Telekomunikační služby

Společnost s r. o., zabývající se advokacií, prozatím neplátce DPH. Jednatel této s. r. o. dostal od operátora nabídku na uzavření smlouvy k telekomunikačním službám: konkrétně 2× telefonní tarif pro hovory a SMS s mobilním internetem + 2× pevný internet - dále jen „multitarif“. Smlouva na multitarif půjde uzavřít buď na s. r. o. (PO) nebo na jednatele jakožto občana (FO nepodnikatele), cenová nabídka se odvíjí od zvoleného subjektu, který v budoucnu smlouvu uzavře. Jednatel odmítá na shora uvedené služby uzavřít vícero smluv dle převažujícího charakteru využívání služby (osobní vs pracovní využití), tzn. nechce telekomunikační služby rozdělit tak, aby např. byla jedna část vedena na FO a druhá část na PO (s. r. o.) - je to kvůli značné finanční nevýhodnosti, která by byla od operátora poskytnuta (multitarif se tedy vyplatí uzavřít pouze buď na FO nebo PO). Plán využití telekomunikačních služeb je hrubým odhadem následující: - 2× internet: 1× pro práci v kanceláři (100% v rámci podnikání), 1× domov jednatele - pracovní, ale i osobní spotřeba (dle jednatele využití cca 10 % osobně vs 90 % pracovně, neboť by zde skrz internet probíhalo zejména zálohování pracovních dat na dálku), - 2× tel. tarif - 1× výhradně pracovně (100% podnikání - kancelář/sekretatiát), 1× mobilní tel. jednatele (cca 80% podnikání a 20% osobní spotřeba). Otázky, které jednatel s. r. o. řeší a které prosíme zodpovědět jsou následující: Prosíme doporučení, jakým způsobem vše provést tak, aby mohl za multitarif do nákladů své s. r. o. zahrnout jednatel vůči FÚ "bezpečně" co nejvíce oprávněných nákladů? S případnou přefakturací služeb jednatel souhlasí - pro FO je od operátora finančně nabídka výhodnější cca o 1 000 měsíčně (vč. DPH), tedy se nabízí varianta přefakturovat poměrnou část od FO směrem na s. r. o. Zároveň se však jednatel domnívá, že bezpečnější varianta nastane, pokud bude služby přefakturovávat s. r. o. jemu jakožto FO-občanovi, neboť mu přijde průkaznější, že by byla uvedena na fakturacích jmenovitě jeho s. r. o., když se jí týká většina služeb a je záhodno vykazovat i co nejvyšší možný poměr služeb do jejích nákladů. U tel. tarifu, který bude mít jednatel mj. i na os. spotřebu nás napadlo zahrnout jej do dodatku smlouvy o výkonu funkce jednatele, kterou má jednatel uzavřenu se svoji s. r. o. (čemuž by se nebránil), ovšem opět by to chtělo návrh, jak to prakticky provést v rámci celého multitarifu? V rámci tohoto bodu se má jednat o rozhodnutí, které by mělo být funční na vícero let do budoucna, i z tohoto důvodu je třeba řádně zhodnotit možnosti. Jak bylo shora uvedeno, jeden z pevných internetů bude využívat jednatel ve svém domově (RD) - nemá zde se svojí s. r. o. k tomuto uzavřen žádný smluvní vztah. Co v tomto případě doporučujete provést tak, aby byl pevný internet (část v podnikání) z domova jednatelem daňově uznatelný pro s. r. o.? Shora uvedený poměr nákladů pro osobní užití je velmi přibližně určený dle nefundovaného odhadu jednatele. Jak tedy správně a odborněji odhadnout náklady na tel a internet, pokud se zčásti využívají osobně a zčásti pracovně? Prosíme doporučení zvlášť za tel. a zvlášť za internet (pevný, ale i mobilní). Všeobecný popis. který jsme dohledali - tzn. např., že u tel. služeb máme vzíti v potaz výpis za telefonní služby od operátora nám přijde docela pracný ke zhodnocení, neboť se volá opravdu na mnoho čísel a každý měsíc se tato čísla mění, rozlišovat tak podrobněji, která jsou osobní a která pracovní by tak bylo složité. Resp. šla by prvotně vyloučit čísla osobní, ale i to by byl složitější proces. Stejně tak např. u historie na internetu - zhodnocení návštěv osobních vs pracovních web. stránek není příliš jednoduché,... Jak tedy v tomto případě zhodnotit osobní vs pracovní náklady tak, aby byly před správcem daně průkazné a obhajitelné? Co použít jakožto důkazní materiál? Prosíme zde o všeobecný popis, vhodný defacto pro každého podnikatele. Stejný dotaz jako předchozí dotaz s menší obměnou: jak to provést ve shora uvedeném případě, kdy hlavní činností s. r. o. je advokacie, tzn. dochází k povinné advokátní mlčenlivosti? Fundovaný odhad poměru nákladů (os. vs prac. náklady) bude nejspíš stejný jako ve shora položené otázce, ale jak před správcem daně prokázat náklady (jaký použít důkazní materiál), když nejspíš ani základní lustrace výpisů hovorů ze strany správce daně není u advokátů možná?  

