Dodatečné daňové přiznání

Do jakého období a jakým účetním zápisem (na jaké účty) zaúčtovat zpětné uplatnění daňové ztáty z roku 2025 v dodatečných přiznáních za roky 2023 a 2024?

Jaký je postup při zaúčtování dvou přijatých faktur z roku 2024, které byly doloženy až v roce 2025, kdy je účetnictví za rok 2024 již uzavřeno? Faktura za službu (rok 2024) Jedná se o fakturu za službu, která byla prokazatelně poskytnuta a spotřebována v roce 2024. Nemá žádnou vazbu na nedokončenou výrobu ani zásoby. Vzhledem k obratu společnosti se jedná o významnou částku. Domnívám se, že se jedná o významnou nákladovou položku minulého období, a proto by bylo nutné: podat dodatečné daňové přiznání k DPPO za rok 2024, uvést částku jako snížení základu daně (ř. 112), vzhledem k tomu, že za rok 2024 byla vykázána daňová ztráta, došlo by k jejímu navýšení. Je tento postup správný, nebo je možné aplikovat jiný účetní či daňový režim? Faktura za materiál (rok 2024) Druhá faktura se týká dodání materiálu, který byl fyzicky přijat v roce 2024 a k 31. 12. 2024 zůstal na skladě. Materiál byl použit až v roce 2025 na zakázku realizovanou v roce 2025. Prosím o stanovisko: Jakým způsobem správně účetně zachytit nákup materiálu za rok 2024 a stav zásob k 31. 12. 2024? Je nutné podat dodatečné přiznání, případně do jakých řádků transakci zaznamenat? Jak správně daňově ošetřit skutečnost, že věcně náklad patří až do roku 2025 (při vyskladnění do spotřeby)?

Pokud s. r. o. podá přiznání za rok 2025 do 1. 4. 2026, kdy může nejdříve podat dodatečné daňové přiznání za zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2023? A kdy nejpozději?

Důchodce s důchodem nepřekračující běžný důchod si přivydělává na DPP v limitu. DPP uzavírá od 3. 1. do 31. 12. daného roku a u stejného zaměstnavatele. Podepíše Prohlášení. Na konci roku skončí DPP. Daňové přiznání nemusí podávat osoba mající příjmy podle § 6 ZDP pouze u jednoho zaměstnavatele. A nyní stav, kdy pracovní poměr končí 31. 12. daného roku, může a nemusí v dalším roce nastoupit, ale nejedná se o pokračující pracovní poměr. Může staronový zaměstnavatel provést roční zúčtování v roce následujícím, pokud zaměstnanec nastoupí, běžně v únoru dalšího roku, nebo může zaměstnavatel provést roční zúčtování k 31. 12. končícího roku? Nebo musí důchodce sám podat daňové přiznání na příjem 120 000 Kč, sleva vyšší, daň nula. Pokud nepodal za rok 2024, má podat dodatečné DPFO? Jaká je případná sankce za nepodané DPFO na nulovou povinnost?

Poplatník (OSVČ) uplatnil za zdaňovací období roku 2024 výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Pro zdaňovací období roku 2025 zvažuje přechod na uplatňování skutečných výdajů, protože je to pro něj ekonomicky výhodnější. K datu 31. 12. 2024 eviduje poplatník pohledávky i závazky z podnikatelské činnosti ve stejné výši (cca 1 500 000 Kč), které při uplatnění výdajů procentem z příjmů nebyly zohledněny v základu daně a současně nebyly do konce roku 2024 uhrazeny. Prosím o upřesnění, zda je v souvislosti se změnou způsobu uplatňování výdajů nutné podat dodatečné daňové přiznání za rok 2024 a provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, i v případě, kdy je hodnota pohledávek a závazků shodná (tj. úprava základu daně by byla nulová), případně zda postačuje provést přechod na uplatňování skutečných výdajů až od roku 2025 bez podání dodatečného přiznání za rok 2024.

Zapoměla jsem v roce 2024 vyplnit tabulku C přílohy č. 1 II oddílu v daňovém přiznání právnických osob. Nevyplnila jsem Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení. Je to závažná chyba, mám podat dodatečné přiznání? 

