Souhrnné hlášení v DPH - strana 4

Jak si poradit s fakturací služby, která byla provedena na Slovensku (drcení kamene, do základů stavby - silnice)? Podle § 10 zákona o DPH je místem plnění Slovensko. Český plátce DPH fakturuje Slovenskému plátci DPH v EUR bez DPH. Je to správně? Jak zaznamenat do přiznání k DPH, kontrolním hlášení a jak v souhrnném hlášení?

1) S některými zahraničními odběrateli z EU máme sjednanou platební podmínku, že při úhradě naší faktury např. 14 dní před dohodnutým termínem splatnosti, jim poskytneme skonto 2 % z celkové hodnoty faktury. Jsme v okamžiku, kdy odběratel platební podmínku splní a je nám připsána ponížená úhrada, povinni vystavit a zaslat odběrateli z EU opravný daňový doklad na skonto a vykázat jej do přiznání DPH a souhrnného hlášení? Pokud ano, vykáže se takový doklad do stejných řádků, jako se vykázalo plnění z původního daňového dokladu? U tuzemských odběratelů vystavujeme opravný daňový doklad na skonto ke dni přijetí ponížené úhrady a vykazujeme je jako zdanitelné plnění do ř. 1, 2 přiznání DPH. 2) To samé nás zajímá i v případě, že nakupujeme zboží z EU s uplatněním skonta – za podmínky včasného zaplacení. Musí nám náš dodavatel vystavit opravný daňový doklad na poskytnuté skonto? Ovlivní toto skonto základ daně pro výpočet DPH z EU (daň na výstupu i nárok na odpočet daně na vstupu)? 

Podnikatel, plátce DPH, jezdí pro rakouskou společnost a vozí zboží. Jede z ČR do Španělska a zase zpět do ČR. Jak bude faktura vydaná zaúčtovaná (prosím konkrétní předkontaci)? Bude DPH bude 0 % a v přiznání k DPH se budou vyplňovat řádky 21 a 43?  

Místo plnění dle zákona o DPH u služeb turistického průvodce (provádí turisty po Praze) je v ČR? Jde o fyzickou osobu, ale domnívám se, že pravidla jsou stejná pro FO i PO. Tento průvodce své služby fakturuje dánské společnosti registrované k DPH, která do ČR turisty posílá. Bude průvodce uplatňovt reverse charge nebo účtovat DPH 21 %?

Ráda bych se zeptala, jak přesně postupovat ohledně DPH. Potřebujeme přemístit formy našemu externímu dodavateli v Německu. Formy i nadále budou patřit nám, dodavatel na nich bude vyrábět materiál, který nám pak bude za smluvní cenu prodávat. Musím někde v přiznání DPH vykázat hodnotu formy, kterou jsme dodavateli zaslali, cca 12 000 EUR? Forma u dodavatele zůstane tak dlouho dokud s ním budeme obchodovat, nic nám za ní nebude platit, je to stále naším majetkem. V § 13 odst. 6, který to zřejmě upravuje, se píše  "... pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě". My, ale nebudeme vykonávat činnost v jiném členském státě, to bude vykonávat externí firma a bude nám to fakturovat. Pouze i nich bude naše forma - náš majetek. Kam přesně bych případnou částku vykazovala? Prosím o uvedení řádku DPH, popř. kód v souhrnném hlášení a jaké použít DIČ. 

Jsme česká firma, plátce DPH. Dodáváme zboží na Slovensko osobám registrovaným k dani na Slovensku v režimu reverse charge. Tyto prodeje vykazujeme v českém přiznání k DPH na ř. 20 a souhrnném hlášení. Nedávno si od nás objednala zboží firma z USA, která je registrovaná k DPH na Slovensku. Zboží bude doručeno z CZ na SK a dopravu zajišťuje dodavatel (naše firma). Chci se zeptat, zda je v pořádku, že na faktuře uvedeme fakturační údaje firmy z USA včetně SK IČ DPH? Tento prodej budeme vykazovat na ř. 20 CZ přiznání k DPH a souhrnném hlášení. 

