Minimální vyměřovací základ

S účinností od 1. ledna 2026 dochází ke změnám jak v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do placení pojistného jednotlivými skupinami plátců. V dalším textu se zaměříme na nejdůležitější změny, které přímo ovlivňují postupy zaměstnavatelů, dále tzv. samopláteckých skupin (tj. osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů) a státu, platícího pojistné za tzv. státní pojištěnce, jakož i občanů – pojištěnců nebo zaměstnanců.

Máme zaměstnankyni, která má hrubou mzdu 20 000 na částečný pracovní poměr. Jiné zaměstnanání nemá a je vdova. Musíme dopočít zdravotní pojištění do minimální částky, resp. odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu nebo ne? A u sirotčího důchodu by byla situace stejná? 

Firma zaměstnává zaměstnance na zkrácený úvazek 4 hod/ denně s hrubou měsíční mzdou 18 tis. Kč. Zaměstnanec nemá žádný jiný pracovní poměr, ze kterého by se strhávalo zdravotní pojištění, tudíž zaměstnavatel je povinen zaměstnanci strhnout zdravotní pojištění do minimální výše. Může zaměstnavatel doplatek zdravotního pojištění zaplatit na své náklady? Bude tento náklad pro zaměstnavatele daňově uznatelných nákladem? Nejedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Bude se jednat z pohledu zaměstnance o benefit, který by měl být zdanitelným plněním a tudíž by měl podléhat odvodům a dani? Nebo se jedná o osvobozený příjem? Jak bychom to měli správně vykazovat?

OSVČ zahájila činnost 1. 10. 2024, vztahuje se na ni snížená záloha na OSSZ. Má možnost při nízkém příjmu i v roce 2026 platit tuto nižší zálohu, nebo je to možné jen v roce 2024 a 2025? 

Máme zaměstnankyni, která nastoupila na poloviční úvazek (20hod./týden), předpokládaná výše mzdy 20tis. Kč, má dvě děti ve věku 4 a 6let (navštěvují mateřskou školku), jak je to s odvodem ZP, musí se i v tomto případě odvádět z minimální mzdy, jiný příjem nemá? Sociální pojištění se odvádí ze skutečně vyplacené mzdy? 

Máme v pracovním poměru na DPČ od 1.8.2025 zaměstnankyni, která se on-line od 31.8. zaregistrovala u Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Hrubá mzda v srpnu činila 9.000,- Kč. Musíme dopočítávat zdravotní pojištění do minimální mzdy nebo se jedná celý měsíc srpen o státního pojištěnce, byť byla na ÚP vedená v srpnu pouze jeden den?

Zaměstnankyně má měsíční hrubou mzdu ve výši minimální, tj. 20 800 Kč. Pracujeme 8 hodin denně, 40 hod týdně. V jednom dni přišla na 4 hod, pak jí nebylo dobře a doktor jí vystavil neschopenku, tj. 4 hod pracovala a 4 hod měla neschopnost. Další 4 pracovní dny byla v neschopnosti. Jak to bude s výpočtem minimálního vyměřovací základu za měsíc, který má 31 dní? Bude se počítat: 20 800/31 x 27 (vyloučím pouze celé dny pracovní neschopnosti) a bude mít zaměstnankyně vyměřovací základ pro zdravotní pojištění 18 116 Kč nebo 17 445 Kč? V případě, že by zaměstnankyně pracovala na směny, např. na 11 hod směnu a uprostřed směny, např. po 6 hod by odešla kvůli nemoci domů, jak by se toto řešilo v tomto případě? 

Zaměstnankyně k nám nastoupila dne 16. 6. 2025. Do 15. 6. 2025 byla zaměstnaná u jiného zaměstnavatele. Předpokládám, že první zaměstnavatel uplatní slevu na poplatníka, tudíž bych se ráda zeptala, jak máme zdanit mzdu my. Je to tak, že v případě, že u nás mzda dosáhne více jak 4 500 Kč, zdaníme normálně 15 % zálohovou daní? Ještě, prosím, dotaz ohledně zdravotního pojištění - budeme dopočítávat do minima za těch 15 dnů, že? 

Zaměstnanec má zaměstnavatele A a zaměstnavatele B. Ani u jednoho zaměstnavatele standardně nedosahuje minimálního vyměřovacího základu (MVZ) pro zdravotní pojištění. Proto si zvolil zaměstnavatele B jakožto toho zaměstnavatele, který bude provádět doplatek do MVZ. Zaměstnavatel A tak zaměstnavateli B každý měsíc poskytuje informaci o zúčtovaném příjmu, aby zaměstnavatel B spočítal a provedl příslušný doplatek do MVZ. Zaměstnanci byla vystavena dočasná pracovní neschopnost - úraz (DPN) pouze na práce u zaměstnavatele A. Pro práce u zaměstnavatele B DPN vystavena nebyla. DPN u zaměstnavatele A trvala celý měsíc, a tak byl zúčtován nulový příjem. Jak by měl správně postupovat zaměstnavatel B, který zaměstnanci zúčtoval příjem 12 000 Kč? Má vůbec provádět nějaký doplatek do MVZ, když byl zaměstnanec celý měsíc nemocný, přestože DPN byla vystavena pro jiného zaměstnavatele? Nebo může zaměstnavatel B krátit MVZ za kalendářní dny nemoci pouze v případě, že by DPN byla vystavena i u něj?

Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek u dvou firem. Ve firmě A má 10 000 Kč hrubého a ve firmě B má 11 000 Kč hrubého. Musí u jedné z firem doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Nebo stačí, že v souhrnu vyměřovacích základů (A+B) by bylo odvedeno zdravotní pojištění z minimální mzdy? Jak by se ale tyto dvě firmy domlouvaly? Každý měsíc by musela jedna z firem nahlašovat té druhé vyměřovací základ? Jak se toto dělá v praxi?

