Přiznání k dani z přidané hodnoty

Je pro řádek 12, 13 přiznání DPH není důležité, zda je zboží z EU nebo třeba ze třetí země, ale rozhodující je: 1. kdo přiznává daň 2. kde je místo plnění 3. zda dodavatel není usazen v ČR Závěr: Do řádku 12,13 mohu dát zboží z EU, i ze třetí země. Je to tak? Nerozhoduje, zda je zboží z EU. V tomto dotazu neřeším služby, které spadají do řádku 12, 13.

Firma nainstalovala v ČR zákazníkovi žaluzie na RD, faktura vystavena s DPH. Zákazník žádá o vratku DPH z titulu diplomatické mise na stálé delegaci při NATO. Žádost doložena potvrzením o osvobození DPH dle směrnice 2006/112/ES a 2008/188/ES. Jakým způsobem bude v tomto případě plátce DPH postupovat? 

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

OSVČ v oboru IT (plátce DPH) koupila byty na rodné číslo a nezařadila do majetku. Tyto byty pronajímá. Má v tomto případě povinnost uvádět výši měsíčních nájmů do přiznání k DPH na ř. 50 a 51 (bez nároku na odpočet)?

Ve smyslu nové právní úpravy § 56 ZDPH Společnost A s.r.o. (neplátce DPH), má v majetku několik nemovitostí, které pronajímá. Uskutečňuje pouze nájem fyzickým osobám, tedy plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Již několik let díky těmto výnosům z nájemného překračuje povinnou hranici registrace k dph, ale doposud se plátcem dph nestala z důvodu, že uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (nájmy). V průběhu doby ale dokončila rozsáhlou rekonstrukci na jednom z domů, který měla v majetku a došlo ke kolaudaci. Nyní by chtěla tuto zrekonstruovanou nemovitost prodat. Podle novelizovaného znění § 56 není první prodej nemovitosti po kolaudaci osvobozen od DPH. Firma A s.r.o., ale plátcem DPH není. Musí DPH při prodeji zrekonstruované nemovitosti z prodejní ceny odvést? Nebo dojde „pouze“ k tomu, že najednou kromě nájmů splní i podmínku zdanitelných plnění (nájmy osvobozené a prodej nemovitostí zdanitelné plnění) a bude se muset registrovat jako plátce DPH, ale plátcem se stane až ode dne následujícího po prodeji nemovitosti, a tedy tento prodej zrekonstruované nemovitosti nebude zdaněn? Pokud se díky kombinaci nájmů a prodeje nemovitosti stane plátcem, ale až den po uskutečněném prodeji, pak teda ale opět bude uskutečňovat pouze osvobozená plnění v podobě nájmů a tak budou všechny přiznání k DPH nulové (s uvedením pouze uskutečněných nájmů na ř. 50 daňového přiznání) a po roce požádá firma o zrušení registrace k DPH z důvodu, že nemá žádná zdanitelná plnění? 

Firma, s. r. o., plátce DPH dodá zboží do třetí země. Zboží je proclené v ČR, máme vývozní doklady. Toto zboží v třetí zemi uvede do provozu stejná s. r. o. Jak postupovat z hlediska DPH? Do jakého řádku tento obchod patří do přiznání k DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

V měsíci 10/2025 byla vystavena faktura na odběratele (neplátce DPH – nepodnikající osoba), která dosud není uhrazená. Byla vystavena na základě fakturačních údajů uvedených v e-mailu od dotyčného. Nyní v 12/2025 jsme při vymáhání zjistili, že dotyčny v rom říjnu nahlásil fakturační údaje na jednatele společnosti, ale faktura měla být vystavena na danou společnost (plátce DPH). Jak nyní postupovat? Přečetli jsme si veškeré info ohledně oprav základu daně ale špatného odběratele jsme nenašli. Potřebujeme to mít však vše formálně v pořádku, jelikož společnost, na kterou má faktura být s ní s největší pravděpodobností nebude souhlasit a tedy budeme pohledávku soudně vymáhat. Přepokládám, že bude potřeba vystavit opravný daňový doklad na původního odběratele (neplátce) a vystavit nový daňový doklad na danou společnost. Pokud to tak je, pak nás zajímají data na dokladech vč. DUZP a případné povinnosti podávdat dodatečné DPH? Nebo je možné jen změnit odběratele na původí faktuře a poslat pouze následné KH? 

Firma se stala plátcem DPH, bude podávat první daňové přiznání. Má v evidenci zásoby za 50 000 Kč a drobný majetek za 60 000 Kč, které k datu registrace neměla spotřebovány a byly nakoupeny do 12 měsíců před registrací. A dále stroj za 100 000 Kč (dlouhodobý majetek), který byl nakoupeny 14 měsíců před registrací? Mohu stroj uplatnit? Jak je myšleno v § 79 odst. 2 bod 5, že lze zahrnout zboží a služby v období 60 měsíců? Na jaký řádek tyto položky v DPH uvedu a vstupuje do KH?