Chtěl bych zkonzultovat případ, kdy právník OSVČ, plátce DPH poskytne právní službu firmě se sídlem ve Švýcarsku, která předložila švýcarské "DIČ" = jde o osobu povinnou k dani ze třetí země. Podle mého názoru to bude fakturováno bez DPH dle § 9 odst. 1 a uvede se v daňovém přiznání na řádku č. 26. Do souhrnného hlášení to nevstupuje a do kontrolního hlášení se to také neuvádí. 

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, provozuje mezinárodní silniční nákladní dopravu v rámci EU. Pokud slovenský odběrate  poskytne své DIČ na Slovensku, uvádí dodavatel na ř. 21 daňového přiznání a zároveň sestavuje souhrnné hlášení? 

Český plátce DPH dodává zboží osobě registrované k dani v Polsku např. v 7. a 8. měsíci 2016. Tyto dodávky zboží jsou osvobozeny od DPH (§ 64 ZDPH). S účinností od 1. 9. 2016 je polskému plátci zrušena registrace DPH, stává se tak od tohoto data neplátcem DPH v Polsku. V září 2016 tento odběratel reklamuje část zboží, které bylo dodané v 7. a 8. měsíci a český plátce DPH vystavuje např. 15. 9. 2016 opravný daňový doklad (polský odběratel již od 1. 9. 2016 však plátce není). Je tedy vystaven opravný daňový doklad v daném okamžiku osobě neregistrované k dani v Polsku, ale k dodávkám zboží, kdy odběratel byl ještě osobou registrovanou k dani. 1. Jak správně bude vystaven opravný daňový doklad - jako neplátci s českou DPH či jako původně plátci s režimem reverse charge? 2. Jak bude vykázán v daňovém přiznání českého plátce (případně souhrnném hlášení)?

Pokud neuvádíme přijaté zálohy ze služeb z EU do přiznání DPH již v okamžiku přijetí zálohy, ale až uskutečněním zdanitelného plnění, je to velký problém? Nesedí nám pak přiznání DPH a souhrnné hlášení, protože do souhrnného hlášení se uvádí služby až v okamžiku uskutečnění. 

Neplátce DPH opravuje varhany. Tento rok nakoupil materiál pro opravu varhan z jiného členského státu, ale také poskytl službu do jiného členského státu (opravil varhany). Podle mého chápání zákona o DPH se stává osobou identifikovanou k dani jednak podle § 6g zákona o DPH (nevidím v tomto § žádný limit, tedy předpokládám, že to tak platí např. i u zboží za 1 EUR) a dále také podle § 6i. V tomto případě je povinen podat daňové přiznání k DPH (zboží vykáže na ř. 3 resp. 4 a 43 resp. 44; služby na ř. 21) a zároveň souhrnné hlášení. Stejně tak v jakémkoli dalším měsíci, kdy k takovéto situaci dojde (tj. pořízení zboží z EU nebo poskytnutí služby do EU). Pokud nedojde k této situaci, nemusí podávat nulové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. Jako osobě identifikované je mu přiděleno DIČ, které by mělo být uvedeno na všech přijatých i vydaných daňových dokladech přitom přijaté zboží je fakturováno v systému reverse charge (tedy bez DPH). Je tato má úvaha správná?

