Evidence daňová

OSVČ v paušálním režimu: počítají se do limitu v daňové evidenci vystavené faktury nebo až uhrazené? 

Pokud jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, a nakoupím zlato či veterána pro případné následné zhodnocení za pár let, můžu si ho dát v daňové evidenci do daňových výdajů v roce pořízení, anebo až v roce prodeje? 

Fyzická osoba, podnikatel, vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje, vlastní penzion a odkoupí od obce část pozemku. Budou náklady na geometrické zaměření, na vklad do katastru a související právní služby a cena za pozemek daňovými náklady? Jak evidovat koupený pozemek? Cena za pozemek a související náklady nepřesáhly 80 000 Kč.

Podnikatel v roce 2024 omezil svoji zemědělskou činnost, proto rozhodl o přechodu z daňové evidence na paušální výdaje od 1. 1. 2025. Za rok 2024 podá dodatečné daňové přiznání a upraví základ daně o pohledávky, závazky a zásoby. Pohledávky a závazky budou v dodatečném daňovém přiznání bez DPH? Pokud prodá v roce 2025 zásoby z roku 2024, zdaní dle § 10 ZDP pouze rozdíl? Pokud prodá v roce 2025 zvířata ze zásob roku 2024, která ale v roce 2025 dále choval, a tudíž je jejich hodnota zvýšena o přírůstky, bude postupovat stejně jako u ostatních zásob (§ 10 ZDP), anebo budou zdaněny dle § 7 ZDP a k tomu budou uplatněny paušální výdaje?

Fyzická osoba, podnikatel, vede daňovou evidenci. Jeho předmětem podnikání je pronájem kancelářské techniky (např. tiskárny, kopírky). FO uvažuje o převodu podnikání na s.r.o., jednou z variant je vklad OZ nebo jeho části do nově vznikající právnické osoby, resp. do jejího základního kapitálu. Vzhledem k tomu, že bude v tomto případě nutné v roce vkladu zdanit u FO hodnotu pohledávek a zásob, řešíme poměrně zásadní otázku. Zboží a materiál, jako jsou tonery, papíry, náhradní dílky apod. jsou jasně zásobou a jejich stav k datu vkladu bude podléhat zdanění. Otázkou jsou ale nakoupené tiskárny a kopírky, které FO pronajímá do kancelář. Obchodní model je takový, že FO pořídí (koupí) např. konkrétní tiskárnu, kterou si zákazník vybral. Tu zákazníkovi pronajme např. na 4 roky, vlastníkem je tedy stále FO. Po skončení nájmu si zákazník tiskárnu koupí za předem dohodnutou symbolickou cenu (např. 1000 Kč). Hodnota tiskárny a jiných zařízení je vždy do 80 tis. Kč, takže se jedná o drobný majetek, které se neodpisuje a FO při zaplacení uplatní celou hodnotu v daňových výdajích. Otázka tedy zní, zda je správný postup, že se uvedená zařízení nepovažují za zásobu, resp. jsou dlouhodobým hmotným majetkem a nebudou tak podléhat zdanění při vkladu části OZ. 

Nepodnikatel fyzická osoba půjčí podnikateli též fyzické osobě (plátci DPH) 200.000,- Kč bezúročně. Za dva měsíce dojde ke splacení této částky. Peníze si OSVČ půjčil na koupi nového auta. Budeme v daňové evidenci účtovat jako nedaňový příjem a poté po splacení půjčky nedaňový výdaj. Lze takto půjčit bezúročně? Není zde nějaké daňové úskalí? Musíme to řešit někde v DPH?

Fyzická osoba měla v obchodním majetku nemovitost, kterou prodala v 12/2024 (zápis vlastnického práva v KN). Příjem peněz na bankovní účet byl až v 1/2025. Postupujeme podle pokynu D-59 a daníme v roce 2024? V pokynu je ale pouze nabytí nemovitosti, které se řídí dle zápisu vlastnického práva do KN a není zde nic o prodeji. Nebo daníme v roce 2025, klasický princip cash flow u fyzické osoby - daňová evidence (v době skutečně obdržených peněz)?