Přišla nám faktura od českého plátce za dopravu zboží z Indie. Na faktuře je vyčísleno pojištění zásilky, vícenáklady v přístavu, celní dluh a samotná doprava, vše bez DPH. Na faktuře je uvedeno „Osvobozeno od DPH dle paragrafu 69“. Do jakého řádku DPH to dáme my jako odběratelé? A bude zde použit reverse charge? Faktura za samotné zboží přišla už v červenci, tu jsem dala do řádků 7 a 43.

Prodáváme zdravotnícké pomůcky koncovým zákazníkům. Fakturujeme také dávky pojišťovnám. Zajímá nás jaká bude sazba DPH při dávce pro pojišťovnu a jaká bude sazba DPH když vystavuji fakturu koncovému zákazníkovi např. přes eshop. Třetí varianta je že zákazník platí jen část zboží a doplatek za něj nám uhradí pojišťovna. Jak rozdělit DPH? Na který řádek přiznání k DPH se budou uvádět faktury (dávkové) pro pojišťovny. Předpokládám ř. 50 a budeme sledovat krátící koeficient u nákladových položek.

Jsme český eshop. Prodáváme zboží do EU a do Švýcarska (B2B, B2C). Ve Švýcarsku jsme registrovaní k DPH a faktury vystavujeme se švýcarskou sazbou DPH. Zboží jde vždy z ČR do Švýcarska. Bude někde v českém daňovém přiznání k DPH vykázán vývoz nebo je tento prodej zcela mimo české DPH?

Dle objednávky plátce ze 3 země, byly vyrobeny vzorky, které nakonec objednavatel neuhradil a neobdržel. Chceme fakturovat náklady spojené s výrobou. Máme postupovat podle § 9a (přiznání k DPH ř. 26), kde bude faktura bez DPH dle sídla firmy nebo s DPH dle místa plnění? Sice nic neproběhlo, ale vzorek je vyroben a bude muset být zlikvidován (nelze prodat). 

Odběratel, firma se sídlem v Německu, si u nás objednal zboží s dodáním do 3. země. Fakturovat budeme německé firmě, se kterou spolupracujeme už několik let, ale vždy šlo o dodání v rámci EU. Tato firma zajistí také přepravu zboží do 3. země - pošle k nám pro zboží dopravce. Vývoz prý bude řešit německá firma. Jaké důkazní prostředky od ní potřebujeme pro osvobození od DPH na výstupu? Do kterého řádku přiznání k DPH máme uvést toto plnění? Mohli bychom být vývozcem a zajistit vývozní dokumenty na celním úřadě v České republice, když je faktura vystavená na německou firmu?

Js,e plátci DPH v ČR a fakturujeme dodání kosmetiky na EUR plátce. Fakturujeme v eurech, ale nyní jsem si všimla, že jsme omylem vystavili fakturu v korunách a již máme uzavřené DPH (jedná se o letošní rok). Jak nyní postupovat, když potřebujeme fakturu z Kč změnit na EUR? Musím opravovat DPH a SH daného měsíce, anebo mohu opravu provést v aktuálním měsíci?

OSVČ, plátce DPH, provozuje ubytovací služby v ČR. V jakém režimu DPH bude vystavena faktura hostovi - plátci EU za ubytování – reverse charge, nebo česká DPH 12%? Do jakých řádků daňového přiznání se uskutečněné plnění promítne?

ABC s.r.o., plátce DPH v ČR, se zaregistrovala jako plátce DPH v Německu. Faktury, které vstupují do českého účetnictví a souvisejí s Německem, jsou vystaveny s německou DPH. Tato německá DPH vstupuje do německého přiznání a zároveň firma poskytuje služby v Německu a vystavuje tam faktury s DPH. Do německého přiznání tedy vstupují jak přijaté faktury s německou DPH, tak i vystavené faktury s německou DPH. Jak se to správně účtuje v českém účetnictví? Znamená to, že do nákladů se má účtovat pouze částka bez německé DPH u přijatých faktur a účtenek, protože tato DPH je uplatňována v německém přiznání a stejně tak se nezapočítává v českém přiznání? 

Jsme plátce DPH v tuzemsku, jsme registrovaní k OSS, dodáváme kosmetiku přes e-shop do zemích EU převážně neplátcům DPH, konečným spotřebitelům. A chci se zeptat, jestli tyto transakce (konečným spotřebitelům) se objevují v klasickém, měsíčním přiznání k DPH? A pokud ano, tak na jakém řádku? A co se týče vyplňování přiznání OSS, tak když vystavujeme faktury v eurech do daných zemích, do našeho účetnictví se přepočítávají ovšem na české koruny. Tak jaké hodnoty doplňuji do přiznání OSS? Sumu hodnoty eur, které jsou na fakturách anebo vezmu souhrnnou částku faktur v českých korunách za daný kvartál a tu přepočtu kurzem Evropské centrální banky k poslednímu dni daného kvartálu?

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?