Poplatky

Jsou rozhlasové poplatky u a. s. daňově uznatelné? 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně navýšení měsíčních plateb u operativního leasingu. Společnost ŠkoFIN nám od 1. 9. 2025 jednostranně zvýšila pravidelné měsíční splátky. Odůvodnila to novelou zákona účinnou od 1. 5. 2025, podle které došlo ke zvýšení rozhlasového poplatku z 45 Kč na 55 Kč měsíčně. Toto navýšení nám přenesla do splátek. Domníváme se však, že je to neoprávněné, protože podle novely se poplatek již neodvíjí od počtu přijímačů, ale od počtu zaměstnanců. V našem případě by tedy nemělo docházet k automatickému navýšení měsíční splátky za každý pronajatý automobil. Je takové navýšení ze strany leasingové společnosti oprávněné, zda by se skutečně mělo jednat o paušální zvýšení poplatku za každý automobil, nebo se poplatek počítá pouze podle počtu zaměstnanců? 

Zaměstnankyně dostala výpověď pro nadbytečnost s nárokem na odstupné - ve výpovědi bylo uvedeno, že to je v důsledku vstupu společnosti do úpadku. Dále je uvedeno, že odstupné nebylo vyplaceno. Mezitím společnost změnila v Obchodním rejstříku název, je bez jednatele, změnila společníka a vklad se snížil z 10 mil. na 10 tis. O žádném úpadku ani insolvenci není v OR zmínka. Je nějaká možnost, aby zaměstnankyně dostála svého práva na odstupné? Asi jen soudní řešení? Ale na náklady soudu nemá zaměstnankyně prostředky a je zřejmě málo pravděpodobné, že by peníze od přepsané společnosti (nejspíš nedůvěryhodné a bohužel i bezkontaktní) dostala.

S.r.o. musela na výzvu rejstříkového soudu provést změnu zakladatelské listiny, vše proběhlo včetně přímého zápisu do ISVR u notáře, který společnosti fakturoval: - "za úkony notářské činnosti": 6700 Kč bez daně, DPH 1407 Kč - "soudní poplatek za přímý zápis do ISVR - změna": 1000 Kč, DPH 0 Kč. Jaké je správné účtování: -o tom, že za za úkony notářské činnosti: 6700 Kč se má účtovat na účet 518, u s.r.o. konkrétně 518.400 (Ostatní služby - právní a účetní) a DPH 1407 Kč na účet 343, u s.r.o. konkrétně 343.100 DPH na vstupu nepochybuji. Ale u "soudního poplatku za přímý zápis do ISVR - změna": 1000 Kč na účet 538, konkrétně 538.100 Ostatní daně a poplatky nebo také na 518.400, protože se to platilo notářovi? Můžu soudní poplatek účtovat na účet 538.100, i když ho s.r.o. přímo neplatí státu, ale platí ho přes notáře, tedy notářovi? Platba notáři i soudní poplatek jsou v tomto případě daňově uznatelné náklady?

V důsledku změny v rozhlasových poplatcích od 1.5.2025 nám vznikl přeplatek. Poplatek jsme účtovali na účet 538/345. Jak zaúčtuji přeplatek? Mínusem na výše uvedený účet, nebo použít účet 648?

Málokterá novela získala v České republice takové pozornosti, jako právě novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Zákon přinesl zejména razantní zvýšení hrazených poplatků, rozšíření definice přenosových zařízení, ale i nové povinnosti pro podnikatele. Nejznatelnější z nich byla povinnost oznámit do 30. června 2025 příslušnému orgánu počet zaměstnanců a počet pronajímaných dopravních prostředků. Přestože již tato lhůta uplynula, ne všichni zaměstnavatelé se k poplatku doposud registrovali, a otázky spojené s konkrétními povinnostmi novely tak zůstávají stále aktuální.

Je povinnost, aby se k poplatkům za rozhlas a TV přihlásil i zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost?

Poker je dle § 3 zákona č. 186/2016 Sb. , o hazardních hrách, v současné době řazen mezi hazardní hry. Před půl rokem byl však oficiálně uznán Mezinárodní asociací duševních sportů (IMSA) jako duševní sport, a zařadil se tak mezi šachy, bridž a další duševní sporty, jejichž základní charakteristikou je dominance mentální dovednosti nad náhodou. Tento krok významně ovlivnil globální percepci pokeru a v kombinaci se současnou úpravou hazardních her na našem území umožňuje, aby vznikla sportovní verze pokeru i v České republice. Taková změna s sebou přináší nejen právní a daňové důsledky, ale rovněž širší celospolečenský přesah.

Chtěla bych poprosit o radu ohledně aktuálních změn v televizních a rozhlasových poplatcích. Jedná se o zahraničního zaměstnavatele se sídlem v Německu (např. firma XYZ GmbH) - která má přes 25 zaměstnanců, ale tady v Česku jen jednoho (je to Čech, občan ČR). Tento český zaměstnanec má přidělen automobil s autorádiem, notebook a mobil. Vlastníkem toho všeho je firma XYZ GmbH. Zaměstnanec, který platil a platí rozhlasový poplatek za svou domácnost, je uveden jako soukromá osoba v TP automobilu jako provozovatel. Firma XYZ GmbH zde doposud neplatila žádné poplatky, ani není v tomto smyslu registrována. Mají teď nějaké povinnosti v souvislosti s aktuálními změnami televizních a rozhlasových poplatků? 