Sportovkyně přesídlila do Monaka, v České republice je odhlášena ze všech aktivit. Sportovní činnost profesionálního sportovce (tenis) vykonává na vrcholové světové úrovni. Její servisní manažerská organizace je společnost se sídlem v ČR a plátce DPH. Sportovkyně byla v ČR dříve jako OSVČ, nyní je rezidentkou Monaka a jezdí po světových turnajích jako hráčka. Servisní česká organizace jí fakturuje podíly na výhrách, na reklamních smlouvách dle smlouvy o výhradním zastoupení hráčky (např. 15 % z jejích zisků z turnajů). Můžeme a (musíme) fakturovat hráčce bez daně z přidané hodnoty? Na Monako je dle § 3 odst. 3 zákona o DPH pohlíženo z hlediska DPH jako na území Francie, hráčka nemá přidělené číslo TVA (Taxe valeur ajoutée). Přesto dle mého názoru vykonává ekonomickou činnost a jako takové by se jí mělo fakturovat z ČR bez DPH a vykazovat jako plnění do EU (řádek 21 základní sazba) + Souhrnné hlášení bez DIČ; místo plnění v Monaku/FR. Je můj názor správný?

Jsme plátci DPH a zasíláme zboží na Slovensko osobě registrované k DPH pro služby. Tato firma nám vyjíždí v systému VIES jako plátce DPH. Můžeme prodej zboží této firmě fakturovat bez DPH a uvádět ji na měsíčním souhrném hlášení, nebo se její registrace vztahuje pouze a jenom na služby?

Obchodní společnost, plátce DPH, provádí stavební práce, spadající do kategorie činností podléhající přenesené daňové povinnosti, pro zadavatele díla - plátce DPH se sídlem na území České republiky. Objekt - nemovitá věc, kde se práce provádějí, je na území Slovenska. V případě fakturace z pohledu DPH se bude jednat o přenesenou daňovou povinnost nebo o poskytnutí služeb do členského státu Evropské unie? Podobná situace je u výrobce kuchyňských linek, který je i s montáží fakturuje plátci DPH - tuzemské obchodní společnosti, ale jejich montáž a instalace je ve Francii. Jak budou tato zdanitelná plnění uvedena v přiznání k DPH?

Jsem plátce DPH a zpracovávám přiznání k DPH a kontrolní hlášení slovenské firmě, která má české DIČ (na Slovensku je také registrovaná k DPH). Za tuto službu vystavím slovenské firmě fakturu bez DPH a uvedu službu do souhrnného hlášení (tedy na slovenské dič firmy). Musím takto postupovat, anebo můžu fakturovat na české DIČ slovenské firmy, odvést DPH a slovenská firma si uplatní DPH v přiznání k DPH v ČR?

Jsme česká firma, plátce DPH a prodáváme zboží jak v tuzemsku tak do jiných členských států EU. Na Slovensku máme výdejnu zboží a bylo nám přiděleno DIČ a IČ DPH (jsme plátci DPH na Slovensku). Pokud si zákazník objedná zboží s doručením na tuto výdejnu, převodkou toto objednané zboží přepravíme na výdejnu na Slovensko (jedná se pouze skladový pohyb, neuvažujeme žádný režim DPH). V současné době na Slovensku zřizujeme přímý prodej (pobočku), kde si zákazník zboží koupí až na místě. Zboží bude průběžně převáděno z našeho hlavního skladu v ČR na sklad na Slovensku. Chtěla bych se zeptat, zda v takovém případě bude tento převod zboží Přemístěním obchodního majetku z tuzemska do JČS podle § 64 odst 4., kdy česká firma osvobodí toto plnění od dph a uvede do ř. 20 daňového přiznání a souhrnného hlášení? Slovenská provozovna uvede ve svém přiznání k DPH toto přijetí zboží - má povinnost přiznat daň a zároveň nárok na odpočet DPH?

