Osvobozené příjmy

Jednatel a společník s.r.o. má s s.r.o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 0 Kč. Je to z toho důvodu, že jednatel je zároveň OSVČ v režimu paušální daně. Může tento jednatel, který je zároveň v režimu paušální daně jako OSVČ mít ve smlouvě o jednatelství uvedené a vyplácené benefity, aniž by to ohrozilo možnost být v režimu paušální daně? Mohou být součástí smlouvy o jednatelství tyto benefity: a) stravenkový paušál 129,50 Kč za den, b)rekreační, sportovní a kulturní akce do maximální částky 24.483,50 za rok c) benefity související s čerpáním zdravotní péče do výše 48.967 za rok d) příspěvek na penzijní a životní spoření do výše max 50.000 za rok? Budou se všechny výše uvedené benefity budou účtovat jako nedaňové položky na účet 528 (s.r.o. nemá žádné fondy, jedná se o menší firmu)? Musí být faktura na benefity jako rekreace, sportovní a kulturní akce musí být vždy vystavena na firmu nebo zda je možné, aby jako odběratel byl uveden jednatel? Musí se tyto benefity vždy hradit z účtu firmy nebo zda si je může zaplatit jednatel sám a předložit firmě, která mu úhradu do limitu přepošle?

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ukládá v § 38v povinnost fyzickým osobám nahlásit správci daně příjmy osvobozené od daně, pokud jsou vyšší než Kč 5 000 000, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V následujícím ustanovení § 38w zákona o daních z příjmů pak definuje pokuty za nesplnění této povinnosti. Nejvyšší správní soud řešil několik kauz, které se vztahovaly k pokutám za nedodržení této ohlašovací povinnosti.

Jaký je správný postup z pohledu zdanění a odvodů. Jedná se o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na základě doložených nákladů na ubytování (nájemné, energie) do stanovené maximální výše. Proplácen měsíčně v mzde. Konkrétně mě zajímá: Považuje se tento příspěvek za zdanitelný příjem zaměstnance? Podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění? Existuje legislativní ustanovení nebo výjimka, která tento typ příspěvku upravuje? Je nutné vést zvláštní evidenci, nebo se účtuje jako běžná mzdová složka? Jedná se o daňový náklad zaměstavatele? 

Jsem starobní důchodkyně, jiné příjmy nemám. V roce 2025 mi zemřel manžel. Společně jsme vlastnili byt (SJM), který po dědictví přešel na mě. Byt byl odhadnut realitní kanceláří v rámci dědického řízení na 5,2 mil. Kč. Vím, že při příjmech nad 5 mil. Kč se tento příjem musí oznamovat na FÚ. Vlastníkem jsem ale byla už před úmrtím, fakticky jsem tedy získala příjem v hodnotě 1/2, tj. 2,6 mil. Kč, což je pod hranicí pro podání oznámení. Jak se, prosím, v tomto případě posuzuje hranice příjmu? Mám příjem 5,2 mil. Kč nebo 2,6 mil. Kč nebo žádný, když jsem fakticky byla vlastníkem celého bytu společně s manželem už před úmrtím? V této souvislosti mám ještě otázku k dani z nemovitostí. Historicky bylo podáno oznámení při zakoupení bytu na jméno manžela. Musím do konce ledna 2026 ohledně daně z nemovitostí také podat nějaké oznámení, že poplatníkem jsem nyní já, event. musím podat sama znovu daňové přiznání? Nebo si to FÚ sám změní, pokud mu oznámím, že manžel zemřel?

Soukromá osoba zakoupí nemovitost kde provádí stavební úpravy. S těmito úpravami mu pomáhá jiná soukromá osoba / např. zaměstnanec ve svém volnu, důchodce apod. /. Jakým způsobem pomocníka vyplatit ? Jaký způsob odměňování zvolit, aby nebyl porušen zákon. Není to zaměstnanecký poměr pouze výpomoc při stavebních pracech. Jak danit příjem pomocníka ? Majitel nemovitosti předpokládá, že po opravě nemovitost prodá, tak by chtěl cenu pomocných prací zahrnout do výdajů k opravě nemovitosti.

Na začátku roku 2025 jsem vlastnil tyto nemovitosti: garsonka na pronájem(bez hypotéky), RD k vlastnímu bydlení (hypotéka cca 1 mil Kč). Garsonku jsem kupoval v roce 2021 a v květnu 2025 prodal. Časový test je v tomto případě 10 let a měl bych zaplatit daň z prodeje nemovitosti. Pořizovací cena 1.500.000 Kč,uplatňoval jsem odpisy. Vybavení 150.000 Kč - odpisy. Prodejní cena 3.040.000 Kč. Zisk z prodeje po odečtení uplatněných odpisů je cca 1.830.000 Kč. V roce 2026 chci doplatit hypotéku na vlastní bydlení v RD ve výši cca 1.000.000 Kč Tuto transakci chci započíst jako náklad na vlastní bydlení vůči zisku z prodeje garsonky. Prosím o potvrzení, zda náš postup bude správný, když v daňovém přiznání za rok 2025 přijmy z prodeje nemovitosti vůbec neuvedeme, ale připojíme na FÚ oznámení o záměru vyplacení hypotéky pro vlastní bydlení a následně v přiznání za rok 2026 bude uveden rozdíl mezi celkovým ziskem a vyplacenou hypotékou, kterou zdaníme. Je dále potřeba doložit potvrzení z banky o vyplacení hypotéky? Může se zde započítat i zaplacený úrok, nebo jen jistina?

