Poslední známá daňová povinnost

Poslední známou daňovou povinností1) je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena na základě podaného daňového přiznání bez sdělení správce o vyměření, platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku.

Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání do účinnosti2) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu.

1) Jde o pojem vyplývající z úpravy v ZDP. používá označení poslední známá daň, terminologie ZDP se ale nezměnila, pouze bylo doplněno, že záloha na daň se spravuje jako daň.

2) Závisí-li změna periodicity nebo výše záloh na poslední známé daňové povinnosti, účinnost změny poslední známé daňové povinnosti nastává následující měsíc po právní moci rozhodnutí o stanovení daně.

Zdroj: Tabulky a informace pro daně a podnikání 2022, Wolters Kluwer ČR

 

Počet vyhledaných dokumentů: 3

Oblast

Počet vyhledaných dokumentů: 3
Naopak se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s krajským soudem, že podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší je možné i po ukončené daňové kontrole. Tento závěr lze dovodit na základě argumentu a contrario z § 141 odst. 3 a § 141 odst. 6 daňového ...
Vydáno: 31. 12. 2025 / 1 minuta čtení
Smyslem a účelem dané právní normy je totiž prodloužit lhůtu pro stanovení daně v případě, že daňový subjekt podá dodatečné daňové přiznání na daň ve výši odlišné od poslední známé daně (tedy na daň vyšší nebo nižší) tak, aby měl správce daně dostatečný ...
Vydáno: 30. 06. 2020 / 2 minuty čtení
U daní z příjmů je zdaňovacím obdobím až na malé výjimky kalendářní rok, což je pro veřejné rozpočty dlouhá doba mezi jednorázovými velkými daňovými příjmy. Proto byl zaveden režim placení průběžných záloh na daň v měsíčních, čtvrtletních a pololetních ...
Vydáno: 15. 05. 2017 / 32 minut čtení