Zvláštní režimy DPH - strana 4

Firma prodává použité zboží dle § 90 zákona o DPH, kde odvádí z DPH pouze z rozdílu nákup × prodej (marže). Jak zdanit, když prodejní cena je naopak menší než nákupní – použije se mínusová marže nebo se bere prodej jen jako osvobozený v nižší částce?

Přijali jsme zálohu na dodání materiálu do JČS EU osobě nepovinné k dani. Na základě tohoto jednoho jediného plnění (dodání zboží) překročíme limit 10 000 EUR a budeme se registrovat v OSS - režim EU. Podléhá přijatá platba (záloha) režimu české DPH nebo již režimu JČS? Máme pak vyúčtovací fakturu na dodání zboží do JČS vykázat v prvním přiznání v režimu OSS pouze ve výši doplatku?

Daňový subjekt, právnická osoba, si pořídila obraz (umělecké dílo) jako investici cena 2 mil. Kč. Na daňovém dokladu je uvedeno-kladívková cena 2 000 000,- Kč, DPH 0,- Kč a provize vč. DPH základ daně 420 000,- Kč, DPH 21% ve výši 72 892,56 Kč. Na daňovém dokladu je uvedeno, že se jedná o zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH. Prosím jak bude postupovat dodavatel, zda na řádku 1 daňového přiznání DPH uvádí provizi a na řádku 26 cenu obrazu? Může si odběratel uplatnit nárok na odpočet daně z vyčíslené provize ni nikoliv? Domnívám se, že hodnota obrazu (2 mil.) se nepromítne v KH ani u dodavatele ani u odběratele. 

české s.r.o., plátce DPH prodává občas zboží na Slovensko . Faktury jsou vystavovány s 0 DPH s dovětkem, že daň odvede zákazník, částku za zboží uvádí v řádku 20 přiznání k DPH a na souhrnném hlášení. 1. Je tento postup správný? 2. Je subjekt povinen stát se plátcem DPH na Slovensku od nějaké částky ? Prodej zboží (strojů a zařízení) se uskuteční cca 6x za rok v součtu - celkové hodnotě cca 2,5 mil. Kč.

E-shop je registrován v režimu OSS zboží na dálku pro SK. Zákazník s SK vrací zboží v 2/2022, které nakoupil v prosinci 2021. E-shop tedy v dalším čtvrtletí vystavuje dobropisy (opravný daňový doklad) z důvodu vrácení zboží. SW v dalším čtvrletí od termínu podání DPH OSS za předchozí kvartál dává tyto opravné daňové doklady do OSS jako "opravy" do OSS. Podle mého názoru se však o opravy z tohoto hlediska nejedná, protože byla původní faktura vykázána správně a teď došlo k běžné události, že zákazník např. reklamoval část zboží. Myslím si, že takový OPD, který je z února 2022 by měl být správně vykázán v OSS mínusově, avšak nikoliv v sekci jako korekce (oprava). Protože se jedná o opravu dle § 42, nikoliv "chybu" dle § 43. Jaké řešení je správné?

Fyzická osoba, plátce DPH, provádí zprostředkování obchodu se zlatem, stříbrem, zlatými a stříbrnými mincemi a zprostředkování postupného nákupu zlata formou měsíčních úložek, kdy po částečném dospoření na určitou gramáž zlata dostane tento kus zlata a spoří dál na další slitek. Odvádí se z tohoto zprostředkování DPH? Pokud ano, odvádí se u všech těchto produktů, nebo je zlato osvobozeno, nebo je tam přenesená daňová povinnost? Jedná se o investiční zlato a stříbro.

OSVČ uvažuje o spolupráci se zahraničními firmami (DE, PL... možná dál). Jeho náplní práce je vytváření webových programů (e-shopů, webových stránek). Nejedná se o správu, jde o vývoj těchto aplikací (píše se text=zdrojový kód), jenž reprezentuje funkcionalitu dané aplikace a ta se pak takto chová. Pracuje pouze a výhradně z domova, nikam nemusí jezdit. Momentálně dělá pouze pro tuzemsko, ale v případě, že by do budoucna své služby rozšířil - jak by to bylo s DPH? Musel by se stát osobou identifikovanou v daném státě? Předpokládá se, že práce by probíhala pro plátce DPH - kde je tedy místo zdanitelného plnění?

S. r.o., plátce DPH, koupila použitý bar. Přijatá faktura je bez DPH s poznámkou, že je zde použit zvláštní režim pro použité zboží dle § 90 zákona o DPH. Takže fakturu zaúčtuji jako od neplátce a v přiznání DPH, KH neuvádím, nebo je zde nějaká povinnost.

Firma vykupuje zpět investiční zlato, pod z paragrafů ZDPH firma prodá dál - pod § 90 nebo 92? V přiznání DPH bude tedy tento prodej uveden v jakém řádku? 

Společnost s. r. o., plátce DPH, zabývající se půjčováním automobilů, koupila před 3 lety automobil bez DPH ve zvláštním režimu dle § 90 od autobazaru. Nyní přemýšlí, že by ho prodala. Musí zatížit prodej DPH, nebo může také použít zvláštní režim a prodat bez DPH? Není obchodníkem s použitým zbožím. Hlavní ekonomickou činností je pronájem osobních vozů.

