Zdravotní pojištění

OSVČ podniká a zároveň se stará o osobu blízkou (III. stupeň invalidity, II. stupeň závislosti). Platí za tuto pečující osobu zdravotní pojištění stát? V jaké výši musí hradit tato osoba zdravotní pojištění? 
Vydáno: 13. 02. 2025
OSVČ je v roce 2024 v paušálním režimu a od září pracuje na HPP. Musí podat daňové přiznání a přehledy na OSSZ a VZP? Může uplatnit v daňovém přiznání paušální výdaje ve výši 60 % a uplatnit odpočty úroků z hypotéky?
Vydáno: 16. 01. 2025
Dle zakládací smlouvy obecně prospěšné společnosti jsou jmenováni členové správní rady a členové dozorčí rady. Dle této smlouvy náleží jak členům správní, tak členům dozorčí rady za jejich činnost odměna splatná vždy v prosinci. Výše odměny je vždy stanovena zakladateli společnosti. V ostatních měsících jim žádný příjem zúčtovaný není. Jak se řeší daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění? Pokud bude odměna vyšší než rozhodný příjem (4 000 Kč pro 2024), pod jakým kódem by se člen rady měl přihlásit na ČSSZ? A jaký kód by měl být pak uveden na ELDP? Co se týče zdravotního pojištění, je nutné dodržet minimální vyměřovací základ pouze v prosinci, kdy jim je zúčtován příjem, nebo se musí dělat doplatek do minima i v ostatních měsících bez příjmu?
Vydáno: 03. 01. 2025
Náš zaměstnanec se stal vojákem aktivních záloh (AZ). Jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, na kterou zaměstnanci poskytneme neplacené volno? V případě, že by v měsíci, kdy bude na cvičení, nedosáhl minimálního vyměřovacího základu, musí doplatit zdravotní pojištění? Zaměstnanec chtěl na tuto dobu čerpat dovolenou - tato varianta možná není? 
Vydáno: 19. 12. 2024
Přijali jsme do hlavního pracovního poměru zaměstnankyni na zkrácený úvazek - 10 hodin týdně 5.500,- HM měsíčně dne 18.11.2024. Do 17.11.2024 byla v evidenci na Úřadě práce. Musíme dopočítat do minima zdravotní pojištění za 13 kalendářních dnů (18.11.24-30.11.24) nebo je zdrav. pojištění už odvedeno ÚP, kde byla pojištěna jako státní pojištěnec? Od prosince už vždy budeme dopočítávat do minimální mzdy, ale nejsme si jisti u toho přechodu v listopadu, kdy k nám do pracovního poměru nastoupila.
Vydáno: 03. 12. 2024
OSVČ ukončí živnost 2.1.2025. Ukončí až v roce 2025, aby mohl uplatnit ve výdajích za rok 2024 celé roční odpisy. Podnikat ovšem už v roce 2025 nebude. Mohl by odhlásit důchodové a zdravotní pojištění k 31.12.2024 i když jednotným registračním formulářem na Živnostenském úřadě to ukončí k 2.1.2025? Sám by poté ještě poslal odhlášky na VZP a na OSSZ s datem ukončení 31.12.2024. Je zbytečné, aby ještě platil zálohy za leden 2025, když už nepodniká.
Vydáno: 29. 11. 2024
Zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění odpovědnosti. Je mé tvrzení správné, že se jedná o daňový výdaj z hlediska zaměstnavatele a z hlediska zaměstnance o příjem ze závislé činnosti, který je zdaněn a spadá do vyměřovacího základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění a tento příjem ovlivňuje průměrný výdělek? A jaké je následné účtování tohoto nepeněžního příjmu a předpisu pojistného?
Vydáno: 19. 11. 2024
1. Zaměstnavatel zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením. 2. Zaměstnavatel uplatňoval slevu na zdravotní pojištění zaměstnance, který předložil v lednu 2024 platné potvrzení o pobírání invalidního důchodu druhého stupně. 3. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 15.8.2024, které nabylo právní moci 4.9.2024 byl invalidní důchod zaměstnanci odejmut z důvodu přiznání starobního důchodu a starobní důchod mu byl přiznán zpětně od 7.11.2019. Je platné uplatnění slevy na zdravotním pojištění (viz. bod 1.) do doby nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání starobního důchodu (bod. 3.) nebo musí zaměstnavatel pojištění zpětně doplatit? Zaměstnavatel jednal a odváděl pojištění v souladu s platnými přepisy, vztahuje se na něj retroaktivita rozhodnutí o zpětném přiznání starobního důchodu?
Vydáno: 15. 11. 2024
S.r.o. má pouze dva zaměstnance. Zaměstnanec A je invalidní 2. stupně a má úvazek 40 hodin týdně. Zaměstnanec B není invalidní a má úvazek 30 hodin týdně. S.r.o. nemá s Úřadem práce Dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (tzv. chráněná dílna). Můžeme u tohoto s.r.o. brát, že více jak 50% zaměstnanců je invalidních a počítat odvody zdravotního pojištění u invalidního zaměstnance až nad částku 15.440,- Kč? Nebo je vyměřovacím základem u invalidního zaměstnance skutečně dosažený příjem za měsíc?