Finanční správa ČR spustila v pořadí již čtvrtou etapu projektu Daňové echo, moderního nástroje správy daní. Prostřednictvím Daňového echa finanční správa neformálně upozorní daňové poplatníky na možné nesrovnalosti v jejich daňových povinnostech. Umožní jim tak napravit případná pochybení a vyhnout se dodatečným pokutám či kontrolám. Tentokrát budou osloveni poplatníci, kteří podle dostupných údajů v roce 2022 a 2023 dosáhli čisté výhry z hazardních her převyšující zákonný limit pro osvobození. Ten byl v dané době jeden milion korun.

Naše společnost uzavřela pracovní poměr se zaměstnancem v řídící funkci, který má bydliště mimo dojezdovou vzdálenost do místa výkonu práce. Bylo dohodnuto, že firma bude tomuto zaměstnanci přispívat, resp. hradit náklady na pronájem bytu v blízkosti místa výkonu práce. Pokud by nájemné bylo na straně firmy účtováno do nedaňových nákladů, je nutné nájemné na straně zaměstnance přidaňovat? 

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Italský občan postavil v ČR dům svépomocí v roce 2025, ve kterém následně bydlel, ale v tom samém roce ho prodal. Doklady k pořízení nedokáže vyčíslit, lze tedy pro zdanění použít odborný odhad vstupní ceny? Část peněz z prodeje však opět použil na výstavbu jiného dalšího domu pro vlastní bydlení. Zbytek peněz z prodeje tedy bude muset zdanit a bude danit v tuzemsku?

FO vlastní byt zakoupený 1/2024, který chce prodat (s odhadovaným ziskem cca 1,5 mil. Kč) a investovat peníze z prodeje bytu do výstavby rodinného domu (RD). Byt je v tuto chvíli inzerován, zatím neprodán, ale již v tuto chvíli započaly finanční toky do výstavby RD. Výstavba RD je v tuto chvíli financována z vlastních úspor + zbytek bude financován z hypotečního úvěru. Období výstavby bude 1-12/2026. Byt byl financován hypotečním úvěrem a od první chvíle pronajímán a nikdy v něm FO neměla trvalý pobyt. Po prodeji bytu bude umořena hypotéka a zbytek finančních prostředků použito pro výstavbu RD, který bude pro vlastní bydlení. Finanční toky z vlastních úspor započaly již 7/2025 - záloha na pozemek + projekt, v prosinci bude již financováno hypotečním úvěrem. Vztahuje se zde osvobození od daně z rozdílu kupní/prodejní ceny bytu? Je možné náklady před prodejem bytu, tedy záloha a projekt financovaný z vlastních úspor (již zdaněných), počítat do financování vlastního bydlení, i když tok proběhl dříve než se byt prodal a tedy zisk z prodeje půjde zpět do vlastních úspor bez zdanění? Příjem z pronájmu za byt je zdaňován s uplatněním reálných výdajů a každoročně končí daňovou ztrátou. Je možné odečíst od zisku z prodeje bytu i faktické reálné výdaje, tedy daňovou ztrátu a zdanit tedy rozdíl zisku z prodeje bytu a daňové ztráty?

Fyzická osoba nepodnikatel pořídila automobil za sníženou cenu od příbuzného, dobře ho pojistila a v prvním týdnu došlo k totální havárii. Vrak byl později odprodán za zlomek nákupní ceny, plnění pojišťovny však tento rozdíl dorovnalo. Vše proběhlo v rámci jednoho zdaňovacího období. Jak se bude postupovat při vyplňování daňového přiznání a příslušné přílohy? 

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.

Jsme akciová společnost 100% vlastněná městem. Nemáme zřízen sociální fond. Zaměstnancům dle vnitřní směrnice poskytujeme stravenky, příspěvek na sport, příspěvek na penzijní a životní pojištění a jednou ročně poukázky do lékárny. Nyní chceme přispívat také členům dozorčí rady a představenstva, ve formě nabití karty na sport. Členové dozorčí rady a představenstva mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce a mají stanovenou měsíční odměnu. Musíme zřídit sociální fond? Nebo jakým způsobem jim můžeme poskytnout příspěvek na sport? A podléhá tento benefit pro členy dani z příjmu. Naše společnost je ale dlouhodobě ve ztrátě. 

