Registrace k dani

Vlastníme FVE s výkonem nad 50 kW, v létě nám vznikají přebytky, které buď nasdílíme smluvenému podnikatelskému subjektu nebo přetoky prodáme např. společnosti ČEZ. Vzniká nám povinnost registrace a odvodu daně z elektřiny?

Uvádění uskutečněných plnění před registrací na ř. 50 a 51 u nových plátců platí úplně pro všechny nebo jenom pro ty nové plátce, kteří předtím uskutečňovali režim malého podniku. 

Společnost vlastní budovu, kterou celou pronajímá jednomu nájemci. Na střeše budovy pronajímatel vybudoval FVE o výkonu 211 kWp. FVE začala vyrábět elektřinu 25. srpna 2025. Elektřina se nájemci vyúčtuje na konci roku 2025. K jakému datu má společnost (pronajímatel) podat návrh na registraci k dani z elektřiny? Ke dni spuštění FVE a nebo až ke dni vyhotovení vyúčtování nájemci?

Lékařské s.r.o, neplátce DPH, zakoupilo služby umělé inteligence. První faktura byla vystavena v dubnu 2025 a pak každý měsíc až do teď, na faktuře je uvedeno jejich DIČ a informace o reverse charge. Tyto faktury se mi jako účetní dostaly až nyní. Částka je na 15 EURO měsíčně. Jak máme nyní správně postupovat? Registrovat zpětně k 30.4.2025 jako identifikovanou osobu a podat od dubna do této doby měsíční přiznání na 15 EURO měsíčně? Nemůžeme udělat registraci identifikované osoby až nyní (k srpnu 2025) a přiznat v jednom přiznání za srpen sumu od dubna do srpna?

Podnikatel OSVČ neplátce DPH podnikající v IT chce pronajímat byt pro rodinné bydlení a příjem z tohoto pronájmu bude danit v § 9 ZDP. Půjde o příjem z pronájmu nemovitosti nezahrnované v obchodním majetku. Pronájem nemovitostí je podle zákona o DPH obecně osvobozen od daně bez nároku na odpočet (§56a zákona o DPH). Do obratu pro povinnou registraci k DPH se započítává jen plnění z ekonomické činnosti, která je předmětem DPH. Bude se tento osvobozený nájem bez nároku na odpočet, výdaje by se uplatňovaly ve výši 30 % z nájmu, započítávat do obratu pro plácovství DPH?

Česká s. r. o., neplátce DPH, koupila zboží v Číně. Zboží dovezla do přístavu v Belgii, kde teď leží na skladě. Kde by firma měla zaplatit DPH: v ČR nebo v Belgii? 

Společnost má pouze zaměstnance na DPP, kterým je strhávána srážková daň. Společnost je registrována k dani z příjmů vybírané srážkou. Má společnost povinnost se registrovat i k dani z příjmů ze závislé činnosti?

Slovenská společnost s ručením omezeným je v ČR registrována jako plátce DPH u finančního úřadu v Moravskoslezském kraji v Ostravě I, nyní v březnu 2025 se tato společnost zaregistrovala v Jihomoravském kraji jako odštěpný závod zahraniční právnické společnosti, jak se má postupovat, aby registrace k DPPO a k DPH u této společnosti byla u jednoho finančního úřadu?

1) V případě že je akciová společnost od svého vzniku přihlášená pouze k dani z příjmů právnických osob a po několika letech jí teprve vznikla povinnost se přihlásit ke srážkové dani, tak v případě, že uzavřu DPČ od 1. 3. 2025, tak v Přihlášce k registraci pro právnické osoby vyplním u daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně písmeno A jako ano a ode den uvedu 1. 3. 2025, je to tak správně? 2) A u 07 Počátek provozování výdělečné činnosti/činnosti podrobené dani dne: uvedu také toho 1. 3. 2025? Pochopila jsem to správně, že ten bod 07 se vztahuje k té nové dani, ke které se jako plátce přihlašuji nebo se tam vyplňuje datum, kdy vznikla této společnosti od data jejího vzniku poprvé povinnost jakékoliv daně, tzn. když předtím nebyla přihlášená ani k dani ze závislé činnosti ani k dani z příjmů FO vybírané srážkou, tak by to bylo datum např. vzniku společnosti, protože tím dnem se musí přihlásit k dani z příjmů právnických osob. 3) V části 10 Čísla účtů u poskytovatelů platebních služeb musí každá společnost vyplnit všechna čísla účtů, tzn. číslo běžného účtu, číslo účtu podnikatelského úvěru, a i číslo běžného účtu např. v jiné měně, když daná společnost daný účet má? Trochu mě znejistilo to označení „poskytoval platebních služeb“, nebyla jsem si jistá, zda to tedy musí vyplnit každá společnost, která má nějaký účet nebo jenom nějaké konkrétní společnosti.

