Přeplatky

Propadnutí vratitelného přeplatku do státního rozpočtu podle § 160a daňového řádu nelze považovat za protiústavní a v rozporu s principy rovnosti.

Zaměstnanci byla při ročním zúčtování daně z příjmu za období 2023 chybně stanovena výše daňového zvýhodnění na dítě. Ve výpočtu se uplatnil vyšší nárok a zaměstnanci tak byl vyplacen vyšší doplatek ze zúčtování. Roční zúčtování bylo provedeno ve mzdě za březen 2024, přeplatek mu byl vyplacen 15. 4. 2024. Jak má nyní mzdová účetní zaměstnavatel postupovat: opravit mzdu za březen 2024, vysvětlit situaci zaměstnanci + sepsat dohodu o srážce/srážkách ze mzdy za účelem vrácení neoprávněně vyplacené částky, poslat na FÚ opravné Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? A jakým způsobem bude tuto situaci řešit finanční účetní?

Finanční správa upozorňuje, že přeplatky z daňových přiznání k daním z příjmů podaných do 1. dubna začnou správci daně vyplácet po uplynutí základní lhůty, tedy po 1. dubnu 2026. Není přitom rozhodující, jakou formou bylo daňové přiznání podáno, týká se to bez rozdílu jak přiznání podaných v listinné i elektronické podobě, tak situací, kdy daňové přiznání do 1. dubna 2026 podal daňový poradce nebo jde o poplatníka s povinným auditem.

Fyzická osoba, nepodnikatel, má za rok 2025 tyto příjmy: 1. příjem z dohody o provedení práce, ze kterého byla odvedena srážková daň dle § 6 ZDP;2. důchod z Kanady – příjem ze zahraničí, u kterého se použije metoda zápočtu;3. autorský honorář do 10 000 Kč, ze kterého byla odvedena srážková daň dle § 7 odst. 6 ZDP.Z příjmu 1. a 2. vyjde na dani přeplatek 5 000 Kč. Může do přiznání zahrnout příjem 3. a nechat si vrátit srážkovou daň zaplacenou z autorského honoráře? Přeplatek by tedy byl ve finále 6 000 Kč. Anebo se autorský honorář zdaněný srážkovou daní již do přiznání neuvádí a nebude mít vliv na výši vratky daně z příjmů? 

Existenci (vratitelného) přeplatku je třeba pro účely souběhu daňového a insolvenčního řízení zjišťovat primárně postupem dle § 242 daňového řádu. Rozhodný je důvod vzniku přeplatku, nikoli jeho evidence.

Firma velmi omezila svou činnost a za druhé až čtvrté čtvtletí měla nadměrné odpočty do 200 Kč, takže nevratitelné. S přiznáním za čtvrté čtvrtletí již v součtu překročila hranici 200 Kč, a celková částka nadměrných odpočů je již vratitelná. Vrátí Finanční správa tento kumulativní nadměrný odpočet vrátí automaticky? V případě, že jej nevrátí automaticky, je možné o nevrácený přeplatek snížit případnou další daňovou povinnost? Můžou tyto nevrácené nadměrné odpočty propadnout? 

Všeobecná zdravotní pojišťovna nám vyměřila přeplatek na zdravotním pojištění za zaměstnance přeplatek, který se týká minulých let. Jedná se o částku 2552 Kč. Můžu o tuto částku ponížit účet 524 v tomto roce ( pro firmu nepodstatná částka) a nebo musím účtovat přes 428? 

Omylem v letech 2022, 2023 a 2024 byly v přiznání DPPO zdaněny přijaté podíly na zisku od dceřiné společnosti, u které vlastníme 50% podíl. Tyto přijaté podíly byly zahrnuty v hospodářském výsledku a bohužel nebyly vyloučeny v řádném DAP DPPO na řádku 110 v letech 2022, 2023 a 2024. Nyní v roce 2025 jsme za roky 2022, 2023, 2024 podali dodatečná přiznání na nižší daň a vznikl nám tak dost velký přeplatek na dani z příjmu právnických osob. Jak o tomto přeplatku z důvodu podaných dodatečných přiznání v roce 2025 účtovat? má to být zaúčtováno MDD 595/D 351 minusem a pak úhrada od FU spárovaná s 341 a bankou? A za letošní rok 2025 přeplatek v přiznání DPPO vyloučit na řádku 10? Žádné nedoplatky na jiných daních nemáme.

OSVČ vstoupila na základě příjmu v roce 2024 (1 800 000 Kč) od 1. 1. 2025 do třetího pásma paušální daně a v tomto smyslu platí odpovídající výši zálohy. Víme, že v roce 2025 určitě nepřesáhne příjem 1 000 000 Kč. Pro rok 2026 bude tedy žádat o změnu na první pásmo. Existuje nějaká možnost vrácení poměrné části záloh za rok 2025, když platila částky za třetí pásmo, a skutečnost bude, že se pohybovala v rozsahu pásma 1. Pokud tato možnost existuje, prosím o uvedení odkazu na zákonné ustanovení a způsob, jak a kdy o vrácení požádat.

Problematika opravy výše daně dle § 43 ZDPH je v současnosti velmi aktuální téma. Častěji než dřív se s ní setkáváme v praxi, s čímž je spojen i její výskyt v soudních rozhodnutích, velmi úzce také souvisí s § 81 ZDPH upravujícím vracení bezdůvodně zaplacené daně, který bude s účinností od 1. 1. 2026 součástí ZDPH .

