Přenesená daňová povinnost (DPH) - strana 2

Polský plátce (na faktuře má uvedeno jen polské DIČ, české tedy zřejmě nemá) fakturuje českému plátci DPH granule pro kočky s DPH ve výši 15 %. Je to v pořádku?

Slovenský plátce (bez CZ DIČ ani IO, má jen SK DIČ a daně odvádí na Slovensku) vyfakturoval rekonstrukční práce v kanceláři v ČR českému plátci s 21% DPH - je to v pořádku? Jak takovou transakci uvést v přiznání k DPH a KH? Ještě jsme se s tím nesetkali, vždy šlo o reverse charge od zahraniční osoby nebo měla CZ DIČ či byla IO. Slovesnký plátce tvrdí, že to tak děla již několik let a nikdy neměl problém.

Jsme zoologická zahrada, příspěvková organizace, která provozuje i ekonomickou činnost, proto si můžeme uplatňovat nárok odpočtu DPH na vstupu stanoveným koeficientem. V nedávné době probíhala montáž elektronických zámků a to i právě v objektech určených pro ekonom. činnost. Pokud by byla faktura vystavena v přenesené daňové povinnosti má naše organizace nárok na zkrácený odpočet DPH? 

Česká firma A (právnická osoba, plátce DPH ČR, registrována k DPH na Slovensku dle par. 5 slovenského zákona o DPH) je subdodavatelem jiné české firmy B (právnická osoba, plátce DPH ČR), vykonávaná činnost je dodání služby (projekční činnost) pro nemovitost slovenského zákazníka na Slovensku. Česká firma B není registrována k DPH na Slovensku. Česká firma A fakturuje české firmě B se slovenskou DPH (20 %), podá přiznání k DPH na Slovensku a odvede slovenskou DPH. Je to tak? Česká firma B je registrována k DPH na Slovensku. Česká firma A opět fakturuje české firmě B se slovenskou DPH, podá přiznání k DPH na Slovensku a odvede slovenskou DPH? Fakturace mezi českými firmami se vůbec neobjeví v českém přiznání k DPH?  

Do jakého členění mám dát fakturu - s. r. o., plátce DPH, jako subdodavatel provedl opravu na veřejném osvětlení na Slovensku pro Českého plátce. Faktura je vystavena na plátce s českým DIČ, mám zařadit tuto službu do přenesené daňové povinnosti, nebo do členění poskytnutí služeb do jiného členského státu EU? Nejsem si jistá kde zařadit v kontrolním hlášení a zda je povinnost podat souhrnné hlášení. Myslím si, že tuto povinnost má až konečný dodavatel. 

Společnost A registrovaná k DPH pouze v ČR nakoupí od českého dodavatele B zboží s dodací podmínkou DAP Polsko, tj. zboží je dodáno přímo odběrateli C do Polska. Následně společnost A fakturuje toto dodání zboží odběrateli polskému odběrateli C. Jedná se o zboží, které dle českého zákona o DPH podléhá režimu přenesené daňové povinností. Přepravu tedy zajišťuje v rámci dodací podmínky dodavatel B (první dodavatel) z ČR přímo do PL. Domníváme se, že se jedná o dodání zboží v řetězci (2 po sobě jdoucích dodání stejného zboží). Jak správně postupovat z hlediska DPH? Faktura vystavená od dodavatele B je vystavena na společnost A s českou 21% sazbou DPH. Není uplatněn režim PDP, přestože hodnota dodávky je vyšší než 100 tis. Kč. Dodavatel se odvolává na to, že místo plnění není v ČR. Je to v pořádku? Případně jak by mělo být správně posouzeno z hlediska DPH, a to v rámci fakturace zboží mezi českými společnostmi (českými plátci bez registrace v JČS) a následně fakturace zboží od české společnosti A polskému odběrateli C - je možné na tuto dodávku uplatnit osvobození dle § 64 s potvrzením, že zboží bylo do PL přepraveno?

Slovenský občan vlastní v ČR nemovitost, kterou pronajímá. Je rezident Slovenské republiky a v ČR podává přiznání k dani z příjmů z pronájmu § 9 a není v ČR registrovaný k DPH. Následně si podává přiznání k dani z příjmů na Slovensku, kde podniká a je plátce DPH ze své činnosti na Slovensku. Nemovitost v ČR s podnikáním na Slovensku nijak nesouvisí. Daňovou evidenci mu vede účetní v ČR plátce DPH a fakturu vystavuje s českou DPH. Je to tak správně?