Poskytovatel služby (vývoj software apod.): české OSVČ, neplátce DPH - osoba identifikovaná k dani. Odběratel služby: britské Ltd., neplátce DPH. Jak správně postupovat při fakturaci: 1) Současná situace - jako neplátce k DPH (osoba identifikovaná k dani) poskytovatel vystavuje fakturu v režimu reverse charge a na finanční úřad zasílá „souhrnné hlášení“. Do souhrnného hlášení je ale třeba uvést DIČ odběratele. Odběrateli (Ltd. v UK, neplátce DPH) nevzniká povinnost registrovat se jako osoba identifikovaná ani jako plátce DPH (na rozdíl od zbytku EU), odběratel tedy nemá a nebude mít DIČ (a nemůže se ani dobrovolně registrovat jako plátce DPH). Finanční úřad ale nechce souhrnné hlášení bez DIČ odběratele akceptovat. OSVČ vzniká na výzvu finančního úřadu povinnost vystavit následná souhrnná hlášení, podat zpětně přiznání k DPH a doplatit DPH i ev. penále. 2) Jak správně postupovat? Vycházíme-li z § 9 odst. 1, že místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, je místo, kde má tato osoba sídlo - tedy Británie. Osobou povinnou k dani se rozumí podnikající osoba bez ohledu na to, jestli je či není plátce DPH. Příjemci služby v Británii vznikla ke dni přijetí služby povinnost zaregistrovat se jako osoba identifikovaná. Dotazy: 1. Stornovat podaná souhrnná hlášení (s chybějícím DIČ odběratele)? 2. Podat přiznání k DPH, do řádku 21 mínusem (SH) a jako sumu příjmů uvést kladně do řádku 26? 3. Pokud by se jednalo o službu osvobozenou ve státě příjemce (UK), je povinnost odvést DPH v tuzemsku? 3. Jakou formu má přesně vykazovat faktura vystavená tuzemskou osobou identifikovanou k dani - neplátci v jiném státě EU? Bez uvedení "daňový doklad" a "reverse charge"?  

S. r. o., plátce DPH, vystavujeme faktury do EU (Polsko, Slovensko) za služby i zboží (v Kč i EUR). Zahraniční odběratelé jsou plátci DPH (mají DIČ, resp. VAT). Doklady samozřejmě vystavujeme bez 21 % DPH. Na které řádky přiznání k DPH se doklady promítnou? Kromě přiznání k DPH a souhrnného hlášení se vyplňuje ještě něco? Do kontrolního hlášení se, předpokládám, doklady nezahrnují. Jak bychom ještě měli postupovat v případě, že odběratel by nebyl plátce DPH.

Jsme plátci DPH a v Německu při vykládce zboží došlo k poškození našeho nákladního automobilu. S německou firmou, která toto způsobila, (také plátce DPH) jsme se domluvili na přeúčtování nákladů na opravu našeho automobilu. V ČR jsme si nechali automobil opravit a obdrželi jsme fakturu s DPH. Fakturu zaúčtujeme na účet 511 a lze si toto DPH nárokovat, pokud vozidlo používáme výhradně pro ekonomické účely? Jak postupovat v případě přeúčtování "nákladů na opravu vozu" (takto uvedeme na faktuře) německé firmě? Dáme na řádek 21 přiznání k DPH a souhrnného hlášení nebo mimo přiznání k DPH a souhrnné hlášení? Účtovat na účet 648?

Přijatá záloha z EU: V 06/2015 byla vystavena zálohová faktura na služby do PL. Částka přišla na účet v 06/2015. Nakonec ale služba nebyla realizována a záloha byla v celé výši ve 12/2015 vrácena. Kdy a kde se to má projevit v přiznání k DPH? Má se to vůbec promítnout v souhrnném hlášení? Přijatý opravný doklad z EU: Inventarizací účtů k 31. 12. 2015 se zjistilo, že část materiálu pořízeného z PL bylo polskému dodavateli vráceno a byl na to polským dodavatelem vystaven opravný daňový doklad v 05/2015. Doklad ale nebyl dodán k zaúčtování. Až teprve když neseděly inventarizace, tak polský dodavatel vystavil opis opravného daňového dokladu s datem 02/2016 a doručil nám tento doklad. Zaúčtování do správného roku přes přechodné účty není problém, ale kdy má být tento opravný daňový doklad zahrnutý do přiznání DPH a souhrnného hlášení? Je to ke dni převzetí opravného daňového dokladu a tedy k 02/2016, nebo se musí udělat dodatečné přiznání k DPH za 05/2015 a následné souhrnné hlášení za 05/2015?