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

Naopak se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s krajským soudem, že podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší je možné i po ukončené daňové kontrole. Tento závěr lze dovodit na základě argumentu a contrario z § 141 odst. 3 a § 141 odst. 6 daňového řádu. Z § 141 odst. 3 daňového řádu pouze jednoznačně vyplývá, že dodatečné daňové přiznání na daň nižší je nepřípustné, pokud došlo ke stanovení daně na základě pomůcek nebo sjednáním daně. V § 141 odst. 6 daňového řádu je pak výslovně nepřípustnost daňového přiznání navázána toliko na probíhající daňovou kontrolu. Nejvyšší správní soud má jisté pochopení pro obavy stěžovatele ze zneužívání uvedeného postupu daňovými subjekty proto, aby dosáhly opětovného přezkumu výše daňové povinnosti, která již byla stanovena na základě výsledků daňové kontroly. V projednávané věci se o takovou situaci nejedná, neboť žalobce neusiluje o nápravu své procesní pasivity v průběhu daňové kontroly, ale „jen“ dovozuje relevanci důkazů provedených v rámci jiného daňového řízení pro správné stanovení DPH. Daňový řád nadto obsahuje pravidla, která slouží k zamezení účinků právních jednání daňových subjektů, jejichž smyslem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu (viz např. žalobcem odkazovaný § 8 odst. 4 daňového řádu).

Podnikatel je od roku 2022 v režimu placení paušální daně. V roce 2022 zrušil životní pojištění. Finanční úřad ho vyzval k podání dodatečného přiznání k dani z příjmů za rok 2022 a dodanění odpočtů životního pojištění. Odpočty si uplatňoval 10 let zpětně. Dodaním odpočty podle § 10. Nevím jakým způsobem podat dodatečné daňové přiznání, když podnikatel daňové přiznání nepodával.

Omylem v letech 2022, 2023 a 2024 byly v přiznání DPPO zdaněny přijaté podíly na zisku od dceřiné společnosti, u které vlastníme 50% podíl. Tyto přijaté podíly byly zahrnuty v hospodářském výsledku a bohužel nebyly vyloučeny v řádném DAP DPPO na řádku 110 v letech 2022, 2023 a 2024. Nyní v roce 2025 jsme za roky 2022, 2023, 2024 podali dodatečná přiznání na nižší daň a vznikl nám tak dost velký přeplatek na dani z příjmu právnických osob. Jak o tomto přeplatku z důvodu podaných dodatečných přiznání v roce 2025 účtovat? má to být zaúčtováno MDD 595/D 351 minusem a pak úhrada od FU spárovaná s 341 a bankou? A za letošní rok 2025 přeplatek v přiznání DPPO vyloučit na řádku 10? Žádné nedoplatky na jiných daních nemáme.

Zpětnou kontrolou jsem zjistila, že 2 faktury byly zaúčtovány chybně. Chtěla bych dodělat dodatečné DPPO. První faktura se týkala majetku, druhá příjmu na sklad. Pokud bych to chtěla dodanit, jak mám postupovat, kde se mi to objeví v DPPO a jak zaúčtovat? Musím podávat dodatečné DPPO, když se jedná o materiál a majetek? 

Klient, fyzická osoba, který vede účetnictví, v letech 2022 a 2023 vykonával práce na nemovitosti v Polsku se svými polskými subdodavateli. Subdodavatelé vystavili faktury s polskou sazbou DPH. V účetnictví polské DPH celou dobu evidujeme na analytickém účtu 343xxx, jelikož jsme chtěli podat žádost o vrácení DPH z JČS (přijatou platbu bychom spárovali s účtem 343). V roce 2023 byla ale žádost za rok 2022 zamítnuta polským finančním úřadem, klient se odvolal, až záležitost došla k soudu a v roce 2025 polský soud žádost klienta zamítl. Ten se dále již neodvolal. K žádosti za rok 2023 stále probíhá soud. Jak zaúčtovat zůstatek na účtu 343 z roku 2022 – polskou DPH? Můžeme zůstatek zaúčtovat v roce 2025, kdy soud zamítl žádost, do nákladů – daňových či nedaňových, anebo jsme měli v letech 2022 a 2023 účtovat polskou DPH přímo do nákladů a teď máme podat dodatečné DPFO? 

