Škoda

Společnost odpisuje drobný hmotný dlouhodobý majetek v rozmezí pořizovacích cen 15 000 Kč – 80 000 Kč po dobu 24 měsíců. Během doby odpisování vyřadila majetek – konkrétně šlo o mobilní telefon, který byl vyřazen následkem škody (pádem na zem), telefon byl vyhozen do elektroodpadu. Je zůstatková cena daňová při vyřazení a účtujeme o ní na účtu 551?

Jak účetně vyřešit, když dodáváme zboží zákazníkům jsme plátci DPH v ČR - 1 faktura 311/604 (plus příslušné DPH) a skladový pohyb- výdejka 504/132. A místo 6 balíčků, které zákazník očekával, tak mu přišel jen 1 balíček. Zákazník tedy od nás požaduje dobropis a my řešíme s přepravní společností, kde jsou ztracené balíčky. Jaké by měli být nyní naše účetní kroky? Zákazník po nás chce dobropis a nechce čekat až se situace vyřeší s přepravní společností (už nyní čeká 4 týdny a nemáme od nich konečné vyjádření) a chce nedodané zboží zaslat znovu. Jak zaúčtovat dobropis na zákazníka? Bude se zde řešit nějaký skladový pohyb, když zboží de facto nemáme a zatím nic nevíme?

Dodavatel ze země EU nám zaslal zboží. Až při naskladňování jsme zjistili, že část zboží schází. Přepravce odmítl náhradu škody a dodavatel uhradí polovinu hodnoty ztraceného zboží. Daňově uznatelná je pouze část, na kterou přišel dobropis, ale jak to bude s DPH? Faktura byla v režimu RCH. Máme nárok na celý odpočet, nebo musíme část, kterou dodavatel nekompenzuje dobropisem dodanit? 

Bývalé paní účetní se podařilo zaplatit v červnu 2x srážky ze mzdy exekutorům a insolvenčním správcům. Všichni byli obeslání s prosbou o vrácení. Z velké části se peníze vrátily, ale asi 3 zůstali nedořešení a nereagují. Můžeme v následujících platbách o tyto částky zaplacené navíc ponížit platby srážek stržených zaměstnancům a započíst? Nebo to musíme udělat jako nedaňový náklad firmy a smířit se s tím, že peníze jsou nevymožitelné zpět. 

Paní účetní, která zpracovává mzdy v příspěvkové organizaci, se sama "omylem" zařadila do vyšší platové třídy. S nástupem nového vedení se na tento "omyl" přišlo. Lze tento rozdíl od paní účetní vymáhat?

Dodavatel z EU (oba jsme plátci DPH, my z ČR) nám doručuje zboží a při přepravě se nám ztratilo několik kusů zboží. Ztracené kusy reklamujeme/nárokujeme u přepravní společnosti a čekáme na verdikt. Chápu, že když nám přepravní společnost reklamaci uzná a vykompenzuje nám ztracené zboží, tak si můžeme dát tuto částku do mank daňových. V opačném případě, v neuznané reklamaci, bohužel budeme muset dát do mank nedaňových. Uvažuji správně, že ano? Ale jak to bude s vykázáním DPH vůči dodavateli? Dodavatel chce pochopitelně zaplatit celkovou částku a přijaté zboží na sklad účtuji v systému reverse charge. Daň uplatňována na vstupu i výstupu. Ale co u tohoto ztraceného zboží? Zde také uplatním reverse charge? Anebo jak tuto částku správně promítnout v účetnictví co se týče DPH?

Je možné použít režim přenesené daňové povinnosti u faktury za opravu firemního automobilu? Jsme v pozici odběratele plátce DPH. Došlo k poškození firemního automobilu. Vzhledem k vysoké ceně automobilu bude předpokládaná cena za opravu cca 800.000,-Kč v základu daně. Pojišťovna bude hradit veškerou škodu (pojistná událost uznána jako oprávněná, pojistná smlouva sjednána bez spoluúčasti). Naše otázka zní. Může autorizovaná opravna (dodavatel) vystavit fakturu bez DPH v režimu přenesené daňové povinnosti, abychom nemuseli hradit dodavateli DPH a následně si ho nárokovat po Finančním úřadu.

