Osvobození od daně z přidané hodnoty

Plátce DPH jedná při nepeněžním vkladu v rámci své ekonomické činnosti. Do s. r. o. vkládá tento plátce nemovitost – stavbu s pozemkem. Nemovitost byla pořízena v roce 2020. Při pořízení této nemovitosti ani u jejího žádného technického zhodnocení či významné opravě nebyl uplatněn odpočet DPH, a to ani z části. Zároveň se nejedná o vklad obchodního závodu. Je tento vklad předmětem DPH, či nikoliv? Domnívám se, že se nejedná o dodání zboží za úplatu dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, jelikož nebyl uplatněn žádný odpočet daně. Dané plnění tedy není předmětem DPH. Setkávám se však s protichůdnými názory, že nepeněžitým vkladem dojde ke zvýšení účasti ve společnosti, a proto tento vklad splňuje definici úplaty dle 4 odst. 1 písm. a) ZDPH, a tím pádem by se tedy jednalo o plnění, které je předmětem daně a s ohledem na § 56 ZDPH bude buď zdanitelné, nebo osvobozené od DPH bez nároku na odpočet.

Plátce DPH si pronajal nebytové prostory. Nájem je z pohledu DPH osvobozený. Pro účely svého podnikání, ale prostory, se souhlasem pronajimajitele opravil/upravil s tím, že nese veškeré náklady. Část úprav měla charakter opravy a část charakter technického zhodnocení. Pronajimatel mu neudělil souhlas s odepisováním TZ. Nájemce sám neposkytuje žádná osvobozená plnění z pohledu DPH. Všechna plnění jsou zdanitelná. Jak prosím z pozice nájemce přistoupit k nákladům na opravu a TZ z pohledu daně z příjmů a DPH?

Jsme a. s., plátce DPH v ČR, koupili jsme od slovenského zákazníka plátce DPH olej na praní a sůl do koupele. Od jednoho zákazníka tam máme napsáno přenos danové povinnosti § 69 platí odběratel, DPH na fa 0. U druhého zákazníka je napsáno přenos daňové povinnosti  § 64 (DPH na fa 0). Jak se tyto faktury mají účtovat? Jako dovoz z EU DPH na MD a DPH na D, nebo úplně jinak?

Právnická osoba, plátce DPH, vlastní byt, který je pronajímán fyzické osobě – nepodnikateli. Nájem bytu je uplatňován jako osvobozené plnění od DPH dle § 56a zákona o DPH. Společnost dále hradí náklady na energie společných prostor domu (např. elektřina, osvětlení apod.), které jsou fakturovány společenstvím vlastníků jednotek, jež není plátcem DPH. Tyto náklady by společnost chtěla nájemci přeúčtovat. Představuje přeúčtování nákladů na energie společných prostor nájemci samostatné zdanitelné plnění podléhající DPH na výstupu, nebo se jedná o vedlejší plnění k nájmu, které sdílí jeho režim osvobození od DPH? Pokud by byly tyto náklady přeúčtovány samostatně, vzniká povinnost navýšit je o DPH a tuto daň odvést, přestože vstupní plnění od SVJ je bez DPH? Je z hlediska DPH vhodné (a obhajitelné) zahrnout tyto náklady do ceny nájemného, případně je uvádět odděleně, ale jako součást osvobozeného nájmu. Jaké podmínky (např. smluvní úprava, absence marže, způsob vyúčtování) jsou klíčové pro zachování režimu osvobození. 

