Zvláštní režimy DPH - strana 3

Chtěl bych použít zvláštní režim DPH § 90 u prodeje neplatných použitých stříbrných mincí v ČR, ale úplně nevím, pod jaký bod v zákoně o DPH to napasovat, abych tento zvláštní režim mohl použít (ostatní podmínky bych splňoval). Níže přikládám body v zákoně: (1) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí: a) uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží uvedené v příloze č. 4, b) použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a kromě drahých kovů a drahokamů, c) obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomických činností pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna. Když se podívám na písmena b) a c), tak si myslím, že pod ty to napasovat nemůžu, jelikož v bodu b) se píše kromě drahých kovů, tzn. drahý kov použít nemůžu a v bodu c) se píše o pořízení z EU. Je prosím má úvaha správná, že pouze zbývá písmeno a)? Tzn. musí se jednat o sběratelský předmět či starožitnost uvedené v příloze č. 4 v zákoně o DPH? Když se podívám do přílohy 4, tak tam můžu vidět kód nomenklatury celního sazebníku 9705, kde se skrývá numismatický zájem. Jinak opravdu nevím, pod jaký jiný bod to napasovat. 

Náš klient plátce DPH, registrován k OSS se nově chystá prodávat zboží do Rumunska, ale pro založení účtu vyžaduje banka založení NIF čísla. Tím nám vznikla otázka, nenaruší registrace v Ruunsku mód OSS? Vzniknou společnosti registrací vůči Rumunsku nějaké povinnosti? 

Česká firma, plátce DPH, přijala fakturu ze zahraničí (Německo) za dodávku komponentů na kolo. Do minulého roku byla faktura vždy bez DPH a v přiznání jsme ji vykazovali jako reverse charge. Letos nám dodavatel na faktuře uvádí 21% DPH, avšak neposkytl české DIČ. Na dotaz proč tomu tak je, nám sdělil, že se přihlásili do režimu OSS. Pokud nemám jejich české DIČ, mohu a jakým způsobem uplatnit odečet DPH na vstupu? 

Tuzemská firma zřídila konsignační sklad u tuzemského odběratele. Dle § 13 DPH vystaví firma daňový doklad na dodané výrobky do konsignačního skladu. K poslednímu dni měsíce odběratel vyhotoví sestavu prodaných výrobků. Jak postupovat z hlediska DPH a jak účtovat dodání zboží do konsignačního skladu a následný prodej výrobků v měsíci?

Německá společnost, plátce DPH registrovaná k DPH v DE má sklad v ČR. Z českého skladu prodává zboží B2C v režimu OSS a některé zboží vyváží mimo EU. Je registrovaná k DPH i v ČR. Může tato firma podávat OSS přiznání v DE a ne v ČR? Pokud může podávat v DE OSS přiznání, jak se prodeje v rámci OSS (prodej zboží na dálku) vykáže? Bude to na řádku pro prodej zboží na dálku nebo na jiném řádku? Předpokládám, že export vykážeme v ČR normálně na řádku pro Export, že?

Společnost pronajímá byty v režimu osvobozeného nájmu, některé slouží jako kanceláře plátcům, ale i těm pronajímá v režimu osvobozeném, protože jde o jednoty pro bydlení. Ročně vyúčtovává služby - energie, úklid, komunální odpad. Nakoupené služby účtuje na účet 395 a neuplatňuje DPH na vstupu, následně z vyúčtování neodvádí také DPH na výstupu, tj. postupuje v režimu přefakturace. Prosím o informaci, zda postupuje správně. Je možné nějakým způsobem účtovat pro plátce s DPH a dodatečně z těchto částkech uplatit DPH na vstupu? Má plátce nárok na vyúčtování služeb s DPH s možností odpočtu. 

Český plátce DPH se zaregistroval do systému OSS. Uskutečňuje prodej zboží na dálku osobám nepovinným k dani v Rakousku. Lze tento režim použít i v případě, kdy je přeprava zboží zajištěna 3. osobou (zásilkovou společností z ČR), která zboží dopraví do Rakouska, kde jej pouze předá dalšímu přepravci, který zajistí finální dodání koncovému zákazníkovi v Rakousku? Jaký by byl analogický postup v ČR, kdyby prodej zboží na dálku uskutečňoval rakouský plátce stejným způsobem do ČR?

Česká společnost zřídila organizační složku v Rumunsku. Organizační složka má své rumunské DIČ. Jak bude postupováno z pohledu DPH v případech kdy česká společnost poskytne své složce v Rumunsku službu (servis, provize), prodá stroj a samozřejmě obraceně z Rumunska do Čech. Je postup stejný jako mezi cizími společnostmi, nebo se postupuje jinak ? Tozn. plnění je předmětem DPH nebo není předmětem DPH. Pokud je předmětem DPH- jaký druh daňového dokladu se vystavuje, text stejný jako u cizích odběratelů a řádek v daňovém přiznání (20,21) ? Podle kterého § ZDPH se postupuje ? Např. při dodání stroje do Rumunska, kde prodávajícím bude organizační složka jedná se o běžný obchodní vztah nebo o přemístění obchodního majetku ? Stejně pak opačně jaký je správný postup při nákupu od organizační složky k nám do české společnosti. Děkuji za odpověď,

Stavební firma (plátce DPH) fakturuje bytovému družstvu (také plátcem DPH) za opravu havárie venkovní kanalizace. Má být použita sazba 15% DPH nebo 21% ? A faktura má být v režimu přenesené daňové povinnosti nebo nikoliv?