České SRO plátce DPH půjčilo na hudební festival hudební nástroj polské Akademii - neplátci DPH - osobě povinné k dani. Podle mého názoru se české SRO stane plátce DPH v Polsku a musí z půjčení hudebního nástroje odevzdat DPH v POLSKU - viz §9 odst 1 a § 10b odst 1 písm b. Je to tak? Pokud by hudební nástroj byl zapůjčen jen pro PREZENTACI (nikoliv, že by se na něj hrálo) a nebo byl půjčen jen pro VÝUKU studentů ... pořád by platil §9 odst 1 a české SRO se dnem půjčení stává plátce DPH v Polsku? Je to stejné pokud by nástroj nebyl půjčen, ale zaměstnanec českého SRO by na hudební nástroj hrál - tedy by se neúčtovalo půjčení nástroje, ale hudební vystoupení. 2) Pokud by stejné služby -půjčení hudebního nástroje, nebo hudební vystoupení- uskutečnil český neplátce DPH stává se identifikovanou osobou v ČR nebo se také musí přihlásit k DPH v Polsku?

Česká s. r. o., neplátce DPH, provádí stavební práce v ČR. Některé činnosti jim provedou slovenské firmy, plátci DPH a fakturu jim vystavili včetně jejich DPH. Má česká s. r. o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba? Pokud ano, co s fakturami od slovenských dodavatelů, kteří vystavili faktury s jejich DPH? 

Odběratel cizinec EU/Nizozemec požaduje na základě objednávky a předložení informací o plátcovství DPH v NL (kontrola přes Vies) že bude zboží, stav.materiál přebírat jím pověřená osoba, která zboží bude převážet mimo ČR do NL svým vlastním automobilem - provádí pro něj stavební práce. Odběratel požaduje, aby DD faktura na zboží byla vystavena bez Dph v režimu Revers charge. Vedení odsouhlasilo nákup zboží bez Dph. Požadovali jsme po pověřené osobě tedy čestné prohlášení, že zboží bylo skutečně dodáno na místo určení mimo ČR a potvrzení o předání v NL od odběratele. Jaké další dokumenty mohu požadovat k prokázání, že zboží skutečně bylo doručeno mimo ČR? DD faktura byl vystaven v režimu Revers charge - bez Dph za období 5,6,7.24. Nyní - zboží se dopravuje na místo v ČR, kdy pověřená osoba tvrdí, že bude následně zboží odvezeno do NL, nemáme důkaz že je zboží převezeno mimo hranice ČR a vystavili jsme DD fakturu s Dph v 8.24, kdy nám zákazník odmítá faktury s dph zaplatit a chce DDfakturu bez Dph? DD vstoupil do hlášení DPH+KH za 8.24. Dodá - li mi nyní 10.24 potvrzení o dovezení zboží do NL v měsíci 8.24, jak provést opravu DDfaktury, DPH a KH ? Vystavit v měsíci 10.24 opr.daň.doklad jen na dodané zboží, (bude-li mít potvrzení o dodání od odběratele) a dopravu v ČR ponechat s 21% ? A vystavit nový DD jen na zboží v režimu Revers charge ? Oprava DD bude v období 10.24 v DPH,KH a SH nebo dojde k opravám i za období 8.24 ?! Bude k prokázání dodání do NL dostačovat čestné prohlášení od pověřené osoby a odběratele? Jak jinak řešit situaci a vyhnout se riziku, zda zboží skutečně překročí hranice ČR?

Od ledna 2024 byla zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, ovšem i nadále v upravené podobě je nutné oznamovat nepodání daňového přiznání. Významně se omezila i registrace plátců daní z příjmů s výjimkou zaměstnavatelů, což opět kalí nenápadně zavedená oznamovací povinnost. Naopak beze změny zůstává registrace identifikovaných osob a plátců. Specifické regulační požadavky se nadále vztahují na spotřební a ekologické daně, které spravuje celní správa.

