Ing. Alena Kochová

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky 1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

V současném ekonomicky propojeném světě se s transakcemi v cizí měně setkává již téměř každá účetní jednotka. Jedním z hlavních důvodů existence kurzových rozdílů je skutečnost, při které vlastní transakce, která je předmětem účetnictví, je realizována v určitě měně a účtování o této transakci (skutečnosti) je nutné provádět v jiné, zákonem stanovené měně. V České republice problematiku kurzů, a tedy i kurzových rozdílů, řeší zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o účetnictví “) v § 4 odst. 12, kterým se nařizuje vedení účetnictví v české měně, přičemž ale u vyjmenovaného majetku a závazků stanoví současně použít vedle peněžních jednotek české měny i cizí měnu, ve které předmětná skutečnost byla realizována.

Sestavením účetní závěrky bohužel činnosti osob, které za tuto oblast zodpovídají a zpracovávají ji, nekončí. Po sestavení účetní závěrky je nutné přejít k plnění dalších souvisejících povinností. Zcela zásadní věcí v případě, že tato povinnost vyplývá z legislativy, je zajištění ověření účetní závěrky auditorem, následuje vyhotovení výroční zprávy a dalších dokumentů, jakými jsou zpráva o platbách vládám a informace o nepeněžních operacích, a dále pak zajistit splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu. Nelze opomenout ani povinnost přiložit účetní závěrku jako přílohu k daňovému přiznání a zajistit úschovu účetní závěrky. V tomto příspěvku si nyní podrobněji projdeme a připomeneme všechny výše uvedené povinnosti, které jsou bezprostředně spojené s účetní závěrkou podnikatelů.

Vnitřní předpis je písemně vyjádřené pravidlo, které řadíme mezi vnitřní organizační normy. Tyto normy předepisují chování určitého okruhu osob, které mají společné cíle a motivaci, a to v rámci konkrétní organizace. Obecně je úkolem těchto předpisů rozpracovat jednotlivé činnosti a vztahy uvnitř organizace, nastavit jednotný postup při řešení určitých situací, a tím zajistit, aby organizační procesy fungovaly pružně a efektivně. S vnitřními směrnicemi se setkáváme v organizacích nejrůznějšího typu a zpravidla v nich upravují celou řadu činností, které v organizaci probíhají.

V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem jak výdajů a nákladů, tak i příjmů a výnosů. Vzhledem k akruálnímu principu je nutné za příslušné účetní období zjistit správný výsledek hospodaření, což znamená, že se musí do příslušného účetního období zaúčtovat veškeré náklady a výnosy, které s tímto účetním obdobím časově i věcně souvisí. Časový i věcný nesoulad výdajů a nákladů, příjmů a výnosů je v účetnictví řešen specifickými nástroji, kterými jsou časové rozlišení, dohadné položky a rezervy.

Uzavírání, otevírání účetních knih a podíly na zisku u podnikatelů Ing. Alena Kochová Uzavírání účtů Účetní závěrka a účetní uzávěrka Jedná se o dvě zcela rozdílné činnosti v oblasti...

Téma o přirozených úbytcích zásob a ztratném v maloobchodě úzce souvisí zejména s problematikou inventarizace zásob, s vyhodnocováním mank na zásobách a s vyřazením zásob, a to včetně postupů jejich správného stanovení a aplikace.

Téma, které je uvedeno v nadpisu tohoto příspěvku je nejen rozsáhlé, ale také zajímavé a v mnoha případech nejednoznačné a možná i neprobádané. Kdybychom se chtěli tomuto tématu věnovat vyčerpávajícím způsobem, bylo by to na docela objemnou knihu. Tolik prostoru zde však nemáme, a proto si zejména připomeneme vše, na co bychom neměli u tohoto tématu zapomínat, a podrobněji se budeme věnovat jen některým, vybraným skutečnostem, které považuji za důležité a zajímavé.

Přehled o peněžních tocích (někdy i v České republice označovaný anglickým názvem cash flow) je výkaz, který doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o další rozměr, kterým se vrací k základní ekonomické kategorii, která stojí na počátku všech ekonomických úvah, tj. k peněžním prostředkům. Dobrá znalost ekonomických procesů zachycených v tomto výkazu často pomáhá nalézt odpověď na to, odkud organizace bere peníze, proč se jí peníze nedostávají a jak jsou peníze použity.

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.