Krátící koeficient

Oprava odpočtu daně se novelou účinnou od 1. ledna 2025 rozšířila o povinnost vrátit uplatněný odpočet z nezaplaceného zdanitelného plnění. Rozhodujícím okamžikem je poslední den šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka splatná. Nová povinnost se týká až odpočtů, na jejichž uplatnění vznikl nárok v roce 2025. První kontrola povinnosti vrátit odpočet tedy čeká plátce při přípravě daňového přiznání za červenec 2025. Generální finanční ředitelství vydalo k tomuto tématu Informaci, která je výkladovým zdrojem tohoto článku.

Ráda bych se pro jistotu zeptala na aktuální úpravu. S. r. o. má rozdílné činnosti podnikání - účtováno na střediska: stavební činnost (objemné nákupy materiálu) a finanční činnost (leasing + úvěr bez nároku na odpočet, nesouvisí s postavenými stavbami). Bylo doporučeno jako prevence zamezení problémů s odpočty ze stavebního materiálu, aby společnost založila druhou společnost. Domnívám se, že v případě, pokud je takto jednoznačně oddělen účel nakupovaných položek, není to nutné. Výklad paragrafu 76 ukládá odpočet v krácené výši jen pro použití, kde kombinace nároku na odpočet a OBNO. Což je lze v případě stavebního materiálu snadno prokázat, že není. Jak se tato kombinace, kdy na část vstupů uplatní zálohový koeficient, a na část ne, vyplní v daňovém přiznání? 

Řešíme aktuální situaci: Plátce DPH (nepodnikatel) pronajímá nemovitosti a movité věci. V tuto chvíli má krátící koeficient 15 % a chystá se pořídit komerční nemovitost, u které ví, že bude sloužit pouze ke zdanitelným plněním. Nemovitost bude prodávána v přenesené DP. Má v tuto chvíli nárok na plný odpočet, když ví, že daná věc bude sloužit výhradně ke zdanitelnému plnění, nebo má nárok pouze na 15% dle koeficientu? V případě, že na konci tohoto roku bude mít koeficient 100% (u všech dosavadních nájmů také uplatní DPH – fakturováno jednou ročně na konci) – bude mít nárok na vrácení neuplatněného DPH za danou nemovitost v plné výši za poslední zdaňovací odbobí tohoto roku, nebo bude muset čekat 10 let a každý rok si uplatní 1/10 z neuplatněného odpočtu? 

Dobrý den, pokud plátce DPH dostane fakturu z r. 2024 (vystavení i DUZP je 2024) až nyní, může uplatnit v DPH nyní a použít aktuální poměrný a krátící koeficient? Děkuji.

Pokud obdržíme fakturu s DUZP v roce 2024, ale fyzicky ji dostaneme až v roce 2025, jak správně postupovat při uplatnění DPH na vstupu, pokud krátíme DPH koeficientem? Je nutné podávat dodatečné přiznání za rok 2024, nebo lze fakturu zahrnout do běžného přiznání v roce 2025 s použitím koeficientu z roku 2024? Který přítup je správný a proč, případně jsou možné oba přístupy?  Jak správně zajistit, aby nenárokovaná část DPH (krácená koeficientem) ovlivnila náklady roku 2024, a ne roku 2025? Jak správně zaúčtovat nenárokovanou část DPH. Který z následujících přístupů je správný, a z jakého důvodu? a) Zvýšit daný náklad na faktuře o nenárokovanou část DPH? b) Účtovat nenárokovanou část DPH na účet 538 – Ostatní daně a poplatky? Prosím o Vaše doporučení s případným odkazem na příslušné účetní nebo daňové předpisy.

