Smlouva o dílo

Společnost s r. o. se zabývá zpracováním materiálu, což zahrnuje činnosti jako dovoz materiálu, jeho uskladnění, přemístění, jeho úprava, např. barvení nebo rozřezání či montáž a nakládka. Některé z těchto činností zajišťuje společnost prostřednictvím dodavatele s. r. o., se kterým uzavřela smlouvu o dílo, a tyto činnosti si u něj objednává. Smluvně je odměna stanovena podle počtu pracovníků dané firmy a hodinové sazby. Snažíme se stále s dodavatelem komunikovat a požadujeme, aby prokázal, že všichni jeho pracovníci jsou u něj v pracovněprávním poměru nebo jiném smluvním vztahu, jinak to samozřejmě upravuje také smlouva o dílo. Četl jsem článek, že tento způsob má prý finanční správa postihovat, ale nevím, zda se nás to skutečně týká, protože mi nepřijde, že děláme něco v rozporu se zákonem. Není potřeba reagovat na to, co jsem četl, spíš ta prosba jde směrem, zda výše uvedený způsob spolupráce je v tomto protizákonný a případně zda v něm spatřujete rizika. Tady navíc uvedu, že u nás vzhledem k provozu nepravidelně probíhá kontrola IOP, hygieny a těmi procházíme v pořádku. 

Po rozsudku C-43/19 Vodafone se poskytovatelé plnění začali více zamýšlet nad daňovým režimem úplaty, kterou jim příjemce plnění poskytl za to, že odstoupil od smlouvy. Prosté konstatování, že se jedná o náhradu škody, začalo být daňově nebezpečné, protože co kdyby se o náhradu škody nejednalo, a tudíž měla být z přijaté částky přiznána daň? Nad podobnou otázkou se zamýšlel i Soudní dvůr v rozsudku C-622/23 , který se týkal rakouské společnosti rhtb: projekt GmbH. Ta měla zajistit realizaci stavebního projektu v ceně přesahující v přepočtu významně 100 milionů korun. Tři měsíce po uzavření smlouvy a zahájení prací přišel objednatel s informací, že si již nepřeje, aby společnost rhtb: projekt GmbH toto dílo dále realizovala, a to z důvodu, který nelze stavební firmě přičíst.

Je v souladu s právními předpisy, aby škola (příspěvková organizace) uzavírala příležitostně smlouvu o dílo s fyzickou osobou, která nemá živnostenské oprávnění (např. šití kostýmů)? Jaká jsou v tomto případě pravidla zdaňování těchto příjmů?

Společnost (dále jen zájemce) uzavřela smlouvu o zprostředkování. Zprostředkovatel se v ní zavazuje zprostředkovat zájemci uzavření smlouvy o dílo na daný projekt se třetí osobou a dále poskytnout poradenství související s uzavřením smlouvy o dílo. Zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za tyto služby provizi, kdy nárok na provizi vzniká okamžikem uzavření smlouvy o dílo. Smlouva o zprostředkování byla podepsána 8.1.2025. Ve smlouvě je uvedeno, že provize bude zaplacena na základě faktury vystavené zprostředkovatelem 15.3.2025 a to za předpokladu, že bude uzavřena zprostředkovávaná smlouva (smlouva o dílo). Smlouva o dílo byla uzavřena v 12/2024. V prosinci byly již vykázány výnosy na daném projektu, proběhla fakturace. Převážná část výnosů, ale bude realizována v roce 2025. Řešíme otázku, zda provize za zprostředkování je u zájemce daňovým nákladem roku 2024, kdy byly konány úkony zprostředkovatele, tak, že zájemce uzavřel v 12/2024 s třetí osobou smlouvu o dílo nebo daňovým nákladem roku 2025, kdy byla realizována převážná část výnosů. Přikláníme se k variantě, že se jedná o daňový náklad roku 2024, kdy se jedná o služby poskytnuty jednorázově a mají být z účetního i daňového pohledu nákladem běžného roku, a to i přesto, že tato služba má souvislost s výnosy zájemce v roce 2025. Na základě těchto skutečností a v kontextu rozsudku 7 Afs 259/2015 – 36, se domníváme, že by zprostředkovatelská provize neměla být předmětem časového rozlišení po dobu, po kterou bude smlouva o dílo trvat (2024-2025) a ani se nejedná o daňový náklad roku 2025, z důvodu toho, že byla smlouva o zprostředkování podepsána v roce 2025. Je tento náš postup správný?

Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že částka, kterou je nutné zaplatit poté, co příjemce služby vypoví platně uzavřenou smlouvu na poskytnutí této služby, která podléhá dani z přidané hodnoty a kterou poskytovatel začal poskytovat a byl ochoten jí dokončit, musí být považována za odměnu za poskytnutí služby za úplatu ve smyslu směrnice 2006/112.

Zaměstnanec je zaměstnán na HPP a je to jeho hlavní příjem. V roce 2024 na základě smlouvy o dílo dvakrát vyklidil byt, uklidil a vymaloval, odměna celkem činila za rok 40 000 Kč. Musí tento zaměstnanec podat daňové přiznání a uvést příjem 40 000 Kč do § 10 zákona o daních z příjmů a zdanit ho? 

Jsme zapsaný spolek, pořádáme různé akce pro děti ve volném čase, s tím nám pomáhají dobrovolníci, je možné z peněz spolku odměnit činnost těchto dobrovolníků třeba dárkovým poukazem v nějaké hodnotě třeba pro nákup v drogerii a podobně?

Jsme právnická osoba, plátci DPH a prodáváme kosmetiku. Sjednáváme si fyzické i právnické osoby, aby nám propagovaly naše produkty na sociálních sítích. U převážné části nám vystavují faktury za propagaci, ale když to tak není, vytvoříme mezi námi smlouvu o dílo, kde je specifikováno, co má pro nás udělat a za kolik. Tato částka ve smlouvě má být s DPH anebo bez DPH? Když je to na fyzickou osobu anebo na právnickou osobu? 

V rámci rekonstrukce nemocnice nám náš dodavatel na základě smlouvy o dílo dodává a montuje agregáty mrazících a chladících boxu, lednic, chladících skříní, chladících zásobníkových vozů, včetně všeho příslušenství, dále demontuje stávající chladící zařízení , napojuje uvedené na zdroje energie a potřebná média. Zajišťuje likvidaci stávajících kondenzačních jednotek. Pro uvedenou dodávku zpracovává projektovou dokumentaci a následně zajišťuje revize . Veškeré činnosti chce fakturovat v přenesené daňové povinnosti. Je to správně?

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele – uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve, než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony?

Firma uzavřela velkou zakázku na smlouvu o dílo, dle které měly být práce dokončeny v červenci 2023. Z provozních a jiných důvodů došlo k ukončení zakázky až v prosinci 2023, k předání díla až začátkem ledna 2024, protože se jednalo ještě o reklamaci nedodělků. Odběratel není plátcem DPH, dodavatel ano. V dani z příjmů je na obou stranách účtováno časově do výnosů dodavatel, do nákladů odběratel. Jak to má být správně s DPH (DUZP), když se v průběhu díla vyplácely zálohy dle smlouvy o dílo, o zálohách bylo účtováno dle data v bance, tj. červen + srpen + září/2023 a doplatek v lednu 2024? 

Po předání díla dle smlouvy o dílo je zákazníkem uplatněna reklamace a žádá odstranění závad, které následně shledal na dodávce zařízení. Dodavatel má již uzavřenou původní zakázku a nově mu vznikají náklady spojené s cestou k zákazníkovi, kdy se jede podívat na možné závady a domlouvat další postup. A dle dohody i další náklady spojené s odstraněním závad. Jak práce, tak nově dodané díly, materiál. Jak správně postupovat, aby všechny tyto náklady byly daňově prokazatelné, když už nebude následovat další fakturace? Stačí emailová komunikace se zákazníkem, otevření nové reklamační zakázky a zde sledovat náklady spojené s reklamací?

Stavební firma (plátce DPH, vede účetnictví, zásoby způsobem B) na základě jednotlivých smluv o dílo opravuje budovu. Vždy po dokončení jednotlivých zakázek vystaví předávací protokol a daňový doklad. V 9/2022 začala pracovat na další části samostatné zakázky, ale zakázka nebyla ke 31. 12. 2022 dokončena, byla předána až ve 2/2023. Jedná se o dost velkou částku, která způsobem zaúčtování na konci roku ovlivní výši placení daně z příjmu. Bylo na konci roku zaúčtováno správně jako nedokončená zakázka a všechny náklady související s budoucím příjmem – mzdy, materiál stavební, PHM 0 nejsou nákladem ZO 2022? Zaúčtováno bylo všechno od 9/2022 na MD 121/D 581 ke 31. 12. 2022.