Naše společnost (A) obdržela fakturu za neoprávněné parkování na vyhrazeném místě ve výši 300 EUR, přičemž toto parkovací místo má v pronájmu společnost (B). Společnost (B) vystavila uvedenou fakturu včetně DPH. Tyto náklady plánujeme přefakturovat společnosti (C), jelikož se jedná o vozidlo, které této společnosti přefakturováváme, a zároveň je uživatelem vozidla zaměstnanec společnosti (C). Současně zvažujeme navýšení přefakturované částky o dalších 300 EUR jako sankci za poškození dobrého jména naší společnosti. Je faktura vystavená společností (B) z pohledu DPH správně? Celá situace na nás působí spíše jako pokuta, která by neměla být předmětem DPH. Společnost (B) nám však sdělila, že částku vyfakturovala s DPH jako (byť neúmyslně poskytnutou) službu, nikoliv jako smluvní pokutu, která by musela být výslovně sjednána ve smlouvě, což v tomto případě není. Bude částka 300 EUR, o kterou plánujeme přefakturaci navýšit, rovněž předmětem DPH, nebo se v tomto případě jedná o plnění mimo režim DPH? 

Společnost s r. o. , plátce DPH, má v majetku bytový dům. V bytovém domě jsou bytové i nebytové prostory. Nebytové prostory pronajímá plátcům v režimu s odvodem DPH, obytné prostory pak v režimu osvobození. Prostory nejsou vymezené jako samostatné jednotky. Podíl fakturace nebytových a bytových prostor je cca 50/50. Nyní se rozhodl dům zvýšit o patro, kde budou další byty, tedy prostory sloužící k osvobozeným plněním. Je rekonstrukce v podobě nástavby stále rekonstrukcí celého bytového domu, a protože ten jako takový slouží pro obě plnění (zdanitelné i osvobozené), bude v případě nároku na odpočet použit koeficient a společnost tak získá 50 % nároku na odpočet? Mohou se v bytovém domě nebytové prostory pronajímat plátcům DPH jako zdanitelné plnění s odvodem daně, bez ohledu na to, jakou podlahovou plochu z celkové plochy tvoří? Ptám se na to s ohledem na § 56a odst. 5 písm. d) ZDPH, kde se mluví o nájmu stavby BD, kde obytný prostor tvoří 60 % podlahové plochy. Pojem stavba se bere ve smyslu pronájmu celé stavby, nikoliv části vymezené jako nebytový prostor? 

Střední škola zřizovaná krajem v rámci praxe žáků vyrábí výrobky (v rámci tzv.produktivní činnosti), např.cukrářské výrobky, knedlíky, apod., které následně prodává. Produktivní činnost je prováděná v rámci hlavní činnosti školy. Ceny kalkuluje v nákladových položkách. Jak je to s DPH, škola překračuje 2M obrat z prodeje za kalendářní rok? V minulém roce navíc částku odpisů škola uhradila z příspěvku zřizovatele, tedy část nákladů chybí a škola je proto v zisku. Je proto tento příjem zdanitelným příjmem z pohledu daně z příjmu? Měni to nějak situaci kolem DPH?

Příspěvková organizace, škola, se musela registrovat k DPH z důvodu překročení obratu v doplňkové činnosti. Jak správně stanovit koeficient dle § 76 zákona o DPH a které výnosy zahrnout do jmenovatele a čitatele dle vzorce – hlavní/doplňková činnost?

Ve smyslu nové právní úpravy § 56 ZDPH Společnost A s.r.o. (neplátce DPH), má v majetku několik nemovitostí, které pronajímá. Uskutečňuje pouze nájem fyzickým osobám, tedy plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Již několik let díky těmto výnosům z nájemného překračuje povinnou hranici registrace k dph, ale doposud se plátcem dph nestala z důvodu, že uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (nájmy). V průběhu doby ale dokončila rozsáhlou rekonstrukci na jednom z domů, který měla v majetku a došlo ke kolaudaci. Nyní by chtěla tuto zrekonstruovanou nemovitost prodat. Podle novelizovaného znění § 56 není první prodej nemovitosti po kolaudaci osvobozen od DPH. Firma A s.r.o., ale plátcem DPH není. Musí DPH při prodeji zrekonstruované nemovitosti z prodejní ceny odvést? Nebo dojde „pouze“ k tomu, že najednou kromě nájmů splní i podmínku zdanitelných plnění (nájmy osvobozené a prodej nemovitostí zdanitelné plnění) a bude se muset registrovat jako plátce DPH, ale plátcem se stane až ode dne následujícího po prodeji nemovitosti, a tedy tento prodej zrekonstruované nemovitosti nebude zdaněn? Pokud se díky kombinaci nájmů a prodeje nemovitosti stane plátcem, ale až den po uskutečněném prodeji, pak teda ale opět bude uskutečňovat pouze osvobozená plnění v podobě nájmů a tak budou všechny přiznání k DPH nulové (s uvedením pouze uskutečněných nájmů na ř. 50 daňového přiznání) a po roce požádá firma o zrušení registrace k DPH z důvodu, že nemá žádná zdanitelná plnění? 

