Identifikovaná osoba

Naše společnost, neplátce DPH, v minulém roce pořádala v Praze několikrát workshop, na jehož vedení využívala služeb lektora z Belgie. Lektor je registrován jako plátce DPH v Belgii. Po přijetí faktury za poskytnuté služby se naše společnost registrovala jako identifikovaná osoba k dani z přidané hodnoty a DPH přiznala a doplatila. Po letošním workshopu se lektor pozastavil nad tím, že k jeho službám odvádíme DPH. Podle jeho slov se jedná o služby osvobozené od DPH. V jeho faktuře jsou jeho služby uváděny jako výuka a vedení workshopu s místem uskutečnění v Praze. Odvádíme DPH správně?

Je možné a za jakých podmínek, aby se spolek stal identifikovanou osobou? Myslím si, že ne, ale raději bych měla jistotu. 

Fenomén sdílené ekonomiky, v odborných kruzích často označovaný anglickým termínem gig economy, v posledních letech zásadním způsobem proměnil nejen trh osobní přepravy a doručování jídla, ale i celospolečenské vnímání samotné podstaty výdělečné činnosti. Aplikace jako Uber, Bolt, Wolt či Foodora se staly naprosto běžnou součástí každodenního života spotřebitelů a pro nespočet občanů České republiky představují lákavou, flexibilní a zdánlivě administrativně nenáročnou cestu k získání finančních prostředků. Stačí stáhnout aplikaci do mobilního telefonu, nahrát kopie osobních dokladů a prakticky okamžitě vyrazit do ulic. Tato zdánlivá snadnost a nízká bariéra vstupu na trh však velmi často maskují komplexní a pro laika mnohdy nepřehledné daňové a právní povinnosti, které s sebou tato činnost nevyhnutelně nese. V praxi daňových poradců se bohužel stále častěji setkáváme s případy, kdy novopečení řidiči a kurýři tyto aspekty z neznalosti podceňují, což může vést k fatálním následkům v podobě doměrků daně a vysokých penále ze strany finanční správy. Cílem tohoto odborného textu je detailně analyzovat daňový a právní režim osob poskytujících tyto služby. Zaměříme se nejen na daň z příjmů fyzických osob a složitá úskalí DPH, ale také na nezbytné živnostenské minimum a často opomíjenou oblast sociálního a zdravotního pojištění. Primárním tématem textu bude situace fyzické osoby, která tyto služby poskytuje vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, avšak dotkneme se i specifik spolupráce s takzvanými flotilovými partnery.

Česká identifikovaná osoba fakturuje služby na movité věci provedené na Slovensku českému plátci DPH. Fakturu děláme stejně jako každou jinou tuzemskou fakturu, tedy bez DPH. Je to v pořádku? 

Společnost s r. o. provozuje cestovní kancelář, pořádá zájezdy do třetích zemí, používá tedy zvláštní režim pro cestovní službu. Má nárok na odpočet DPH za reklamu Google? A pokud se stal plátcem DPH v polovině měsíce, do té doby bylo osobou identifikovanou k dan, podává za tento měsíc dvě přiznání k DPH?

Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?

OSVČ, plátce DPH, celkové roční příjmy cca 1 mil. Kč. Cca 950 000 Kč je fakturováno jako softwarová služba firmě do Austrálie (uvádíme na ř. 26 v přiznání DPH). Zbytek cca 50 000 Kč je fakturováno českému plátci. OSVČ nyní zvažuje ukončení plátcovství. Domníváme se, že je to v tomto případě možné a že ani nemusí být, z tohoto důvodu, identifikovanou osobou. Je naše úvaha správná?

Podnikatel, občanství ukrajinské, rezident v ČR s českým IČ, neplátce DPH poskytuje online vzdělávání-nejde o záznam, ale o online výuku ukrajinského jazyka. Online vzdělávání poskytuje občanům v EU (neplátcům DPH) a dánské univerzitě pro zaměstnankyni, která realizuje veřejný projekt související s Ukrajinou. Další zákazníky na vzdělávání má přes platformu se sídlem v USA (která je zde prostředníkem a strhává si provizi) a peníze platforma podnikateli nepřevádí přímo, ale přes službu Payoneer, ze které si poté podnikatel stahuje peníze. Payoneer Europe Limited má sídlo v Dublinu (IE). Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají pro podnikatele z této činnosti? Měl by se registrovat jako identifikovaná osoba, sledovat příjmy - limit? Nebo se někde registrovat jako plátce DPH?

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Identifikovaná osoba z ČR přijala fakturu za elektronickou službu od slovenského neplátce DPH. Musí DPH vyměřit, nebo nikoliv?

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Novela zákona o DPH, účinná od 1. 1. 2025, přináší zásadní inovace ve zrušení registrace plátců a identifikovaných osob. Detailní změny se konkrétně týkají procesů souvisejících s registrací k DPH, které komplexně ovlivňují způsob, jakým daňové subjekty zrušují svou registraci. Kromě zpřesnění legislativních pravidel, jako je počítání obratu na kalendářní rok nebo úpravy v sankcích při nedodržení elektronické formy podání, se novela zaměřuje na rozšíření důvodů pro zrušení registrace, a to jak z moci úřední, tak na žádost. Tento legislativní balíček také precizněji upravuje práva a povinnosti identifikovaných osob, včetně nastavení nových kritérií pro zánik registrace. Díky těmto změnám se očekává zefektivnění administrativních procesů a zvýšení právní jistoty jak plátců, tak identifikovaných osob. Profesionální a systematický přístup při zrušení registrace je nyní kritický, aby podnikatelé předešli nechtěným následkům, jako je ztráta odpočtu DPH či komplikace při obchodování se zahraničím.

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

OSVČ podniká v ubytování dle § 7 a je identifikovanou osobou na základě poskytnutí služby (Booking). Pronajímá apartmány, kde občas nakupuje v Polsku - režijní materiál - např. lampu, židle , nádobí apod. jako vybavení pro ubytování. Jak to bude s DPH u nákupu tohoto zboží do režie, musí odvést DPH? Je placeno kartou z účtu ubytování a na dokladech je vyčíslená částka včetně polské DPH.

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, neplátce DPH, koupila přes e-shop tiskárnu v hodnotě 3000 Kč. Dodavatel z Irska, uvedeno irské DIČ. Jaké povinnosti má s. r. o. k DPH a jak je splní? Jedná se o zdravotnické zařízení, které uskutečňuje trvale pouze zdravotní služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně? Nepřekročila celkovou hodnotu pořízeného zboží z jiných členských států v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč. Jedná se o první nákup z jiného členského státu. 

Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže. Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží či poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinily v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. Což tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň, to ale skončí. Od roku 2025 platí v celé EU zvláštní režim pro malé podniky, který naplňuje proklamaci unijní směrnice a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry v tuzemsku a jinde v EU.

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?

Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?

Nestátní školská právnická osoba, neplátce DPH, využívá software, který je fakturován plátcem DPH ze Slovenska, slovenské DIČ. Stává se školská právnická osoba osobou identifikovanou k DPH přijetím této služby?

Česká firma, neplátce DPH provedla stavební práce na Slovensku červen-červenec. Faktury do srpna jsou špatně a je potřeba je opravit. V srpnu se stala plátcem DPH. Jak v tomto případě prosím postupovat, má se firma zpětně registrovat jako IO a podat souhrnné hlášení?