Zaměstnanec společnosti s.r.o. zaplatil zálohu na služby na jiný účet než byl uvedený na zálohové faktuře ve výši 26.000,-. Příjemcem platby byla tak úplně jiná osoba, která bohužel má na sobě exekuce, takže příchozí platbu ihned zabavil exekutor. Společnost s.r.o. dala trestní oznámení na úmyslné obohacení této osoby, ale zjistila tedy, že k částce zpět se bohužel nedostane (vše sebral exekutor). Jak naložit s tou platbou? Po zaměstnanci nárokovat částku společnost nebude - zaměstnanec to nezpůsobil úmyslně. Má společnost s.r.o. možnost tuto částku odepsat jako daňově účinnou přes odpis pohledávky?

Naše společnost postupuje v oblasti souběhu tuzemského a zahraničního stravného u zaměstnanců dle výkladu Ing. Janouška, konkrétně dle publikace z r. 2016 i 2018 "Cestovní náhrady v příkladech". Zavedli jsme (dle jeho doporučení k „daňové“ opatrnosti) krácení zahraničního stravného (delšího než 12 h, tedy i např. 18,5 h) při souběhu se stravným tuzemským (delším jak 5 h) vždy jen na 1/3 sazby zahraničního stravného. Na základě této informace jsme změnili vnitropodnikovou směrnici. Na různých školeních jsme ale zaznamenali výklad jiný a sice, že by se při souběhu s tuzemských stravným nemělo krátit zahraniční stravné, ale poskytovat zaměstnancům zahraniční stravné krácené pouze podle doby strávené v zahraničí. Tedy při době strávené v zahraničí déle než 5 h - 12 h poskytovat 1/3 sazby zahraničního stravného, u doby nad 12 h - 18 h poskytovat 2/3 sazby zahraničního stravného a při době pobytu nad 18 hodin celou sazbu zahraničního stravného. 1) Je náš výše uvedený postup správný? Není v rozporu s § 170 odst. 3 Zákoníku práce? 2) V případě, že náš postup není správný – jsme povinni zpětně vyplatit zaměstnancům nedoplatky zahraničního stravného? 3) Existuje nějaký oficiální výklad nebo rozsudek k § 170 odst. 3 Zákoníku práce?

V roce 2023 byla klientovi způsobena škoda: nezjištěným způsobem získal pachatel přístup k bankovnímu účtu a odeslal několik částek na různé účty, ze kterých byla hotovost přes bankomat okamžitě vybrána. Až v roce 2024 Policie ČR uzavřela případ jako škodu způsobenou neznámým pachatelem a případ byl odložen, tudíž škoda daňově uznatelná. Klient nadále vedl spor s bankou a upozorňoval, že vinu nese banka, jelikož tyto transakce nebyly klientem potvrzeny a částky i účty byly velmi odlišné než pravidelně prováděné platby z běžného účtu. V roce 2025 uzavřela banka s klientem Dohodu o narovnání a rozhodla banka polovinu této hotovosti vrátit na účet Nevím v kterém období mohu účtovat jako o škodě daňové a náhradě od banky: Rok 2024 – škoda daňová + náhrada od banky jako pohledávka k 31. 12. 2024 nebo Rok 2024 – škoda daňová celá částka, rok 2025 – náhrada do výnosů? 

OSVČ vozí nákladním automobilem potraviny. Pokud některé potraviny poškodí, jsou mu naúčtovány k úhradě s DPH. Může si OSVČ dát tyto potraviny do výdajů a uplatnit DPH?

