Doplatek pojistného

Dne 21. 4. 2025 podepsala společnost smlouvu s Bavorským fondem, ze kterého by prostřednictvím odběratele mléka dostávali náhradu (pojistné plnění) od 8.dne dodávek do 50 dne dodávek mléka za ztrátu tržeb při nákaze chovu kulhavkou a slintavkou. Podmínkou, aby podpora mohla být čerpána je, aby dodavatel mléka platil do fondu alespoň 24 měsíců nebo lze toto pojistné zpětně doplatit. Částka za 24 měsíců od května 2023 do dubna 2025 byla společností zaplacena a od května 2025 společnost platí měsíčně podle dodaných kg mléka. Lze uplatnit vzniklý náklad za květen 2023 až duben 2025 (úvodní poplatek) jako daňový náklad společnosti?

OSVČ chce od r. 2024 přejít z paušálních výdajů na skutečné (přechod na daň. evidenci). K 31/12/2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1 mil. Kč. Na začátku roku 2025 podá dodatečné DP za r. 2023 a částku neuhr. pohledávek uvede do ř. 105 a zároveň podá opravný přehled SP. Opravný přehled ZP za r. 2023 nepodává. Dále vyhotoví řádné DP za rok 2024 a částku 1 mil. neuhr. pohledávek tam vyloučí na ř. 106 (vše bylo uhrazeno v r. 2024). Při podání přehledu ZP ale do daňového základu tuto částku 1 mil. uvede, tj. daňový základ uvedený na řádku 3 přehledu pro ZP bude o 1 mil. vyšší než daňový základ uvedený na ř. 20 přehledu SP a na řádku 37 daňového přiznání za rok 2024? Je uvedený postup správný?

Naše společnost po kontrole Územní správy sociálního zabezpečení obdržela výměr na doplatek pojistného porušením zákona o prominutí pojistného za dobu covidu. Je možno tento doplatek zaúčtovat do nákladů roku 2024, kdy byl doplatek vyměřen, nebo by bylo nutno zpracovat dodatečné přiznání do roku 2020, kdy k porušení zákona došlo?

Máme zaměstnankyni, která má pracovní úvazek 4 hod./týden, mzdu má 15 000/měsíc. Má i jiné příjmy, co od ní potřebuji dodat, abych nemusela z její mzdy odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy?

Na přelomu let 2021/2022 se mohou zaměstnavatelé dostat do situace, kdy budou řešit stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a související plnění zákonných povinností ve značně specifických případech. Na základě poznatků z praxe si v následujícím textu formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při řešení různorodých situací.

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění stanoví podnikatelské sféře určité povinnosti, kdy jednou z těch nejdůležitějších je provedení ročního zúčtování formou podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled). Při zúčtování roku 2021 se ve zdravotním pojištění poprvé v historii nepracuje s příjmy a výdaji, ale pojistné za rok 2021 a zálohy na rok 2022 se vypočítávají z daňového základu.

Pokud zaměstnavatel standardně zúčtuje zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce příjem převyšující od 1. 1. 2018 zákonné minimum 12 200 Kč, pak se snadno vypočítá částka pojistného ve výši 13,5 % z příjmů započitatelných do vyměřovacího základu. Nicméně ve zdravotním pojištění vznikají různé situace, ve kterých musí zaměstnavatel zohlednit další skutečnosti mající přímý vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, jak bude rozebráno v příkladech. Z tohoto důvodu se nelze vždy bezvýhradně spolehnout na počítačový program zpracovávající mzdy. Na základě vlastních praktických zkušeností při výkonu kontrolní činnosti může autor potvrdit, že občas dochází k chybám při výpočtu a následném odvodu pojistného právě v důsledku nedostatečně propracovaného mzdového programu. Proto rozhodně doporučujeme zejména složitější situace pro jistotu raději prověřit předtím, než bude dán finální pokyn k výplatě mzdy a souvisejícím odvodům.