Dodržet správné postupy je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Zaměstnavatelé totiž rozhodující měrou finančně přispívají do systému veřejného zdravotního pojištění a jsou průběžně kontrolováni zdravotními pojišťovnami stejně jako OSVČ, třeba po dodání Přehledu o výši daňového základu. Časté chyby vznikají například tehdy, když zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu pojišťovny. Základní podmínkou správného postupu zaměstnavatele je dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, na které se tato povinnost vztahuje. A zapomenout se nesmí na řádné oznámení „státní kategorie“ buď zaměstnavatelem nebo pojištěncem, jinak reálně vzniká zdravotní pojišťovně finanční újma.

Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.

Zaměstnankyně má u jednoho zaměstnavatele dva pracovní poměry. Každý na 15 000 Kč hrubého, tj. v součtu má 30 000 Kč za měsíc. V březnu pracovala celý měsíc na první pracovní poměr a na druhý pracovní poměr byla 31 dní v pracovní neschopnosti, tj. za březne má k výplatě 15 000 Kč. Bude se jí za měsíc březen dopočítat zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu, tj. do 20 800 Kč nebo její vyměřovací základ zůstane pouze 15 000 Kč?

Provozní nebo personální důvody občas přinutí zaměstnavatele použít dočasnou výpomoc neboli zaměstnat osobu, která dokáže, například z důvodu dlouhodobější nepřítomnosti jiného zaměstnance, vykonat pro zaměstnavatele v určitém časovém horizontu potřebnou práci. V této souvislosti musí zaměstnavatel posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na zdravotním pojištění, tj. s plněním oznamovací povinnosti a s odvodem pojistného zaměstnavatelem podle zákona.

Občan má zapsánu ochrannou známku. Občan uzavřel s firmou licenční smlouvu na užití jeho ochranné známky za 100 000 Kč ročně. Firma bude občanovi vyplácet 100 000 Kč vždy až po skončení kalendářního roku, tedy za rok 2024 až v průběhu roku 2025. Občan se tímto příjmem tedy bude zabývat v roce 2025. Jak ho má zdanit? Odvádí se z tohoto příjmu zdravotního a sociálního pojištění (občan je zaměstnaný a dlouhodobě má přerušenou živnost a nepodává žádné přehledy jako OSVČ)?

Náš zaměstnanec se stal vojákem aktivních záloh (AZ). Jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, na kterou zaměstnanci poskytneme neplacené volno? V případě, že by v měsíci, kdy bude na cvičení, nedosáhl minimálního vyměřovacího základu, musí doplatit zdravotní pojištění? Zaměstnanec chtěl na tuto dobu čerpat dovolenou - tato varianta možná není? 

Osoba je zaměstnaná na částečný úvazek s poměrně nízkým měsíčním příjmem. Je předpoklad, že výdělek ze SVČ by byl vyšší, je to překážka pro SVČ vedlejší? Odvody zdravotního pojištění ze SVČ vedlejší se platí dle skutečného výdělku a neplatí limit pro minimální zálohu OSVČ? Je to 13,5 % z poloviny částky na ř. 104 DPFO?  Odvody sociálního pojištění ze SVČ vedlejší, pokud jsou do cca 105 000 Kč (v r. 2024), tak se odvádí nula? Pokud osoba přesáhne, v jaké výši se vyměří? Upravuje se limit 105 000 Kč v případě, že SVČ není hlášena po celý rok? Mění se nějak pravidla pro odvody zdravotního a sociálního pojištění u zaměstnavatele, se kterým má osoba uzavřenou smlouvu pracovní smlouvu?

Fyzická osoba (FO) bude do konce roku 2024 zaměstnána na HPP, vedle toho vykonává souběžně již několik let podnikatelskou činnost (vždy činnost vedlejší). Od 1.1.2025 bude jediným a hlavním zdrojem příjmů podnikatelská činnost. V této souvislosti: - musí FO nějakým způsobem tuto skutečnost oznámit OSSZ nebo stačí začít hradit od ledna minimální zálohy na důchodové pojistné (částka 4 759,- Kč)? - lze na tuto osobu pohlížet jako na osobu zahajující hlavní činnost (byť v předchozích letech podnikala, ale jako vedlejší) a uplatnit nižší měsíční minimální vyměřovací základ 25 % a platit zálohy ve výši 3 399,- Kč?

Přijali jsme do hlavního pracovního poměru zaměstnankyni na zkrácený úvazek - 10 hodin týdně 5.500,- HM měsíčně dne 18.11.2024. Do 17.11.2024 byla v evidenci na Úřadě práce. Musíme dopočítat do minima zdravotní pojištění za 13 kalendářních dnů (18.11.24-30.11.24) nebo je zdrav. pojištění už odvedeno ÚP, kde byla pojištěna jako státní pojištěnec? Od prosince už vždy budeme dopočítávat do minimální mzdy, ale nejsme si jisti u toho přechodu v listopadu, kdy k nám do pracovního poměru nastoupila.

Začínající OSVČ platí v roce 2024 na důchodové pojištění minimální zálohu ve výši 3.210,- Kč. Za rok 2024 bude mít velmi nízký daňový základ blížící se k nule. Předpokládáme, že nebude muset na základě Přehledu za rok 2024 na důchodové pojištění nic doplácet. Neplatí pro ní dopočet do klasické minimální zálohy pro OSVČ na hlavní činnost (3.852,- Kč měsíčně)?