Osvobozené příjmy

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Italský občan postavil v ČR dům svépomocí v roce 2025, ve kterém následně bydlel, ale v tom samém roce ho prodal. Doklady k pořízení nedokáže vyčíslit, lze tedy pro zdanění použít odborný odhad vstupní ceny? Část peněz z prodeje však opět použil na výstavbu jiného dalšího domu pro vlastní bydlení. Zbytek peněz z prodeje tedy bude muset zdanit a bude danit v tuzemsku?

FO vlastní byt zakoupený 1/2024, který chce prodat (s odhadovaným ziskem cca 1,5 mil. Kč) a investovat peníze z prodeje bytu do výstavby rodinného domu (RD). Byt je v tuto chvíli inzerován, zatím neprodán, ale již v tuto chvíli započaly finanční toky do výstavby RD. Výstavba RD je v tuto chvíli financována z vlastních úspor + zbytek bude financován z hypotečního úvěru. Období výstavby bude 1-12/2026. Byt byl financován hypotečním úvěrem a od první chvíle pronajímán a nikdy v něm FO neměla trvalý pobyt. Po prodeji bytu bude umořena hypotéka a zbytek finančních prostředků použito pro výstavbu RD, který bude pro vlastní bydlení. Finanční toky z vlastních úspor započaly již 7/2025 - záloha na pozemek + projekt, v prosinci bude již financováno hypotečním úvěrem. Vztahuje se zde osvobození od daně z rozdílu kupní/prodejní ceny bytu? Je možné náklady před prodejem bytu, tedy záloha a projekt financovaný z vlastních úspor (již zdaněných), počítat do financování vlastního bydlení, i když tok proběhl dříve než se byt prodal a tedy zisk z prodeje půjde zpět do vlastních úspor bez zdanění? Příjem z pronájmu za byt je zdaňován s uplatněním reálných výdajů a každoročně končí daňovou ztrátou. Je možné odečíst od zisku z prodeje bytu i faktické reálné výdaje, tedy daňovou ztrátu a zdanit tedy rozdíl zisku z prodeje bytu a daňové ztráty?

Fyzická osoba nepodnikatel pořídila automobil za sníženou cenu od příbuzného, dobře ho pojistila a v prvním týdnu došlo k totální havárii. Vrak byl později odprodán za zlomek nákupní ceny, plnění pojišťovny však tento rozdíl dorovnalo. Vše proběhlo v rámci jednoho zdaňovacího období. Jak se bude postupovat při vyplňování daňového přiznání a příslušné přílohy? 

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.

Jsme akciová společnost 100% vlastněná městem. Nemáme zřízen sociální fond. Zaměstnancům dle vnitřní směrnice poskytujeme stravenky, příspěvek na sport, příspěvek na penzijní a životní pojištění a jednou ročně poukázky do lékárny. Nyní chceme přispívat také členům dozorčí rady a představenstva, ve formě nabití karty na sport. Členové dozorčí rady a představenstva mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce a mají stanovenou měsíční odměnu. Musíme zřídit sociální fond? Nebo jakým způsobem jim můžeme poskytnout příspěvek na sport? A podléhá tento benefit pro členy dani z příjmu. Naše společnost je ale dlouhodobě ve ztrátě. 

Máme smlouvu s poskytovatelem reklamy, kdy poskytovatel je povinen nám poskytnout reklamu na sportovních utkáních i v prostorách VIP salonku, kde bude také zajištěna reklama. Tyto prostory VIP budou pouze pro naši společnost za sezonu. Prostory VIP lze využít také jako prostory pro obchodní schůzky a setkání s obchodními partnery. Reklamní plnění se skládá z: a) zobrazení reklamního spotu objednavatele na obrazovkách ve VIP Silver v délce 20 vteřin – TV smyčka.. b) odměnu za členství objednavatele ve VIP Silver .. c) odměnu za cateringové služby .. d) odměnu za jedno parkovací místo v zóně VIP parking .. e) odměnu za 4 kusy permanentek v celkové ceně.. Za každé plnění (a-e ) je přesně stanovená částka, kterou platíme za danou službu. Můžeme uvedené plnění brát jako celek, tz. službu za provedenou reklamu a tedy lze vše dát do daňových nákladů ? Pokud se ve VIP salonku budou konat porady nebo jednání s obchodními partnery, co se doporučuje jako důkazní prostředek ? Pokud se účastní zaměstnanci sportovního utkání ve VIP salonku (bez porady) , musí být vedena evidence na zaměstnance vzhledem k limitům pro osvobození u benefitu pro zaměstnance? 