Předmětem příspěvku je registrační povinnost daňových subjektů. Nejdříve se zaměříme na základní úpravu této povinnosti včetně změn, které byly přijaty od roku 2024. Důležitá je také forma a způsob podání, kterým je tato povinnost splněna. Dále se článek zaměřuje na právnické osoby a speciálně na splnění této povinnosti u veřejně prospěšných poplatníků. Poslední část příspěvku je zaměřena na registrační povinnost k dani z přidané hodnoty s tím, že prostor je věnován také oblasti identifikovaných osob.

OSVČ přechází z § 7 na § 9 ZDP a pronajímá stroje. Podnikání v kovovýrobě dle § 7 ZDP je přerušeno. DPH bude dále odvádět jako doposud, ale už není OSVČ. Předpokládám, že se v daňovém přiznání pouze změní kolonka „hlavní činnost“ z „kovovýroba“ na „nájem strojů“, nebo musí dát finančnímu úřadu na vědomí ještě něco jiného? Pokud je roční obrat do 200 000 Kč, může požádat o zrušení registrace, když tyto stroje má již více než 8 let a odepsané a zásoby a drobný majetek v minulosti (před 8 lety) spotřebovaný?

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům, a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?

Kdy lze ve společnosti rozdělit příjmy a výdaje podle dohody? Manželé a dcera, žijící ve společně hospodařící domácnosti, provozují zemědělskou farmu a vedou daňovou evidenci. Musí mít všichni IČO a být plátci DPH? Manžel je majitel farmy a vede daňovou evidenci manželka je spolupracující dcera je člen společnosti (má IČO), oba jsou plátci DPH, zisk dělili každý 1/3 manžel je od roku 2023 důchodce, chce mít nižší zisk, ale dál povede evidenci. Aby mohla mít manželka s dcerou stejný podíl, musí mít manželka také IČO a být plátcem DPH?

Dodavatel nemá zveřejněn v registru DPH žádný bankovní účet, registrovaný je od roku 2016. Při naší apelaci, aby si účet zveřejnil nám oponuje, že nemusí. Jak je to správně?

Prosím o radu. FO, čtvrtletní plátce DPH, vede DE, zakoupila do své firmy osobní automobily a chce ukončit podnikání k 31. 1. 2024. Automobily převede do osobního užívání. Jak bude při vyřazení postupovat ohledně DPH a daně z příjmů? 1) osobní automobil zakoupen 18.6.2013 poř. cena bez DPH 1 199 000,- Kč, odepsán k 31.12.2018. ZC 0,- 2) osobní automobil zakoupen 3.5.2022, pořizovací cena bez DPH 982 000,- Kč (vč. DPH 1 188 220,- Kč), uplatněny mimořádné odpisy rok 2022 343 700,- za rok 2023 bude uplatněno 474 638,- Kč zůstatková cena 163 662,- Kč zde vůbec nevím jak to bude s DPH, FO je čtvrtletní plátce, také nevím jak se to za rok 2024 projeví v dani z příjmů FO 3) na osobní automobil v bodě 2 (982 000,- Kč) byla provedena doplňující úprava automobilu ještě v roce 2022, došlo k navýšení pořizovací ceny, která se, předpokládám, nedala zahrnout do mimořádných odpisů, navýšení ceny o 80 779,- Kč bez DPH, zahrnuto samostatně do 2 odp. skupiny (rovnoměrně), proveden odpis za rok 2022 8 886,- Kč, za rok 2023 bude 17 974,- ZC 53 919,- Kč , rovněž nevím jak se s tím vypořádat v DPH a u daně z příjmů FO. 

Dne 29.11.2022 byl založen spolek. Jeho hlavní činností je sběratelství, výstavní, osvětová a badatelská činnost na území Znojemska. Dle stanov prostředky na svoji činnost získává z členských příspěvků, darů, ze státních příspěvků, dotací a grantů. V roce 2022 ve spolku nebyla žádná finanční aktivita. V roce 2023 bylo přijato 1 200 Kč jako členské příspěvky, 600 Kč byl výdaj na cestovné a vstupné. Spolek má zřízený spořící účet, ze kterého je výnos srážen přímo od zdroje (čistý výnos cca 15 Kč). 1) Může spolek vést jednoduché účetnictví? 2) Musí se registrovat k dani z příjmu PO? 3) Má povinnost za roky 2022 a 2023 jednotlivě podávat daňové přiznání? 4) Jak zaúčtovat výše uvedené transakce? Na rok 2024 jsou naplánové besedy a spolek bude platit pronájem prostorů. Tyto výdaje budou přesahovat roční členské příspěvky (1 200 Kč). Je možné, aby předseda spolek dorovnal tento výdaj jako dar?