Dodanění pohledávek

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uplatňovala v roce 2024 skutečné výdaje jako daňový náklad. V roce 2025 bude uplatňovat výdaje procentem. V tabulce majetku má neuhrazené pohledávky - dobropisy v hodnotě 7 000 Kč, které bude uvádět v dodatečném přiznání za rok 2024. Dále v průběhu ledna 2025 vystavila fakturu s DUZP 31. 12. 2024 ve výši 450 000 Kč, která byla uhrazena v roce 2025. Tato pohledávka není v tabulce majetku roku 2024 uvedena. Je správná varianta ponechat tuto vystavenou fakturu jako daňový příjem roku 2025? (Logicky nemohl být příjem v roce 2024, když nebyla faktura vystavená.) Nebo musí OSVČ kvůli datu DUZP dodanit v dodatečném přiznání roku 2024?

Poplatník (OSVČ) uplatnil za zdaňovací období roku 2024 výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Pro zdaňovací období roku 2025 zvažuje přechod na uplatňování skutečných výdajů, protože je to pro něj ekonomicky výhodnější. K datu 31. 12. 2024 eviduje poplatník pohledávky i závazky z podnikatelské činnosti ve stejné výši (cca 1 500 000 Kč), které při uplatnění výdajů procentem z příjmů nebyly zohledněny v základu daně a současně nebyly do konce roku 2024 uhrazeny. Prosím o upřesnění, zda je v souvislosti se změnou způsobu uplatňování výdajů nutné podat dodatečné daňové přiznání za rok 2024 a provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, i v případě, kdy je hodnota pohledávek a závazků shodná (tj. úprava základu daně by byla nulová), případně zda postačuje provést přechod na uplatňování skutečných výdajů až od roku 2025 bez podání dodatečného přiznání za rok 2024.

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, přerušil svoje podnikání ke dni 16.7.2025. S velkou pravděpodobností již svou činnost do termínu pro podání přiznání DPFO za rok 2025 neobnoví. Řešíme dodanění pohledávek a závazků, a rovněž prodej majetku v období, kdy je činnost přerušena. Pokud správně chápeme § 23 odst. 8, tak zjistíme stav pohledávek a závazků k 16.7.2025, a o jejich hodnotu upravíme základ daně v DAP (tabulka E). Následná úhrada těchto pohledávek a závazků ve zbytku roku (nebo v dalším roce) se již nijak do výsledku zdanění nepromítne? Jak postupovat v případě, že dodavatelem (pronajímatelem) byla vystavena faktura za nájem až v září (je fakturováno zpětně za kal. čtvrtletí), náš podnikatel ji tedy obdržel až po datu přerušení podnikání a okamžitě ji uhradil? Promítneme úhradu ještě do podnikatelských výdajů roku 2025 (ř. 102 DAP), když se nejednalo o závazek k datu 16.7.2025? V období přerušení činnosti je realizován prodej auta a nemovitosti, které měl podnikatel k datu přerušení stále v obchodním majetku. Bude se jednat o příjem podle § 7 nebo § 10? V případě příjmu dle § 10 lze uplatnit do výše tohoto příjmu zůstatkovou cenu prodaného majetku, a poloviční roční odpis tohoto majetku pak ovlivní dílčí základ daně podle § 7?

Fyzická osoba, daňová evidence, má ve své evidenci pohledávky z roku 1995–2005. Pohledávky, u kterých již nelze dohledat odběratele, bychom chtěli postupně (každý rok část) vyřadit z obchodního majetku. Dle § 5 odst. 6 ZDP zvýšíme základ daně o související výdaje, které již nemůžeme doložit, vztahující se k pohledávkám ve výši 100 %. Myslíme si, že datum vyřazení těchto pohledávek z obchodního majetku je na rozhodnutí poplatníka. Dále u pohledávek, u kterých je znám odběratel, postupujeme takto: 1) u dlužníků fyzických osob, kde došlo k úmrtí, pohledávky vyřazujeme a 2) u dlužníků právnických osob, kde došlo k zániku bez právního nástupce (jsou vymazány z OR), tyto pohledávky také vyřazujeme dle § 24 odst. 2 písm. y) body 1–6 ZDP, tzn. vyřazení bez daňového dopadu. Lze takto postupovat a řešit pohledávky během podnikatelských let? Nechceme ponechávat vše až na ukončení podnikání fyzické osoby, kde by potom došlo najednou k velkému dodanění pohledávek dle § 23 odst. 8 ZDP.

Na jaký řádek přiznání k DPH uvést fakturu za postoupení pohledávky za účast výrobců nákladních vozidel na kartelu zvýšení kupní ceny vozidel? Fakturovali jsme bez DPH. Jedná se o řádek 50 a zároveň 51, nebo jde mimo přiznání?

Podnikatel, fyzická osoba eviduje v daňové evidenci pohledávky ve výši cca 300 000 Kč z období 2010 – 2015. V daňovém přiznání za rok 2022 by chtěl uplatnit paušální výdaje. Bude muset udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2021 a dodanit neuhrazené pohledávky z období 2010 – 2015? Žádné jiné pohledávky, závazky v roce 2021 neměl, ani zásoby, ani majetek.

Podnikatel, OSVČ, dne 31. 3. 2022 přerušil živnost a tímto datem vystoupil z režimu paušální daně, od 04/22 dosud je zaměstnán (závislá činnost) a živnost se obnovit nechystá (tedy pravděpodobně do termínu pro podání přiznání neobnoví). Pro rok 2022 tedy chceme využít možnost paušálních výdajů, nicméně problém nastává s pohledávkami. Jednak je tu pohledávka vzniklá 15. 12. 2021 uhrazená 17. 1. 2022 - předpokládám, že zde nebude možné uplatnit paušální výdaje a bude třeba o tuto celou částku zvýšit základ daně (ale moc ráda bych se pletla ...) A dále jsou tu pohledávky z činnosti do 31. 3. 2022 na které byl vystaven doklad a uhrazeny jsou až po přerušení živnosti 14. 4. a 16. 5. 2022. Obávám se, že situace bude obdobná - nebude na ně možno uplatnit paušální výdaje a budou muset být zdaněny v celé výši. Je moje teorie správná, nebo máte jiný názor? 

Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ “) řeší ve svých § 189–197 problematiku spojenou se seznamem přihlášených pohledávek, jejich přezkoumáním, popíráním co do jejich pravosti, výše nebo pořadí. Přitom seznam přihlášených pohledávek dle § 189 IZ představuje důležitý dílčí výsledek prvotní fáze insolvenčního řízení, který obsahuje informace o stavu přihlášených pohledávek. Insolvenční správce zpracovává seznam přihlášených pohledávek na základě stejnopisu přihlášek pohledávek včetně jejich příloh. Nutno dodat, že náležitosti seznamu podrobněji upravuje vyhláška č. 191/2017 Sb. , o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb.

Jaké pohledávky se dodaňují při ukončení podnikání OSVČ? Ing. Martin Děrgel Z důvodu odchodu do starobního důchodu podnikatel končí s řemeslnou živností. Stroje a zásoby pod cenou odprodá jiné...