Investiční pobídka

Jaké je správné řešení kombinace zrychleného odpisování, technického zhodnocení a podmínek investiční pobídky dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP")? Společnost odpisuje budovy zrychleným způsobem dle § 32 ZDP a zároveň čerpá investiční pobídku ve formě slevy na dani, přičemž jednou z podmínek jejího uplatnění je povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy v každém zdaňovacím období. Odpisování technického zhodnocení při zrychlené metodě: Dle § 32 odst. 3 ZDP platí, že při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o technické zhodnocení se odpis v roce zvýšení zůstatkové ceny stanoví jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu. V dalších letech pak jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Tím fakticky dochází k „restartu" odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Existuje v případě čerpání investiční pobídky jakákoli zákonná výjimka nebo odchylka od tohoto standardního nevýhodného postupu odpisování technického zhodnocení u zrychlené metody? Tj. musí společnost čerpající investiční pobídku postupovat při odpisování technického zhodnocení vždy dle § 32 odst. 3 ZDP bez jakékoli modifikace? Zatřídění technického zhodnocení do nákladů vs. zvýšení vstupní ceny: V případě, že technické zhodnocení budovy nepřesáhne zákonný limit 80 000 Kč (dle § 33 ZDP), má společnost obecně možnost rozhodnout se, zda toto technické zhodnocení: a) uplatní přímo jako daňově účinný náklad (tj. nepovažuje ho za technické zhodnocení), nebo b) zahrne ho do vstupní/zůstatkové ceny majetku a bude ho odpisovat. Dotaz zní: Je tato volba zachována i v případě, kdy společnost čerpá investiční pobídku a má povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy? Nebo je společnost v takovém případě povinna technické zhodnocení do limitu 80 000 Kč vždy zahrnout do vstupní ceny a odpisovat (za účelem maximalizace odpisů), případně naopak vždy uplatnit v nákladech?

Jedním z nejvýraznějších příkladů napětí mezi veřejným zájmem, tržními mechanismy a politickými prioritami státu jsou daňové pobídky, výjimky a úlevy. Pohybují se na tenké hraně mezi legitimním nástrojem hospodářské politiky a potenciálním zdrojem deformace hospodářské soutěže. Daňová pobídka je zvláštní právní konstrukt: formálně zůstává součástí obecného daňového systému, avšak materiálně představuje selektivní zásah do rovnosti daňového zatížení. Stát zde nevystupuje pouze jako neutrální výběrčí daní, nýbrž jako aktivní aktér, který prostřednictvím fiskálních nástrojů „jemně postrkuje“ ekonomické subjekty žádoucím směrem. Otázkou ovšem zůstává, zda tento postrkovací mechanismus vždy míří správným směrem – a zda při tom některé podnikatele nevytlačí ze hry dříve, než vůbec dostanou šanci nastoupit na hřiště.

Společnosti s r. o. bylo poskytnuto v roce 2014 Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Čerpání investiční pobídky začalo v r. 2017, nárok 52 mil. Za období 2017–2024 bylo vyčerpáno 5 mil. Kč. Ke dni 1. 1. 2026 společnost plánuje fúzi, bude nástupnickou společností. Mohla by mít plánovaná fúze vliv na vrácení vyčerpané investiční pobídky, tzn. podání dodatečného daňového přiznání za roky, ve kterých byla sleva uplatněna? Nebo výhody investiční pobídky padnou v období realizace fúze, tj. za r. 2026?

Společnost bude za zdaňovací období roku 2024 poprvé uplatňovat investiční pobídky dle § 35b ZDP. V rámci výpočtu slevy na dani musí správně stanovit hodnotu S2. Vznikla nám však nejistota ohledně sazby daně, kterou použít. V předchozích letech byla platná sazbě daně ve výši 19 %. Je možné použít ve výpočtu S2 původní sazbu daně, nebo je nutné použít sazbu pro rok 2024?

Ráda bych se s Vámi poradila ohledně výkladu ustanovení § 35b odst. 4 ZDP týkajícího se čerpání schválené investiční pobídky. Poplatník má schválené dvě investiční pobídky týkající se stejného typu investiční akce. První pobídku tedy musí čerpat nejdříve a až po jejím vyčerpání může začít čerpat druhou [dle § 35a odst. 2 písm. f)]. Nevím, jestli mu ale kvůli ustanovení § 35b odst. 4 zase nepropadne druhá investiční pobídka, pokud ji nezačne čerpat do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu? V případě poplatníka by v tomto případě sleva propadla v roce 2022. V DPPO za toto období jsme uvedli do přílohy k řádku 5 tabulky H obě investiční pobídky, ale z důvodu nízkého základu daně nebyla žádná sleva čerpána. Nevím, jestli to, že jsme investiční pobídku odreportovali v DP, lze považovat za zahájení uplatnění slevy, i když nebyla uplatněna? Pokud to tak není, je možné nějak možnost uplatnění slevy prodloužit? 

Poplatník je příjemcem příslibu investiční pobídky a bude uplatňovat nárok na slevu na dani podle § 35b zákona o daních z příjmů (dále „ZDP “). Jednou z podmínek uplatnění nároku na slevu je i dodržení podmínky uvedené v § 35a odst. 2 písm. a) bodu 3 ZDP , tj. že poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP . Podle § 34 odst. 4 ZDP je odčitatelnou položkou od základu daně i odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Poplatník si zdaleka není jistý, zda jeho aktivity v oblasti vývoje by mohly splňovat podmínky pro uplatnění odčitatelné položky od základu daně. Musí poplatník v případě, že bude uplatňovat výše uvedenou slevu na dani, řešit (pravděpodobně nákladně, neboť mu to bude muset udělat nějaká poradenská společnost a v případě neexistence příslibu investiční pobídky by tuto skutečnost vůbec neřešil) nutnost uplatnění i této odčitatelné položky? Jaká jsou daňová rizika, pokud tak neučiní?

Následující příspěvek je věnován nedávno Senátem přijaté novele zákona o investičních pobídkách – sněmovnímu tisku č. 298 (dále jen „novela zákona“). Příspěvek popisuje jak podmínky dle stávajícího zákona, tak i novelou upravené podmínky investičních pobídek. Vysvětluje také důvody, které k přijetí novely zákonodárce vedly.