S. r. o. uhradila v 12/2024 smluvní pokutu za alkohol zaměstnance na pracovišti. Náhradu ve stejné výši předepsala zaměstnanci, předpis je zaúčtován do výnosů. Nicméně zaměstnanec částku splácí, takže za rok 2024 uhradil pouze část, doplatek bude v roce 2025. Vylučuje se v daňovém přiznání částka, která bude uhrazena v 2025, nebo se zdaní celá částka bez ohledu na úhradu?

Společnost s.r.o. v roce 2023 zahájila rekonstrukci stávajících výrobních prostor. V souvislosti s touto rekonstrukcí uzavřela smlouvu o dílo s panem XY, který měl zajistit kompletní práce související s kolaudací objektu v několika fázích. Pan XY v roce 2023 postupně vyfakturoval práce za 278 500 Kč, částka byla účtována na účtu 042 – Pořízení DHM. V roce 2024 vyfakturoval dalších 175 000 Kč, částka opět zaúčtována na účtu 042. Odvedená práce neodpovídala smlouvě, nebyly dodány téměř žádné výstupy a komunikace postupně vázla. V listopadu 2024 společnost s r. o. dospěla k závěru, že byla podvedena a podala na pana XY trestní oznámení, v němž vyčíslila škodu v částce 453 500 Kč, která byla panu XY vyplacena. V únoru 2025 byl zástupce společnosti podat vysvětlení na Policii ČR v souvislosti s šetřením tohoto případu. Jak tuto situaci řešit účetně a daňově v roce 2024 a 2025? Účetnictví roku 2024 dosud nebylo uzavřeno a daňové přiznání za rok 2024 nebylo podáno. V souvislosti s kolaudací byl osloven jiný dodavatel, kolaudace dosud neproběhla a technické zhodnocení nebylo zařazeno, zůstatek je stále na účtu 042.

Zaměstnanec udělal v roce 2024 firmě s. r. o. škodu ve výši 1 000 000 Kč. Máme zápis od Policie o výši škody. Jednalo se o zcizení strojů, zboží peněz atd. Firma zaměstnance propustila a ten bude splácet zhruba 10 000 Kč měsíčně. Jak se toto bude daňově řešit v roce 2024 a následujících letech?

jak účtovat doklad o tankování benzínu, který zaměstnanec ztratil. Občas se stane, že některý ze zaměstnanců ztratí doklad o tankování. Na výpisu z účtu je vidět u jaké benzinové stanice zaměstnanec tankoval a výše částky. Víme, že měl služební cestu v tomto místě a i spotřeba odpovídá knize jízd, ale chybí doklad za tankování. Nechceme dávat úhradu k předpisu zaměstnanci, když se jednalo jednoznačně o pracovní cestu, jak v tomto případě postupovat. Můžeme doklad zaúčtovat jako daňový s tím, že nebudeme rozúčtovávat DPH, ale zaúčtujeme celou částku nebo ho musíme dát jako nedaňovou položku nebo to takto vůbec nelze a musí se dát k úhradě zaměstnanci jako pohledávka za zaměstnancem?

Společnost pořídila v srpnu 2024 osobní automobil, pořizovací cena 970 000 Kč bez DPH a zařadila do DHM na pět let. V listopadu 2024 byl automobil nabourán. Začátkem prosince 2024 přišlo vyjádření od pojišťovny, že škodu budou likvidovat formou tzv. finanční totální škody. V lednu 2025 přišlo od pojišťovny oznámení, že úhrada plnění z povinného ručení je částka 818 000 Kč. Zároveň nám sdělila, že obvyklá cena 1 070 000 Kč byla stanovena pomocí internetové inzerce daného typu vozidla jeho výbavy a kilometrového nájezdu. Od této částky byly odečteny využitelné zbytky ve výši 252 000 Kč a zajistila nám kontakt na výherce aukce cena zbytků vozidla 305 000 Kč s DPH, na kterého vystavíme fakturu. Jedná se nám, kdy musíme vyřadit automobil z majetku, zda v roce 2024 nebo až v roce 2025. Pokud vyřazení z důvodu škody provedeme v roce 2024, tak zůstatková cena bude 970 000 Kč a náhrada škody 818 000 Kč. Prodej automobilu využitelný zbytek 252 000 bude až v roce 2025. Budeme si moci uplatnit daňovou zůstatkovou cenu do výše náhrady od pojišťovny a souvisejícího prodeje?

