Souhrnné hlášení v DPH - strana 7

Jsme spediční firma, plátci DPH. Dne 14. 8. 2013 jsme vystavili fakturu pro německého odběratele za přepravu z ČR do Itálie, která se uskutečnila dne 31. 7. 2013. Přiznání k DPH a souhrnné hlášení za červenec již bylo odevzdané. Lze tuto fakturu zahrnout do řádného přiznání k DPH a souhrnného hlášení za srpen nebo je nutné podat dodatečné přiznání k DPH za červenec a následné souhrnné hlášení?

Prosím o potvrzení, nebo vyvrácení: OSVČ, vede daňovou evidenci, plátce DPH, malíř-natěrač, provedl práce na nemovitosti v Rakousku v hodnotě 254 100 Kč bez DPH. Na faktuře je napsáno – daň odevzdá zákazník, (a Mehrwersteuer wird abfuhren mit dem Empfanger des Dienst) reverse charge. U sazby není uvedeno ve faktuře nic. Jak zaúčtovat v programu účto DE co se týká druhu, protože v minulém čísle Účetnictví v praxi jsem četla, že účtování PDP není správné? Mám uvést do sazby 21 % pouze základ, t.j. částku 254 100 Kč, do DPH 0, s datem uskutečnění zdanitelného plnění uvedeném ve faktuře? Jak se to všechno projeví prosím v daňovém přiznání k DPH, na kterých řádcích, a zda je nutno podávat v tomto případě Souhrnné hlášení? Pracovnice FÚ Znojmo nám řekla, že se nepodává.

Firma - plátce DPH, provedla pro odběratele - podnikatele v GB služby podléhající reverse charge dle § 9. Do daňového přiznání vyplnila ř. 21. Vzhledem k tomu, že odběratel je ve své zemi neplátcem, neposkytl DIČ. Do souhrnného hlášení tedy nebylo možno nic vyplnit. Odběratel nesplnil svou zákonnou povinnost a jako osoba identifikovaná k dani se v GB nezaregistroval k DPH. Nyní český finanční úřad požaduje, aby kvůli nesouladu mezi souhrnným hlášením a přiznáním k DPH a zároveň kvůli nedodání DIČ odběratele, doodvedl dodavatel DPH ze služby v ČR. Na tomto požadavku FÚ trvá, i když obdržel od plátce kopii registrace odběratele k podnikání. Má na toto FÚ právo, jestli ne, jak se zachovat?

Podnikatel - neplátce DPH provádí v ČR služby, za které dostává z EU provize a které spadají pod § 9 ZDPH. Na provize nevystavuje žádný doklad, odběratel mu zasílá doklad nazvaný „dobropis“, na kterém je oznámení o tom, že je mu zasílána provize v určité výši s DPH 0%. Podnikatel nechce být plátcem DPH a ani kritérium obratu pro povinnou registraci nesplňuje. 1) Je správná domněnka, že se musí podnikatel na FÚ zaregistrovat jako osoba identifikovaná k dani? Zároveň zůstává i nadále neplátcem a pouze tyto své služby do EU uvádí na daňovém přiznání a současně odevzdává souhrnné hlášení? 2) Musí podnikatel vystavovat pro odběratele faktury za provize s tím, že na ně uvede § pro osvobození a současně větu „daň odvede zákazník“, nebo je možné přiznání a souhrnné hlášení dělat pouze na základě obdržených dokladů od protistrany?

Jsme fyzická osoba, plátce DPH. V květnu 2013 jsme zaúčtovali a vykázali v přiznání DPH a v Souhrnném hlášení na základě vydané faktury dodání zboží slovenskému odběrateli. Nyní jsem zjistila, že plnění se ve skutečnosti neuskutečnilo (zboží dodáno vůbec nebylo) – zapomněl se ihned vystavit dobropis k faktuře. Jak nyní postupovat? Máme vystavit dobropis faktury s plněním v červnu nebo v květnu k datu původní faktury? Pokud bude datum původní – květnové, je nutné vystavit opravné daňové přiznání za květen nebo je možné zahrnout dobropis do červnového přiznání? Jak postupovat v Souhrnném hlášení – bude zde dobropis zahrnut? Pokud ano, bude v řádném červnovém nebo je opět nutné opravné hlášení za květen?

