Dodatečné daňové přiznání

Zpětnou kontrolou jsem zjistila, že 2 faktury byly zaúčtovány chybně. Chtěla bych dodělat dodatečné DPPO. První faktura se týkala majetku, druhá příjmu na sklad. Pokud bych to chtěla dodanit, jak mám postupovat, kde se mi to objeví v DPPO a jak zaúčtovat? Musím podávat dodatečné DPPO, když se jedná o materiál a majetek? 

Klient, fyzická osoba, který vede účetnictví, v letech 2022 a 2023 vykonával práce na nemovitosti v Polsku se svými polskými subdodavateli. Subdodavatelé vystavili faktury s polskou sazbou DPH. V účetnictví polské DPH celou dobu evidujeme na analytickém účtu 343xxx, jelikož jsme chtěli podat žádost o vrácení DPH z JČS (přijatou platbu bychom spárovali s účtem 343). V roce 2023 byla ale žádost za rok 2022 zamítnuta polským finančním úřadem, klient se odvolal, až záležitost došla k soudu a v roce 2025 polský soud žádost klienta zamítl. Ten se dále již neodvolal. K žádosti za rok 2023 stále probíhá soud. Jak zaúčtovat zůstatek na účtu 343 z roku 2022 – polskou DPH? Můžeme zůstatek zaúčtovat v roce 2025, kdy soud zamítl žádost, do nákladů – daňových či nedaňových, anebo jsme měli v letech 2022 a 2023 účtovat polskou DPH přímo do nákladů a teď máme podat dodatečné DPFO? 

Dodatečné daňové přiznání je klíčovým nástrojem pro opravu chybných údajů v řádném přiznání. Judikatura poskytuje důležité vodítko pro správné použití tohoto institutu, zejména ve vztahu k lhůtám pro podání a možnostem žaloby proti vlastnímu přiznání. Rozsudky soudů ukazují, že dodatečné přiznání lze podat i po překročení subjektivní lhůty, pokud jde o daň nižší. Správce daně má povinnost vyzvat k podání dodatečného přiznání, pokud má důvodný předpoklad doměření daně, ale výjimky existují, zejména pokud by výzva mohla zmařit cíl správy daní. Dodatečné přiznání může ovlivnit běh prekluzivní lhůty, což je významné pro správné stanovení daně.

Během roku 2025 došlo ze strany katastrálního úřadu k revizi souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem. V důsledku toho došlo ke změně obvodu stavby (zvýšení) a současně i ke změně výměry pozemku (snížení). Celkově došlo ke zvýšení daně z nemovitých věcí. Bude poplatník podávat daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) k dani z nemovitých věcí ještě v průběhu tohoto roku? Nebo má povinnost oznámit správci daně tyto změny a daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) podat k 31. 1. následujícího roku? Nebo se ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastaly v průběhu zdaňovacího období nepřihlíží a poplatník nemá povinnost k žádným opravám (viz § 12c ZDNV)?

V březnu letošního roku nám dodavatel dodal zboží za 15 000 Kč bez dokladu a bez toho, aniž bychom to zaplatili. Není žádná faktura, dodavateli jsme se nejprve dovolali a tvrdil, že doklad dodá později atd. V současné době nám již telefon nebere. Zboží jsme v březnu 2025 napříjemkovali na účty MD 132/D 131 v cenách obvyklých od tohoto dodavatele. Zboží jsme již prodali. A teď mi zůstává toto zboží na účtu 131 (pořízení). Uvažuji správně, že bych měla zboží v přiznání DPPO 2025 zdanit jako dar - tedy MD 131/D 648? A co když nám příští rok pošle dodavatel fakturu? Musím udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2025 anebo až v roce 2026 (pokud pošle fakturu)? 

OSVČ se rozhodla uplatnit v dodatečném přiznání k dani z příjmů za rok 2023 odpisy majetku, jehož odpisování bylo v roce 2023 původně přerušeno. Na základě judikátu z roku 2021 jí tento postup nebyl doporučen. Na webech se objevily odborné články, které naopak postup schvalují a zároveň také hovoří o možnosti uplatnit přerušené odpisy v rámci daňové kontroly.Z čeho změna přístupu plyne a je akceptována správcem daně?