FO, plátce DPH, vede podvojné účetnictví. Jednou z činností je pronájem pozemků, plátcům DPH i neplátcům. V obou případech uplatňujeme osvobození od DPH. Na ř. 50 přiznání k DPH bude tedy uveden pronájem poskytnutý plátcům i neplátcům DPH? Jak budeme postupovat s krácením nároku na odpočet daně, na které řádky budeme uvádět? Krácení se týká pouze nákladů společných s ostatními činnostmi, u nákladů přímo spojených s pronájmem pozemků DPH nebudeme nárokovat vůbec?

Autobazar, který prodává vozidla ve zvláštním režimu, má zákazníky i ze třetích zemí. Může se jednat o podnikatele, ale i občany. Bude se jednat i v tomto případě o prodej ve zvláštním režimu, nebo má přednost režim „vývoz“? Je rozdíl, kdo je koncovým zákazníkem?

Pronajímatel, právnická osoba, plátce DPH, je vlastníkem nemovitostí a pronajímá nebytové prostory. Nový nájemce, neplátce DPH, požadoval stavební úpravu prostor, které na svoje náklady nechal pronajímatel upravit od jiné stavební firmy v částce 300 000 Kč bez DPH. Po vzájemné dohodě tyto náklady zaplatí nájemce během následujících 10 měsíců v pravidelných splátkách. Varianty pro splacení: 1) Přeúčtování stavebních úprav jednorázově na nájemce a současně sjednání dohody o splátkách. V tomto případě bude u pronajímatele plnění podléhat DPH na výstupu. U pronajímatele bude při pořízení těchto stavebních prací plný nárok na odpočet DPH. 2) Navýšení nájmu na 10 následujících měsíců ve výši provedených stavebních úprav. Pokud je nájemce neplátce DPH, pak by zvýšený nájem měl být osvobozen dle § 56a ZDPH. V tom případě nebude mít pronajímatel u tohoto plnění nárok na odpočet DPH na vstupu. Zvýšené nájemné by bylo účtováno včetně DPH, tj. 363 000 Kč/ 10 splátek. Nájemce v obou případech uhradí cenu včetně DPH. Lze pro přeúčtování vzniklých nákladů tyto varianty použít, ať první či druhou? Je nějaká jiná možnost? Z povahy plnění jde o dodání stavebních prací pronajímatelem nájemci jako samostatné plnění. Pokud by se jednalo o technické zhodnocení, kdy je příjemce pronajímatel a technické zhodnocení odpisuje, pak by měl mít navýšený nájem trvalý charakter? Např. rozpad hodnoty TZ na dobu odpisování a promítnout toto navýšení i pro budoucí nájemce?