Plátce DPH, OSVČ, vede daňovou evidenci (dále jen DE). Vozidlo této OSVČ havarovalo, bylo odtaženo a následně opraveno (toto neodepsané vozidlo je zavedeno plně v majetku/v podnikání OSVČ). Pojišťovna z pojistky OSVČ uznala krycím dopisem náklady na odtah (faktura č. 1 od odtahové spol.: ZD 5.896 + 21% DPH 1.238,16 = 7.134,16 Kč) - tento odtah za OSVČ pojišťovna včetně DPH uhradila přímo odtahové společnosti. Následně pojišťovna požádala OSVČ o vratku DPH (1.238,16 Kč), které za OSVČ uhradila odtahové společnosti, toto DPH pojišťovně přes b.ú. OSVČ vrátila, neboť si částku DPH z faktury č. 1 standardně nárokovala (viz bod č. 3 níže). Pojišťovna dále na opravu vozidla uznala krycím dopisem poj. plnění ve výši 113.219,- Kč a ustanovila spoluúčast OSVČ ve výši 10.000,- Kč. Uznané poj. plnění (113.219,- Kč) pojišťovna poukázala na podnikatelský b.ú. OSVČ. OSVČ následně nechala opravit vozidlo u autoservisu (faktura č. 2: ZD 123.219 + 21% DPH 28.875,99 = 149.094,99 Kč), tuto fakturu OSVČ zaplatila ze svého b.ú. (z finančních prostředků zaslaných pojišťovnou + OSVČ zaslala 10.000,- Kč navíc, aby srovnala fakturaci autoopravně/svoji spoluúčast). V rámci DE účtuje OSVČ v úč. programu Pohoda. Je následující postup řešení shora uvedeného případu v DE správný? 1.) Částky z faktury č. 1 (konečná suma: 7.134,16 Kč vč. 21% DPH) zadá OSVČ v úč. programu jakožto závazek (přijatá faktura od odtahové služby), následně stejnou, konečnou částku jako u faktury č. 1 (7.134,16 Kč) zadá jakožto pohledávku za pojišťovnou. Poté v programu Pohoda proběhne v interních dokladech postupná „likvidace výběrem“ shora uvedeného závazku a pohledávky. Nejedná se zde o zápočet v pravém slova smyslu, neboť u zápočtu jde o dvojstranný akt (zde by figurovaly strany tři, tj. OSVČ, pojišťovna a odtahová společnost). Software Pohoda dle našeho názoru proto zápočet v pravém slova smyslu nenabízí? Resp. zápočet zobrazuje jakožto nesprávné řešení. Chápeme tedy správně, že je zde vhodné zvolit postupnou likvidaci závazku a pohledávky a nikoliv zápočet? Po shora popsané “likvidaci výběrem“ se pohledávka i závazek „vynulují“ a z pohledávky za pojišťovnou se v peněžním deníku stane „příjem zvyšující základ daně“ a ze závazku za odtahovou službou „výdaj snižující základ daně“. Následně bude nutno částku, tj. 7.134,16 Kč zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů (jak mj. dle našeho názoru správně vyplývá z úč. programu). Rozdíl příjmů a výdajů se touto operací nezmění. Je shora popisovaný postup řešení správný? 2.) Shora uvedený způsob v bodě 1.) lze dle našeho názoru provést i jinak, tzn. lze pohledávku za pojišťovnou do účetního programu vůbec nezadávat. Nutné by do úč. programu Pohoda bylo pouze zadat přijatou fakturu od odtahové služby (mj. kvůli uplatnění DPH) a zlikvidovat takovou fakturu v programu Pohoda "bez vazby“. Následně by se opakoval postup viz bod č. 1.). Tzn. přičetla/odečetla by se stejná částka v rámci daňového přiznání fyzických osob. Ovšem zde bychom tedy přičítali a odečítali pouze základ daně z přijaté faktury č. 1, což je 5.896,- Kč? Nebo opět by se přičítala/odečítala částka včetně DPH, tj. 7.134,16 Kč? Víme, že se tímto celkový základ daně v rámci daňového přiznání fyzických osob nezmění (nebude touto operací ovlivněn), přesto by nás to zajímalo. Mj. jsme např. kvůli vratce DPH od OSVČ pojišťovně přes b.