Přiznání k dani z přidané hodnoty

Společnost je již 3 roky plátcem DPH na Slovensku, dodává zboží občanům SK pro soukromou spotřebu a tito odběratelé nejsou osobami povinnými k dani. Společnost je registrovaná k DPH na Slovensku z důvodu překročení limitu pro zasílání zboží, které byly platné před vznikem OSS. Řádně jakožto dodavatel přiznává a platí DPH na Slovensku. Z pohledu českého DPH ... do kterého řádku toto dodání zboží patří, do řádku 24 či 26?
Vydáno: 10. 06. 2022
Do přiznání k dani z přidané hodnoty na řádek 22 Vývoz zboží dle § 66 se píše hodnota statistická (dle JSD) nebo fakturační (dle daňového dokladu)?
Vydáno: 26. 05. 2022
Máme fakturu na zboží ze zahraničí a následně nám došla faktura od DHL, kde je uvedena položka zajištění platby. Má se u této další faktury - položky také provést reverse charge a přičíst k ceně zboží nebo je toto služba, která se neeviduje na řádku 7 v přiznání k DPH? Jak se má správně postupovat?
Vydáno: 19. 05. 2022
Jsem osoba povinná k dani se sídlem v ČR (neplátce DPH a nejsem identifikovaná osoba). Chápu správně, že když budu pořizovat zboží z jiného členského státu v rámci své podnikatelské činnosti, tak pořízení do limitu 326 000 Kč (základ daně + např. německá DPH?) za kalendářní rok není předmětem DPH, takže se nestanu identifikovanou osobou, a až nákupem nad 326 000 Kč mi vzniká povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba? A až budu zaregistrován jako identifikovaná osoba, tak mi např. v Německu vystaví dodavatel fakturu bez německé DPH (pokud ano, jak ho k tomu donutím? Je vidět moje registrace jako identifikovaná osoba ve VIESu, takže mě bere jako plátce DPH)? Já pak ve svém DPH přiznání uvedu toto pořízení zboží na řádku 3 a chápu, že ho neuvedu na řádku 43? Kontrolní hlášení jako identifikovaná osoba nepodávám, že? A ještě jeden dotaz, jsem stále osoba povinná k dani se sídlem v ČR (neplátce DPH a nejsem identifikovaná osoba). Zařídím si reklamu na Googlu a Facebooku (na jejich fakturách pro mě je uvedené jejich irské DIČ). Stávám se dnem přijetí této služby identifikovanou osobou?  
Vydáno: 29. 04. 2022
Subjekt ČR plátce DPH doveze zboží z Ruska (Číny) do Německa, tam německý celní deklarant zboží proclí. Subjekt ČR proclené zboží dopraví rovnou konečnému odběrateli v Holandsku. V ČR se zboží vůbec neobjeví, celá transakce probíhá mimo území ČR. Je tato transakce předmětem DPH a bude se vykazovat v českém přiznání k DPH, v kontrolním a souhrnném hlášení? V případě, že ano, tak jakým způsobem?
Vydáno: 11. 04. 2022
S. r. o., plátce DPH, nakoupila od Střední vinařské školy (taky plátce DPH) víno a destiláty, které jsou určené k dalšímu prodeji. Na přijaté faktuře je celková cena bez DPH, resp. DPH = 0% a poznámka, že plnění je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet daně dle § 57 zákona o DPH. Je to tak, že fakturu zadám do programu jako od neplátce a dále s ní už nepracuji nebo jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti. Mám na mysli, např. zda se uvádí v přiznání k DPH, kontrolní hlášení nebo někde jinde? Když budeme zboží (víno a destiláty) prodávat, tak fakturu vystavíme normálně s 21 % DPH a uvedeme v přiznání k DPH řádek 1 a v kontrolní hlášení. Jiné povinnosti z toho asi nevyplývají?
