Přeplatky

Firma s.r.o. má v saldu přeplatky na vystavených fakturách z let 2020 - 2024. V knize pohledávek jsou tyto přeplatky znázorněné mínusem, jednotlivě se jedná o menší částky, které jsou v souhrnu cca 40 tis. Kč. Přeplatky už se nebudou vracet, jak postupovat se zaúčtováním/odepsáním v rámci účetní závěrky roku 2025? 

V důsledku změny v rozhlasových poplatcích od 1.5.2025 nám vznikl přeplatek. Poplatek jsme účtovali na účet 538/345. Jak zaúčtuji přeplatek? Mínusem na výše uvedený účet, nebo použít účet 648?

Převzala jsem účetnictví a při dokladové inventarizaci jsem zjistila, že zůstatky na daňových účtech vůbec nesedí se zůstatky na FÚ. Bohužel se jedná i o velké částky. Tyto rozdíly mám vyčíslené, jen nevím, jak tyto zaúčtovat v účetnictví, abych měla správné konečné zůstatky a zároveň mohla případně zažádat o vrácení u přeplatků daní. Jak správně zaúčtovat (na jaké účty), aby bylo vše v pořádku? Nejsou to věci z letošního roku, ale dlouhodobě ve firmě nikdo neprováděl inventarizace těchto účtů (341, 342, 343, 345). 

Finanční správa informuje daňové poplatníky, že zpracování a vyplácení přeplatků na daních z příjmů z daňových přiznání podaných do 1. dubna, ať už v listinné či elektronické podobě, bude zahájeno po skončení základní lhůty pro podání daňového přiznání, tedy po 1. dubnu 2025. Týká se to i poplatníků, kteří podali daňové přiznání v předstihu.

Přeplatek je příjemná věc. A jen člověk pomýlený by ho nechtěl vrátit. Zvlášť od finančního úřadu, jemuž jsme zvyklí spíše platit. Život však přináší situace, kdy je subjektivně vhodnější přeplatek ponechat na osobním daňovém účtu u správce daně, přičemž důvody nemusí být pouze daňové. Například běžící rozvodové řízení. Jde o nevinný požadavek a drobný úkon, o to víc skrývá nástrah. Vratitelný přeplatek lze vrátit ve dvou režimech – na žádost a bez žádosti. Zatímco v prvním případě je aktivita na daňovém subjektu, ve druhém případě se naopak žádná aktivita ze strany daňového subjektu nepředpokládá, správce daně přeplatek vrátí automaticky. Jak tedy dosáhnout toho, aby přeplatek vrácen nebyl?

Společnost změnila externí účetní a nová interní účetní zjistila, že v daňové informační schránce je na dani z příjmu evidován přeplatek, který není zanesen v účetnictví. Bývalý účetní nekomunikuje. Jak nejlépe napravit tento stav a jaký to bude mít dopad do účetnictví a daní?

Při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vznikl přeplatek vykázaný na řádku 80. Uvádí se v oddílu placení daně poslední známá daň např. v řádku 85 jako zaplacená daň? Dotazuji se z toho důvodu, že v řádku 91 se vypočítá nová známá povinnost, a ne přeplatek, o který chceme zažádat. 

Naše společnost uzavřela smlouvu s pojišťovnou zákonné a havarijní pojištění vozidla. Výše platby se odvíjí od ročního nájezdu kilometrů. Jelikož v roce 2024 naše společnost najela méně km, vznikl nám tímto přeplatek. Tento přeplatek bude použit na úhrady pojistného v roce 2025. Jak zúčtovat tento přeplatek? Měli bychom do roku 2024 účtovat: 548(-) / 385 (-) nebo 548(-) / 325 (-) nebo 325 (+) / 648 (+) ? Máme s tímto zacházet jako se závazkem či jako s příjmy příštího období? 

Jsem fyzická osoba podnikatel, eviduji si v průběhu kalendářního roku svoje příjmy a v rámci daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 7 zákona o DP) uplatňuji výdajový paušál. Letos jsem řádně podal Přehled OSVČ na OZP za rok 2023. Zároveň jsem požádal o vrácení přeplatku na zdravotním pojištění, který mi vznikl. OZP mi vrátila přeplatek později než za jeden měsíc ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V listopadu 2024 mi přišlo oznámení od OZP a 10 000 Kč na můj bankovní účet, jako penále za pozdní vratku pojistného. Nevím, kam uvést tento příjem v daňovém přiznání k DPFO za rok 2024. Zahrnout do svých příjmů v rámci § 7 ZDP a uplatnit výdajový paušál, nebo zdanit v § 10 ZDP jako mimořádný příjem?