V únoru 2025 byla uzavřena kupní smlouva o převodu obchodního podílu. Fyzická osoba vlastnila obchodní podíl přes 10 let a neměla jej v obchodním majetku. Kupní cena podílu byla stanovena na 43 mil. Kč. Kupující však nemá dostatečné zdroje, takže ve smlouvě je stanovena úhrada v roce 2025 ve výši 23 mil. Kč a zbývajících 20 mil bude uhrazeno v následujících 5 letech, 5 mil. každý rok. Je správná má domněnka, že celý prodej bude od daně z příjmu osvobozen, protože v žádném kalendářním roce nepřesáhne limit 40 mil. Kč?

Od roku 2025 zavedl daňový zákon dodatečný druhý test pro – snad už definitivní – osvobození příjmů z prodeje podílů, které splňují podmínky dosavadního jediného, nyní ale již pouze 1. testu osvobození od daně. Naštěstí se neblahá novinka týká jen příjmů přes 40 milionů Kč, za nimiž jsou lidé zvyklí naslouchat daňovým poradcům, aby neplatili zbytečně velké daně. K četnějšímu užitku bude pohled na nižší příjmy z prodejů podílů osvobozené pouze zčásti a jen lehce se zmíníme o letošním rozšíření obdobné regulace příjmů z kryptoaktiv.

Jedná se o fyzickou osobu nepodnikatele, neplátce DPH. V roce 2021 koupil v dražbě nemovitost A za 8,2 mil. Kč, s tím, že plánoval, že dům bude pronajímat. V nemovitosti neměl vůbec bydliště. Následně ale nemovitost ještě v roce 2021 prodal za cenu 18 mil. Kč. Vznikl mu tím zdanitelný zisk 9,8 mil. Kč, který měl uvést do DPFO za rok 2021. Vzhledem k tomu, že ale chtěl řešit svou bytovou potřebu, tak podal do termínu pro podání DPFO za rok 2021 oznámení o podmínečném osvobození dle § 4 odst. 1 písm. b) a § 4b odst. 2, s tím že tyto finance použije do konce roku 2022 pro svou bytovou potřebu. V roce 2022 z financí za prodej nemovitosti A nakoupil rodinný dům – nemovitost B také za 18 mil. Kč, do kterého se i fyzicky ihned po nákupu v roce 2022 (právní účinky 10. 8. 2022) s rodinou přestěhoval, čímž splnil podmínku podmíněného osvobození (v plné výši 18 mil. Kč). Nakonec, vzhledem k finančním potížím, ale daný rodinný dům – nemovitost B opět prodal a opět za 18 mil. Kč (právní účinky 19. 10. 2022). Vlastníkem uvedeným v KN byl tedy jen od 10. 8. 2022 – 19. 10. 2022. S kupujícím se nakonec dohodl, že i nadále bude v dané nemovitosti bydlet. V rodinném domě B tedy až do dnešního dne žije, bydlí a používá jej ke svému trvalému bydlení, ale už od 19. 10. 2022 „jen“ jako nájemce na základě nájemní smlouvy na nemovitost B. Má i tak nárok na podmíněné osvobození z prodeje nemovitosti A? Dle našeho názoru podmínku použití financí na nákup vlastního bydlení splnil, i když jen na cca 3 měsíce, protože v zákoně není nikde uveden žádný časový test „jak dlouho“ musí toto pořízené vlastní bydlení vlastnit. Nakupil jej za podmíněně osvobozené finance a prokazatelně v něm trvale bydlel (a bydlí i nadále ale už jej nevlastní). Ten poslední prodej nemovitosti B samozřejmě již podléhá zdanění, s tím, že jako výdaj může použít pořizovací cenu nemovitosti B, takže základ daně bude 0 Kč (příjem 18 mil. Kč a nákup 18 mil. Kč). Je naše úvaha správná prosím?

    Novela ZDP 2024/2025: Klíčové změny v oblasti fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. V roce 2024 a na počátku roku 2025 došlo k podstatným změnám v zákoně...

