Nepeněžní plnění

OSVČ působící v oblasti zprostředkování obchodu a služeb, projektového poradenství atp. má v dohodě o spolupráci sjednánu se svým zákazníkem odměnu v podobě finanční odměny + použití osobního automobilu ve vlastnictví odběratele. Z důvodu zamezení zneužití vzhledem ke konkurenci je zde dojednána i pasáž o tom, že dodavatel služeb nebude svoje služby poskytovat konkurenčním firmám. Jak daňově vyřešit nepeněžní příjem v podobě využívání automobilu? A není uvedené protikonkureční ustanovení švarcsystém? 

Podnikatel, fyzická osoba, OSVČ, začal prodávat výrobky společnosti JUST. Rád by jako benefit podaroval těmito výroby své zaměstnance. Není státní ani nestátní zdravotnické zařízení. Dalo by se toto zboží aplikovat osvobození dle § 6/9/písm. d ( zboží léčebného, hygienického charakteru) osvobozeno do 46 557,-- Kč/rok?

Fyzická osoba, plátce DPH měla v obchodním majetku dva počítače z roku 2019. Jeden v pořizovací ceně 30 000 Kč (byl ve výdajích roku 2019) a druhý v pořizovací ceně 100 000 Kč (již plně daňově odepsán, zůstatková cena je nulová). V roce 2024 oba počítače daroval škole jako nepeněžní dar. Došlo k ocenění na základě srovnatelné věci na internetu. První počítač má hodnotu 10 000 Kč a druhý počítač má hodnotu 35 000 Kč. Celkem tedy nepeněžní dar ve výši 45 00 Kč. Z této částky bude shora odvedeno DPH a 45 000 Kč si fyzická osoba uplatní v daňovém přiznání jako odečet daru dle § 15 ZDP (do 30% ZD). Musí ještě udělat nějakou úpravu daně?

V roce 2025 limit na všechny benefity činí 23 278 Kč. Zaměstnavatel chtěl by poskytnout svým zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Zaměstnavatel musí zaměstnanecký benefit stanovit vnitřním předpisem, nebo stačí benefit sjednat v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Jakým způsobem zaměstnavatel poskytuje benefit na rekreaci? Společnost objednává rekreační pobyt, na základě faktury pobyt proplatí? Faktura měla by obsahovat údaje zaměstnance, případně údaje příslušníků jeho rodiny, kterému poskytuje příspěvek na rekreaci? 

Společnost se rozhodla na konci roku 2024 dát vánoční dárek v podobě pochutin svým zaměstnancům. Místo vánočního večírku, který není považován za nepeněžní příjem. 1. Hodnota pochutin bude společností zaúčtována jako nedaňový náklad. 2. Hodnota dárku pro zaměstnance přesahuje 1.000,- Kč bez DPH. Vedoucímu tvrdím, že zaměstnanci musí z tohoto dárku odvést povinné odvody a tento dar včetně 12%DPH (1.120,-Kč) jim bude zdaněn ve mzdě jako nepeněžní příjem. Prosím o potvrzení, zda je můj názor správný nebo zda se mýlím.

Společnost s r.o. má na účtu nerozděleného zisku z minulých let zisk v řádu desítek milionů. Jednatel a zároveň společník společnosti by si rád tento zisk vyplatil, ale na účtu ani v pokladně není dostatek finančních prostředků na vyplacení celé částky. Napadlo ho, jestli nelze tento zisk vybrat v nemovitosti, která je majetkem s.r.o. s tím, že by nemovitost byla z obchodního majetku vyjmuta a stala se tak majetkem fyzické osoby, v našem případě jednatele zmiňované s.r.o. Jak v tomto případě postupovat?

Zaměstnavatel by chtěl poskytnout zaměstnanci nepeněžní příspěvěk na ošetření křečových žil. Ošetření nebude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale zaměstnanec si ho bude platit. Ošetření bude šetrnější a zaměstnanec by se měl vyhnout delšímu léčení. Zdravotnické zařízení je v seznamu registu poskytovatelů zdravotních služeb a část, kterou by uhradil zaměstnavatel přímo vyfakturuje na zaměstnavatele, který ji uhradí. Náklady budou zaúčtovány jako nedaňové, pro zaměstnance osvobozeno. Stačí takový postup? Nebo je třeba mít ještě nějakou směrnici, která by to upravovala, když by to byla jednorázová záležitost nebo dodatek k pracovní smlouvě, kde by byla určena konkrétní částka příspěvku?

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění odpovědnosti. Je mé tvrzení správné, že se jedná o daňový výdaj z hlediska zaměstnavatele a z hlediska zaměstnance o příjem ze závislé činnosti, který je zdaněn a spadá do vyměřovacího základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění a tento příjem ovlivňuje průměrný výdělek? A jaké je následné účtování tohoto nepeněžního příjmu a předpisu pojistného?

Jaká je skutečná celková úspora zaměstnavatele při poskytnutí volnočasového benefitu ve výšce 10 000 Kč ve formě poukázek na volnočasový benefit v porovnání se mzdovým nárůstem 10 000 Kč do hrubé mzdy - při předpokladu, že firma žádné jiné benefity neposkytuje a při předpokladu, že daný benefit spadá mezi benefity osvobozené do výšky 1/2 průměrné mzdy.