U zaměstnance evidujeme běžné výživné, jednu přednostní a jednu nepřednostní exekuci. Zaměstnanec podal žádost o roční zúčtování za rok 2024 a po jeho provedení mu vyšel přeplatek 5.655 Kč (řádek 23 výpočtu daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti). Je tento přeplatek považován za součást čisté mzdy? Pokud ne, jsme povinni, jakožto zaměstnavatel, ohledně přeplatku kontaktovat příslušný soud a exekuční úřady? Pokud se přeplatek nepovažuje za součást čisté mzdy a vztahovala by se na něj exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, jak se postupuje při srážení na takovou exekuci? 

Při výpočtu povinného podílu ZTP došlo v minulých letech k chybě při výpočtu, do rozpočtu bylo odvedeno více, než mělo být (omylem započteny i hodiny odpracované osobami na DPP). Je možné tuto chybu nějak napravit a požádat o vrácení přeplacené částky? Jak moc zpět je možné při opravě jít (kolik let?)

Nájemce nám platí kvartálně zálohy 5.500 Kč. Nyní přišla faktura za vyúčtování stočného a my jsme chtěli přefakturovat. Je správný postup? Záloha za rok 2023 a k ní daňový doklad z platby 5.500 Kč (5.000 Kč základ daně + 500 Kč DPH 10 %). Záloha za rok 2024 3 × 5.500 Kč a ke každé daňový doklad z platby 4.910,71 + 589,29 DPH 12 %) Vyúčtovací faktura 18.992,40 Kč + 2.279,09 DPH 12 %. Když sečteme základy daně ze záloh, je to 19.732,13 Kč. Je tedy zde přeplatek 739,73 Kč. Když sečteme DPH ze záloh, je to 2.267,87 Kč. Je tedy zde nedoplatek 11,22 Kč. V součtu tedy celkem faktura je 21.271,49 Kč a zaplacené zálohy 22.000 Kč. V součtu tedy vychází přeplatek 728,51 Kč. Je dle mě nesmysl mít minusový základ daně a plusovou daň. Domnívám se, že základem daně je rozdíl mezi základem daně a souhrnem základů daně ze záloh dle § 36 odst. 1 a 2 zákona o DPH. Ale nevím, zda: Je správně vypočítat 12 % DPH z přeplatku (když odečítáme postupně od nejstarší zálohy z přeplatku bychom tedy měli počítat 12 %) a faktura tedy bude na –739,73 Kč základ a –88,77 Kč DPH? Nebo máme vzít částku přeplatku jako celku, tj. 728,51 Kč a tu rozpočítat na základ daně a DPH, tedy na –650,46 základ daně a –78,05 Kč DPH?

Právnická osoba si nepožádala o vrácení přeplatku na DPPO a k datu 1. 1. 2024 se ve své daňové schránce dozvěděla, že byl přeplatek v řádu tisíců převeden do státního rozpočtu a o přeplatek přišla dle § 160a daňového řádu - Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu. Existuje ještě nějaká možnost získat převedený přeplatek zpět?

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku. Zahrnují se do příjmů: 1) Příjmy (příspěvky), které dostala manželka od nadace Dobrý anděl? Příspěvek byl vyplacen manželce, je adresován na manželku, ale pacientem je jejich nemocná dcera. 2) V dubnu 2023 jí byl vyplacen od Finančního úřadu přeplatek na dani ze závislé činnosti. Tento přeplatek vznikl z daňového přiznání za rok 2022 (v roce 2022 půl roku pracovala a půl roku byla na ÚP). Nejednalo se o daňový bonus, ale o přeplatek na dani. Který z těchto dvou příjmů se započítává do 68 000 Kč?

Daňový subjekt může požádat o převedení přeplatku na dani na úhradu jiné daňové povinnosti a to dokonce i jiného daňového subjektu. Převedení přeplatku se realizuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi.

Daňový subjekt může požádat o vrácení přeplatku, který je evidován jako vratitelný. Vrácení přeplatku se realizuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi.

Pokud je záloha např. v EUR, první úhrada je poslána v CZK, druhá v USD a vznikl přeplatek ohledně konečného vyúčtování, pak dle zákona se počítá kurz, kdy vznikl přeplatek. Má se počítat kurz z konečné faktury, která je v EUR k rozhodnému dni nebo kurz např. USD, pokud tato úhrada byla přeplacením konečné vyúčtovací částky? Tedy pokud byl přeplatek v USD bude se přepočítávat kurz EUR vs USD k rozhodnému dni? 

Finanční správa opakovaně upozorňuje poplatníky daně silniční a zejména bývalé poplatníky, kteří mají přeplatek na dani silniční, aby si požádali o jeho vrácení. Přeplatky vznikly zejména úhradou záloh na daň silniční u osobních vozidel po 1. 1. 2022, ačkoliv tato povinnost byla již v tomto období zrušena. V současné době finanční úřady evidují přeplatky v celkové výši přibližně 635 mil. Kč, přičemž značná část přeplatků vznikla z výše uvedeného důvodu.