Přenesená daňová povinnost (DPH)

Český dopravce, plátce DPH přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou orgranizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Společnost s r. o. uhradila fakturu za službu přijatou z EU vystavenou v USD, jedná se o přenesenou daňovou povinnost. Společnost používá pro přepočet denní kurz ČNB. Tuto fakturu uhradila z českého účtu, kde je uveden kurz, který použila banka. Jaký kurz mámě použít pro přepočet (denní kurz nebo kurz, který použila banka)? Pokud platíme přijaté faktury z EU v EUR, tak používáme účet vedený v EUR. 

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, a naší činností je výroba promo staveb na dočasné eventy nebo veletrhy, podia, zahrádky, vybavení do gastro provozů, mobilní bary, atd. Vše dodáváme s montáží a instalací. Vždy se jedná o sezónní záležitost nebo pouze na daný event. Bude se jednat o přenesenou daňovou povinnost podle § 92e ZDPH? Nebo by se jednalo o přenesenou daňovou povinnost pouze tehdy, kdyby to bylo nainstalované k nemovitosti? 

OSVČ - plátce DPH - vedoucí daňovou evidenci vystavil v roce 2022 daňový doklad na stavební práce v přenesené daňové povinnosti - na odběratele A. Odběratel A - tuzemský plátce DPH fakturu nezaplatil a je víceméně pro tuto OSVČ nedohledatelný. Tuto činnost už nevykonává, nahradil ho odběratel B, který nadále používá tuto zmíněnou OSVČ jako svého subdodavatele a spolupráce pokračuje bez problému. Nicméně nezaplacená faktura zůstává v účetní evidenci, z hlediska OSVČ je nevymahatelná (m.j. i vzhledem k výši částky nemají smysl žádné právní kroky). Jakým způsobem se dá v daňové evidenci naložit s takovou fakturou? 

Jak zatřídit z hlediska majetku stojanový datový rozvaděč při výstavbě výrobní haly, do kterého je napojen kamerový systém a wifi síť? DPH byla fakturována v rámci přenesení daňové povinnosti.

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Když česká s. r. o. nakupuje zboží od slovenských dodavatelů-právnických osob v režimu přenesení daňové povinnosti a dále toto zboží prodává zpět na Slovensko odběratelům-právnickým osobám opět v režimu přenesení daňové povinnosti, není zde nějaký problém, co se DPH týče? Jak odběratelé, tak dodavatelé jsou vždy plátci DPH. Jedná se o cca 5 faktur za měsíc za stroje/vybavení v průměrné hodnotě 10 000 EUR bez DPH u jedné faktury, takže celkový objem za měsíc dosahuje zhruba 50.000 Euro. Nemá česká společnost nějakou povinnost spojenou s DPH, nemusí se registrovat na Slovensku a platit DPH tam, může takto fungovat v režimu přenesení daňové povinnosti, tzn. u faktur přijatých DPH zahrne do přiznání k DPH a souhrnného hlášení a u faktur vydaných opět uvede do souhrnného hlášení k DPH?

Na přenechání technického zhodnocení nájemcem pronajímateli za úplatu při ukončení nájmu nemovité věci se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti.

Polský e-shop vystavil pro CZ plátce DPH fakturu včetně DPH (základ daně + PL DPH). PL e-shop nechce fakturu opravit – spíše je nemožné z e-shopu dostat novou fakturu, nezvedají telefon, nereagují na e-maily atd. Jak mám řešit: Fa ZD + DPH ….. do DPH uvedu ZD a udělám reverse charge +/-? A kam zaúčtuji zbylou DPH? Na jednom školení bylo řečeno, že je 548 a daňově, ale na druhém školení bylo řečeno, že je nedaňová. Anebo další názor jiného daňového poradce ze školení: že se má vzít faktura celá – tj. včetně DPH a udělat reverse charge +/-. Jak mám tedy postupovat, co je správně? Internet je také plný rozdílných názorů. Můžete mi dát prosím pevné stanovisko a odkazy na paragrafy?

Přenos při plnění Ustanovení ZDPH3) Platnost Kód1) Dodání zlata § 92b odst. 2 od 1. 4. 2011 1 Poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v dodání investičního zlata v případech podle § 92...

Společnost, plátce DPH, má svoji fotovoltaickou elektrárnu a přebytky prodává společnosti, která obchoduje s elektřinou. Na jaký výnosový účet se tento prodej má účtovat. A prodej je v přenesené daňové povinnosti?