OSVČ, plátce DPH, daroval potravinové bance okurky v hodnotě 5 500 Kč (184 kg). Od potravinové banky obdržel darovací smlouvu (na IČ). Důvodem darování jsou neprodejné potraviny. Darovaná hodnota je cena, za kterou OSVČ prodával a neprodal na trhu (cena je tam takto obvyklá). Pokud by měl ocenit nákladovou cenu a skladové ocenění, tak by cena za kilo byla vyšší. Má z darované hodnoty 5 500 Kč odvést 12 % DPH, tj. DPH 660 Kč nebo 589 Kč? Může si tuto darovací smlouvu s hodnotou 5 500 Kč uplatit v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob?

Společnost s r. o., plátce DPH, je majitelem příjezdové komunikace, která sousedí s příjezdovou komunikací občana. Protože je komunikace úzká, obě strany si v katastru nemovitostí nechaly v únoru zapsat vzájemné bezúplatné věcné břemeno chůze a jízdy na pozemku druhé strany, aby se po cestě lépe jezdilo. Jaký je daňový dopad pro firmu z hlediska daně z příjmů, bude se tento bezúplatný příjem danit? Z jakého základu, když není odhad ceny (pak 10 000 Kč?), a jak to bude z hlediska DPH?

Pokud zákazníkovi zašlu zdarma k vyzkoušení např. cívku drátu, kterou jinak prodávám s určitou cenou, jedná se o obchodní vzorekc, nebo dar? Jaké jsou případné daňové důsledky v dani z příjmu a DPH?

Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to formou převodu rodinného domu, který společnost (plátce DPH) postavila (jako developer). Stanovy výplatu nepeněžní formou umožňují. Jaký bude správný postup? Zajímá mě především uplatnění režimu DPH a základ pro výpočet srážkové daně. a) Rozhodnutí valné hromady o výplatě podílů. b) Převod nemovitosti na společníka prostřednictvím kupní smlouvy (bude k dispozici znalecký posudek na cenu obvyklou)? Tato cena bude předpokládám včetně DPH? c) Srážková daň se odvede z ceny bez DPH? d) Bude na prodej nemovitosti společníkovi uplatněna DPH ve snížené sazbě 12% (jedná se o novostavbu splňující podmínku sociálního bydlení - podlahová plocha do 350m2)? e) Pokud bude převod nemovitosti na společníka, společnost nemusí vracet DPH uplatněné při výstavbě na vstupu, protože se nejedná o osvobozené plnění? 

Fyzická osoba má v hlavním pracovním poměru 2 zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou (manžel s manželkou). Poskytuje jim bezplatně pronájem svých prostor, kde jsou ubytováni. Je tento příjem u zaměstnanců osvobozený od daně? Jak to bude v roce 2024? OSVČ, fyzická osoba, zaměstnavatel předpokládáme nic nedaní.

Zaměstnavatel se rozhodl, že pozve své zaměstnance na prodloužený víkend na Šumavu, bude hradit ubytování a stravu. Jak správně tyto náklady zaúčtovat a bude se jednat o nepeněžní příjem zaměstnanců? Musíme tedy zaměstnancům něco dodanit? 

Do firmy nám chodí masérka/pedikérka, která má na tyto služby živnostenské oprávnění. Naše firma by ráda zaměstnancům poskytla její služby zdarma v omezení 1 zaměstnanec 2 služby ročně. Firma by platila fakturu ze sociálního fondu. Je možné mít u zaměstnance tyto služby osvobozeny, nebo se musí dodanit? 

Nájemce platí pravidelně pronajímateli měsíčně nájemné. Nyní nájemce provedl opravu pronajatého nebytového prostoru cca ve výši 300.000,- Kč. Vzniká u pronajímatele nepeněžní příjem? Jestli ano, kdy - při ukončení nájmu nebo při dokončení opravy? Pronajímatel nic nájemci neuhradí a nedal mu ani souhlas. Bude jiné daňové řešení, když dá k této opravě pronajímatel souhlas? Může nájemce opravu dát do daňově uznatelných nákladů?

Nájemce provede technické zhodnocení na pronajatém nebytovém prostoru cca ve výši 400.000 Kč. V jakém případě má pronajímatel nepeněžní příjem již ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání (viz § 23 odst. 6 písm. a) bod 3 ZDP)? Pronajímatel TZ nehradí, dal souhlas s TZ nájemci a nájemce neodepisuje, ale náklady uhradil? Potom jsou faktury na jméno nájemce a pronajímatel může zvýšit vstupní cenu o toto TZ, nebo jak je chápán tento bod v zákoně?

Společnost by chtěla vypořádat společníka ve formě 1/4 spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Na nemovitost bude zpracován odhad. Stanovila by se výše vypořádacího podílu a provedl výpočet srážkové daně. Zaúčtoval by se „prodej“ 1/4 nemovitosti ( cena dle posudku) a vyřazení 1/4 nemovitosti. Poté by se provedl zápočet z titulu vypořádacího podílu a pohledávky z titulu prodeje majetku. Je tento postup správný? Jaká smlouva by se měla doložit na katastr nemovitostí? V případě, že bude společník - fyzická osoba chtít svůj podíl obratem na nemovitosti prodat, jakou hodnotu může uplatnit jako nabývací cenu nemovitosti?