Cestovní kancelář odvádí DPH z cestovní služby výpočtem z přirážky k cestovní službě. U leteckého zájezdu do 3. země se DPH od r. 2022 vypočítává pouze z letu uskutečněného přes území EU. Cena letenky je na přijaté faktuře rozepsána na cenu za let + cenu za letištní poplatky (tyto poplatky mohou tvořit i téměř polovinu ceny letu). V případě letu do 3. země by poměrná část ceny letu po EU měla vstupovat do výpočtu přirážky. 1) Vstupuje ale do ní pouze poměrná část ceny za let, nebo i za letištní poplatky, nebo jsou letištní poplatky od DPH osvobozeny? 2) Je rozdíl v posouzení těchto letištních poplatků pro účely výpočtu přirážky v případě, že je let uskutečněn pouze do EU, nebo v případě, že je let do 3. země uskutečněn s mezipřistáním v EU, a tudíž jsou k letu vyčísleny dvojí letištní poplatky?

Společnost s r. o., plátce DPH, nyní prodává osobní automobil. Automobil byl zakoupen v březnu 2019 od autorizovaného prodejce (také s. r. o.) ve zvláštním režimu DPH dle § 90 zákona od DPH, tedy bez možnosti odpočtu DPH. První registrace osobního automobilu byla v dubnu 2013. Uvažujeme správným způsobem, že s. r. o., plátce DPH, bude tento automobil, který po celou dobu sloužil pouze k ekonomickým účelům, prodávat také bez DPH jako osvobozený od daně (pokud ano, dle jakého paragrafu)? Nebo jde o zdanitelné plnění s povinností přiznat daň na výstupu? Je rozdíl, kdo bude kupujícím (plátce DPH, neplátce DPH, osoba nepodnikající)?

Firma koupila v roce 2020 automobil z bazaru ve zvláštním režimu § 90 zákona o DPH, neměla nárok na odpočet DPH. Firma není obchodník s použitým zbožím, dva roky používala automobil v podnikání, v roce 2022 jej prodá. Bude odvádět DPH při prodeji a z jaké ceny?

Od 1. 1. 2022 nabývají účinností dílčí změny pravidel pro aplikaci zvláštního režimu pro cestovní službu, který upravuje v § 89 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Tyto změny byly provedeny novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění. Tato novela nabyla účinnosti z převážné části od 1. 9. 2020, ale změna pravidel pro aplikaci zvláštního režimu pro cestovní službu měla záměrně odloženou účinnost až od 1. 1. 2022. V článku jsou vysvětleny principy uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona o DPH , který spočívá ve zdanění přirážky poskytovatele cestovní služby, s upozorněním na nejvýznamnější změny, které vyplývají ze schválené novelizace zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2022.

V případě uplatňování částečných odpočtů DPH je s pořizováním dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností spojen zvláštní postup, který výrazně mění strukturu údajů v přiznání k DPH a také výši daňové povinnosti v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Tento zvláštní režim byl doposud používán v poměrně malém rozsahu. Pokud budeme aplikovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 2 Afs 232/2020 , dojde k významnému rozšíření situací, kdy měl být použit tento zvláštní režim. Judikát má velké potenciální dopady na plátce DPH napříč celým neziskovým sektorem.

Zvláštní režim jednoho správního místa byl v návaznosti na změnu pravidel pro stanovení místa plnění u tzv. digitálních služeb, tj. při poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani zaveden od 1. 1. 2015.

Hlavním smyslem zvláštního režimu jednoho správního místa je usnadnit plnění daňových povinností poskytovatelům vybraných plnění. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice Rady 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavádějí nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítají do právního řádu novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a navazující novelou celního zákona , které měly nabýt účinnosti také od 1. 7. 2021, ale při jejich projednávání a schvalování došlo k časovému posunu účinnosti až od následujícího dne po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Touto novelou se ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravují zejména pravidla pro prodej zboží na dálku a při obchodech se zbožím za použití elektronického rozhraní a také pro dovoz zboží nízké hodnoty. Zároveň se rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa, které bývá označováno také jako One-Stop-Shop (OSS). Podle informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021, která byla zveřejněna GFŘ 21. 6. 2021 na webových stránkách Finanční správy ČR, mohly daňové subjekty již od 1. 7. 2021 při aplikaci zvláštního režimu jednoho správního místa postupovat podle novelizovaných pravidel, a to na základě přímého účinku směrnice o DPH až do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti této novely zákona o DPH . V tomto období bylo možno podle GFŘ také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta nově platná obecná pravidla pro zvláštní režim jednoho správního místa a návazně jsou vymezena vybraná plnění, u nichž je možné od 1. 7. 2021 tento zvláštní režim využívat. Návazně jsou stručně shrnuty podmínky pro registraci do tohoto zvláštního režimu a pravidla pro podávání daňových přiznání. V dalších částech je s využitím příkladů vysvětlena praktická aplikace zvláštního režimu jednoho správního místa, a to v případě režimu mimo Evropskou unii, režimu Evropské unie a nového dovozního režimu.

Od 1. 7. 2021 jsme u Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj registrováni v režimu jednoho správního místa OSS-EU. Za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021 tedy budeme poprvé podávat čtvrtletní přiznání k dani. Od zákazníků přijímáme zálohy na zboží (ve výši 100 %). Pokud zálohu obdržím na konci září, přičemž k dodání zboží dojde až v měsíci říjnu, jakým způsobem se toto odrazí v přiznání k dani v rámci OSS? Přijatou zálohu zahrnu do přiznání za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021, anebo přiznám daň až při dodání zboží v přiznání za období 1. 10. – 31. 12. 2021?

V následujícím článku jsou vysvětleny principy uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), s upozorněním na nejvýznamnější změny, které vyplývají ze schválené novelizace zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2022. V další části článku jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování daně u nejčastěji poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu jako je ubytování, stravování a přeprava osob, a to zejména se zaměřením na stanovení sazeb daně u těchto služeb.