V již vypořádaném období jsem v přiznání k DPH ve 2. čtvrtletí nerozdělila v přiznání k DPH nárok na odpočet do sloupce v plné výši a krácený odpočet. V posledním období jsem ale již správně udělala změnu odpočtu, ale FÚ na tuto výši nereflektoval, protože ji neměl ve sloupci v kráceném odpočtu (proto mi vznikl na DPH přeplatek, který ve skutečnosti není přeplatkem). Jak tuto chybu napravit? Podám dodatečné přiznání do 2. čtvrtletí, částku kráceného odpočtu dám mínusem do sloupce v plné výši a plusem do sloupce v krácený odpočet. Jaký ale použiji koeficient? Zálohový nebo již vypořádací, a podám tedy i dodatečné přiznání do 4. čtvrtletí? Dle pokynů chápu, že při opravě pouze přijatých zdanitelných plnění již vypořádaného roku používám vypořádací koeficient. Ale já neměním částku, pouze přesunuji do jiného sloupce. 

Pronajímatel, plátce DPH, pronajímá kanceláře plátcům (zdaňuje sazbou 21 %) a neplátcům, kdy se jedná o osvobozené plnění. U přijatých zdanitelných plnění souvisejících s pronájmem(energie, svoz odpadu, úklid) je uplatňován plný nárok na odpočet, protože následně je přefakturován na všechny nájemce jako zdanitelné plnění, s daní na výstupu. U přijatých zdanitelných plnění, která nejsou přefakturována, jako například opravy společných prostor, je DPH kráceno zálohovým koeficientem. Jak postupovat u přijatých zdanitelných plnění, která nesouvisejí s pronájmem, například faktura za zpracování účetních dokladů externí společností? Podléhá toto plnění krácení DPH?

OSVČ, plátce DPH prodává v Tabáku mimo jiné knihy. Dle § 71i ZDPH se jedná o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet. Plnění dáváme do daňového přiznání do ř. 26. Předpokládáme, že se toto plnění započítává do koeficientu. Nebo toto plnění ještě patří do ř. 51 s nárokem na odpočet?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Do hospodaření nám byl svěřeny budovy, ty vedeme na svých účtech a odepisujeme. V jedné z budov kraj umístil další svoji přísp. organizaci, a to ZUŠ, máme spolu uzavřenu smlouvu o výpůjčce. Dodávky energií jsou však společné. My SŠ jsme plátci DPH. ZUŠ není plátcem DPH. Jednou na kalendářní čtvrtletí přeúčtováváme náklady na elektřinu, plyn, vodné, stočné a odvoz odpadu. U všech těchto nákladů si uplatňujeme odpočet DPH na vstupu. Krátíme krátícím koeficientem. Při vystavení faktury pro ZUŠ používáme název: refundace nákladů při výpůjčce, přeúčtováváme vyčíslenou spotřebu pro ZUŠ dle kalkulace a v částkách bez DPH. Toto plnění jim fakturujeme s 0% DPH (není předmětem DPH) a účtujeme zápisem MD 377/D 502, 503, 518. Postupujeme správně? 

Faktura s DUZP 31. 12., vystavena 1. 1., krátící koeficient bude nový, nárok na odpočet bude v lednu, tj. nový krátící koeficient. Jak je to u poměrného koeficientu: můžu zaúčtovat v prosincovém účetnictví se starým poměrným koeficientem? 

Podle § 76 odst. 4 písm. b) zákona o DPH se do výpočtu koeficientu nezapočítává poskytnutí finančních služe..., a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně. Pojem doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně není v zákoně definován. K obdobně znějícímu ustanovení byl zpracovám v roce 2006 KOOV 130/31.05.06, který vycházel z judikatury ESD C-77/01 a C-306/94. Základním cílem judikátů je vyloučením některých vedlejších transakcí ze jmenovatele koeficientu eliminovat negativní dopady na osobu povinnou k dani ve vztahu k odpočtu daně a naplnit pravidlo neutrality garantované obecným systémem DPH. Jak uvádí druhý judikát, k narušení daňové neutrality by došlo v případě, že do jmenovatele koeficientu budou zahrnuty veškeré výnosy z finančních činností osoby povinné k dani, i když tyto činnosti nevyžadují použití zboží a služeb podléhajících DPH, resp. požadují jejich velice omezené použití. Holdingová společnost má nejvyšší příjmy z dividend (89 % příjmů). Dále má příjmy z prodeje služeb (5 % příjmů) a z úroků (6 % příjmů). Je možné příjmy z úroků nezahrnout do výpočtu koeficientu?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, začala od podzimu 2024 pronajímat byty. V posledním přiznání k DPH v kalendářním roce bude třeba vypočítat krátící koeficient. Ten se vypočte z hodnot celého roku 2024 nebo z hodnot 9–12/2024, kdy probíhalo osvobozené plnění z pronájmu?