Synovi (nový věřitel) byla bezúplatně postoupena pohledávka od otce (původní věřitel). Dlužník byl o postoupení vyrozuměn. Postoupení pohledávky nic nebránilo. Nominální hodnota pohledávky je 6 mil. Kč. Pohledávka bude splácena v nepravidelných splátkách v průběhu několika let. Žádná ze splátek nepřesáhne částku 5 mil. Kč. Ani suma úhrad za kalendářní rok nepřesáhne částku 5 mil. Kč. Má syn povinnost oznámit osvobozený příjem podle § 38v ZDP, protože byl příjem realizován okamžikem postoupení pohledávky? Nebo se jako osvobozený příjem syna hodnotí každá jednotlivá splátka pohledávky, která však jednotlivě nebude překračovat hodnotou hranici pro povinnost osvobozený příjem oznámit?

Zaměstnavatel by z jeho dobré vůle a díky loajalitě zaměstnance mu chtěl pomoci v tíživé životní situaci a chtěl by za něj platit nájem bytu. Lze to nějak udělat? Aby to byl pro firmu daňový náklad a zaměstnanec z toho nemusel nic odvádět? 

Vlastník pozemku převedl na svoji družku, s kterou sdílí několik let domácnost, pozemek, který ona následně prodala. Je možné po ohlášení na FÚ použít získané peníze pro vlastní bytovou potřebu a neodvádět tak z prodeje daň? Zároveň se neplatí daň z bezúplatného nabytí pozemku, jelikož žijí ve společné domácnosti? 

Fyzická osoba koupila byt v roce 2019, v roce 2024 byt prodala. Uběhlo 5 let. Ted podáváme přiznání DPFO za rok 2024, kde tedy neuvádíme příjmy z prodeje. Ale klientka v roce 2024 koupila pozemek, na kterém staví dům, a v roce 2025 chce dům prodat. V roce 2026 budeme podávat přiznání za rok 2025, a tedy už to bude příjem z prodeje nemovitosti, jako náklady použijeme kupní smlouvu na koupi pozemku a faktury na stavbu domu za rok 2024 a rok 2025. Je to tak? Musí se nyní v roce 2024 něco uvádět v daňovém přiznání? 

Pokud zaměstnanec ruší penzijní připojištění před splněním podmínek a zaměstnavatel mu roky přispíval, dodaňují se nějak tyto příspěvky u zaměstnavatele, nebo nikoliv? Zaměstnanec si nikdy nesnižoval základ daně o své příspěvky, jde mi pouze o příspěvky zaměstnavatele z pohledu zaměstnavatele. 

Jak správně zdanit příjmy z prodeje akcií ve výši 52 mil. Kč přijaté v roce 2025, pokud byla kupní smlouva uzavřena v roce 2020 a příjem byl v té době osvobozen od daně? Kupní cena je postupně splácena. Měla by se nabývací hodnota akcií odečítat postupně a daňová povinnost vznikne až ve chvíli, kdy bude celá nabývací hodnota vyčerpána? Jaký je správný postup podle aktuálních předpisů?

Správa železnic, státní organizace, realizovala stavbu „Modernizace trati“. Během realizace nebylo možno vytěženou zeminu využít dle původního záměru. Byla proto uzavřena dohoda s vlastníky okolních pozemků o trvalém uložení vytěžené zeminy na jejich pozemcích. Náš klient, fyzická osoba, vlastník pozemku (tzv. obtížený), uzavřel s výše uvedenou organizací Smlouvu o poskytnutí kompenzace dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, kdy klient souhlasí s trvalým uložením zeminy na svém pozemku a zároveň se zavazuje toto zatížení svého pozemku strpět. Jako kompenzaci obdržel v roce 2024 částku cca 3 mil. Kč. Bude se jednat o zdanitelný příjem dle § 10 ZDP, nebo lze aplikovat nějaké osvobození tohoto příjmu?

Dvě dědičky (dcery zůstavitelky) na základě závěti měly zdědit jedna 40% podíl na s. r. o., druhá 20% podíl na s. r. o. vlastněný zůstavitelkou od roku 2000. V rámci dědického řízení se dědičky dohodly, že ta druhá přenechá svůj 20% podíl první dědičce za finanční náhradu 2 mil. Kč. Takže první zdědí 60% podíl a druhá nezdědí žádný podíl. Znalecký posudek v rámci dědického řízení odhadl cenu 60% podílu na 3 mil. Kč. Je finanční náhrada 2 mil. Kč považována za příjem z dědictví a bude osvobozena od daně z příjmu fyzických osob? Pokud ne, je možné použít nějaké další možné osvobození?