Máme smlouvu s poskytovatelem reklamy, kdy poskytovatel je povinen nám poskytnout reklamu na sportovních utkáních i v prostorách VIP salonku, kde bude také zajištěna reklama. Tyto prostory VIP budou pouze pro naši společnost za sezonu. Prostory VIP lze využít také jako prostory pro obchodní schůzky a setkání s obchodními partnery. Reklamní plnění se skládá z: a) zobrazení reklamního spotu objednavatele na obrazovkách ve VIP Silver v délce 20 vteřin – TV smyčka.. b) odměnu za členství objednavatele ve VIP Silver .. c) odměnu za cateringové služby .. d) odměnu za jedno parkovací místo v zóně VIP parking .. e) odměnu za 4 kusy permanentek v celkové ceně.. Za každé plnění (a-e ) je přesně stanovená částka, kterou platíme za danou službu. Můžeme uvedené plnění brát jako celek, tz. službu za provedenou reklamu a tedy lze vše dát do daňových nákladů ? Pokud se ve VIP salonku budou konat porady nebo jednání s obchodními partnery, co se doporučuje jako důkazní prostředek ? Pokud se účastní zaměstnanci sportovního utkání ve VIP salonku (bez porady) , musí být vedena evidence na zaměstnance vzhledem k limitům pro osvobození u benefitu pro zaměstnance? 

V únoru 2025 byla uzavřena kupní smlouva o převodu obchodního podílu. Fyzická osoba vlastnila obchodní podíl přes 10 let a neměla jej v obchodním majetku. Kupní cena podílu byla stanovena na 43 mil. Kč. Kupující však nemá dostatečné zdroje, takže ve smlouvě je stanovena úhrada v roce 2025 ve výši 23 mil. Kč a zbývajících 20 mil bude uhrazeno v následujících 5 letech, 5 mil. každý rok. Je správná má domněnka, že celý prodej bude od daně z příjmu osvobozen, protože v žádném kalendářním roce nepřesáhne limit 40 mil. Kč?

Od roku 2025 zavedl daňový zákon dodatečný druhý test pro – snad už definitivní – osvobození příjmů z prodeje podílů, které splňují podmínky dosavadního jediného, nyní ale již pouze 1. testu osvobození od daně. Naštěstí se neblahá novinka týká jen příjmů přes 40 milionů Kč, za nimiž jsou lidé zvyklí naslouchat daňovým poradcům, aby neplatili zbytečně velké daně. K četnějšímu užitku bude pohled na nižší příjmy z prodejů podílů osvobozené pouze zčásti a jen lehce se zmíníme o letošním rozšíření obdobné regulace příjmů z kryptoaktiv.

Jedná se o fyzickou osobu nepodnikatele, neplátce DPH. V roce 2021 koupil v dražbě nemovitost A za 8,2 mil. Kč, s tím, že plánoval, že dům bude pronajímat. V nemovitosti neměl vůbec bydliště. Následně ale nemovitost ještě v roce 2021 prodal za cenu 18 mil. Kč. Vznikl mu tím zdanitelný zisk 9,8 mil. Kč, který měl uvést do DPFO za rok 2021. Vzhledem k tomu, že ale chtěl řešit svou bytovou potřebu, tak podal do termínu pro podání DPFO za rok 2021 oznámení o podmínečném osvobození dle § 4 odst. 1 písm. b) a § 4b odst. 2, s tím že tyto finance použije do konce roku 2022 pro svou bytovou potřebu. V roce 2022 z financí za prodej nemovitosti A nakoupil rodinný dům – nemovitost B také za 18 mil. Kč, do kterého se i fyzicky ihned po nákupu v roce 2022 (právní účinky 10. 8. 2022) s rodinou přestěhoval, čímž splnil podmínku podmíněného osvobození (v plné výši 18 mil. Kč). Nakonec, vzhledem k finančním potížím, ale daný rodinný dům – nemovitost B opět prodal a opět za 18 mil. Kč (právní účinky 19. 10. 2022). Vlastníkem uvedeným v KN byl tedy jen od 10. 8. 2022 – 19. 10. 2022. S kupujícím se nakonec dohodl, že i nadále bude v dané nemovitosti bydlet. V rodinném domě B tedy až do dnešního dne žije, bydlí a používá jej ke svému trvalému bydlení, ale už od 19. 10. 2022 „jen“ jako nájemce na základě nájemní smlouvy na nemovitost B. Má i tak nárok na podmíněné osvobození z prodeje nemovitosti A? Dle našeho názoru podmínku použití financí na nákup vlastního bydlení splnil, i když jen na cca 3 měsíce, protože v zákoně není nikde uveden žádný časový test „jak dlouho“ musí toto pořízené vlastní bydlení vlastnit. Nakupil jej za podmíněně osvobozené finance a prokazatelně v něm trvale bydlel (a bydlí i nadále ale už jej nevlastní). Ten poslední prodej nemovitosti B samozřejmě již podléhá zdanění, s tím, že jako výdaj může použít pořizovací cenu nemovitosti B, takže základ daně bude 0 Kč (příjem 18 mil. Kč a nákup 18 mil. Kč). Je naše úvaha správná prosím?

    Novela ZDP 2024/2025: Klíčové změny v oblasti fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. V roce 2024 a na počátku roku 2025 došlo k podstatným změnám v zákoně...