Osvobození od daně z přidané hodnoty

Příspěvková organizace, škola, se musela registrovat k DPH z důvodu překročení obratu v doplňkové činnosti. Jak správně stanovit koeficient dle § 76 zákona o DPH a které výnosy zahrnout do jmenovatele a čitatele dle vzorce – hlavní/doplňková činnost?

Ve smyslu nové právní úpravy § 56 ZDPH Společnost A s.r.o. (neplátce DPH), má v majetku několik nemovitostí, které pronajímá. Uskutečňuje pouze nájem fyzickým osobám, tedy plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Již několik let díky těmto výnosům z nájemného překračuje povinnou hranici registrace k dph, ale doposud se plátcem dph nestala z důvodu, že uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (nájmy). V průběhu doby ale dokončila rozsáhlou rekonstrukci na jednom z domů, který měla v majetku a došlo ke kolaudaci. Nyní by chtěla tuto zrekonstruovanou nemovitost prodat. Podle novelizovaného znění § 56 není první prodej nemovitosti po kolaudaci osvobozen od DPH. Firma A s.r.o., ale plátcem DPH není. Musí DPH při prodeji zrekonstruované nemovitosti z prodejní ceny odvést? Nebo dojde „pouze“ k tomu, že najednou kromě nájmů splní i podmínku zdanitelných plnění (nájmy osvobozené a prodej nemovitostí zdanitelné plnění) a bude se muset registrovat jako plátce DPH, ale plátcem se stane až ode dne následujícího po prodeji nemovitosti, a tedy tento prodej zrekonstruované nemovitosti nebude zdaněn? Pokud se díky kombinaci nájmů a prodeje nemovitosti stane plátcem, ale až den po uskutečněném prodeji, pak teda ale opět bude uskutečňovat pouze osvobozená plnění v podobě nájmů a tak budou všechny přiznání k DPH nulové (s uvedením pouze uskutečněných nájmů na ř. 50 daňového přiznání) a po roce požádá firma o zrušení registrace k DPH z důvodu, že nemá žádná zdanitelná plnění? 

FO, plátce DPH, vede podvojné účetnictví. Jednou z činností je pronájem pozemků, plátcům DPH i neplátcům. V obou případech uplatňujeme osvobození od DPH. Na ř. 50 přiznání k DPH bude tedy uveden pronájem poskytnutý plátcům i neplátcům DPH? Jak budeme postupovat s krácením nároku na odpočet daně, na které řádky budeme uvádět? Krácení se týká pouze nákladů společných s ostatními činnostmi, u nákladů přímo spojených s pronájmem pozemků DPH nebudeme nárokovat vůbec?

Autobazar, který prodává vozidla ve zvláštním režimu, má zákazníky i ze třetích zemí. Může se jednat o podnikatele, ale i občany. Bude se jednat i v tomto případě o prodej ve zvláštním režimu, nebo má přednost režim „vývoz“? Je rozdíl, kdo je koncovým zákazníkem?

Pronajímatel, právnická osoba, plátce DPH, je vlastníkem nemovitostí a pronajímá nebytové prostory. Nový nájemce, neplátce DPH, požadoval stavební úpravu prostor, které na svoje náklady nechal pronajímatel upravit od jiné stavební firmy v částce 300 000 Kč bez DPH. Po vzájemné dohodě tyto náklady zaplatí nájemce během následujících 10 měsíců v pravidelných splátkách. Varianty pro splacení: 1) Přeúčtování stavebních úprav jednorázově na nájemce a současně sjednání dohody o splátkách. V tomto případě bude u pronajímatele plnění podléhat DPH na výstupu. U pronajímatele bude při pořízení těchto stavebních prací plný nárok na odpočet DPH. 2) Navýšení nájmu na 10 následujících měsíců ve výši provedených stavebních úprav. Pokud je nájemce neplátce DPH, pak by zvýšený nájem měl být osvobozen dle § 56a ZDPH. V tom případě nebude mít pronajímatel u tohoto plnění nárok na odpočet DPH na vstupu. Zvýšené nájemné by bylo účtováno včetně DPH, tj. 363 000 Kč/ 10 splátek. Nájemce v obou případech uhradí cenu včetně DPH. Lze pro přeúčtování vzniklých nákladů tyto varianty použít, ať první či druhou? Je nějaká jiná možnost? Z povahy plnění jde o dodání stavebních prací pronajímatelem nájemci jako samostatné plnění. Pokud by se jednalo o technické zhodnocení, kdy je příjemce pronajímatel a technické zhodnocení odpisuje, pak by měl mít navýšený nájem trvalý charakter? Např. rozpad hodnoty TZ na dobu odpisování a promítnout toto navýšení i pro budoucí nájemce?

