Energie elektrická

Sazba spotřební daně z elektřiny.

Daň z elektřiny je upravena částí čtyřicátou sedmou zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem daně je elektřina, a to bez ohledu na způsob její výroby. Základem daně je množství elektřiny vyjádřené v MWh, sazba daně činí 28,30 Kč/MWh. Z pohledu zákona o dani z elektřiny je možno elektřinu prodávat v režimu bez daně (zjednodušeně řečeno jde o prodej na velkoobchodní úrovni), v režimu osvobození od daně nebo zdaněnou. Osvobození elektřiny od daně upravuje ustanovení § 8 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen „zákon o dani z elektřiny“). Obecně je možno říct, že osvobození se váže buď na způsob výroby elektřiny (např. dále komentovaná ekologicky šetrná elektřina), na způsob použití elektřiny (např. elektřina použitá při elektrolytických procesech) nebo na osobu, která elektřinu použije (např. elektřina určená pro ozbrojené síly). V tomto článku se budeme zabývat výhradně elektřinou, která byla vyrobena ze sluneční energie ve fotovoltaických panelech nebo jiným ekologicky šetrným způsobem. V souladu se zákonem o dani z elektřiny budeme tuto elektřinu označovat jako „ekologicky šetrnou elektřinu“.

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme platnou licenci. Dodavatele energie i plynu jsou povinni použít režim přenesení daňové povinnosti při fakturaci dodání plynu a elektřiny na nás, jako odběratele. Jaký režim DPH na nás musí uplatnit dodavatel, s kterým máme uzavřenou smlouvu o pronájmu např. kancelářských prostor. Dodavatel fakturuje nájemné a pak vyúčtuje služby s nájmem spojeny, tedy i přesnou výši spotřebované elektrické energie v pronajímaných prostorech.

Vlastníme FVE s výkonem nad 50 kW, v létě nám vznikají přebytky, které buď nasdílíme smluvenému podnikatelskému subjektu nebo přetoky prodáme např. společnosti ČEZ. Vzniká nám povinnost registrace a odvodu daně z elektřiny?

Společenství vlastníků jednotek si nechalo provést opravu elektriky ve společných prostorách od podnikatele - osvč, který na tuto činnost neměl živnostenské oprávnění. Plynou pro SVJ z této zakázky nějaké postihy, je odběratel povinen kontrolovat v tomto směru dodavatele?

S účinností od 1. srpna 2025 došlo zákonem č. 87/2025 Sb., kterým se mění energetický zákon, k novelizaci ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona o dani ze zemního plynu a některých dalších plynů a zákona o dani z elektřiny, a to v souvislosti s vymezením dne dodání.

Společnost s r.o. má automobil hybrid, jednatel používá ke služebním i soukromým účelům. Nyní si jednatel zařídil čip u PRE pro nabíjení automobilu ve veřejných dobíjecích stanicích, ale na své jméno, nikoliv na firmu, protože jako fyzické osobě mu nabídli lepší cenu. Faktura od PRE tedy bude chodit na jeho adresu i jméno (má uzavřenou smlouvu), toto dobíjení ale bude využívat jen pro firemní auto na služebních cestách a samozřejmě chce, aby úhrada faktury šla z firmy. Když ale na faktuře budou údaje o soukromé osobě, do účetnictví podle mě dát nelze. Nebo by se dalo s nějakým prohlášením od jednatele? Jak by to pak bylo s nárokem na odpočet DPH? Nebo by mohl jednatel nabíjení přeúčtovat na firmu podobným způsobem, jako se vyúčtovává firmě použití soukromého automobilu ke služebním účelům? Jen by se tedy neuplatnil odpočet DPH. 

Zálohu na energie za leden platíme 15. 1., účtuji DUZP 15. 1. Vyúčtování za leden přijde s DUZP 7. 2. Energii za leden dále přefakturuji nájemníkovi areálu. Můžu přefakturovat s DUZP 31. 1. 2025, nebo musím zohlednit, že vyúčtování přišlo s DUZP 7. 2.?

Jsme společnost s r. o. (plátci DPH) a dodáváme vyrobenou elektrickou energii společnosti Elimon a. s. Budeme vystavovat společnosti Elimon a. s. daňový doklad za dodání EE. Tento daňový doklad má být vystaven v režimu přenesené povinnosti? Tuto fakturu máme následně účtovat na 602 nebo 648? 