Vydáno: 11. 04. 2022
Od dodavatele - plátce DPH jsme obdrželi opravný daňový doklad s datem vystavení ve 2/2022 k faktuře z r. 2021. Důvodem opravy byla početní chyba, na dokladu byla uvedena nižší částka DPH. Tzn. že jsme si uplatnili z FaP nižší odpočet. Nyní dodavatel dopočítal na ODD dokladu částku DPH 1 712 Kč. Základ daně byl na původní faktuře v pořádku. Jak správně zaúčtovat, pokud se oprava týká pouze DPH? V přiznání DPH v r. 2022 nebude sedět základ daně na vypočtenou DPH na ř. 40. Totéž v KH. A účtovat v roce 2022? Dodavatel uvedl na opravném DD DUZP 30. 11. 2021. Domnívám se, že by toto datum mělo být v r. 2022 - jedná se o samostatné zdanitelné plnění? 
Vydáno: 07. 04. 2022
S. r. o., plátce DPH, poskytne službu - ubytování v hotelu v ČR - slovinské firmě, taky plátci DPH. Jak je to, prosím, v tomto případě s DPH? Máme fakturovat s 10 % DPH nebo bez DPH? Jak se to případně projeví v přiznání k DPH, KH a SH? 
Vydáno: 04. 04. 2022
Zakoupili jsme od polského výrobce plotové panely, které budou ohraničovat pozemek firmy. Faktura je s 0% DPH, včetně dopravy na firmu v ČR. Jaká je moje povinnost vůči DPH? Případně, kde se to projeví v tiskopise přiznání DPH?
Vydáno: 01. 04. 2022
Jsme s. r. o., plátci DPH a poskytujeme ubytovací a stravovací služby (hotel v ČR). Teď potřebuji vystavit fakturu za ubytování a stravování slovenské s.r.o., která není plátcem DPH. Vystavím tudíž fakturu klasicky s DPH a uvedu na řádek č. 1 přiznání k DPH, KH oddíl A5, SH neřeším?
Vydáno: 07. 03. 2022
Společnost s r. o., plátce DPH nakupuje a v následně prodává svařené víno v 1l láhvích. Teď potřebuji vystavit fakturu do Polska - společnosti, plátci DPH. Budu postupovat tak, že vystavím fakturu bez DPH, tj. v režimu reverse charge a uvedu v přiznání k DPH ř. 20 a SH - kód plnění "0". Je to, prosím, tak? Je ještě nějaká povinnost s tím spojena? 
Vydáno: 07. 03. 2022
Společnost pořídila do CZ na základě reklamace dvou dodávek náhradní zboží od švýcarského dodavatele s registrací v DE. Jednalo se tedy o dodání zboží z EU. Dodavatel účtoval 100% cenu jelikož reklamace nebyla ukončena a zboží bylo potřeba urgentně. Po ukončení reklamace (kdy jedna původní dodávka byla vrácena do Švýcarska a máme JSD a druhá fyzicky zlikvidovaná přímo v CZ se souhlasem dodavatele) tento dodavatel vystavil 100% opravné doklady, jelikož reklamace byla uznána. Oba credity jsou vystaveny švýcarským dodavatelem bez EU DIČ. Jakým způsobem mají být tyto credity vykázány v přiznání DPH? Je možné je vůbec v DPH nevykazovat?
Vydáno: 01. 03. 2022
Naše firma má v Praze pronajatý server (Business Cloud) s databází zákazníků. Za tuto službu nám chodí každý měsíc faktura od České Radiokomunikace. Část nákladů za pronájem serveru přefakturováváme našim dceřiným společnostem na Slovensko a do Rumunska, kteří tuto služby využívají. Jak správně část služeb fakturovat – je to služba podle § 9 ZDP, osvobozená od DPH, či nikoliv? Všichni jsme plátci DPH. Jak by služba měla být správně fakturovaná?
Vydáno: 01. 03. 2022
Plátci DPH bylo od celního úřadu doručeno rozhodnutí o vyměření cla a daně z přidané hodnoty, kde se ukládá povinnost zaplatit částku cla a vyměřeného DPH. Zástupce v řízení je dopravce, který naší společnosti vystavil fakturu na úhradu daného DPH - s tím, že po našem zaplacení, dopravce uhradí DPH celnímu úřadu. Pokud bude DPH zaplaceno je možnost vykázat nárok na odpočet daně na ř. 42 přiznání v DPH? Může se nárok na DPH uplatnit již v měsíci doručení rozhodnutí, i když DPH nebylo ještě uhrazené? Jaký je v tomto případě přesný postup zaúčtování v účetnictví - faktura přijatá od DHL, rozhodnutí od CÚ, platba DPH atd.? Doplňující otázka: Jaký je v tomto případě postup zaúčtování v účetnictví: 1) faktura přijatá od DHL, 2) rozhodnutí od CÚ, 3) platba DPH atd.? Na jakém dokladu zaúčtovat členění, na ř. 42?