Český plátce pořádá pro tuzemské plátce i plátce z JČS odborný seminář v České republice. Lze použít pro plátce z JČS režim reverse charge, tedy fakturovat bez české DPH?

Autobazar koupil auto za 100 000 Kč. Faktura za přeprava tohoto auta činila 15 000 Kč. Auto se bude prodávat dle § 90 ve zvláštním režimu pro použité zboží za částku 200 000 Kč. Budu DPH z marže počítat z částky 200 000 Kč – 100 000 Kč nebo 200 000 Kč – 115 000 Kč?

Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.

Dodavatel, plátce DPH, fakturoval druhému plátci DPH stavební práce ve výši 103 000,- bez DPH, kde na faktuře vyčíslil základní DPH 21%. Provedené stavební práce spadají do režimu přenesené daňové povinnosti. Je dodavatel povinný fakturu opravit do režimu přenesené daňové povinnosti, nebo je to rozhodnutí účetní jednotky popř. domluvy mezi dodavatelem a odběratelem?  

Klient prodává použité zboží (mobilní telefony) dle § 90 ZDPH a chtěla jsem se zeptat, když nakoupí použité zboží od plátce EU, jak se vypořádá DPH v přiznání, reverse charge nebo nějak jinak? A poté prodej, může být stále v režimu prodeje použitého zboží § 90 ZDPH? 

Může identifikovaná osoba při splnění ostatních podmínek žádat o vrácení DPH z JČS dle § 82, nebo se tato možnost týká jen plátců? Pokud plátce/idetifikovaná osoba nakoupí zboží v zahraničí a sdělí dodavateli své registrační číslo k DPH v ČR a zboží si následně převeze sama do ČR, je nějaká možnost, jak si zajistit fakturaci od dodavatele bez DPH? Dodavatel nemá důkaz o přepravě do ČR a bude tedy asi fakturovat s místní DPH? Pokud dodavatel fakturuje s místním DPH a zboží je pak převezeno do ČR, musí uplatnit ještě ČR DPH? 

Firma s. r. o., neplátce DPH, poskytující zdravotní služby, si zakoupila nástroj na rezervační a objednávkový systém pacientů, který funguje na jejich webových stránkách. Fakturu jí vystavila firma, která má sídlo v Holandsku. Na faktuře je uvedeno: DIČ:NL, datum dodání 30. 8. 2022, datum vystavení 5. 9. 2022, označení produktu STANDARD plan na 1 rok, DIČ:CZ objednatele, je v Kč a je zde uvedena částka bez daně, sazba 21% a částka s daní. Měl se objednatel registrovat jako identifikovaná osoba? Jde o produkt nebo službu? Pokud ano, k jakému datu (15 dnů od 30. 8.?) a z jaké částky odvést DPH (z té bez DPH?). Za rok po ukončení platnosti produktu se bude situace s DPH opakovat? Zároveň nyní v listopadu si firma doobjednala od téže firmy balíček SMS upozorňující pacienty na termín objednání. Jde z pohledu DPH o stejnou situaci?

Česká firma, plátce DPH, bude pořádat online koučink/školení pro zákazníky v zahraničí, jak v EU (převážně Itálie), tak ve třetích zemích. Zákazníkem bude buď firma, nebo normálně občan daného státu. Lektor za firmu bude moc koučovat/vyučovat kdekoliv na světě. Jak to bude s DPH?

Firmě plátci DPH, který není bazarem, se naskytla jednorázová obchodní příležitost přeprodat motocykl. Motocykl je nakoupen od občana fyzické osoby z ČR.   1) Je možné jednorázově využít zvláštní režim DPH pro obchodníky s použitým zbožím při přeprodeji tohoto motocyklu? Firma není nijak nahlášena, že obchoduje s použitým zbožím na FÚ apod. Jednalo by se o jednorázovou záležitost. Tzn. není jasné, zda splňuje definici obchodníka s použitým zboží. Režim přirážky by pro ni však byl výhodnější.   2) Pokud by firma zařadila motocykl do majetku a prodala by až po roce užívání, tak předpokládám, že by zvláštní režim přirážky nemohla využít.

Český neplátce DPH pořídí z Německa ojetý osobní automobil za 1 mil Kč, který je prodávajícím prodán ve zvláštním režimu pro obchodníky s použitým zbožím. Tento obchod není dle § 2a odst. 1 písm. b) zákona o DPH předmětem daně. Z tohoto důvodu, předpokládám se tedy nemůže stát český podnikatel identifikovanou osobou? Žádná DPH u nás se již neodvádí?

Naše firma provedla servis na zařízení u CZ pobočky. Objednatelem služby je DE. Součástí služby jsou náhradní díly, ubytování, práce servisního technika, přepravní náklady... Má být faktura vystavená s DPH 21% nebo má být vystavena v režimu reverse-charge? V případě, že bude dodáno zboží, které zůstane v ČR - bude DPH 21%? Jak to bude v případě, že součástí služby nebude ubytování?