Jedná se mi o s. r. o., které nemá žádné zaměstnance, pouze jednatele se smlouvou o výkonu funkce, a má ve svém majetku tři automobily, v každém z nich autorádio a za tyto tři autorádia platí poplatky. Jak to bude s poplatky Českému rozhlasu od 1. 7.? Z toho, co jsem k tomu načetla, jsem pochopila, že toto s. r. o. (po oznámení, kolik má zaměstnanců), už nebude platit poplatek žádný. Nicméně, znamená to opravdu, že ani žádný poplatek z těch autorádií? 

Poker je momentálně řazen mezi hazardní hry dle § 3 zákona č. 186/2016 Sb. , o hazardních hrách, konkrétně pod živou hru, nebo turnaje malého rozsahu. Dle důvodové zprávy toto podřazení zůstalo zachováno z předchozí právní úpravy, konkrétně zákona č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách. Problémem však je, že daná úprava vychází z více než 10 let staré novely zákona a tehdejší judikatury, která je ovšem ve světle současných technologií, výzkumů a vývoje pokeru, včetně jeho postupného přijímání jako sportu, zastaralá.

Jaký je způsob výpočtu počtu zaměstnanců přepočtených na plné pracovní úvazky pro účely platby rozhlasových a televizních poplatků? Zahrnují se do tohoto výpočtu i zaměstnanci čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou?

OSVČ, plátce DPH, přijal fakturu z Filipín. Faktura je za poplatky spojené s administrativou spojenou se zaměstnáváním zaměstnanců z Filipín v ČR. Na faktuře je uvedena cena celkem v USD. Jak je to prosím s DPH?

Firma má sídlo na adrese bydliště jednatele. Poplatek za rozhlas platí jednatel jako rodinný příslušník. Je povinností firmy platit další poplatek? V účetnictví má vedeny 2 firemní auta a 3 mobilní telefony pro zaměstnance. Jaké poplatky za rozhlas měla platit do roku 2024 a jaké bude platit v případě schválení nového zákona? Jedná se ve všech případech o daňový náklad?

Správní poplatky v celním a daňovém řízení zahrnují různé žádosti a úkony, např. žádosti o prodloužení lhůty, prominutí příslušenství daně, povolení úlev na dani či vydání potvrzení o bezdlužnosti. Poplatky se pohybují v rozmezí od 100 Kč do 10 000 Kč v závislosti na typu úkonu. Poplatky vybírají příslušné správní úřady, které rozhodují o žádostech nebo návrzích.

Ostatní správní poplatky zahrnují poplatky za různé úkony, jako je nahlédnutí do rejstříků, vydání a ověření dokumentů, zápis zemědělských podnikatelů do evidence, žádosti o koncesi a další. Některé subjekty a úkony jsou od poplatků osvobozeny.

Jedná se například o poplatek za první zápis společnosti do rejstříku nebo za změnu či doplnění zápisu. Od poplatků jsou osvobozeny určité řízení a osoby, např. veřejný rejstřík v případech insolvence, zápis svěřenského fondu a jeho změny, výmaz podnikatele z rejstříku, Česká republika, státní fondy, územní samosprávné celky a právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti.

Klient při úhradě tuzemské faktury v EUR měně zadal chybně příkaz a poslal částku v CZK na EUR účet - banka příjemce této přijaté platby si strhla bankovní poplatek za konverzi měny. Společnost požaduje zaplatit po dodavateli. účtování: bankovní poplatek stržený bankou MD 568/D 221 a vrácení poplatku od dodavatele: MD 221/D 568?

Jedná se v tomto případě o licenční poplatky? Jsme česká společnost, která vyvíjí a vlastní software, který máme na svým počítačových serverech a zákazníkům umožňuje tento software vzdáleně používat. V tomto hledisku se domnívám, že se nejedná o licenční poplatky, ale o službu. Tuto službu poskytujeme jak tuzemským zákazníkům, tak zákazníkům z jiných členských států EU. Nyní však máme partnera A v Estonsku, který tento náš software dále přeprodává koncovým zákazníkům B mj. v Estonsku, kteří náš software vzdáleně používají. Koncoví zákaznicí B za toto platí prodejci A. Následně prodejce A (náš Estonský partner) platí nám dle toho, kolika jeho zákazníkům systém poskytne. Má otázka zní, zda se v tomto případě jedná o licenční poplatky tj. mezi námi a estonským partnerem A. Estonský partner však náš software nepoužívá, jen ho přeprodává, vyhledává další zákazníky.

Jak správně účtovat různé poplatky? Z ČÚS mi to není zcela jasné, v odborné literatuře jsem četla různé názory, možná něco z toho může být na rozhodnutí účetní jednotky, případně na zvyklostech účtování, ale to si chci právě zde ověřit. Jedná se mi zejména o tyto poplatky: poplatek za výpisy z rejstříků, poplatek za vidimaci, konverzi a legalizaci dokladů, dále rozhlasové poplatky, dálniční poplatky (v tuzemsku + v cizině), poplatek za převod auta, poplatek za upomínku, a jaký má být protiúčet u rozhlasových a dálničních poplatků?