Krátící koeficient

Společnost je plátcem DPH a dlouhodobě pronajímá komerční prostory. Doposud veškeré nájemné fakturovala s DPH a neměla povinnost krátit nárok na odpočet DPH koeficientem. Nově bude část prostor pronajímána neplátci DPH, kterému bude nájemné fakturováno osvobozené od DPH. V souvislosti s těmito prostory bylo v roce 2023 realizováno technické zhodnocení, u něhož byl uplatněn nárok na odpočet DPH ve výši 100 %. Společnost zároveň i nadále splní podmínku pro neuplatňování krácení DPH na vstupu, neboť vypočtený koeficient DPH bude vyšší než 95 %. Jakým způsobem je třeba k uvedenému technickému zhodnocení přistoupit z pohledu DPH, zejména zda vzniká povinnost úpravy původně uplatněného nároku na odpočet DPH, případně jakým způsobem tuto situaci správně daňově ošetřit?

Společnost s hlavní činností pronájem a správa nemovitostí vlastnila několik nemovitostí, při jejichž pořízení neuplatňovala DPH na vstupu, nemovitosti pronajímala. V r. 2025 došlo k prodeji těchto nemovitostí jako plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Hodnota tohoto plnění byla uvedena na ř. 51 přiznání DPH jako hodnota nezapočítávaná do výpočtu koeficientu. Tento postup je správcem daně rozporován s tím, že není možné vyloučit hodnotu nemovitosti, pokud byla pronajímána, protože toto odporuje § 76 odst. 4 ZDPH: pronájem byl nedílnou součástí naší ekonomické činnosti. Domníváme se, že ustanovení „je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí ekonomické činnosti plátce" se vztahuje k prodeji nemovitosti, nikoliv příjmů z nájemného, jak argumentuje správce daně. Je tato úvaha správná?

Společnost s r. o. , plátce DPH, má v majetku bytový dům. V bytovém domě jsou bytové i nebytové prostory. Nebytové prostory pronajímá plátcům v režimu s odvodem DPH, obytné prostory pak v režimu osvobození. Prostory nejsou vymezené jako samostatné jednotky. Podíl fakturace nebytových a bytových prostor je cca 50/50. Nyní se rozhodl dům zvýšit o patro, kde budou další byty, tedy prostory sloužící k osvobozeným plněním. Je rekonstrukce v podobě nástavby stále rekonstrukcí celého bytového domu, a protože ten jako takový slouží pro obě plnění (zdanitelné i osvobozené), bude v případě nároku na odpočet použit koeficient a společnost tak získá 50 % nároku na odpočet? Mohou se v bytovém domě nebytové prostory pronajímat plátcům DPH jako zdanitelné plnění s odvodem daně, bez ohledu na to, jakou podlahovou plochu z celkové plochy tvoří? Ptám se na to s ohledem na § 56a odst. 5 písm. d) ZDPH, kde se mluví o nájmu stavby BD, kde obytný prostor tvoří 60 % podlahové plochy. Pojem stavba se bere ve smyslu pronájmu celé stavby, nikoliv části vymezené jako nebytový prostor? 

OSVČ v oboru IT (plátce DPH) koupila byty na rodné číslo a nezařadila do majetku. Tyto byty pronajímá. Má v tomto případě povinnost uvádět výši měsíčních nájmů do přiznání k DPH na ř. 50 a 51 (bez nároku na odpočet)?

Vozidlo pořízeno v průběhu roku a odhadnuto procento pro uplatnění nároku DPH v poměru 80 % služební cesty a 20 % soukromé cesty. Zaměstnanec vedl knihu jízd a zjištěno, že skutečnost byla 85 % služebních jízd a 15 % soukromých jízd. Můžu k 31. 12. upravit odpočet DPH – můžu si „donárokovat“ 5 %, nebo zde platí pravidlo 10 % (musela by být skutečnost o 10% jiná než odhad)? Vím, že tomu tak je u § 78 v následujících letech, ale na jednom webináři DPH se právě rozebíralo, že v roce pořízení se procento musí narovnat na skutečnost bez ohledu, zda je více či méně než 10 %. A když dojde při pořízení ke krácení nároku o 20 % a další dva roky se poměr služební/soukromé nezmění a ve 4. roce dojde k prodeji s DPH tak se zde můžou vynárokovat zbylé dva roky z jedné pětiny k 31. 12., nebo se zde už úprava nedělá a tak jak bylo kráceno na vstupu tak už to zůstává? Příklad: 1. rok krácení 20 % z 210 000 a nárokováno 168 000 Kč, 2. rok stejné procento nedochází k úpravě, 3. rok stejné procento nedochází k úpravě 4. rok prodej nesmím nic nebo 210 000 × (100-80)/5 = 8400 × 2 = 16 800 Kč si mohu nárokovat (ale nemusím).