Jsme plátci DPH v ČR (B) a nakupujeme zboží na území ČR od plátce ČR (A). Zboží prodáváme polskému plátci registrovanému v PL (C), který sám zajišťuje přepravu zboží přímo ze skladu od prodávajícího (A) do JČS – Itálie svému zákazníkovi (D). Naše firma obdrží za nákup zboží od prodávajícího (A) doklad včetně české DPH a následně vystavíme fakturu na prodej zboží polskému zákazníkovi (C) bez DPH. Máme k dispozici kopii CMR (v CMR je vyplněno: Odesílatel prodávající (A), Příjemce naše firma (B), místo vykládky (firma a sídlo kupujícího v Itálii D), CMR je potvrzeno při vykládce razítkem a podpisem kupujícího v Itálii (D). Dále máme čestné prohlášení polského zákazníka (C), že zboží udedená na faktuře č. ... vyváží do JČS – Itálie. Jsme oprávněni na základě těchto dokladů a skutečností prodej zboží polskému plátci uskutečnit bez DPH? Polský plátce není v Itálii registrován k DPH.

Společnost poskytuje stomatologické služby, jedná se o zubní ordinaci. Obrat se již blíží k hranici 2 milionů Kč. Stomatologické služby jsou osvobozeny od DPH, ale má společnost povinnost registrovat se k DPH a případně podávat např. nulová daňová přiznání, nebo tato povinnost nevzniká?

Podnikatel, občanství ukrajinské, rezident v ČR s českým IČ, neplátce DPH poskytuje online vzdělávání-nejde o záznam, ale o online výuku ukrajinského jazyka. Online vzdělávání poskytuje občanům v EU (neplátcům DPH) a dánské univerzitě pro zaměstnankyni, která realizuje veřejný projekt související s Ukrajinou. Další zákazníky na vzdělávání má přes platformu se sídlem v USA (která je zde prostředníkem a strhává si provizi) a peníze platforma podnikateli nepřevádí přímo, ale přes službu Payoneer, ze které si poté podnikatel stahuje peníze. Payoneer Europe Limited má sídlo v Dublinu (IE). Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají pro podnikatele z této činnosti? Měl by se registrovat jako identifikovaná osoba, sledovat příjmy - limit? Nebo se někde registrovat jako plátce DPH?

Započítávají se zdravotní výkony fakturované lékařem zdravotním pojišťovnám do limitu 2mil. pro registraci k DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, si v roce v lednu 2025 koupí od neplátce fyzické osoby, bytový prostor. V srpnu 2025 bytový dům prodá se 100% ziskem. Odvede DPH ze zisku, nebo z celé částky (prodejní cena), nebo bude prodej od DPH osvobozený? Jak postupovat v případě:a) jedná-li se o novou stavbu – 23 měsíců po dokončení (mladší stavba), b) prodej po 23 měsících po dokončení (starší stavba).

Článek 138 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady (EU) 2018/1910 ze dne 4. prosince 2018 a článek 45a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) 2018/1912 ze dne 4. prosince 2018 musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby bylo osvobození od daně z přidané hodnoty podle čl. 138 odst. 1 směrnice 2006/112 ve znění směrnice 2018/1910 odepřeno pouze z toho důvodu, že nebyly předloženy takové důkazy o dodání zboží uvnitř Společenství, jaké jsou stanoveny v článku 45a prováděcího nařízení č. 282/2011 ve znění prováděcího nařízení 2018/19112 a dále že vnitrostátním daňovým orgánům ukládají povinnost posoudit veškeré důkazy předložené za účelem určení, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno z členského státu do místa určení nacházejícího se mimo jeho území, avšak uvnitř Unie, mimo případy domněnky stanovené v čl. 45a odst. 1 prováděcího nařízení č. 282/2011 ve znění prováděcího nařízení 2018/1912.

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Společnost pronajímající nebytových prostor chce uzavřít pronájem se společností registrovanou v jiném členském státě EU (konkrétně Německu), prozatím bez provozovny. Může nájem podléhat DPH dle § 56a odst. 3 po novele od 1. 7. 2025? Nezakládá se provozovna automaticky pro německou společnost, pokud se pronajme prostor a pak tedy nesplňujeme podmínky, že jde o společnost bez provozovny v tuzemsku?

Společnost pronajímá kanceláře v administrativní budově plátcům(nájem zdaňuje) i neplátcům DPH. U přijatých plnění souvisejících se zdanitelným a osvobozeným pronájmem krátí nároky na odpočet koeficientem(účetní služby, právní služby). Společnost plánuje provést opravu budovy. Jak to bude v tomto případě s nárokem na odpočet? Je možné rozdělit opravy na část, která se týká prostor, který je pronajímán pouze plátcům a uplatnit plný nárok na odpočet a opravy, které se týkají společných prostor pro plátce a neplátce a krátit nárok na odpočet koeficientem? Nebo musí být krácen koeficientem celkový nárok na odpočet?

Jsme spolek, který funguje v oblasti vzdělávání. Aktuálně poskytujeme platformu a prográmky v ní volně po České republice. Máme členskou základnu složenou jak z podnikatelského sektoru tak je členem i kraj. Aktuálně řešíme rozšíření členské základny o další kraje, protože chtějí ať jim do jejich příspěvkových organizací také cíleně poskytneme naši platformu. Včetně zaškolení personálů apod. Bude tento členský příspěvek podléhat DPH? Bude se to brát jako úplata za platformu?

