vybírat peníze na obědy, ale veškeré náklady na stravování zaeviduje do daňových výdajů. Povede evidenci o počtu spotřebovaných jídel pro zaměstnance s kalkulací spotřeby surovin. Poté, např. nejdéle za zdaňovací období sníží daňové výdaje o zmíněnou částku spotřeby surovin.

V příštím roce se chystáme přejít z jednoduchého účetnictví (daňové evidence) na podvojné účetnictví. Chci se zeptat, jestli existují specializované programy na účetnictví pro neziskovky, které umožňují vést odděleně hlavní a vedlejší činnost, popřípadě v rámci hlavní činnosti jednotlivé dotace a příspěvky a jednotlivé činnosti (v našem případě vystoupení). Můžete mi nějaký program doporučit?

Dotaz se týká společnosti s. r. o. V letošním roce jsem obdržela k zaúčtování několik dokladů - paragonů - na menší částky cca za 5 000 Kč. Tyto doklady obsahovaly též DPH. Kvůli takto malým částkám jsem se po domluvě s jednatelem rozhodla, že nebudu dělat dodatečné daňové přiznání k DPH za 4.Q.05. Daňový základ jsem zaúčtovala do nedaňových nákladů. Předpokládám, že v případě, že se neuplatní DPH v příslušném období, může se tato částka zaúčtovat do nákladů. Nejsem si jista, zda tyto náklady ve výši DPH mohu účtovat daňově nebo musím též jako daňový základ účtovat nedaňově.

Je dočasný dovoz přístroje z jiné členské země zdanitelným plněním? Naší firmě byl za účelem vystavování dočasně na 6 měsíců zapůjčen zdravotnický přístroj. Proformafaktura byla vystavena 23. 3. 2006 s označením „zboží nebude placeno - dočasný dovoz“, přístroj dorazil do ČR v dubnu 2006. 1. Musím o tomto přístroji účtovat? 2. Podléhá tento dočasný dovoz stejnému režimu DPH jako pořízení zboží? Předpokládám, že v obou otázkách je odpověď ne a že se ani nepromítne v přiznání k DPH. Najdu odpověď v zákoně o DPH v § 13 odst. 7 písm. h)?