Přiznání k dani z přidané hodnoty

V březnu 2026 jsme přijali opravný daňový doklad na zboží z Itálie, které jsme koupili před 4 lety. Zboží jsme fyzicky poslali zpět do Itálie. Jakým způsobem toto vykážeme v přiznání k DPH? Jakým způsobem by se toto vykázalo v Intrastatu, když by se jednalo o významné částky a částky vykázané by měly sedět na vykázané zboží v DPH.

Jsme s. r. o. a výnosy realizujeme vesměs v EUR. Pro domácí transakce potřebujeme ale české koruny, takže měníme EUR v bance, což není příliš výhodné. Kamarád jednatele potřebuje větší množství EUR - jednorázově. My bychom poslali na jeho účet EUR, v den převodu přepočteme tento převod kurzem ČNB a tuto částku obdržíme obratem od něj na náš korunový účet. Můžeme takovou transakci realizovat a jak to budeme účtovat? Jako směnu tzn. MD 261/D 221 odeslání EUR a MD 221/D 261 příjem Kč nebo jako prodej EUR MD 311/D 648 a příjem Kč MD 221/D 311? Bude se tato operace uvádět do přiznání k DPH? Na jaký řádek?

Společnost s ručením omezeným prováděla výstavbu bytů a uplatňovala plný nárok na odpočet, většinu bytů se podařilo prodat, asi 4 byty zůstaly v majetku společnosti a tyto byty společnost začala pronajímat. V posledním daňovém přiznání za rok 2025 do ř. 60 DP k DPH společnost vyčíslila 1/10 DPH z uplatněného DPH. Lze toto DPH zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů MD 548/D 343?

Dne 30. 1. 2026 v pátek jsme předali odběrateli, kterým je německá firma, plátce DPH, zboží. Osvobozeno od DPH dle § 64 zákona o DPH. Dopravu si zajišťoval sám odběratel, dodací podmínka EXW, zboží se naložilo u nás na firmě, předal se a doplnil dodací list 30. 1. 2026 i faktura. Dnes jsme obdrželi od odběratešle prohlášení o vývozu zboží z České republiky, kde je uvedeno datum ukončení přepravy v Německu dne 1. 2. 2026. Budeme to vykazovat v DPH za měsíc leden 2026, protože jsme zboží skutečně předali 30. 1. 2026? To, že zboží skončilo v Německu až 1. 2. 2026 nás pro DPH netrápí? 

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, se zabývá výstavbou bytů, většinu bytů se ji podařilo odprodat a několik bytů zůstalo neprodaných, tyto byty společnost poskytla zájemcům o pronájem . Vzhledem k tomu, že při výstavbě se uplatňovaly plné nároky na odpočet DPH a pronájem je osvobozené plnění, tak každoročně odvádí 1/10 DPH v posledním daňovém přiznání v kalendářním roce. V roce 2026 se jí pravděpodobně některé byty podaří odprodat. Kolaudace bytů proběhla v roce 2023, uplynulo tedy od kolaudace více než 23 měsíců, pro osvobození bytu u prodeje nemovitosti však časový test 10 let pro odvod 1/10 DPH ještě neskončil. Jak má společnost postupovat s úpravou DPH při prodeji, pokud by prodej proběhl v roce 2026 v listopadu?

Je pro řádek 12, 13 přiznání DPH není důležité, zda je zboží z EU nebo třeba ze třetí země, ale rozhodující je: 1. kdo přiznává daň 2. kde je místo plnění 3. zda dodavatel není usazen v ČR Závěr: Do řádku 12,13 mohu dát zboží z EU, i ze třetí země. Je to tak? Nerozhoduje, zda je zboží z EU. V tomto dotazu neřeším služby, které spadají do řádku 12, 13.

Firma nainstalovala v ČR zákazníkovi žaluzie na RD, faktura vystavena s DPH. Zákazník žádá o vratku DPH z titulu diplomatické mise na stálé delegaci při NATO. Žádost doložena potvrzením o osvobození DPH dle směrnice 2006/112/ES a 2008/188/ES. Jakým způsobem bude v tomto případě plátce DPH postupovat? 

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

OSVČ v oboru IT (plátce DPH) koupila byty na rodné číslo a nezařadila do majetku. Tyto byty pronajímá. Má v tomto případě povinnost uvádět výši měsíčních nájmů do přiznání k DPH na ř. 50 a 51 (bez nároku na odpočet)?

Ve smyslu nové právní úpravy § 56 ZDPH Společnost A s.r.o. (neplátce DPH), má v majetku několik nemovitostí, které pronajímá. Uskutečňuje pouze nájem fyzickým osobám, tedy plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Již několik let díky těmto výnosům z nájemného překračuje povinnou hranici registrace k dph, ale doposud se plátcem dph nestala z důvodu, že uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (nájmy). V průběhu doby ale dokončila rozsáhlou rekonstrukci na jednom z domů, který měla v majetku a došlo ke kolaudaci. Nyní by chtěla tuto zrekonstruovanou nemovitost prodat. Podle novelizovaného znění § 56 není první prodej nemovitosti po kolaudaci osvobozen od DPH. Firma A s.r.o., ale plátcem DPH není. Musí DPH při prodeji zrekonstruované nemovitosti z prodejní ceny odvést? Nebo dojde „pouze“ k tomu, že najednou kromě nájmů splní i podmínku zdanitelných plnění (nájmy osvobozené a prodej nemovitostí zdanitelné plnění) a bude se muset registrovat jako plátce DPH, ale plátcem se stane až ode dne následujícího po prodeji nemovitosti, a tedy tento prodej zrekonstruované nemovitosti nebude zdaněn? Pokud se díky kombinaci nájmů a prodeje nemovitosti stane plátcem, ale až den po uskutečněném prodeji, pak teda ale opět bude uskutečňovat pouze osvobozená plnění v podobě nájmů a tak budou všechny přiznání k DPH nulové (s uvedením pouze uskutečněných nájmů na ř. 50 daňového přiznání) a po roce požádá firma o zrušení registrace k DPH z důvodu, že nemá žádná zdanitelná plnění? 