Naše firma se zabývá opravou motorek. Teď jsme dostali zakázku od Slovenské firmy /plátce DPH/. Práci jsme provedli a chceme vystavit fakturu. Jaké náležitosti by měla mít faktura na Slovensko? Sazbu na DPH vyčíslovat nebudeme. V daňovém přiznání k DPH, se nám projeví tato faktura na kterém řádku? Nechceme hned na začátku udělat chybu. Co musíme vyplnit v souhrnném hlášení? Do kterého data musíme podat souhrnné hlášení?

Firma A s. r. o., plátce DPH montuje v Německu rodinné domy na klíč. Firma B s.r.o., plátce DPH (subdodavatel) bude pro firmu A zajišťovat montáž topení. Firmě B bude mimo vlastních zaměstnanců vypomáhat firma C (podsubdodavatel) fyzická osoba také plátce DPH. Jak bude fakturovat firma B firmě A z pohledu DPH? S daní, bez daně, nebo přenesení d. p.? Jak bude fakturovat fyzická osoba C firmě B z pohledu DPH? Předpokládáme, že firma A poskytne firmě B české DIČ. Firma B a C má jen české DIČ. Na jaký řádek se vydané faktury firmy B a přijaté faktury od firmy C uvedou v daňové, přiznání firmy B? Bude se předkládat také souhrnné hlášení? Všechny tři firmy A, B, C jsou české.

Plátce s. r. o. pořizuje zboží ve Francii a dodává na Slovensko. Dodavatel je registrován k DPH ve Francii a odběratel na Slovensku. Jsou tedy splněny podmínky třístranného obchodu s tím, že plátce s.r.o. je prostřední osobou. Zboží jede z Francie přímo na Slovensko. Přepravu zboží zajišťuje plátce s. r. o. Zboží je naloženo ve Francii 31. 1. a dodáno na Slovensko 5. 2. 1)      V přiznání DPH za měsíc leden bude uvedeno pořízení zboží v třístranném obchodu ř. 30 (rozhodný je datum vystavení dokladu dodavatelem, což bude 31. 1.), ovšem dodání tohoto zboží formou třístranného obchodu ř. 31 bude uvedeno až v přiznání DPH za měsíc únor - uvažujeme správně? 2)      V souhrnném hlášení se zboží vykáže za měsíc únor?

Společnost, plátce DPH v Česku vyfakturuje zboží včetně instalace a dopravy slovenské společnosti, plátce DPH na Slovensku. Na faktuře je rozepsáno zvlášť zboží, instalace a doprava. Toto plnění vykážeme na jakém řádku v daňovém přiznání? Uvádíme toto plnění i do souhrnného hlášení?

Osoba samostatně výdělečně činná, plátce DPH. Během měsíce přijímá několik dodávek zboží od daného dodavatele, toto přijaté zboží hradí hned při jeho příjmu v hotovosti (částky do 1000 Kč). Obdrží „dodací list“, kde je uvedena podrobná identifikace dodavatele, přesný popis dodaného zboží, základ DPH, celková uhrazená částka, datum zdanitelného plnění. Zároveň dochází k vracení prošlého zboží (opět několikrát měsíčně). To je ale hrazeno převodem až na základě souhrnného daňového dokladu, který odběratel vystavuje až kolem 10. následujícího měsíce. Tento souhrnný doklad obsahuje jak zvlášť zboží dodané, zvlášť vrácené, rozepsané podle jednotlivých dní, celkovou uhrazenou částku a výslednou částku, která je „dobropisována“ dodavatelem. Může si odběratel uplatňovat odpočet za jednotlivé dodávky na základě výše uvedených dodacích listů s DUZP nebo musí počkat, až obdrží souhrnný daňový doklad?