Máme klienta, plátce DPH, u kterého se daňové doklady tváří, že nakupuje od jiného subjektu zboží v přenesené daňové povinnosti dle přílohy 5 k zákonu. Faktura od tohoto subjektu je vystavena jako od plátce včetně DIČ i informace o přenesené daňové povinnosti. Problém je, že subjekt není plátce, a i přes upozornění toto neřeší a klient od něj nakupuje stále i přes naše upozornění. Na jeho pokyn máme účtovat jako by jeho dodavatel plátce byl, čili přiznáváme DPH v přenesené povinnosti a nárokujeme zpět odpočet, takže daňová povinnost je nulová. Je to takto z klientova pohledu v pořádku nebo je zde nějaké riziko pokuty, případně doměření DPH, kdyby správce daně rozporoval nárok na odpočet z takto vyměřené přenesené daňové povinnosti?

Máme klienta plátce DPH, u kterého se daňové doklady tváří, že nakupuje od jiného subjektu zboží v přenesené daňové povinnosti dle přílohy 5 k zákonu. Faktura od tohoto subjektu je vystavena jako od plátce včetně DIČ i informace o přenesené daňové povinnosti. Problém je, že subjekt není plátce a i přes upozornění toto neřeší a klient od něj nakupuje stále i přes naše upozornění. Na jeho pokyn máme účtovat jako by jeho dodavatel plátce byl, čili přiznáváme DPH v přenesené povinnosti a nárokujeme zpět odpočet, takže daňová povinnost je nulová. Otázka je, zda je to takto z klientova pohledu v pořádku nebo je zde nějaké riziko pokuty, případně doměření DPH, kdyby správce daně rozporoval nárok na odpočet z takto vyměřené přenesené daňové povinnosti?

Podnikatel OSVČ provozuje autodopravu v České republice i v Německu, je plátcem DPH u nás i v Německu. Nakupuje pohonné hmoty pro své nákladní vozy, některé jezdí v Čechách a některé v Německu. Přijde jedna faktura, kde uplatníme celé DPH. Náklady, které patří německým vozům si proplatí. Stejně tak postupuje i při opravách a údržbách vozů. Někdy je třeba vozy opravit v Čechách, dostane od dodavatele fakturu v CZK a s českým DPH, ale týká se také vozů, které jezdí v Německu. Tak si také ty německé náklady proplatí. Při zaúčtování těchto českých faktur uplatňujeme české DPH, nemělo by se při přeúčtování do Německa, i když je to stejná OSVČ, řešit také DPH? A jakým způsobem? Máme uplatňovat z českých faktur pouze tu část DPH, která se týká vozů jezdících v Čechách. Nebo můžeme uplatnit celé DPH a poté dát do přefakturace reverse charge?

Jsme plátci DPH v ČR, obdrželi jsme objednávku od slovenského plátce DPH na dodávku betonáže na stavbě v Maďarsku. Lze přenést DPH na slovenskou společnost, nebo se musíme přihlásit k DPH v Maďarsku? Na stavbu dodáváme pracovní sílu a bednění.

Stavební firma fakturuje stavební práce dle smlouvy o dílo v přenesené daňové povinnosti. Součástí dodávky je i nezabudovaný interiér. Fakturace nezabudovaného interiéru může fakturovat v přenesené daňové povinnosti jako vedlejší plnění k plnění hlavnímu nebo se tento nezabudovaný interiér musí vyčíslit zvlášť a fakturovat s DPH?

Na základě přijetí prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1832 ze dne 12. října 2021, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení Komise (EU)“), byla ke dni 1. 1. 2022 provedena aktualizace kombinované nomenklatury vedoucí k úpravám některých jejích kódů s dopadem na uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti při dodání zboží na základě § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).