Dodatečné daňové přiznání je klíčovým nástrojem pro opravu chybných údajů v řádném přiznání. Judikatura poskytuje důležité vodítko pro správné použití tohoto institutu, zejména ve vztahu k lhůtám pro podání a možnostem žaloby proti vlastnímu přiznání. Rozsudky soudů ukazují, že dodatečné přiznání lze podat i po překročení subjektivní lhůty, pokud jde o daň nižší. Správce daně má povinnost vyzvat k podání dodatečného přiznání, pokud má důvodný předpoklad doměření daně, ale výjimky existují, zejména pokud by výzva mohla zmařit cíl správy daní. Dodatečné přiznání může ovlivnit běh prekluzivní lhůty, což je významné pro správné stanovení daně.

Během roku 2025 došlo ze strany katastrálního úřadu k revizi souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem. V důsledku toho došlo ke změně obvodu stavby (zvýšení) a současně i ke změně výměry pozemku (snížení). Celkově došlo ke zvýšení daně z nemovitých věcí. Bude poplatník podávat daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) k dani z nemovitých věcí ještě v průběhu tohoto roku? Nebo má povinnost oznámit správci daně tyto změny a daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) podat k 31. 1. následujícího roku? Nebo se ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastaly v průběhu zdaňovacího období nepřihlíží a poplatník nemá povinnost k žádným opravám (viz § 12c ZDNV)?

V březnu letošního roku nám dodavatel dodal zboží za 15 000 Kč bez dokladu a bez toho, aniž bychom to zaplatili. Není žádná faktura, dodavateli jsme se nejprve dovolali a tvrdil, že doklad dodá později atd. V současné době nám již telefon nebere. Zboží jsme v březnu 2025 napříjemkovali na účty MD 132/D 131 v cenách obvyklých od tohoto dodavatele. Zboží jsme již prodali. A teď mi zůstává toto zboží na účtu 131 (pořízení). Uvažuji správně, že bych měla zboží v přiznání DPPO 2025 zdanit jako dar - tedy MD 131/D 648? A co když nám příští rok pošle dodavatel fakturu? Musím udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2025 anebo až v roce 2026 (pokud pošle fakturu)? 

OSVČ se rozhodla uplatnit v dodatečném přiznání k dani z příjmů za rok 2023 odpisy majetku, jehož odpisování bylo v roce 2023 původně přerušeno. Na základě judikátu z roku 2021 jí tento postup nebyl doporučen. Na webech se objevily odborné články, které naopak postup schvalují a zároveň také hovoří o možnosti uplatnit přerušené odpisy v rámci daňové kontroly.Z čeho změna přístupu plyne a je akceptována správcem daně?

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

Společnost podala v roce 2025 na základě kontroly celního úřadu dodatečná daňová přiznání (daňová povinnost) za spalování plynu za roky 2022 a 2023. Tyto částky zaúčtovala na účet 538. Budou tyto náklady za dodatečná daňová přiznání (2022, 2023) v roce 2025 daňově účinným nákladem?

Spolelčnost s r. o. donesla nyní fakturu do roku 2024, která je na vyšší částku, proto bychom chtěli udělat dodatečné přiznání k DPPO za 2024, ale nemáme s tím zkušenosti. Fakturu zaúčtujeme v roce 2025 na účet 426 a uplatníme DPH v 9/2025. Jak postupovat v roce 2024, na jakých řádcích na přiznání k DPPO se to projeví?

Predikce daní je dnes nezbytnou součástí práce účetních i daňových poradců. Díky ní získává podnikatel nebo firma dostatek času nejen na přípravu finančních prostředků, ale i na případné úpravy podnikatelských záměrů, optimalizaci nákladů či využití zákonných daňových nástrojů. Poradcům naopak přináší příležitost připravit se na budoucí požadavky klienta, vyřešit s ním nejasnosti a naplánovat si harmonogram účetní závěrky.