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

Společnost podala v roce 2025 na základě kontroly celního úřadu dodatečná daňová přiznání (daňová povinnost) za spalování plynu za roky 2022 a 2023. Tyto částky zaúčtovala na účet 538. Budou tyto náklady za dodatečná daňová přiznání (2022, 2023) v roce 2025 daňově účinným nákladem?

Spolelčnost s r. o. donesla nyní fakturu do roku 2024, která je na vyšší částku, proto bychom chtěli udělat dodatečné přiznání k DPPO za 2024, ale nemáme s tím zkušenosti. Fakturu zaúčtujeme v roce 2025 na účet 426 a uplatníme DPH v 9/2025. Jak postupovat v roce 2024, na jakých řádcích na přiznání k DPPO se to projeví?

Predikce daní je dnes nezbytnou součástí práce účetních i daňových poradců. Díky ní získává podnikatel nebo firma dostatek času nejen na přípravu finančních prostředků, ale i na případné úpravy podnikatelských záměrů, optimalizaci nákladů či využití zákonných daňových nástrojů. Poradcům naopak přináší příležitost připravit se na budoucí požadavky klienta, vyřešit s ním nejasnosti a naplánovat si harmonogram účetní závěrky.

Akciová společnost uplatňovala odpočet na podporu odborného vzdělávání za roky 2022 a 2023 , nyní zjistila, že byly předány chybné podklady v počtu odpracovaných hodin učňů. Je možné podat za roky 2022, 2023 dodatečná přiznání na vyšší odpočet na podporu odborného vzdělávání a lze současně snížit v dodatečných daňových přiznáních uplatněnou daňovou ztrátu, která by se následně uplatnila v řádném přiznání k DPPO za rok 2025?

Ve vaší poradně jsem narazila na odpověď týkající se odměny za digitalizaci listinných receptů. Měla bych doplňující otázky. Lékárna obdrží v roce 2025 od zdravotní pojišťovny finanční vypořádání listinného receptu do elektronické podoby za rok 2024 odměnu ve výši Kč 2272,--. Tato odměna je jí uhrazena na účet. Z této odměny má lékárna odvést DPH ve výši 21%. Bude základ pro odvod DPH částka Kč 1877,69 (2272 děleno 1,21) nebo Kč 2272,-- ? Jak toto finanční vypořádání správně zaúčtovat?

S.r.o. - plátce DPH zkolaudoval v 2/2025 rodinný domek. = má ho zařazený v majetku. Tento domek od 10/2025 bude pronajímat - občanovi-neplátci. SRO plánuje v budoucnosti domek prodat. otázka 1) pronájem = zakládá povinnost odvodu DPH =vrátit veškerý uplatněný odpočet DPH na stavbu v měsíci započetí nájmu tj. za 10/2025 2) při prodeji nemovitosti už bude prodej osvobozený a nebude se odvádět DPH? Domek byl postaven za 10,5 mil. Kč, prodej se předpokládá za 12,5 mil. Kč. DPH se neodvede ani z rozdílu mezi pořizovací a prodejní cenou - i když se bude jednat o prvý prodej uskutečněný např. 20 měsíc po kolaudaci?

Dne 24.7.2025 jsme obdrželi výzvu k podání dodatečného daňového přiznání k dani z plynu za zdaňovací období červen 2022. Bude tato daň, která bude zaplacena v září 2025, ale měla být vyměřena a zaplacena již v roce 2022, daňově uznatelným nákladem?

Společnost účtovala v letech 2023 a 2024 výnosy na základě chybného výpočtu (chybně uvedená výměra plochy ve smlouvě). V roce 2025 se na tuto skutečnost přišlo a společnost vystavila opravný daňový doklad. Protože je částka pro společnost významná, a nechce, aby došlo ke zkreslení HV aktuálního roku, účtuje tuto opravu prostřednictvím účtů VK – Jiný hospodářský výsledek minulých let (účet 426 a účet DPH / závazek). „Nadhodnocené“ výnosy byly v roce 2023 a 2024 řádně zdaněny daní z příjmu PO a daň zaplacena. Společnost se proto rozhodla, že by chtěla tuto navíc odvedenou částku daně vrátit. Je nutné podávat dodatečné daňové přiznání k DPPO za rok 2023 a 2024, nebo je možné toto řešit až v daňovém přiznání v roce 2025 prostřednictvím nějakého řádku? Např. č. 112 (s odkazem na § 23 odst. 3 písm. c)?