Vydáno: 28. 02. 2022
Firma vykupuje zpět investiční zlato, pod z paragrafů ZDPH firma prodá dál - pod § 90 nebo 92? V přiznání DPH bude tedy tento prodej uveden v jakém řádku? 
Vydáno: 21. 02. 2022
Společnost pořídí majetek na leasing. Vstupní cena majetku je 1 500 000 Kč Kč bez DPH. Celková výše nájemného je 1 800 000 Kč bez DPH. Kterou částku uvedeme do řádku 47 přiznání DPH - hodnota pořízeného majetku: 1 500 000 Kč nebo 1 800 000 Kč?
Vydáno: 31. 01. 2022
Jak to bude s DPH a jeho vykázáním v přiznání k DPH, ve kterých řádcích se to uvede, pokud jsme nakoupili přes německý eBay od občana z ukrajiny. Odběratel je česká firma s DIČ, odesilatel - ukrajinský občan bez DIČ, fakturující - eBay GmbH - německé DIČ, na faktuře je uvedena částka 37,98 USD + VAT 7,98 USD (odpovídá to 21%) + odkaz eBay collected. K faktuře je přiložen poplatkový lístek od České pošty, kde je ve vyčíslena 1) celní deklarace 700 Kč + 0% DPH a 2) uskladnění zboží, kde je vyčíslen základ 160 Kč + 36,60 v sazbě 21%. Jak se budou tyto položky vykazovat v DPH a na kterých řádcích v DP?
Vydáno: 18. 01. 2022
V roce 2020 a 2021 nemáme včas podklady pro vystavené faktury, skoro každý měsíc posíláme dodatečné přiznání k DPH a doplácíme daň, za vystavené faktury. Jakmile podáme dodatečné přiznání k DPH, tak doplatíme daň. Dodatečné přiznání za leden 2020 jsme podávali v září 2020 atd., byly vyměřeny úroky z prodlení za pozdní úhradu. Jak je to s dodatečným přiznáním k DPH a úroky z prodlení, jsou vyměřeny vždy? Nebo když podáme dodatečné přiznání dřív, tak nebudeme muset platit úroky z prodlení?
Vydáno: 01. 11. 2021
  • Článek
Hlavním smyslem zvláštního režimu jednoho správního místa je usnadnit plnění daňových povinností poskytovatelům vybraných plnění. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice Rady 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavádějí nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítají do právního řádu novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a navazující novelou celního zákona , které měly nabýt účinnosti také od 1. 7. 2021, ale při jejich projednávání a schvalování došlo k časovému posunu účinnosti až od následujícího dne po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Touto novelou se ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravují zejména pravidla pro prodej zboží na dálku a při obchodech se zbožím za použití elektronického rozhraní a také pro dovoz zboží nízké hodnoty. Zároveň se rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa, které bývá označováno také jako One-Stop-Shop (OSS). Podle informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021, která byla zveřejněna GFŘ 21. 6. 2021 na webových stránkách Finanční správy ČR, mohly daňové subjekty již od 1. 7. 2021 při aplikaci zvláštního režimu jednoho správního místa postupovat podle novelizovaných pravidel, a to na základě přímého účinku směrnice o DPH až do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti této novely zákona o DPH . V tomto období bylo možno podle GFŘ také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta nově platná obecná pravidla pro zvláštní režim jednoho správního místa a návazně jsou vymezena vybraná plnění, u nichž je možné od 1. 7. 2021 tento zvláštní režim využívat. Návazně jsou stručně shrnuty podmínky pro registraci do tohoto zvláštního režimu a pravidla pro podávání daňových přiznání. V dalších částech je s využitím příkladů vysvětlena praktická aplikace zvláštního režimu jednoho správního místa, a to v případě režimu mimo Evropskou unii, režimu Evropské unie a nového dovozního režimu.
Vydáno: 10. 09. 2021
  • Článek
Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Základ daně na faktuře je 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. Autoservisu jsme hradili pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás servisu rovnou poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B.2.?
Vydáno: 10. 09. 2021