Firma, s. r. o., plátce DPH dodá zboží do třetí země. Zboží je proclené v ČR, máme vývozní doklady. Toto zboží v třetí zemi uvede do provozu stejná s. r. o. Jak postupovat z hlediska DPH? Do jakého řádku tento obchod patří do přiznání k DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

V měsíci 10/2025 byla vystavena faktura na odběratele (neplátce DPH – nepodnikající osoba), která dosud není uhrazená. Byla vystavena na základě fakturačních údajů uvedených v e-mailu od dotyčného. Nyní v 12/2025 jsme při vymáhání zjistili, že dotyčny v rom říjnu nahlásil fakturační údaje na jednatele společnosti, ale faktura měla být vystavena na danou společnost (plátce DPH). Jak nyní postupovat? Přečetli jsme si veškeré info ohledně oprav základu daně ale špatného odběratele jsme nenašli. Potřebujeme to mít však vše formálně v pořádku, jelikož společnost, na kterou má faktura být s ní s největší pravděpodobností nebude souhlasit a tedy budeme pohledávku soudně vymáhat. Přepokládám, že bude potřeba vystavit opravný daňový doklad na původního odběratele (neplátce) a vystavit nový daňový doklad na danou společnost. Pokud to tak je, pak nás zajímají data na dokladech vč. DUZP a případné povinnosti podávdat dodatečné DPH? Nebo je možné jen změnit odběratele na původí faktuře a poslat pouze následné KH? 

Firma se stala plátcem DPH, bude podávat první daňové přiznání. Má v evidenci zásoby za 50 000 Kč a drobný majetek za 60 000 Kč, které k datu registrace neměla spotřebovány a byly nakoupeny do 12 měsíců před registrací. A dále stroj za 100 000 Kč (dlouhodobý majetek), který byl nakoupeny 14 měsíců před registrací? Mohu stroj uplatnit? Jak je myšleno v § 79 odst. 2 bod 5, že lze zahrnout zboží a služby v období 60 měsíců? Na jaký řádek tyto položky v DPH uvedu a vstupuje do KH?

Přišla nám faktura od českého plátce za dopravu zboží z Indie. Na faktuře je vyčísleno pojištění zásilky, vícenáklady v přístavu, celní dluh a samotná doprava, vše bez DPH. Na faktuře je uvedeno „Osvobozeno od DPH dle paragrafu 69“. Do jakého řádku DPH to dáme my jako odběratelé? A bude zde použit reverse charge? Faktura za samotné zboží přišla už v červenci, tu jsem dala do řádků 7 a 43.

Prodáváme zdravotnícké pomůcky koncovým zákazníkům. Fakturujeme také dávky pojišťovnám. Zajímá nás jaká bude sazba DPH při dávce pro pojišťovnu a jaká bude sazba DPH když vystavuji fakturu koncovému zákazníkovi např. přes eshop. Třetí varianta je že zákazník platí jen část zboží a doplatek za něj nám uhradí pojišťovna. Jak rozdělit DPH? Na který řádek přiznání k DPH se budou uvádět faktury (dávkové) pro pojišťovny. Předpokládám ř. 50 a budeme sledovat krátící koeficient u nákladových položek.

Jsme český eshop. Prodáváme zboží do EU a do Švýcarska (B2B, B2C). Ve Švýcarsku jsme registrovaní k DPH a faktury vystavujeme se švýcarskou sazbou DPH. Zboží jde vždy z ČR do Švýcarska. Bude někde v českém daňovém přiznání k DPH vykázán vývoz nebo je tento prodej zcela mimo české DPH?

Dle objednávky plátce ze 3 země, byly vyrobeny vzorky, které nakonec objednavatel neuhradil a neobdržel. Chceme fakturovat náklady spojené s výrobou. Máme postupovat podle § 9a (přiznání k DPH ř. 26), kde bude faktura bez DPH dle sídla firmy nebo s DPH dle místa plnění? Sice nic neproběhlo, ale vzorek je vyroben a bude muset být zlikvidován (nelze prodat). 

Odběratel, firma se sídlem v Německu, si u nás objednal zboží s dodáním do 3. země. Fakturovat budeme německé firmě, se kterou spolupracujeme už několik let, ale vždy šlo o dodání v rámci EU. Tato firma zajistí také přepravu zboží do 3. země - pošle k nám pro zboží dopravce. Vývoz prý bude řešit německá firma. Jaké důkazní prostředky od ní potřebujeme pro osvobození od DPH na výstupu? Do kterého řádku přiznání k DPH máme uvést toto plnění? Mohli bychom být vývozcem a zajistit vývozní dokumenty na celním úřadě v České republice, když je faktura vystavená na německou firmu?

Js,e plátci DPH v ČR a fakturujeme dodání kosmetiky na EUR plátce. Fakturujeme v eurech, ale nyní jsem si všimla, že jsme omylem vystavili fakturu v korunách a již máme uzavřené DPH (jedná se o letošní rok). Jak nyní postupovat, když potřebujeme fakturu z Kč změnit na EUR? Musím opravovat DPH a SH daného měsíce, anebo mohu opravu provést v aktuálním měsíci?