Společnost je plátce DPH a mimo svou ekonomickou činnost poskytla dvěma společníkům, kteří jsou právnické osoby, úročenou zápůjčku. Jedná se o příležitostnou nepravidelnou činnost, ale mám dotaz, zda i jako taková je předmětem DPH a je osvobozená bez nároku na odpočet nebo není vůbec předmětem DPH? A pokud je předmětem a je osvobozená bez nároku na odpočet, ale podle §76 odst. 4 se nezapočítává jako příležitostná do koeficientu, tak jak velký je problém, když toto osvobozené plnění nebylo uvedeno v přiznání k dani z příjmů za měsíc, kdy byly úroky vyčísleny? Společnost má jako účetní období hospodářský rok končící 30.6. a k tomu datu vyčíslila úroky. Doporučujete v případě, že má být uvedeno v přiznání k DPH podat za červen opravné nebo přiznat např. až nyní za srpen nebo je problém nepřiznat vůbec, když reálně na daňovou povinnost toto plnění nemá žádný dopad? 

Můj klient fakturoval tisk příbalových letáků s DPH 21%. U nákupu materiálu, ale i u ostatních nákladů si uplatňoval DPH ve výši 100%. Nyní zjistil, že příbalové letáky jsou od 1.1.2025 osvobozeny od DPH dle §71i. Protistrana chce vše opravit zpětně od 1.1.2025. 1/ Vystavovat faktury bude bez DPH a bude tam poznámka osvobození dle §71i? A do jakého řádku přiznání tato částka půjde-do řádku 26? 2/ u nákladových faktur související s nákupem materiálu si bude uplatňovat DPH? Bude muset dělat koeficient? 3/ bude v pořádku, když uděláme dodatečná přiznání od ledna a také nová- opravená kontrolní hlášení? Klient je čtvrtletní plátce DPH a pokaždé platil vysoké DPH.

…žalobce se sám rozhodl postupovat dle výkladu zákonného opatření publikovaného Generálním finančním ředitelstvím. Měl-li názor odlišný, bylo pouze na něm, jakou míru rizika v souvislosti s ochranou svých práv v daňovém řízení podstoupí. Jestliže se však rozhodl nepodstoupit žádné riziko, ale naopak přiznal a zaplatil daň v souladu s oficiálním (nikoli však obecně závazným) výkladem právního předpisu, pak sice eliminoval riziko případného úroku z prodlení, avšak na druhou stranu mu tento postup žádné právo na finanční kompenzaci v podobě úroku z neoprávněného jednání správce daně nezakládá. Takový požadavek jde zcela nad rámec zákonné úpravy.

Nájemce, plátce DPH, přijal plnění - opravu strojů, které bylo uskutečněno v lednu. Náklady na opravu měl dle smlouvy přefakturovat na pronajímatele - vlastníka strojů. Fakturu od dodavatele opomněl dodat do účetnictví a tudíž opomněl i přefakturovat náklady. Přijatou fakturu si doplní s aktuálním datem, DPH odečte nyní v červenci, datum pro kontrolní hlášení uvede dle původní faktury tj. lednové. Jak to bude u vydané faktury na přefakturaci? Bude přefakturovávat s DUZP aktuálním nebo lednovým, kdy byla oprava uskutečněna? Tzn. bude muset podávat dodatečné přiznání k DPH?

Lékař, s.r.o., vystavuje faktury na zdravotní pojišťovny např. na 1 000 Kč. Pojišťovnu mu uhradí jen 800,-- a pošlu mu k tomu vyúčtování, kde mu uzná jen těchto 800,--, 200 Kč popřela z nějakého důvodu. Jak správně účtovat tuto operaci. Mohu si vytvořit interní dobropis? Jak ho účtovat? Co dělat, pokud vyúčtování nedojde nebo přijde např. 1x za rok v rámci ročního vyúčtování?