Společnost pořídila od plátce z Polska zboží. Faktura není z pohledu účetnictví cizoměná - platba je realizována v měně CZK. Faktura je vystavena 21. 11. 2023, úhrada a dodání zboží i faktury 29. 11. 2023. Přiznávám i nárokuji v rámci DPH za 11/2023, a to k datu 21. 11. 2023? A jak vyčíslím základ DPH pro účely přiznání k DPH? Dodavatel základ daně vyčíslil tak, že vzal hodnotu základu v cizí měně a přepočetl svým kurzem. Máme tedy vzít přepočtený základ daně od dodavatele nebo hodnotu základu daně v cizí měně od dodavatele přepočtu kurzem dle ČNB k datu přiznání a nárokování DPH, a to 21. 11.  2023?

Dobrý den, jako plátci DPH jsme nakoupili zboží na e-shopu určeném pro neplátce DPH, neboť nemají kolonku na uvedení našeho DIČ. Dodavatel zaslal zboží a doručil fakturu se zahraničním DPH a) DPH země EU b) DPH z třetí země. V některých případech odmítají opravit fakturu. Při zaúčtování provádíme reverse charge. Někteří vykladači zákona uvádí, že základem daně pro odvod a případný odpočet DPH je celková výše faktury včetně zahraniční DPH, jiní autoři uvádí, že základem daně je celková výše faktury ponížená o zahraniční daň. Jak máme stanovit základ daně?

Ukrajinská firma - právnická osoba podniká v ČR již 18 let. Je plátcem DPH. Z důvodu vysokého obratu musela ke svým 25 zaměstnancům uzavřít smlouvy i s OSVČ (plátci DPH nejsou). V roce 2020 získala zajímavou zakázku, na kterou vyslala část zaměstnanců a část živnostníků, s kterými má smlouvu. Doposud neměla žádné problémy, ale nyní řeší situaci, že odběratel, kterému fakturovala s přenesenou daňovou povinností, DPH na výstupu neodvedl. Zda si ji přiznal na vstupu, nám není známo. Jedná se o 3 zdaňovací období roku 2020 a 2 zdaňovací období roku 2021. Tento odběratel už s námi nekomunikuje, pohledávky nám ale zaplatil. Nekomunikuje ani se správcem daně. Máme očekávat, že DPH bude vymáhat správce daně na naší firmě? Jaká by v takovém případě byla DPH na vstupu? Stalo by se DPH nákladem?

Firma z Velké Británie, která není nikde v EU registrovaná k DPH, fakturuje českému plátci DPH stavební práce na nemovitosti v Německu. Český plátce DPH pak společně i s vlastní prací fakturuje s reverse charge německému plátci DPH veškeré práce. Jak je to s DPH u faktury z Británie? Jaké jsou povinnosti českého plátce?

Může si klient, který si pronajímá objekt pro obchodní činnost (penzion, restaurace) uplatnit DPH z opravy střechy (celou uhradí), pokud s majitelkou sepíšou např. čestné prohlášení či dohodu se souhlasem? Jedná se o částku 18 0715,11 vč DPH. Jde uvedená částka celá rovnou do nákladů? 

Česká s. r. o., plátce DPH, chce koupit použité auto v Německém autobazaru. Bude v tomto případě použit reverse charge? Zatím fakturu od klienta nemám, ale klient chce vědět, zda tam nejsou nějaké výjimky spojené s DPH. 

OSVČ A a OSVČ, obě plátci DPH se rozhodli společně postavit výrobní halu, kterou by chtěli mít zahrnutou v obchodním majetku. Pozemek je ve vlastnictví obou fyzických osob na rodné číslo (nezařazeno do obchodního majetku). Rozhodli se, že veškeré náklady budou fakturovány na podnikatele A a ten poměrnou část 1/2 přeúčtuje na podnikatele B. Budou náklady, které podnikatel A přeúčtuje podnikateli B vstupovat do obratu? Budou příjmy z přefakturace takových nákladů zdanitelným příjmem podnikatele A? Budou stavební práce z pohledu DPH v přenesené daňové povinnosti také přeúčtovány na OSVČ B v přenesené daňové povinnosti?

Jsou dvě firmy, plátci DPH, stejní majitelé. První plátce DPH vlastní pozemek a druhý plátce DPH (stavební firma) má stavební povolení na stavbu řadových garáží na tomto pozemku. Druhá firma bude fakturovat první firmě stavbu garáží. Bude se jednat o režim přenesení daňové povinnosti, nebo bude tuto stavbu včetně záloh fakturovat s DPH? Dle sdělení stavebního úřadu lze i na základě smlouvy o finančním vypořádaní mezi firmami požádat, aby kolaudaci provedla první firma, která vlastní pozemek.