Identifikovaná osoba

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

OSVČ podniká v ubytování dle § 7 a je identifikovanou osobou na základě poskytnutí služby (Booking). Pronajímá apartmány, kde občas nakupuje v Polsku - režijní materiál - např. lampu, židle , nádobí apod. jako vybavení pro ubytování. Jak to bude s DPH u nákupu tohoto zboží do režie, musí odvést DPH? Je placeno kartou z účtu ubytování a na dokladech je vyčíslená částka včetně polské DPH.

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, neplátce DPH, koupila přes e-shop tiskárnu v hodnotě 3000 Kč. Dodavatel z Irska, uvedeno irské DIČ. Jaké povinnosti má s. r. o. k DPH a jak je splní? Jedná se o zdravotnické zařízení, které uskutečňuje trvale pouze zdravotní služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně? Nepřekročila celkovou hodnotu pořízeného zboží z jiných členských států v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč. Jedná se o první nákup z jiného členského státu. 

Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže. Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží či poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinily v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. Což tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň, to ale skončí. Od roku 2025 platí v celé EU zvláštní režim pro malé podniky, který naplňuje proklamaci unijní směrnice a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry v tuzemsku a jinde v EU.

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?

Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?

Nestátní školská právnická osoba, neplátce DPH, využívá software, který je fakturován plátcem DPH ze Slovenska, slovenské DIČ. Stává se školská právnická osoba osobou identifikovanou k DPH přijetím této služby?

Česká firma, neplátce DPH provedla stavební práce na Slovensku červen-červenec. Faktury do srpna jsou špatně a je potřeba je opravit. V srpnu se stala plátcem DPH. Jak v tomto případě prosím postupovat, má se firma zpětně registrovat jako IO a podat souhrnné hlášení? 

České s.r.o. není plátce DPH ani není IO, zaplatilo službu v Americe 15 USD za použiti jejich serveru. Musí se v tom to případě firma stát Identifikovanou osobou a odvádět DPH z této částky?

Identifikovaná osoba nemusí podávat nulová přiznání jako plátce DPH. Daňové přiznání k DPH podává jen za ty měsíce, kdy ji vznikla povinnost odvést DPH. Musí podávat od roku 2025 daňové přiznání DPH, když poskytne pouze službu s místem plnění v jiném členském státě ORD a podává souhrnné hlášení? V jakém paragrafu Zákona o DPH se to řeší?

Klient, osoba povinná k dani, neplátce DPH, registrovaná identifikovaná osoba, přijímá služby z třetích zemí. Jedná se o elektronicky poskytované služby. Měsíčně zdaňuje služby, podává daňová přiznání, odvádí DPH. Pro přepočet u služby používá kurz ČNB ke dni vystavení faktury. V měsíci červenec 2025 přijala opět služby, ze kterých by měla odvádět DPH. Nicméně přijala také dobropis na službu, která nebude uskutečněna, kterou zaplatila a přiznala v měsíci květnu 2025. V součtu za měsíc vzhledem k tomuto dobropisu vychází odpočet. Dobropis převyšuje odvody. Jak v tomto případě postupovat? Podat daňové přiznání na odpočet a bude jí tato částka automaticky vrácena, nebo musí žádat o vrácení? Je správně použitý kurz ke dni vystavení faktury u služby?

Podnikateli provozujícímu  taxislužbu pro firmu Bolt Operations OÜ, Vana-Louna tn 15, 10134 Tallinn, v České republice přicházejí na jeho běžný účet peníze ze zahraničí. Odvádí podnikatel z těchto částek DPH?

Mám klienta českou s. r. o., neplátce DPH. Tato firma poskytuje IT služby české firmě s. r. o., plátci DPH. Její mateřská společnost sídlí v Anglii a nyní chce, aby fakturace chodila přímo na anglickou firmu, plátce DPH. Mají ošetřeno i ve smlouvě, že službu vyžívá jen česká s. r. o. Je má doměnka správná, že tímo je místo plnění v ČR a faktura do Anglie by tedy byla vystavována bez DPH s poznámkami, že místo plnění je v ČR s názvem české společnosti. Je v tomto případě nutné se registrovat jako osoba identifikovaná k DPH? Bohužel mateřskou firmu nemůžeme přesvědčit, aby fakturace zůstala tady v Čechách, neboť mám obavy, až se česká s. r. o. stane plátcem DPH, může FÚ napadnout, že DPH by mělo být daněno zde v Čechách. Jak nejlépe tuto situaci v rámci DPH vyřešit?

Česká s. r. o., neplátce DPH, koupila zboží v Číně. Zboží dovezla do přístavu v Belgii, kde teď leží na skladě. Kde by firma měla zaplatit DPH: v ČR nebo v Belgii? 

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Nakoupila zboží v Číně, zboží dorazilo do přístavu v Belgii, tam ho zpracovala místní celnice. A leží teď na skladu v Belgii, čeká na prodej v budoucnosti. Jaké má v tomto případě povinnosti česká s. r. o., které je identifikovanou osobou?

Budeme se věnovat identifikovaným osobám. Stručně řečeno, identifikované osoby jsou subjekty, které nejsou běžnými plátci DPH (např. nemají povinnost přiznávat DPH pravidelně), ale přesto jsou pro účely DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), evidovány a registrovány u správce daně. Jsou to osoby povinné k dani, registrované k dani z přidané hodnoty buďto ze zákona, anebo dobrovolně.

Společnost s r. o., neplátce DPH, přijme službu cloudového úložiště. Na faktuře je jako dodavatel uvedena firma Zoom Communications, z Kanady. Na faktuře je DPH 21 %. Není tam nikde uvedeno DIČ dodavatele, ale předpokládám, že je to vystaveno v režimu OSS (kvůli té sazbě 21 %). Stane se česká firma identifikovanou osobou a musí z této faktury odvést DPH nebo ne, když českou DPH (pravděpodobně) odvedl dodavatel? Jak správně postupovat?

Slovenský plátce DPH fakturuje školení, které se uskuteční v ČR, neplátci DPH v tuzemsku (osoba povinná k dani). Musí se stát tuzemský neplátce identifikovanou osobou nebo je místo plnění v ČR, protože se školení uskuteční v ČR?

Mám dotaz týkající se povinnosti registrace k DPH u českého podnikatele (neplátce), který chce fakturovat služby (stavební dozor) na nemovitosti nacházející se na území Polska pro polského odběratele, plátce DPH v Polsku. Je dostačující registrace u FÚ ČR jako identifikovaná osoba, popř. je možnost využití tzv. „malého podniku" anebo se tento podnikatel nemusí vůbec registrovat. V případě, že je registrace nutná, kdy je termín této registrace?