Nezisková organizace pořádá kulturní akce za účelem setkávání komunity a svým návštěvníkům fakturuje za vstupné, ubytování, občerstvení a občas jim prodá tričko s logem akce. Daly by se tyto vyjmenované služby a zboží považovat za vedlejší plnění ke vstupu na kulturní akci, a tím pádem by to bylo celé osvobozené bez nároku na odpočet? 

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH. Vlastníme nemovitost od roku 2005. Nyní budeme tuto nemovitost prodávat. Je nutné při prodeji oddělit cenu nemovitosti a a) cenu pozemku, na kterém nemovitost stojí (zastavěný pozemek) b) cenu pozemku na kterém je položena zámková dlažba a na katastru nemovitostí je veden jako ostatní plocha? Nebo je možné prodávat vše dohromady - cena nemovitosti včetně těchto pozemků (a+b)? Ptám se na to z důvodu odvodu DPH. U nemovitosti bude pravděpodobně použit režim přenesení daňové povinnosti (bude prodáváno plátci DPH), případně bude nemovitost osvobozená. Musí se ale z výše uvedených pozemků a) a b) odvést DPH ve zvýšené sazbě? Nebo budou od DPH osvobozené? Nebo se mohou prodávat jako součást nemovitosti a bude pro ně platit stejný režim z pohledu DPH jako pro danou nemovitost? 

Společnost vlastní pozemek, u kterého je jí známo, že v územním plánu je uvedeno, že na tomto pozemku je možno stavět a nyní řeší, zda při prodeji bude uplatněna DPH 21 % či ne. V katastru nemovitostí, stejně tak v RÚIAN je uveden druh pozemku „lesní pozemek“, Druh ochrany: pozemek určený k plnění funkcí lesa. Ve výkladu jsme se dočetli, že: Registr RÚIAN je klíčový pro určení DPH z pozemků od července 2025, protože podle něj se nově posuzuje, zda je pozemek stavební nebo zda se jedná o sociální bydlení. U stavebních pozemků záleží na jejich zařazení v RÚIAN, kde se nyní vychází z územně plánovací dokumentace a dalších rozhodnutí, nikoliv z předchozích obecných pravidel. Při prodeji stavebního pozemku se většinou uplatní základní sazba DPH 21 %. Nově se posuzuje, zda je pozemek stavební, na základě územně plánovací dokumentace a dalších rozhodnutí uvedených v RÚIAN. Pokud je pozemek označen jako stavební, jeho prodej (plátcem DPH) podléhá základní sazbě 21 %. Jak tedy postupovat, když v RÚIAN je uveden lesní pozemek, tedy pozemek osvobozený od DPH? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, s příjmy dle § 6 ZDP – závislá činnost a § 9 ZDP – pronájem. Pronajímané nemovitosti, bytové domy, nemá v obchodním majetku dle ZDP. Roční příjem z pronájmu je vyšší než 2,6 mil. Kč u předmětných bytových domů. Domy vlastní více než deset let, jsou více než deset let po kolaudaci a pořízení, při pořízení nebyl uplatněn odpočet DPH. Nyní se chystá domy prodat. Jak je to s DPH? Dle našeho názoru je pronájem ekonomickou činností dle § 5 odst. 1 a 3 ZDPH, budovy jsou součástí obchodního majetku z hlediska § 4 odst. b) a c) ZDPH, pronájem je osvobozen od DPH § 56 odst. 1 a 5 ZDPH. A jelikož nebyl žádný jiný příjem, protože příjmy ze zaměstnání se do obratu nezapočítávají dle § 5 odst. 2 písm. a) ZDPH, pak tato fyzická osoba nebyla z titulu DPH plátcem DPH, dále s ohledem na to, že osvobozeným plněním § 56 odst. 1 je rovněž prodej domů vč. souvisejících pozemků (popř. § 55a odst. 1 pro ostatní pozemky) – tak se tato fyzická osoba se nestane plátcem DPH a celá transakce nebude podléhat DPH. 

Fitness centrum má s trenéry smlouvy označené jako „podnájem“. Smlouvy trenérům (podnikatelé s IČ) umožňují využívat společné prostory a vybavení fitcentra pro trénink vlastních klientů trenérů, avšak trenéři nemají výlučné užívací právo k žádné části prostor ani strojů; prostory sdílejí s ostatními návštěvníky, přístup mají pouze v běžné otevírací době fitcentra (objekt je v malém obchodním domě s povinným nočním uzavřením), hradí fixní měsíční poplatek bez ohledu na skutečný rozsah využití, běžní klienti nadále platí vstupné fitcentru; za služby trenéra platí klienti přímo trenérovi. V tomtéž objektu má „podnájem“ i masérka: má výlučně přidělenou a zamykatelnou místnost v rámci fitcentra, i její provoz je omezen otevírací dobou obchodního domu. V jakém režimu DPH má fitcentrum fakturovat plnění dle těchto „podnájemních“ smluv: a) osvobozený nájem nemovité věci (0 %), b) zdaněné krátkodobé nájemné (21 %), c) poskytnutí práva využívat sportovní zařízení oprávnění ke vstupu do fitness (12 %)?