Naše společnost požádala distributora elektrické energie o zvýšení rezervovaného příkonu. Budeme muset zaplatit podíl na oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy ve výši 610 000 Kč. Tento náklad není možné přiřadit ke konkrétní stavbě, protože je vyvolaný potřebou celého výrobního podniku. Je možné účtovat přímo na účet 502 nebo případně na konto 518? 

Nezisková organizace, neplátce DPH, má ve výpůjčce od zřizovatele budovu. Zřizovatel na budovu nainstaloval fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 63,8 kW, licenci na výrobu elektřiny obdržela nezisková organizace. Je uzavřena smlouva mezi zřizovatelem a organizací o užívání FVE a prodeji nadprodukce elektrické energie. Jaké daňové povinnosti bude mít nezisková organizace v následujících případech: 1. bezúplatné sdílení elektrické energie se zřizovatelem, případně s jinými neziskovými organizacemi, 2. prodej elektrické energie obchodní společnosti, případně vybranému obchodníkovi?

Firma, plátce DPH, vlastní penzion, a nakupuje elektřinu. Penzion pronajímá, a 100 % elektřiny, kterou nakoupí, fakturuje nájemci. Nájemce je podnikatel, plátce DPH. Mám účtovat nákup MD 502/D 321, a prodej MD 311/D 602? Nebo účtovat MD 315/D 321 nákup a prodej MD 311/D 315. Jak je to s DPH? Mohu v obou případech DPH uplatnit i odvést nebo v případě, kdy použiji účet 315 (třídu 3), tak DPH nemohu uplatnit ani odvést? Jak ale vystavit fakturu, aby si nájemce, plátce DPH, mohl DPH z elektřiny uplatnit? 

Nájemci platí za jednotlivá média zálohově 1 x měsíčně (součástí 1 celkové zálohy je záloha za teplo, chlad, el.energii a vodu). Každé médium se vyúčtovává v jiné termíny (el.energie 1x měsíčně, teplo, chlad 1x ročně, protože dodavatel to vyúčtovává taky 1x ročně). Nájemce pronajímateli zaplatí zálohu za všechna média později, až je vyúčtováno např. 1 médium - el.energie, ostatní média zatím vyúčtována nejsou. Musí pronajímatel část zálohy za médium, které je zaplaceno v souhrnné záloze a navíc vyúčtováno vystavit opravný daňový doklad k přijaté záloze? V případě, že není zaplacena záloha vůbec a už je vyúčtováno 1 médium z celkové zálohy musí pronajímatel snížit zálohu nebo po dohodě s nájemcem chtít stále plnou částku zálohy, byť v záloze je část, která už je vyúčtována?

Firma pořídila FVE o výkonu 99,5 kWp. Vyrobenou elektřinu využívá pouze pro svoji spotřebu, nikomu ji neprodává,baterie nemáme. Je nutné se registrovat k dani z elektřiny a odvádět dań ze spotřebované elektřiny? Účtuje se o výrobě elektřiny? Případně jak? 

1) Článek 14 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů, musí být vykládán v tom smyslu, že dodávka elektřiny za účelem dobití elektrického vozidla na dobíjecím bodě, který je součástí veřejné sítě takových bodů, představuje dodání zboží ve smyslu prvního z těchto ustanovení. 2) Článek 14 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2009/162, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů, musí být vykládán v tom smyslu, že dobíjení elektrického vozidla v síti veřejných dobíjecích bodů, k níž má uživatel přístup prostřednictvím předplatného sjednaného s jinou společností, než je provozovatel této sítě, znamená, že spotřebovaná elektřina se považuje za dodanou nejprve provozovatelem uvedené sítě společnosti, která nabízí přístup k této síti, a následně uvedenou společností tomuto uživateli, byť si množství, čas a místo dobíjení, jakož i způsob využití elektřiny zvolí uživatel, pokud tato společnost jedná vlastním jménem, ale na účet uživatele v rámci komisionářské smlouvy ve smyslu čl. 14 odst. 2 písm. c) směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů...