Obec prodala pozemky pro stavbu rodinných domů. Z příjmu za prodané pozemky vždy odvedla daň z přidané hodnoty ve výši 21%. Nyní obec realizuje dodavatelskou firmou výstavbu inženýrských sítí (kanalizace, přípojky EN). Bude nám dodavatelská firma vystavovat faktury na provedené práce v režimu přenesené daňové povinnosti? (podle klasifikace se pravděpodobně jedná o práce 42.21.22) Může si obec u přijatých faktur za provedené práce na inženýrských sítí nárokovat daň z přidané hodnoty a to jak v případě režimu přenesené daňové povinnosti nebo případně v běžném režimu DPH? 

Plátce DPH bude: 1. Dodávat a provádět montáž vestavěného nábytku (kuchyňská linka od IKEA nebo jiného výrobce) a vestavných spotřebičů do dokončené stavby pro bydlení (bytové jednotky). Odběratelé služeb a zboží budou plátci DPH a neplátci. Dodání a montáž vestavěného nábytku a vestavných spotřebičů do dokončené stavby pro bydlení pro neplátce bude s 15% sazbou DPH? Pro českého plátce DPH v režimu přenesení daňové povinnosti? Nebo dodání a montáž vestavěného nábytku a dodání a montáž vestavných spotřebičů podléhají různým sazbám DPH? 2. Dodávat a provádět montáž klasického volně stojícího nábytků a spotřebičů do dokončené stavby pro bydlení. Odběratelé služeb a zboží budou plátci DPH a neplátci. Dodání a montáž klasického volně stojícího nábytku a spotřebičů do dokončené stavby pro bydlení podléhá 21% sazbě DPH?

Česká právnická osoba plátce DPH provozuje dobíjecí stanice pro elektromobily. K identifikaci zákazníka jsou používány karty. Svým zákazníkům plánuje umožnit dobíjení v síti zahraničního obchodního partnera v Německu. S tímto partnerem uzavře smlouvu o zajištění (poskytnutní) dobíjecí služby a svým zákazníkům tím umožní dobíjet v síti zahraničního partnera. Za spotřebované kwh el. nergie v Německu bude obchodní partner vystavovat měsíční faktury za dobíjecí službu české právnické osobě dle domluvené sazby v režimu reverse charge a česká právnická osoba bude svým zákazníkům účtovat za dobíjení realizované v zahraničí s naší sazbou DPH 21%. Je uvedený postup z pohledu DPH v pořádku? Pokud ne, jak by se mělo u této služby s ohledem na zahraniční DPH postupovat?

Stavební firma (plátce DPH) vystaví fyzické osobě (podnikatel-neplátce) zálohovou fakturu na stavební práce. Stavební firma po obdržení úplaty vystaví fyzické osobě daňový doklad na přijatou zálohu a odvede DPH. Fyzická osoba (podnikatel) má zažádáno o registraci k DPH. Jak bude stavební firma (plátce) postupovat v případě vyúčtování zálohy, která se pro plátce uskutečňuje v režimu PDP v případě: 1. k registraci fyzické osoby nebude zatím provedena žádná práce k vyúčtování zálohy, 2. k registraci fyzické osoby již budou nějaké práce provedeny. Může totiž nastat situace, že vyúčtovací fakturu bude stavební firma vystavovat fyzické osobě již jako plátci DPH, a to v režimu přenesené daňové povinnosti. Jak se v této situaci vypořádat s již odvedeným DPH ze zálohy?

Povinnost zdanění se na příjemce nepřenáší jen v režimech přenesení daňové povinnosti, popsaných v § 92a až 92g zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), ale výrazně častěji. Další významnou skupinou jsou zdanitelná plnění poskytnutá osobou neusazenou v tuzemsku. V praxi jsou označována jako tuzemský reverse-charge a jejich užití je poměrně nekomplikované. Na rozdíl od plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nejsou svázána ani s kódy klasifikace produkce, ani se jejich užití neodvíjí od nějaké limitní hodnoty úplaty. Přesto je potřeba při aplikaci tuzemského reverse-charge také zbystřit, a to, když je dodáváno zboží osobou neusazenou k dani v rámci tuzemska.

Český plátce DPH si objednal pneumatiky na e-shopu, který provozuje polská společnost (zboží je i z Polska zasíláno). Tato polská společnost je registrovaná k českému DPH. Domníváme se správně, že není možné u nás DPH uvedené na fa uplatnit, protože by se správně mělo jednat o reverse charge?