Ve smlouvě o dílo je uvedeno, že dojde ke snížení ceny díla o hodnotu zhotovitelem řádně a včas nesplněného závazku, pokud zhotovitel podá insolvenční návrh jako dlužník nebo bude rozhodnuto o úpadku zhotovitele k návrhu věřitele. Snížení ceny díla tak může být až 15 % ze sjednané ceny díla (pozastávka). Toto snížení ceny díla se považuje za dohodnutou a poskytnutou slevu z ceny díla. Jak postupovat v případě objednatele, když tato skutečnost (insolvence zhotovitele) nastane? Je zhotovitel povinen vystavit opravný daňový doklad? Jak postupovat, když ho nevystaví? Jak se počítá lhůta 3 let pro vystavení opravného daňového dokladu? Dílo bylo předáno v 5/2019 nebo 6/2020.

Společnost má ve smlouvě o dílo stanovenou úspěchovou odměnu v případě, že konečná cena díla bude nižší než sjednaná a to 20% procent z rozdílu mezi cenami. Stavba začala v roce 2021, dle smlouvy o dílo jsou vystavovány měsíčně daňové doklady, DUZP je den podpisu soupisu provedených prací za kalendářní měsíc. V prosinci dojde k předání podstatné části díla, v roce 2022 budou na základě dodatku ke smlouvě provedeny ještě práce na likvidaci zařízení staveniště a některé menší úpravy díla a vystavena konečná faktura. V roce 2022 bude fakturována úspěchová odměna. Je možné tuto odměnu celou zahrnout do výnosů roku 2022?

První část článku se zabývá vymezením právního pojmu dílo a pojmového aparátu, který se používá ve výstavbě. Dále se věnuje podstatným částem tohoto smluvního typu a dalším náležitostem smlouvy vč. možného použití smluvních podmínek FIDIC. Posléze se zaměří na práva a povinnosti smluvních stran. V souvislosti s rozvojem průmyslu, s průmyslovou revolucí 4.0 a odstraňováním následků koronakrize lze očekávat rozvoj investic. K tomu bude využíváno smluvního typu smlouvy o dílo. Důvodová zpráva zpracovaná k zákonu č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ “), uvádí, že nová úprava díla (podle § 2586–2635 občan. zák.) má odstranit dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník “ nebo ObchZ“) s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v dřívějším občanském zákoníku bylo poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950. V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (ZMO), jehož normativní konstrukce obchodní zákoník přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji ZMO. Aktuálním otázkám smlouvy o dílo se věnuje toto pojednání.

Naše společnost plátce DPH CZ, uzavřela smlouvu na dodávku a montáž zařízení do Belgie (DIČ BE). Fakturujeme dle smluvy podle splněných etap. Dodávka zařízení se plní postupně, tzn. že zařízení je zasíláno v několika kamionech a v různých měsicích. Nenavazuje na fakturaci. Je správně, když do DP a KH uvádíme daňové doklady dle smlouvy - uvádíme na ř. 26 (plnění je osvobozeno dle § 68 odst. 10 zákona o DPH). Nebo se mají zohledňovat jednotlivé dodávky - i když zde by byl problém s oceněním jednostlivých kamionů? Přepravce dostávají k jednotlivým kamionům balicí list a CMR.

Česká s. r. o. spolupracuje na instagramu s influencerkou - studentkou z Polska. Je možné s ní uzavřít smlouvu o dílo, případně dohodu o provedení práce? Jedná se o jednorázovou spolupráci. Bude se tato odměna promítat do DPH? Česká s. r. o. je plátce DPH, polská studentka není plátce DPH. 

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU: 1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %). 2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní. Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?  

Společnost s r. o. uzavřela s občanem smlouvu o dílo na částku 24 000 Kč. Jak to bude se zdaněním a odvody SP a ZP u této dohody, kdo je odvádí? Je smlouva o dílo nějak omezena např. velikostí odměny, časovým limitem...? Jak správně zaúčtovat v účetnictví tuto smlouvu?