Manželé vlastní v SJM bytovou jednotku, kterou pronajímají od r. 2024 dle § 9 ZDP, rozhodli se pro uplatnění skutečných výdajů. V SJM vlastní také vozidlo (pořízeno r. 2023), které je v technickém průkazu je zapsáno na manžela. Příjmy s nájmu bude danit manželka ve svém DPFO. Může uplatnit kromě jiných skutečných výdajů (odpis nemovitosti, pojištění..) a paušálního výdaje na dopravu ve výši 4000 Kč/měsíčně i odpis vozidla, servis vozidla a další náklady jako pneu, mytí vozidla ve výši 80% skutečných nákladů?

Fyzická osoba, plátce DPH, má už od r. 2013 fotovoltaickou elektrárnu s licencí. Příjmy a výdaje z FVE daní podle § 7 ZDP. Nyní si na střechu rodinného domu instalovala další FVE. Ta je bez licence, bez dotace, nezávislá na té původní. Fyzická osoba ji chce opět do podnikání, uplatnit DPH z pořizovací ceny, odpisovat, částečná spotřeba bude pro rodinný dům, přebytky bude danit podle § 7 ZDP. Je to takto možné, případně jaké je správné řešení?

Pokud jako plátce v rámci své ekonomické činností využíváte přijatá zdanitelná plnění jak pro uskutečnění plnění s nárokem na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet, je pro vás důležité správně určit krácený nárok na odpočet. Projděte si v klidu v našem chytrém checklistu pravidla pro výpočet kráceného koeficientu, vykázání kráceného nároku na odpočet v daňovém přiznání a jeho následné vypořádání na konci kalendářního roku. Ušetřete čas a minimalizujte chyby – použijte náš chytrý checklist pro krácení odpočtu.

Společnost (zemědělská činnost) má ve vlastnictví budovu, kterou nejdříve sama využívala 20 let, poté ji 10 let pronajímala (plátci DPH) a nyní došlo k jejímu prodeji dle §56 osvobozeně od DPH. Má tento prodej vliv na krátící koeficient nebo tento prodej spadá do §76 odst.4? V jakém případě, by prodej budovy osvobozeně spadal do krátícího koeficientu?

Plátce DPH provozuje ekonomické činnosti i činnosti osvobozené od DPH bez nároku na odpočet. DPH na vstupu je kráceno koeficientem a krácení je účtováno do provozních nákladů. Plátce nakoupil od plátce DPH z Polska počítač (cca 500 tis. Kč) a vzhledem k tomu, že počítač používá pro ekonomické činnosti i osvobozené od DPH bez nároku na odpočet, tak nárok na DPH krátí ročním zálohovým koeficientem. Koeficient je nízký -20%. Jak účtovat toto konkrétní krácení ? Plátce zatím zaúčtoval do pořizovací ceny. Je to správně? Předpokládá se, že skutečný roční koeficient se nebude zásadně odlišovat, ale určitě nějaký bude. Znovu budeme vstupovat do pořizovací ceny? 