ú. (viz bod č. 3 níže) zkoušeli vymyslet i různé jiné operace, aby se co nejlépe celý případ propojil, nicméně v úč. programu bylo následně zpracováno nelogicky, tedy všechny ostatní způsoby řešení kromě bodu 1+2 jsme tedy vyloučili. 3.) DPH (1.238,16 Kč) za odtah v rámci faktury č. 1 si OSVČ standardně nárokovala z přijaté faktury od dodavatele – odtahové společnosti. Jak bylo uvedeno, tuto částku (DPH) zaplatila za OSVČ odtahové společnosti pojišťovna. Následně tedy vratka OSVČ na b.ú. pojišťovny (za uhrazené DPH), byla zavedena v DE jakožto nedaňový výdaj, a to pouze na b.ú. Tedy rekapitulujeme, že částka 1.238,16 Kč = daňově neúčinný výdaj, zohledněný pouze na b.ú. OSVČ. Nevytvářeli jsme žádný závazek v agendě „ostatních závazků“, ani nečinili jiné operace. Je celkové řešení bodu č. 3.) zde v pořádku? 4.) Částka, resp. základ daně přijaté faktury č. 2 (123.219,- Kč) byl zadán do závazků a po úhradě skrz b.ú. promítnut do daňově účinných výdajů, včetně spoluúčasti 10 tis. Dále - DPH (28.875,99 Kč) z této faktury bylo nárokováno standardně. 5.) Krycí dopis od pojišťovny byl zadán jakožto pohledávka za pojišťovnou (113.219,- Kč). Po úhradě pojišťovnou a proúčtování skrz b.ú. OSVČ je v peněžním deníku promítnuta částka 113.219,- Kč jakožto zdanitelný příjem. Ze shora uvedeného zjednodušeně sděleno vyplývá, že DPH z obou přijatých dvou faktur bude standardně znárokováno/vypořádáno a v rámci daně z příjmů fyzických osob, resp. do daňového přiznání fyzické osoby se shora uvedené příjmy a výdaje "vynulují", kromě částky 10 tis., která bude daňově účinným výdajem (spoluúčast). Pokud není postup správný, prosíme o korekci shora uvedených bodů.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

Došlo k totální škodě na vozidle z důvodu škodní události. Vrak auta byl prodaný v 7/2024. V průběhu r. 2023 firma zakoupila roční dálniční známky pro Českou a Slovenskou repubbliku s platností např. 20. 11. 2023 – 19. 11. 2024. Lze daňově uznat časové rozlišení dálniční známky auta za období, kdy auto prodala, např. za období 1. 8. – 19. 11. 2024?

V důsledku živelní pohromy došlo k pojistné události (totální škoda) u odepisovaného vozidla pořízeného na úvěr. Úvěr je již plně zaplacený. Auto má ZC ke dni 30. 6. 2024 488 921,08. Pojišťovna zaslala informace o tržní hodnotě vozidla bez DPH, mínus hodnota zbytků (možnost prodat v aukci), spoluúčast ve výši 5% min. 5 000 Kč, pojistné plnění celkem - které vyplatila na účet. Pojistné plnění po odečtu spoluúčasti je vyšší než ZC. Jak zaúčtovat jednotlivé případy? Plnění od pojišťovny, spoluúčast, prodej vraku, vyřazení majetku.. U auta byl uplatněn odpočet DPH při pořízení. Co je nutné vše vzít v tomto případě v potaz?