V článku se zaměříme na způsob vedení daňové evidence poplatníkem s příjmy zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a ukážeme si postup v případě, kdy podnikatel přechází ze zákonných důvodů nebo na základě svého rozhodnutí z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, a dále postup v případě, kdy podnikatel přechází z vedení účetnictví na vedení daňové evidence. Zákon o daních z příjmů se výše uvedenou problematikou zabývá v § 7b a dále v příloze č. 2 a 3 ZDP.

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci (DE), má zařazeno v obch. majetku vozidlo (100% v podnikání), kdy na něm havárií vznikla škoda (poškození zadního skla a jeho potřebná výměna). Celková výše pojistného plnění od pojišťovny byla stanovena na 5.348,- Kč (takto je uvedeno přímo v dokumnetaci od pojišťovny, následně podnikatel tuto částku obdržel od pojišťovny na svůj b.ú.). V krycím dopisu od pojišťovny se také uvádí, že byla podnikateli odečtena spoluúčast ve výši 500,- Kč. Podnikatel obdržel od dodavatele materiál potřebný k opravě skla a za něj i standardní fakturu (FP): ZD = 3.347,- Kč + DPH 21% = 703,- Kč (celkem: 4.050,- Kč). Dále měl podnikatel obdržet fakturu za lepení skla, tuto činnost však umí, tedy si ji na vozidle provedl sám, žádnou další fakturu tak nakonec již v rámci tohoto úč. případu neobdržel. Jak celkově tuto situaci vyřešit vzhledem k DPH a k dani z příjmů? Máme za to, že DPH (703,- Kč) z přijaté faktury si nejspíš v celé výši standardně podnikatel nárokuje,... Co se týká daně z příjmů, předpokládáme, že náhrada škody od pojišťovny bude v celkové výši (5.348,- Kč) zdanitelným příjmem (zvýší základ daně z příjmů), základ daně z FP (3.347,- Kč) bude zdanitelným výdajem podnikatele (sníží základ daně z příjmů). Co však učinit s kladným rozdílem ("příjmem") mezi přiznaným poj. plněním a ZD faktury za materiál? Tento rozdíl činí 2.001,- Kč - jedná se o zdanitelný příjem podnikatele? Resp. jak zde daňově nahlížet na spolúčast podikatele ve výši 500,- Kč dle krycího dopisu pojišťovny (tuto částku ve skutečnosti podnikatel nikdy neuhradil). Jak celkově daný příklad zadat správně v rámci DE a uživatelského programu Pohoda? Chápeme, že FP máme zadat do závazků (faktur přijatých) a plnění od pojišťovny např. do agendy "Ostatní pohledávky", ovšem nejsme si jisti, jak zadat shora uvedený, vzniklý kladný rozdíl, popř. spoluúčast.

Vedeme účetní evidenci. Je možné dát do vydání pojistku (povinné ručení + havarijní pojištění) na osobní automobil, který je zařazen do majetku a odpisuje se dle platných předpisů? Automobil je používán pouze pro firemní účely, není používán soukromě. 

Jak postupovat v daňové evidenci, když k 31. 12. 2024 mi nesedí konečné stavy po přepočtu v korunách k 31. 12. 2024 mezi výpisem z banky, kde jsou uvedeny zůstatky k 31. 12. 2024 v euro a také přepočten zůstatek v Kč dle kurzu ČNB k 31. 12. 2024 a stavem v bance dle daňové evidence. V daňové evidenci byl používán pevný kurz k 1. 1. 2024. V tomto případě se dělá kurzový rozdíl? Jak postupovat, aby se zůstatky v Kč shodovaly.

S problematikou inventarizace, mank a škod na zásobách a vyřazení zásob velmi úzce souvisí další téma a tím jsou přirozené úbytky zásob a ztratné v maloobchodě, včetně postupů jejich správného stanovení a aplikace.

OSVČ vede daňovou evidenci a zároveň je identifikovaná osoba z pohledu DPH. Každé čtvrtletí odvádí DPH na výstupu např. 2 000 Kč (má službu na booking). Je tato částka odvodu DPH daňově uznatelná? Pokud není, kde najdu toto v zákoně, resp. v jakém paragrafu?