Naše společnost provozuje 2 samostatná, účetně oddělená střediska. V prvním středisku provozuje mateřskou školku (plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle §57, odst. 1, písm. h) Zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH)). U plnění přijatých na vstupu v tomto středisku není nárok na odpočet DPH, proto odpočet neuplatňujeme. Ve druhém středisku společnost provozuje základní školu (plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle §57, odst. 1, písm. e) ZDPH) a zároveň poskytuje dodání služby do 3. země (plnění dle §67 ZDPH s plným nárokem na odpočet z přijatých zdanitelných plnění). Zde je tedy třeba počítat nárok na odpočet DPH z přijatých plnění, které souvisí s poskytovaným plnění na výstupu pro toto středisko (např. nájem budovy, spotřeba médií) v krácené výši dle §76 ZDPH. Přijatá plnění, společná pro obě střediska, nejsou. Jak správně vyplnit přiznání k DPH, abychom správně vypočítali krátící koeficient pouze z plnění přijatých na druhém středisku bez vlivu uskutečněných plnění na prvním středisku? Při striktním dodržení znění ZDPH je výpočet ovlivněn i plněními na výstupu z prvního střediska, u kterých nelze uplatnit DPH u přijatých plnění na vstupu. Případně je možné do nároku na odpočet pomocí koeficientu zahrnout i přijatá plnění na prvním středisku? 

Firma poskytuje auta zaměstnancům pro firemní i soukromé účely. Zaměstnanci je do mzdy přidán nepeněžní příjem ve výši 1 % z hodnoty vozidla. PHM se zaměstnancům fakturují. Náklady na opravy, náhradní díly atd. se krátí v poměru 80 % ku 20 %. Jak postupovat v případě AD blue, které je součást PHM, ale není zaměstnancům fakturováno? Má být také kráceno DPH na vstupu, jako je tomu u oprav atd.?

Firma bude pořizovat elektroauto na úvěr. Auto bude sloužit k firemním účelům z 80 % a 20 % k soukromým účelům. Do majetku pro účely odpisování bude vstupovat pořizovací cena +20% neuplatněného DPH. Jak postupovat v případě, že na konci roku zjistíme, že zaměstnanec používal auto pro soukromé účely z více než 20 %? Je zde tolerance +-10 %? Jak postupovat, když bude mít skutečný poměr 40 % - musím zohlednit i DPH, které jsem si tedy při pořízení uplatnila ve výši 20 % a vrátit např. 20 % ještě dodatečně (myšleno 40 % skutečně - 20 % původně)? Bude postup krácení shodný jak v případě pořízení automobilu na leasing, tak na úvěr? Krátíme také náklady na opravy, pneumatiky. Nabíjení bude probíhat ve firmě i doma u zaměstnance. Jakým způsobem vypočítat náhradu za elektřinu? Množství el. energie spotřebované ve firmě zjistíme dle odečtu elektroměru. Množství ujetých km dle knihy jízd. Lze spotřebu u zaměstnance dopočítat pomocí spotřeby uvedené v technickém průkazu a celkovým množstvím ujetým km dle knihy jízd? Příklad: Zaměstnanec vykázal 300 km ujetých pracovně, spotřeba je dle technického průkazu 127 Wh na 1 km, tedy 0,127 kWh na 1 km (tj. 12,7 kWh/100 km), což je při 300 ujetých km celkem 38,1 kWh. Zaměstnanec u zaměstnavatele dobil přes „chytrý“ wallbox 30,48 kWh. Zbytek energie musel dobít jinde, v tomto případě v domácnosti. Vzhledem k tomu, že není dostupný systém, který by měřil spotřebu energie, vychází se z průměrné spotřeby uvedené v technickém průkaze. Pokud od celkových 38,1 kWh odečteme 30,48 kWh nabitých v práci, pak na domácnost vychází nabití 7,62 kWh. K domácímu dobíjení například využijeme referenční cenu pro rok 2021 ve výši 5,0 Kč za 1 kWh, takže zaměstnanec má právo od zaměstnavatele nárokovat proplacení 38,1 Kč. My bychom použili referenční cenu pro r. 2024. Můžeme následně ve faktuře za ujeté soukromé km zohlednit částku za nabití auta doma, a dát tedy k úhradě pouze rozdíl? Jaké jsou případně další daňová a účetní úskalí v oblasti referenčních elektrovozidel?