Plátce DPH koupit automobil od neplátce DPH, takže si žádný odpočet DPH nenárokoval. Za rok bude vozidlo prodávat. Bude ho prodávat bez DPH a bude muset počítat koeficient nebo bude prodávat s DPH a cena vozidla tak bude o 21 % vyšší?

Oprava odpočtu daně se novelou účinnou od 1. ledna 2025 rozšířila o povinnost vrátit uplatněný odpočet z nezaplaceného zdanitelného plnění. Rozhodujícím okamžikem je poslední den šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka splatná. Nová povinnost se týká až odpočtů, na jejichž uplatnění vznikl nárok v roce 2025. První kontrola povinnosti vrátit odpočet tedy čeká plátce při přípravě daňového přiznání za červenec 2025. Generální finanční ředitelství vydalo k tomuto tématu Informaci, která je výkladovým zdrojem tohoto článku.

Ráda bych se pro jistotu zeptala na aktuální úpravu. S. r. o. má rozdílné činnosti podnikání - účtováno na střediska: stavební činnost (objemné nákupy materiálu) a finanční činnost (leasing + úvěr bez nároku na odpočet, nesouvisí s postavenými stavbami). Bylo doporučeno jako prevence zamezení problémů s odpočty ze stavebního materiálu, aby společnost založila druhou společnost. Domnívám se, že v případě, pokud je takto jednoznačně oddělen účel nakupovaných položek, není to nutné. Výklad paragrafu 76 ukládá odpočet v krácené výši jen pro použití, kde kombinace nároku na odpočet a OBNO. Což je lze v případě stavebního materiálu snadno prokázat, že není. Jak se tato kombinace, kdy na část vstupů uplatní zálohový koeficient, a na část ne, vyplní v daňovém přiznání? 

Řešíme aktuální situaci: Plátce DPH (nepodnikatel) pronajímá nemovitosti a movité věci. V tuto chvíli má krátící koeficient 15 % a chystá se pořídit komerční nemovitost, u které ví, že bude sloužit pouze ke zdanitelným plněním. Nemovitost bude prodávána v přenesené DP. Má v tuto chvíli nárok na plný odpočet, když ví, že daná věc bude sloužit výhradně ke zdanitelnému plnění, nebo má nárok pouze na 15% dle koeficientu? V případě, že na konci tohoto roku bude mít koeficient 100% (u všech dosavadních nájmů také uplatní DPH – fakturováno jednou ročně na konci) – bude mít nárok na vrácení neuplatněného DPH za danou nemovitost v plné výši za poslední zdaňovací odbobí tohoto roku, nebo bude muset čekat 10 let a každý rok si uplatní 1/10 z neuplatněného odpočtu? 

Dobrý den, pokud plátce DPH dostane fakturu z r. 2024 (vystavení i DUZP je 2024) až nyní, může uplatnit v DPH nyní a použít aktuální poměrný a krátící koeficient? Děkuji.

Pokud obdržíme fakturu s DUZP v roce 2024, ale fyzicky ji dostaneme až v roce 2025, jak správně postupovat při uplatnění DPH na vstupu, pokud krátíme DPH koeficientem? Je nutné podávat dodatečné přiznání za rok 2024, nebo lze fakturu zahrnout do běžného přiznání v roce 2025 s použitím koeficientu z roku 2024? Který přítup je správný a proč, případně jsou možné oba přístupy?  Jak správně zajistit, aby nenárokovaná část DPH (krácená koeficientem) ovlivnila náklady roku 2024, a ne roku 2025? Jak správně zaúčtovat nenárokovanou část DPH. Který z následujících přístupů je správný, a z jakého důvodu? a) Zvýšit daný náklad na faktuře o nenárokovanou část DPH? b) Účtovat nenárokovanou část DPH na účet 538 – Ostatní daně a poplatky? Prosím o Vaše doporučení s případným odkazem na příslušné účetní nebo daňové předpisy.

V již vypořádaném období jsem v přiznání k DPH ve 2. čtvrtletí nerozdělila v přiznání k DPH nárok na odpočet do sloupce v plné výši a krácený odpočet. V posledním období jsem ale již správně udělala změnu odpočtu, ale FÚ na tuto výši nereflektoval, protože ji neměl ve sloupci v kráceném odpočtu (proto mi vznikl na DPH přeplatek, který ve skutečnosti není přeplatkem). Jak tuto chybu napravit? Podám dodatečné přiznání do 2. čtvrtletí, částku kráceného odpočtu dám mínusem do sloupce v plné výši a plusem do sloupce v krácený odpočet. Jaký ale použiji koeficient? Zálohový nebo již vypořádací, a podám tedy i dodatečné přiznání do 4. čtvrtletí? Dle pokynů chápu, že při opravě pouze přijatých zdanitelných plnění již vypořádaného roku používám vypořádací koeficient. Ale já neměním částku, pouze přesunuji do jiného sloupce. 

