Přiznání k dani z přidané hodnoty

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Společnost 25. 6. překročila obrat 10 000 EUR při prodeji na dálku, ale všimla si toho až na konci října. Lze to vyřešit tak, že se společnost zaregistruje k 1. 10. k OSS, do přiznání OSS 4. kvartálu přizná všechny faktury vystavené do EU neplátcům od překročení 10 000 EUR hranice (tedy opraví fa vystavené od 25. 6.) a zároveň podá dodatečné přiznání k českému DPH, kde si bude nárokovat odevzdanou českou DPH, nebo se to řeší jinak?

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Jsme firma poskytující IT služby (převážně subscriptions). Je správné uvádět faktury, které spadají do OSS, na řádek č. 24 přiznání k DPH, nebo by se faktury měly dávat na jiný řádek přiznání k DPH, např. 26? Samozřejmě s tím, že k nim kvartálně k nim připravíme přiznání k OSS? A zároveň řádek 26 máme používat čistě pro vystavené faktury do třetích zemí?

Společnost s r. o., plátce DPH, omylem vystavila v 9/2025 daňový doklad za služby. Služby nakonec nebyly poskytnuty, doklad v účetnictví zůstal a byl zpracován, tj. byla odvedena DPH. Nyní potřebuji tuto chybu napravit. Jak postupovat, aby nebylo třeba vystavovat dodatečné přiznání k DPH?

Firma koupila v roce 2024 osobní vůz pro zaměstnance. Nárok na odpočet DPH byl krácený o 20 %, protože vůz byl používán i soukromě. Nyní budeme vůz prodávat. Jak to bude odvodem DPH? Odvedeme 100 % DPH a udělám jednorázovou úpravu odpočtu, kde si donárokuji za 4 roky zbytek DPH? A na kterém řádku v přiznání k DPH tuto úpravu udělám?

Zaměstnanci české firmy byli na služební cestě v Bulharsku, kde se podíleli na opravě turbíny v elektrárně. Česká firma tuto práci fakturuje českému zákazníkovi (poskytl pouze české DIČ). Má se faktura vystavit s českou DPH nebo bez DPH a vykázat na řádku č. 21 v přiznání DPH?

Společnost, obchodník s cennými papíry, plátce DPH, zajišťuje pro klienty obchody s cennými papíry. Za zprostředkování těchto obchodů inkasuje od protistran provizi (účtováno do výnosů). Tyto provize jsou osvobozené od DPH a společnost je vykazuje na řádku 50 přiznání k DPH. Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu si společnost u klientů, kterým je poskytována služba obhospodařování majetku zákazníka, nesmí obdrženou provizi ponechat. Proto provizi související s těmito obchody klientům vrací. V přiznání k DPH společnost tyto vratky provizí nevykazuje, protože se domnívá, že vratky provizí nejsou předmětem DPH a jedná se pouze o finanční vypořádání (účtováno jako snížení výnosů). Na řádku 50 přiznání k DPH jsou vykázány provize v plné výši, tj. včetně provizí, které budou klientům vráceny, vratky provizí se v přiznání k DPH nevykazují a osvobozená plnění na ř. 50 nekorigují. Je tento postup z hlediska DPH správný?

Autobazar prodal ojetý automobil ve zvláštním režimu plátci DPH z jiného členského státu. Do jakých řádků přiznání k DPH bude tento uveden v případech : 1. Nákupní cena 200 000, prodejní 250 000, přirážka 50 000, 2. Nákupní cena 200 000, prodejní 199 000, přirážka 0.

Česká společnost, plátce DPH vyvezla zboží do třetí země, toto plnění vykázala jako standardní vývoz, kde potvrzení o výstupu z EU bylo prokázáno celním úřadem. Zákazník následně reklamoval kvalitu zboží a po diskuzi s ním jsme se rozhodli mu dodatečně poskytnout slevu 20 %, na tuto slevu jsme vystavili opravný doklad. Máme tento doklad/transakci nějak zahrnout do přiznání k DPH, např. do kolonky vývoz s minusem? 

DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?

Máme přijatou fakturu za poskytnou službu: Základ DPH 2 200,00 Kč , DPH 21% 462,00 Kč, pak na dalším řádku vyčíslena sleva, základ DPH - 440,00 Kč, DPH 21% - 92,40 Kč - věrnostní sleva, základ DPH 1 760,33 Kč, DPH 21% 369,67 Kč - rekapitulace DPH. Do DPH vykazujeme dle posledního řádku, tedy po odečtení slevy. Musí se do nákladů dát nejdříve částka před slevou, tedy na účet 518 částka 2 200,00 Kč a pak minusem zase na 518 - 440,00 Kč, nebo můžeme rovnou na účet 518 zaúčtovat cenu po slevě, tedy 1 760,33 Kč?

Společnost, plátce DPH, dováží zboží z Číny. Přijde faktura, vyměření cla, poplatky a přepravné související s tímto dovozem. Na faktuře za přepravné je uvedena zahraniční i tuzemská část a je osvobozena podle § 69. Co všechno vstupuje na ř. 7 daňového přiznání? I ta tuzemská část přepravy?

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Plátce DPH objednal zboží od čínského dodavatele, platba do Číny. Zboží nejede z Číny, ale ze skladu v Německu. Nebude mít dodané JSD, daňový doklad, na kterém je uvedené DIČ objednatele, vystavil čínský dodavatel. Tracking zásilky má doložený. Jak je to z pohledu DPH, jedná se o dodání z EU? V přiznání DPH uvede řádek 3 / 4 a řádek 43 / 44, kontrolní hlášení oddíl A2 bez DIČ?

Český plátce DPH fakturuje stavební práce na nemovitosti nacházející se na Slovensku české společnosti, která však je plátcem DPH i na Slovensku, má přiděleno slovenské DIČ. Jak postupuje CZ plátce, dodavatel prací? Na faktuře uvede slovenské DIČ odběratele a faktura bude v režimu přenesení daňové povinnosti? V přiznání k DPH dodavatel uvede hodnotu plnění na ř. 21 a podává souhrnné hlášení?

Uvádění uskutečněných plnění před registrací na ř. 50 a 51 u nových plátců platí úplně pro všechny nebo jenom pro ty nové plátce, kteří předtím uskutečňovali režim malého podniku. 

Společnost uzavřela se zákazníkem z jiného členského státu EU (tam plátce DPH) smlouvu o dílo na dodání specifického výrobku (proto nejde o kupní smlouvu). Fakturace bude probíhat postupně na základě milníků (zpracování dokumentace, výroba, zkoušky,...), ke kterému bude vždy podepsán předávací protokol. Po ukončení výroby bude výrobek fyzicky dodán do JČS. Jak se bude tento obchod chovat z hlediska DPH? Podle našeho názoru v tomto případě platí § 21 odst. 4 písm. a) ZDPH, kdy DUZP bude na základě SoD tedy k datu předávacího protokolu milníku. Protože ale podle našeho názoru v tomto případě nejde o poskytnutí služby, ale o dodání zboží, kdy na konci transakce bude na kupujícího převedeno vlastnické právo, není nám jasné, jak vystavit daňový doklad resp. vykazovat transakci v daňovém přiznání, když k datu fakturace milníku nebudeme mít ještě k dispozici důkazní prostředky o tom, že výrobek byl odeslán do jiného členského státu.

Identifikovaná osoba nemusí podávat nulová přiznání jako plátce DPH. Daňové přiznání k DPH podává jen za ty měsíce, kdy ji vznikla povinnost odvést DPH. Musí podávat od roku 2025 daňové přiznání DPH, když poskytne pouze službu s místem plnění v jiném členském státě ORD a podává souhrnné hlášení? V jakém paragrafu Zákona o DPH se to řeší?