Jsme plátci DPH v ČR (B) a nakupujeme zboží na území ČR od plátce ČR (A). Zboží prodáváme polskému plátci registrovanému v PL (C), který sám zajišťuje přepravu zboží přímo ze skladu od prodávajícího (A) do JČS – Itálie svému zákazníkovi (D). Naše firma obdrží za nákup zboží od prodávajícího (A) doklad včetně české DPH a následně vystavíme fakturu na prodej zboží polskému zákazníkovi (C) bez DPH. Máme k dispozici kopii CMR (v CMR je vyplněno: Odesílatel prodávající (A), Příjemce naše firma (B), místo vykládky (firma a sídlo kupujícího v Itálii D), CMR je potvrzeno při vykládce razítkem a podpisem kupujícího v Itálii (D). Dále máme čestné prohlášení polského zákazníka (C), že zboží udedená na faktuře č. ... vyváží do JČS – Itálie. Jsme oprávněni na základě těchto dokladů a skutečností prodej zboží polskému plátci uskutečnit bez DPH? Polský plátce není v Itálii registrován k DPH.

Společnost poskytuje stomatologické služby, jedná se o zubní ordinaci. Obrat se již blíží k hranici 2 milionů Kč. Stomatologické služby jsou osvobozeny od DPH, ale má společnost povinnost registrovat se k DPH a případně podávat např. nulová daňová přiznání, nebo tato povinnost nevzniká?

Podnikatel, občanství ukrajinské, rezident v ČR s českým IČ, neplátce DPH poskytuje online vzdělávání-nejde o záznam, ale o online výuku ukrajinského jazyka. Online vzdělávání poskytuje občanům v EU (neplátcům DPH) a dánské univerzitě pro zaměstnankyni, která realizuje veřejný projekt související s Ukrajinou. Další zákazníky na vzdělávání má přes platformu se sídlem v USA (která je zde prostředníkem a strhává si provizi) a peníze platforma podnikateli nepřevádí přímo, ale přes službu Payoneer, ze které si poté podnikatel stahuje peníze. Payoneer Europe Limited má sídlo v Dublinu (IE). Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají pro podnikatele z této činnosti? Měl by se registrovat jako identifikovaná osoba, sledovat příjmy - limit? Nebo se někde registrovat jako plátce DPH?

Započítávají se zdravotní výkony fakturované lékařem zdravotním pojišťovnám do limitu 2mil. pro registraci k DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, si v roce v lednu 2025 koupí od neplátce fyzické osoby, bytový prostor. V srpnu 2025 bytový dům prodá se 100% ziskem. Odvede DPH ze zisku, nebo z celé částky (prodejní cena), nebo bude prodej od DPH osvobozený? Jak postupovat v případě:a) jedná-li se o novou stavbu – 23 měsíců po dokončení (mladší stavba), b) prodej po 23 měsících po dokončení (starší stavba).

Článek 138 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady (EU) 2018/1910 ze dne 4. prosince 2018 a článek 45a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) 2018/1912 ze dne 4. prosince 2018 musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby bylo osvobození od daně z přidané hodnoty podle čl. 138 odst. 1 směrnice 2006/112 ve znění směrnice 2018/1910 odepřeno pouze z toho důvodu, že nebyly předloženy takové důkazy o dodání zboží uvnitř Společenství, jaké jsou stanoveny v článku 45a prováděcího nařízení č. 282/2011 ve znění prováděcího nařízení 2018/19112 a dále že vnitrostátním daňovým orgánům ukládají povinnost posoudit veškeré důkazy předložené za účelem určení, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno z členského státu do místa určení nacházejícího se mimo jeho území, avšak uvnitř Unie, mimo případy domněnky stanovené v čl. 45a odst. 1 prováděcího nařízení č. 282/2011 ve znění prováděcího nařízení 2018/1912.

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Společnost pronajímající nebytových prostor chce uzavřít pronájem se společností registrovanou v jiném členském státě EU (konkrétně Německu), prozatím bez provozovny. Může nájem podléhat DPH dle § 56a odst. 3 po novele od 1. 7. 2025? Nezakládá se provozovna automaticky pro německou společnost, pokud se pronajme prostor a pak tedy nesplňujeme podmínky, že jde o společnost bez provozovny v tuzemsku?