1) Článek 2 odst. 1 písm. c) a článek 370 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení s částí A bodem 2 přílohy X této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, který ke dni 1. ledna 1978 vybíral daň z přidané hodnoty z činnosti veřejnoprávního vysílání, která byla financována prostřednictvím povinného poplatku placeného na základě zákona každým vlastníkem zařízení způsobilého přijímat rozhlasové a televizní vysílání, mohl i nadále zdaňovat tuto činnost bez ohledu na to, zda uvedená činnost spadá pod pojem „poskytnutí služby za úplatu“ ve smyslu tohoto čl. 2 odst. 1 písm. c). 2) Článek 370 směrnice 2006/112 ve spojení s částí A bodem 2 přílohy X této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, který ke dni 1. ledna 1978 vybíral daň z přidané hodnoty z činnosti veřejnoprávního vysílání, která byla financována prostřednictvím povinného poplatku placeného na základě zákona každým vlastníkem rozhlasového nebo televizního přijímače, mohl i nadále zdaňovat tuto činnost, pokud právní úprava tohoto poplatku byla po tomto datu změněna takovým způsobem, že uvedený poplatek je vybírán na základě držení jakéhokoli zařízení způsobilého přijímat rozhlasové a televizní vysílání, a to včetně chytrého telefonu nebo počítače. 3) Článek 370 směrnice 2006/112 ve spojení s částí A bodem 2 přílohy X této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, který ke dni 1. ledna 1978 vybíral daň z přidané hodnoty z činnosti veřejnoprávního vysílání, která byla financována prostřednictvím povinného poplatku placeného na základě zákona, mohl i nadále zdaňovat tuto činnost, pokud právní úprava tohoto poplatku byla po tomto datu změněna takovým způsobem, že umožňuje, aby malá část příjmů z tohoto poplatku byla použita na financování jednak provozovatelů vysílání, kteří nejsou veřejnoprávními subjekty, ale vykonávají činnost veřejnoprávního vysílání, a jednak mediálních a kinematografických podniků, které jsou veřejnoprávními entitami nebo byly zřízeny veřejnoprávními provozovateli vysílání a přispívají k činnosti vysílání, aniž samy takovou činnost vykonávají.

Firma v ČR, plátce DPH, fakturuje telekomunikační službu firmě se sídlem na Slovensku, která je plátcem DPH na Slovensku bez registrace českého DIČ. Služba je poskytována na území ČR do bytu zaměstnance slovenské firmy. Na dané adrese v ČR nemá slovenská firma provozovnu. V jakém režimu DPH má být faktura vystavena?

Právnická osoba, plátce DPH, má s operátorem uzavřenou dohodu na poskytnutí slev na telefonní hovory (cca 30 SIM). Může PO „přefakturovat“ náklady na telefon (hovorné) další PO či FO, plátci DPH? Jedná se nám o přefakturaci skutečných nákladů bez navýšení (přefakturované telekomunikační služby v účetnictví neovlivní základ daně z příjmu). Od operátora máme na každou PO i FO jednotlivé faktury, kde je všude veden hlavní odběratel právě PO, která spolupracuje s další PO a FO (dáno i historicky) a tím máme všichni levnější hovorné. Dále má každý i svůj zákaznický účet. Ale faktury jsou všechny na tu hlavní PO. Jak je to z hlediska daně z příjmů, DPH a zákona o telekomunikačních službách?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2018 ve věci C-295/17 Meo – Serviços de Comunicaçoes e Multimédia

Pro telekomunikační služby platí při uplatňování DPH podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), specifická pravidla, která vycházejí ze Směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ). Pravidla pro vymezení místa plnění u telekomunikačních služeb jsou stanovena v návaznosti na směrnici o DPH a navazující nařízení (EU) č. 282/2011 , kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty v novelizovaném znění (dále jen prováděcí nařízení ke směrnici o DPH ).