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + příjmy z prodeje vyrobené EE do 20 000 Kč za rok, má licenci od roku 2012. Předpokládám, že pokud má licenci, zdaňuje příjmy z prodeje EE v § 7 ZDP. Pokud by neměla licenci a příjmy pro prodeje EE by nepřesáhly 50 000 Kč, nemusela by FO podávat přiznání k DPFO. Je možnost zrušit licenci a jít touto cestou?

Z celního úřadu nám byl zaslán platební výměr na pokutu z nedodaného objemu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje v elektřině spotřebované pro dobíjení vozidel v provozované dobíjecí stanici. Jedná se o daňově uznatelný náklad?

Společnost, plátce DPH („poskytovatel“), bude realizovat projekt výstavby a provozování zdroje elektrické energie, který bude zařazen do elektrizační soustavy ČR a bude poskytovat službu výkonové rovnováhy, tzv. SVR. Smluvním odběratelem bude licencovaný provozovatel agregačního bloku („agregátor flexibility“) certifikovaný u provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Považuje se v tomto případě u poskytovatele poskytnutí služby výkonové rovnováhy za běžné zdanitelné plnění podléhající základní sazbě DPH nebo se s ohledem na skutečnost, že tato služba = dodání elektrické energie bude aplikován režim přenesení daňové povinnosti v souladu s „Informací GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny“? Plátcem daně z elektřiny bude pouze agregátor flexibility nebo i poskytovatel?

Firma bude pořizovat elektroauto na úvěr. Auto bude sloužit k firemním účelům z 80 % a 20 % k soukromým účelům. Do majetku pro účely odpisování bude vstupovat pořizovací cena +20% neuplatněného DPH. Jak postupovat v případě, že na konci roku zjistíme, že zaměstnanec používal auto pro soukromé účely z více než 20 %? Je zde tolerance +-10 %? Jak postupovat, když bude mít skutečný poměr 40 % - musím zohlednit i DPH, které jsem si tedy při pořízení uplatnila ve výši 20 % a vrátit např. 20 % ještě dodatečně (myšleno 40 % skutečně - 20 % původně)? Bude postup krácení shodný jak v případě pořízení automobilu na leasing, tak na úvěr? Krátíme také náklady na opravy, pneumatiky. Nabíjení bude probíhat ve firmě i doma u zaměstnance. Jakým způsobem vypočítat náhradu za elektřinu? Množství el. energie spotřebované ve firmě zjistíme dle odečtu elektroměru. Množství ujetých km dle knihy jízd. Lze spotřebu u zaměstnance dopočítat pomocí spotřeby uvedené v technickém průkazu a celkovým množstvím ujetým km dle knihy jízd? Příklad: Zaměstnanec vykázal 300 km ujetých pracovně, spotřeba je dle technického průkazu 127 Wh na 1 km, tedy 0,127 kWh na 1 km (tj. 12,7 kWh/100 km), což je při 300 ujetých km celkem 38,1 kWh. Zaměstnanec u zaměstnavatele dobil přes „chytrý“ wallbox 30,48 kWh. Zbytek energie musel dobít jinde, v tomto případě v domácnosti. Vzhledem k tomu, že není dostupný systém, který by měřil spotřebu energie, vychází se z průměrné spotřeby uvedené v technickém průkaze. Pokud od celkových 38,1 kWh odečteme 30,48 kWh nabitých v práci, pak na domácnost vychází nabití 7,62 kWh. K domácímu dobíjení například využijeme referenční cenu pro rok 2021 ve výši 5,0 Kč za 1 kWh, takže zaměstnanec má právo od zaměstnavatele nárokovat proplacení 38,1 Kč. My bychom použili referenční cenu pro r. 2024. Můžeme následně ve faktuře za ujeté soukromé km zohlednit částku za nabití auta doma, a dát tedy k úhradě pouze rozdíl? Jaké jsou případně další daňová a účetní úskalí v oblasti referenčních elektrovozidel?

S.r.o. vlastní elektromobil. Majitel s.r.o. používá elektromobil ke služebním účelům a dobíjí doma, kde má zřízený podružný elektroměr a zásuvku používá pouze k tomuto účelu. Může mu firma proplácet náhradu za nabíjení elektromobilu propočtem spotřeby elektrické energie dle podružného elektroměru násobeno danou náhradou za kWh el. energie v současné chvíli 7,70 Kč za kWh?