Vydáno: 05. 11. 2024
Pokud byl za zaměstnanec včas vyslán zaměstnavatelem k lékařské prohlídce a ten se jí nepodrobil, což zapříčinilo, že mu tak zaměstnavatel nemůže dle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce přidělovat práci, tak se jedná o neplacenou překážku na straně zaměstnance? Pokud ano a mzda tak v měsíci nedosáhne aspoň minimálního vyměřovacího základu, musí zaměstnavatel u zdravotního pojištění provádět doplatek do MVZ? Nebo se jedná o „důležitou osobní překážku na straně zaměstnance“ a dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která MVZ krátí?
Vydáno: 27. 10. 2024
OSVČ má otce, který je v důchodu a bude pomáhat jako spolupracující osoba. Spolupracující osoba, která je v důchodu, bude mít příjem nižší než rozhodná částka pro sociální pojištění. Bude ho přesto muset platit, nebo ne? Zdravotní pojištění platit nemusí, když je v důchodu? Když tedy nepracuje, bude tato spolupráce pro něj bude jako hlavní činnost nebo vedlejší? 
Vydáno: 23. 10. 2024
Pokud má jednatel stanovenou hrubou měsíční odměnu za výkon funkce 1 Kč, jak se zaokrouhlí výpočet zdravotního pojištění z této částky? Musí zaměstnavatel odvést měsíčně 1 Kč, nebo se zaokrouhlí výpočet matematicky směrem dolu a nemusí se hlásit ke zdravotnímu pojištění?
Vydáno: 10. 09. 2024
  • Článek
Každá chyba má své větší či menší důsledky a její závažnost je (nebo alternativně může být) důvodem k uplatnění sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny. Chybu – nejen ve zdravotním pojištění – udělá čas od času každý, tedy i mzdová účetní či příslušný specialista, což nevidí rád ani zaměstnavatel, ani zdravotní pojišťovna. V následujícím textu se mj. zaměříme na charakteristiku a praktický způsob řešení vzniklé chyby. Pokud není chyba důsledným postupem odstraněna, projeví se její důsledky později a často s mnohem většími dopady, ke kterým by jejím včasným odstraněním nedošlo.
Vydáno: 21. 08. 2024
Klient byl řádně v paušální dani 2023. V průběhu roku se nechal zaměstnat. OSVČ byl do konce roku a stále je. Do konce roku platil paušální daň. Podal přiznání. Do Přehledu VZP uvedl, že byl v paušálním režimu, že byl od měsíce zaměstnání OSVČ vedlejší a že zaplatil zálohy rovnající se části paušální daně připadající na VZP. Je toto správně dle vás? Úřednice z VZP tvrdí, že platby zaplacené na VZP propadají a nedají se použít jako zaplacené zálohy na pojištění roku 2023.
Vydáno: 12. 08. 2024
Máme zaměstnance s invaliditou II. stupně, který pracuje na zkrácený úvazek v rámci standardního pracovního poměru (pracovní smlouva). Jelikož pracuje na 1/2 úvazek, jeho měsíční mzda je na hranici minimální mzdy. Tento zaměstnanec již vyčerpal celou řádnou dovolenou a požádal zaměstnavatele o neplacené volno, kdy mu zaměstnavatel vyhověl. V měsíci, kdy čerpá neplacené volno tento zaměstnanec však nedosáhne minimální mzdy. Bude se na tohoto zaměstnance vztahovat minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění (18 900 Kč) nebo lze i v případě neplaceného volna odvést zdravotní pojištění pouze z jeho skutečného výdělku za tento měsíc? Pokud má při zkráceném úvazku příjem nedosahující minimální mzdy, vím, že plátcem je i stát, tedy není nutné u něj odvést z jeho mzdy ZP z minimálního vyměřovacího základu, ale jde mi o to, že příjem nedosáhne z důvodu, že čerpá neplacené volno a jde mi pohled ze strany zaměstnance.
Vydáno: 29. 07. 2024
Je nutné dopočítat zdravotní pojištění do minimální mzdy u odměny jednatele 5 000 Kč (hrubá mzda), pokud má tento ještě jiný pracovní poměr se mzdou vyšší než je minimální?
Vydáno: 24. 07. 2024
Jednatel s. r. o., který je zaměstnán zároveň na HPP u jiného zaměstnavatele, si chce uzavřít u své společnosti smlouvu o výkonu jednatele na výši odměny 10 000 Kč. Týkají se ho stejné a všechny odvody jako u zaměstnání na HPP, tj. záloha na daň, odvod sociálního a zdravotního pojištění v plné výši, nebo jsou zde nějaké výjimky? 
Vydáno: 24. 07. 2024
Jaký je minimální vyměřovací základ pro zaměstnance, jehož pracovní poměr skončil dohodou dne 29. 5. 2024 ? Tento odpracoval v 5/24 pouze 6 dnů ( včetně 2 svátků, za které se měsíční mzda nekrátí), čerpal 1 den sick day a 4 dny neplaceného volna. To vše do 15. 5. 2024. Od 16. 5. 2024 je v pracovní neschopnosti, která trvala i ke dni ukončení pracovní poměru a trvá dále.
Vydáno: 13. 06. 2024
Student vysoké školy denního studia byl zároveň vedlejším OSVČ. K 15. 3. 2024 ukončil studium jinak než řádně a ke stejnému datu přerušil činnost OSVČ. Do zaměstnání nastoupil 1. 4. 2024. Druhou polovinu března nebyl evidován na Úřadu práce. Jak to bude v měsíci březnu 2024 se zdravotním pojištěním? Platí ho za něj po celý březen stát, když byl první polovinu měsíce denním studentem VŠ?
Vydáno: 27. 05. 2024
OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?
Vydáno: 15. 05. 2024