Jak zaúčtovat a uplatnit do daňových výdajů zmařenou investici v daňové evidenci? V roce 2021 bylo zaúčtováno geodetické zaměření a architektonická studie. V peněžním deníku účtováno jako nedaňový výdaj – pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku. V roce 2023 byl ještě placen další, nový projekt, účtován stejně jako předchozí. Celkem se jedná o výdaje ve výši cca 71 000 Kč. Tato investice měla mít souvislost s podnikáním fyzické osoby (stavba nemovitosti pro ubytování). V roce 2024 bylo definitivně rozhodnuto, že se v investici nebude pokračovat z důvodu zvýšené ekonomické náročnosti této investice a neposkytnutí úvěru v požadované výši od bankovní instituce. Myslím si správně, že mohu tyto vynaložené výdaje na zmařenou investici proúčtovat do peněžního deníku v roce 2024 na provozní náklady, daňové výdaje formou uzávěrkové operace? 

Bratr se sestrou jsou spoluvlastníky nemovitosti, kterou jim darovali před šesti roky rodiče. Nemovitost nyní chtějí prodat (nemohou se o ni starat, budova chátrá). V případě, že příjem z prodeje bude např. víc než 5 mil. Kč, bude tento příjem podléhat dani z příjmu a popř. že ano, bude se ten příjem dělit mezi oba sourozence, nebo daní jen jeden za oba?. A dále – bude tento příjem podléhat povinné registraci k DPH? 

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH zaplatil fakturu dne 30. 12. 2024. K zaplacené platbě mu přišel i daňový doklad k přijaté platbě ze dne 30. 12. 2024. Ovšem výdaj se objevil na výpise až 2. 1. 2025. Do jakého roku patří tento daňově uznatelný výdaj?

OSVČ za rok 2023 ve svém přiznání uplatnila k příjmům z podnikání skutečné výdaje. Ve svém přiznání uvedla: na ř. 55 - základ daně 249 500 Kč, daň 6 585 Kč. Neměla žádné jiné slevy a odpočty krom základní slevy na poplatníka. V příloze č. 1 vyplnila tabulku D s údaji: na konci zdaňovacího období: pohledávky ve výši 7 000 Kč a dluhy (nezaplacené faktury) ve výši 5 000 Kč. Nyní za rok 2024 by chtěla OSVČ uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Musí OSVČ podat dodatečné daňové přiznání za rok 2023? Pokud ano, jaké přesně vyplní řádky daň. přiznání a bude platit ještě nějakou daň? Nebo vyčíslí novou výši daně a zaplatí pouze rozdíl mezi částkou 6 585 Kč a novou vypočtenou daní? 

Klient, FO, plátce DPH, používá ve své DE pro přepočet pevný kurz, který si stanový na začátku roku vnitřní směrnicí. Může používat pro přepočet pevný kurz nebo pouze denní kurz dle ČNB? Je tento klient tzv. účetní jednotkou? Klient, FO, není plátce DPH, ale identifikovanou osobou. Používá při vystavení fa pevný kurz stanovený na začátku roku, platba probíhá na EUR účet a ke konci roku provedeme přecenění plateb jednotným kurzem stanoveným dle pokynu GFŘ na daný rok. Je to v pořádku?

OSVČ provozuje obchod s potravinami, je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Rád bych se ujistil, zda je možné tržby evidovat souhrnně jednou měsíčně, nebo zda existuje zákonná lhůta, ve které musí být tržby zaúčtovány (např. denně nebo týdně). Stejná otázka platí i pro OSVČ, který provozuje občerstvení. Je zde možnost zaúčtovat tržby jednou měsíčně, nebo je nutné je evidovat v jiných intervalech? V obou případech se DPH odvádí měsíčně. 

V souvislosti s přípravou zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 jsou v článku uvedeny některé tipy a rady, jak toto daňové přiznání úspěšně zpracovat a současně jak optimalizovat svou daňovou povinnost: využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani, které při jejich neuplatnění propadají; co vše může poplatník, který vede daňovou evidenci, v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit ve svých daňových výdajích; nezapomenout na možnost uplatnění mimořádných odpisů u bezemisního vozidla pořízeného v roce 2024; využít ustanovení § 34 odst. 1 ZDP k optimálnímu uplatnění daňové ztráty; možnosti, jak se lze v roce 2024 vyhnout uplatnění progresivního zdanění; správné rozhodnutí o uplatnění paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem; správné uplatnění výše paušálních výdajů u různých druhů příjmů.