Pronajímatel, plátce DPH, pronajímá kanceláře plátcům (zdaňuje sazbou 21 %) a neplátcům, kdy se jedná o osvobozené plnění. U přijatých zdanitelných plnění souvisejících s pronájmem(energie, svoz odpadu, úklid) je uplatňován plný nárok na odpočet, protože následně je přefakturován na všechny nájemce jako zdanitelné plnění, s daní na výstupu. U přijatých zdanitelných plnění, která nejsou přefakturována, jako například opravy společných prostor, je DPH kráceno zálohovým koeficientem. Jak postupovat u přijatých zdanitelných plnění, která nesouvisejí s pronájmem, například faktura za zpracování účetních dokladů externí společností? Podléhá toto plnění krácení DPH?

OSVČ, plátce DPH prodává v Tabáku mimo jiné knihy. Dle § 71i ZDPH se jedná o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet. Plnění dáváme do daňového přiznání do ř. 26. Předpokládáme, že se toto plnění započítává do koeficientu. Nebo toto plnění ještě patří do ř. 51 s nárokem na odpočet?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Do hospodaření nám byl svěřeny budovy, ty vedeme na svých účtech a odepisujeme. V jedné z budov kraj umístil další svoji přísp. organizaci, a to ZUŠ, máme spolu uzavřenu smlouvu o výpůjčce. Dodávky energií jsou však společné. My SŠ jsme plátci DPH. ZUŠ není plátcem DPH. Jednou na kalendářní čtvrtletí přeúčtováváme náklady na elektřinu, plyn, vodné, stočné a odvoz odpadu. U všech těchto nákladů si uplatňujeme odpočet DPH na vstupu. Krátíme krátícím koeficientem. Při vystavení faktury pro ZUŠ používáme název: refundace nákladů při výpůjčce, přeúčtováváme vyčíslenou spotřebu pro ZUŠ dle kalkulace a v částkách bez DPH. Toto plnění jim fakturujeme s 0% DPH (není předmětem DPH) a účtujeme zápisem MD 377/D 502, 503, 518. Postupujeme správně? 

Faktura s DUZP 31. 12., vystavena 1. 1., krátící koeficient bude nový, nárok na odpočet bude v lednu, tj. nový krátící koeficient. Jak je to u poměrného koeficientu: můžu zaúčtovat v prosincovém účetnictví se starým poměrným koeficientem? 

Podle § 76 odst. 4 písm. b) zákona o DPH se do výpočtu koeficientu nezapočítává poskytnutí finančních služe..., a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně. Pojem doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně není v zákoně definován. K obdobně znějícímu ustanovení byl zpracovám v roce 2006 KOOV 130/31.05.06, který vycházel z judikatury ESD C-77/01 a C-306/94. Základním cílem judikátů je vyloučením některých vedlejších transakcí ze jmenovatele koeficientu eliminovat negativní dopady na osobu povinnou k dani ve vztahu k odpočtu daně a naplnit pravidlo neutrality garantované obecným systémem DPH. Jak uvádí druhý judikát, k narušení daňové neutrality by došlo v případě, že do jmenovatele koeficientu budou zahrnuty veškeré výnosy z finančních činností osoby povinné k dani, i když tyto činnosti nevyžadují použití zboží a služeb podléhajících DPH, resp. požadují jejich velice omezené použití. Holdingová společnost má nejvyšší příjmy z dividend (89 % příjmů). Dále má příjmy z prodeje služeb (5 % příjmů) a z úroků (6 % příjmů). Je možné příjmy z úroků nezahrnout do výpočtu koeficientu?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, začala od podzimu 2024 pronajímat byty. V posledním přiznání k DPH v kalendářním roce bude třeba vypočítat krátící koeficient. Ten se vypočte z hodnot celého roku 2024 nebo z hodnot 9–12/2024, kdy probíhalo osvobozené plnění z pronájmu?

Manželé vlastní v SJM bytovou jednotku, kterou pronajímají od r. 2024 dle § 9 ZDP, rozhodli se pro uplatnění skutečných výdajů. V SJM vlastní také vozidlo (pořízeno r. 2023), které je v technickém průkazu je zapsáno na manžela. Příjmy s nájmu bude danit manželka ve svém DPFO. Může uplatnit kromě jiných skutečných výdajů (odpis nemovitosti, pojištění..) a paušálního výdaje na dopravu ve výši 4000 Kč/měsíčně i odpis vozidla, servis vozidla a další náklady jako pneu, mytí vozidla ve výši 80% skutečných nákladů?

Fyzická osoba, plátce DPH, má už od r. 2013 fotovoltaickou elektrárnu s licencí. Příjmy a výdaje z FVE daní podle § 7 ZDP. Nyní si na střechu rodinného domu instalovala další FVE. Ta je bez licence, bez dotace, nezávislá na té původní. Fyzická osoba ji chce opět do podnikání, uplatnit DPH z pořizovací ceny, odpisovat, částečná spotřeba bude pro rodinný dům, přebytky bude danit podle § 7 ZDP. Je to takto možné, případně jaké je správné řešení?