Od 1. 1. 2013 se změnilo znění § 108 zákona o DPH, znamená to, že bude příjemce služby i od neplátce z EU provádět reverse charge a uvádět toto plnění v přiznání a v souhrnném hlášení nebo jaký praktický dopad tato změna bude představovat?

Prodávali jsme v říjnu (9. 10) brambory do Rakouska. Doklad o prodeji nám přišel až 19. 11. Fakturu jsem zaúčtovala do října podle DUZP. Za který měsíc mám podat souhrnné hlášení, pokud doklad přišel tak pozdě. Za říjen nebo za listopad?

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, zpracovávám účetnictví pro firmy - plátce DPH. Nově se musí u stavebních a montážních prací zasílat údaje DPH elektronicky - Výpis z evidence pro daňové účely. Prosím, jak budu postupovat, když budu tyto údaje posílat ZA FIRMU KLIENTA, PLÁTCE DPH - JEHO ÚDAJE. Odkud, jak a kam? Co musím udělat, abych údaje za firmu klienta mohla a v pořádku odeslala (raději podrobnější vysvětlení)? Je stejný postup i u elektronického posílání Souhrnného hlášení?

Český plátce dodává své výrobky do Velké Británie. Svá plnění uvádí v daňových přiznáních k DPH a současně v souhrnném hlášení. Někdy se stává, že výrobky mají vady. Anglická společnost na své náklady si nechá tyto vady odstranit a přefakturuje české společnosti tyto vícenáklady související s nekvalitou výrobků. Provádí se u těchto vícenákladů na přijaté faktuře reverse charge ,který se následně uvádí i daňovém přiznání k DPH?

Česká firma plátce DPH koupila od neplátce DPH z Anglie zboží, které je na Ukrajině a dále ho prodává plátci DPH do Polska. Prodej bude bez DPH, bude se uvádět do daňového přiznání a do jakého řádku, bude se uvádět i v souhrnném hlášení? Zboží bude přepraveno z Ukrajiny rovnou do Polska a dopravu si zajišťuje již polská firma.

V případě pořízení zboží z JČS je plátce DPH povinen toto pořízení přiznat k datu, kdy doplní na přijatý doklad od dodavatele povinné údaje, nejpozději poté do 15 dne následujícího měsíce po pořízení zboží. Platí toto pravidlo i v případě pořízení zboží formou třístranného obchodu? ?

Naše firma, plátce DPH, přijala fakturu od slovenské firmy - plátce DPH za službu. Je nám fakturováno psychologické vyšetření našich pracovníků pro vstup do JE. Vyšetření bylo prováděno na Slovensku. Naše firma nemá na Slovensku provozovnu ani registraci. Fakturováno bylo bez DPH s odkazem, že služba je osvobozená od DPH podle § 29 zákona o DPH 222/2004 Z.z., což je osvobození zdravotnických služeb. Jaké pro nás plynou povinnosti? Budeme tuto fakturu uvádět v přiznání k DPH a provádět tzv. dodanění a současně odpočet DPH u nás? Bude se tato faktura objevovat v souhrnném hlášení?

Realizátor (české DIČ, FO,) realizuje jiné české DIČ (POú výstavní expozici na veletrhu v Birminghamu (UK). Ze zákona o DPH usuzuji že: 1. Faktura bude bez DPH, protože podle § 10b zákona je místem plnění Anglie 2. Realizátor této akce uvede toto plnění na ř. 21 přiznání - tady si nejsme jistý, pojmenování tohoto řádku je trochu zavádějící 3. Realizátor této akce nemusí podávat souhrnné hlášení. 4. Příjemce služby si nemusí samovyměřit DPH. 5. Pokud je plnění pod limit pro UK, realizátor se nemusí registrovat jako plátce ve Velké Británii?

Souhrnné hlášení k DPH je od 1. 1. 10 elektronicky. Musíme mít elektronický podpis? Pokud ano, jakým postupem ho získáme?

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH") ve svém § 102 zakotvuje povinnosti plátce a identifikovaných osob podat souhrnné hlášení při dodání zboží, poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě, období a lhůty pro podání souhrnného, resp. následného souhrnného hlášení a formu jejich podání v elektronické podobě.