Druhý a současně poslední díl článku týkající se vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem dle § 165 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), nejdříve charakterizuje omyl, pro který je možné vrátit platbu provedenou za daňový subjekt a také uvádí, v čem tento omyl může spočívat. Poté článek popisuje procesní postup správce daně při vyřízení žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. Článek nejdříve pojednává o procesním postupu správce daně před meritorním projednáním žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. V této souvislosti článek uvádí řešení situací, kdy správce daně není věcně či místně příslušný k vyřízení žádosti o vrácení platby provedené omylem, resp. kdy je tato žádost o vrácení platby provedené omylem podána osobou neoprávněnou apod. Poté článek navazuje pojednáním o meritorním projednání žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem dle § 165 odst. 2 a 3 daňového řádu . Článek uvádí, za jakých podmínek je správce daně povinen provádět test vratitelnosti platby provedené omylem, kdy se na tuto platbu nahlíží jako na vratitelný přeplatek a jaké jsou s touto skutečností spojené důsledky apod. Článek v neposlední řadě uvádí, jakým způsobem může správce daně žádost o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem v jednotlivých případech vyřídit.

Firma s.r.o. má v saldu přeplatky na vystavených fakturách z let 2020 - 2024. V knize pohledávek jsou tyto přeplatky znázorněné mínusem, jednotlivě se jedná o menší částky, které jsou v souhrnu cca 40 tis. Kč. Přeplatky už se nebudou vracet, jak postupovat se zaúčtováním/odepsáním v rámci účetní závěrky roku 2025? 

V důsledku změny v rozhlasových poplatcích od 1.5.2025 nám vznikl přeplatek. Poplatek jsme účtovali na účet 538/345. Jak zaúčtuji přeplatek? Mínusem na výše uvedený účet, nebo použít účet 648?

Převzala jsem účetnictví a při dokladové inventarizaci jsem zjistila, že zůstatky na daňových účtech vůbec nesedí se zůstatky na FÚ. Bohužel se jedná i o velké částky. Tyto rozdíly mám vyčíslené, jen nevím, jak tyto zaúčtovat v účetnictví, abych měla správné konečné zůstatky a zároveň mohla případně zažádat o vrácení u přeplatků daní. Jak správně zaúčtovat (na jaké účty), aby bylo vše v pořádku? Nejsou to věci z letošního roku, ale dlouhodobě ve firmě nikdo neprováděl inventarizace těchto účtů (341, 342, 343, 345). 

Finanční správa informuje daňové poplatníky, že zpracování a vyplácení přeplatků na daních z příjmů z daňových přiznání podaných do 1. dubna, ať už v listinné či elektronické podobě, bude zahájeno po skončení základní lhůty pro podání daňového přiznání, tedy po 1. dubnu 2025. Týká se to i poplatníků, kteří podali daňové přiznání v předstihu.

Přeplatek je příjemná věc. A jen člověk pomýlený by ho nechtěl vrátit. Zvlášť od finančního úřadu, jemuž jsme zvyklí spíše platit. Život však přináší situace, kdy je subjektivně vhodnější přeplatek ponechat na osobním daňovém účtu u správce daně, přičemž důvody nemusí být pouze daňové. Například běžící rozvodové řízení. Jde o nevinný požadavek a drobný úkon, o to víc skrývá nástrah. Vratitelný přeplatek lze vrátit ve dvou režimech – na žádost a bez žádosti. Zatímco v prvním případě je aktivita na daňovém subjektu, ve druhém případě se naopak žádná aktivita ze strany daňového subjektu nepředpokládá, správce daně přeplatek vrátí automaticky. Jak tedy dosáhnout toho, aby přeplatek vrácen nebyl?

Společnost změnila externí účetní a nová interní účetní zjistila, že v daňové informační schránce je na dani z příjmu evidován přeplatek, který není zanesen v účetnictví. Bývalý účetní nekomunikuje. Jak nejlépe napravit tento stav a jaký to bude mít dopad do účetnictví a daní?

Při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vznikl přeplatek vykázaný na řádku 80. Uvádí se v oddílu placení daně poslední známá daň např. v řádku 85 jako zaplacená daň? Dotazuji se z toho důvodu, že v řádku 91 se vypočítá nová známá povinnost, a ne přeplatek, o který chceme zažádat. 

Naše společnost uzavřela smlouvu s pojišťovnou zákonné a havarijní pojištění vozidla. Výše platby se odvíjí od ročního nájezdu kilometrů. Jelikož v roce 2024 naše společnost najela méně km, vznikl nám tímto přeplatek. Tento přeplatek bude použit na úhrady pojistného v roce 2025. Jak zúčtovat tento přeplatek? Měli bychom do roku 2024 účtovat: 548(-) / 385 (-) nebo 548(-) / 325 (-) nebo 325 (+) / 648 (+) ? Máme s tímto zacházet jako se závazkem či jako s příjmy příštího období? 

Jsem fyzická osoba podnikatel, eviduji si v průběhu kalendářního roku svoje příjmy a v rámci daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 7 zákona o DP) uplatňuji výdajový paušál. Letos jsem řádně podal Přehled OSVČ na OZP za rok 2023. Zároveň jsem požádal o vrácení přeplatku na zdravotním pojištění, který mi vznikl. OZP mi vrátila přeplatek později než za jeden měsíc ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V listopadu 2024 mi přišlo oznámení od OZP a 10 000 Kč na můj bankovní účet, jako penále za pozdní vratku pojistného. Nevím, kam uvést tento příjem v daňovém přiznání k DPFO za rok 2024. Zahrnout do svých příjmů v rámci § 7 ZDP a uplatnit výdajový paušál, nebo zdanit v § 10 ZDP jako mimořádný příjem?