Veřejně prospěšný poplatník

Veřejně prospěšný poplatník, zapsaný spolek, který poskytuje převážně sociální služby pro osoby se zdravotním postižením uplatňuje snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V současné době rozšiřuje své služby o poskytování zdravotních služeb, které snížení základu daně dle uvedeného ustanovení znemožňují. Existuje nějaká možnost, jak uvedenou daňovou výhodu neztratit (například rozdělením na hlavní a vedlejší činnost), nebo bude nutné poskytování zdravotních služeb provozovat v rámci jiného ekonomického subjektu?

Zapsaný spolek za účelem zajištění mimoškolních , volnočasových , vzdělávacích a kulturních aktivit pro děti a mládež vykázal za rok přehled o příjmech a výdajích , kde vykazuje z Hlavní činnosti rozdíl mezi příjmy a výdaji minus 42 300,- Kč. Z Hospodářské činnosti má pouze příjmy 505 000,- . Z jaké částky se budou platit daně? 

Klient je s.r.o., jehož společníci jsou z 50% jiné s.r.o. a druhých 50% je rozděleno následovně - 38% vlastní zájmový spolek, jehož členy je 12 jiných zájmových spolků, které následně vlastní v s.r.o. každý po 1%. Ve společenské smlouvě má s.r.o. nastaveno, že podílníci s menším podílem než 10% se vzdávají podílu ve prospěch podílníka zájmového spolku, který vlastní 38%. Je to z důvodu, protože mají interně v rámci spolku nastavená pravidla, kdo a v jaké výši má ze zisku s.r.o. profitovat. Mechanismus je nastaven tak, že celý podíl ve výší 50% zisku na s.r.o. je na základě rozhodnutí valné hromady s.r.o. vyplacen zájmovému spolku, který sdružuje ostatní spolky a ten následně formou příspěvků distribuuje zisk mezi jednotlivé členské spolky. Na úrovni sdružujícího spolku je při výplatě ze zisku sražena daň 15%. Vzhledem k tomu, že mechanismus výše příspěvku na jednotlivé členské spolky je upraven interní směrnicí a má jasně definované parametry, co musí a v jaké míře jednotlivé členské spolky splnit a čím tak teoreticky pomáhají k vytvoření zisku v s.r.o., tak se chci zeptat, jak se tento příspěvek chová daňově u poskytovatele (členské organizace) a příjemce (členského spolku). 1) Jedná se u poskytovatele o daňově uznatelný náklad ve chvíli, kdy je jeho výplata podmíněna splněním podmínek jednotlivých členských spolků, které směřují k vytvoření zisku v s.r.o. nebo se jedná o nedaňový náklad v podobě poskytnutého bezúplatného příjmu, jehož odpočet nemohou využít vřejně prospěšní poplatníci dle §20 odst. 8 ZDP? 2) U příjemce se jedná o bezúplatný příjem, který je v případě jeho použití na účely definované v §20 odst. 8 ZDP možné osvobodit, případně neosvobodit podle §19b odst. 3 ZDP nebo se vůbec nejedná o bezúplatný příjem, ale v případě, kdy závisí teoreticky na splnění určitých podmínek, tak je nutné ho brát jako standardní neosvobozený příjem? 3) Mám ještě podotázku a to zda v případě, kdy by bylo smluvně ošetřeno hlasování na valné hromadě tak, že by se zisk rozdělil rovnou na úrovni s.r.o. na základě valné hromady jednotlivým podílníkům a členům jinak, než mají výši podílů na s.r.o. (např. členský spolek by neměl 38% podíl na zisku, ale pouze 12% podíl, jeden členský spolek by měl 3,5% podíl na zisku namísto 1% podílu, druhý 2,5% podíl atd., což by se odhlasovalo v rámci valné hromady), tak zda by toto bylo možné, protože by se v tomto případě rovnou všem výplata podílů srazila 15% u s.r.o. při výplatě a teoreticky by se tak body 1) a 2) nemusely vůbec řešit? A pokud by to bylo možné, tak zda by toto nebylo možné ze strany správce daně být chápáno jako nějaká forma obcházení daňové povinnosti, respektive snížení z 21% na 15%? 

Honební společenstvo pronajímá honitbu mysliveckému sdružení. Jiné příjmy nemá. Je veřejně prospěšný poplatník, protože pronajímá honitbu pouze mysliveckému sdružení. Jak je to se zdaněním s využitím § 20´odst. 7 ZDP. Prosím o vysvětlení na příkladu: HV 2023 + 10 000 Kč, odloženo dle § 20 ZDP, HV r. 24 + 20 000 Kč. V roce 2025 musíme 10 000 Kč dodanit? Na jakém řádku přiznání se uvádí?

Český nadační fond - veřejně prospěšný poplatník. Jak bude zdaněn konečný likvidační zůstatek (po vypořádání závazků a pohledávek)? Zakladatelem fondu je české s. r. o. a v zakladatelských dokumentech je uvedeno, že likvidační zůstatek náleží zakladateli. Lišilo by se zdanění v případě, že by nadační fond nebyl veřejně prospěšným poplatníkem?

Máme Spolek rodičů a přátel školy z.s., přičemž podle stanov je účelem tohoto spolku organizovat maturitní ples školy, provoz studentského plesu a podpora dalších aktivit pro studenty školy. Doposud byly příjmy spolku vždy jen příspěvky od rodičů, minulý rok ale i prodej vstupenek na maturitní ples. Přičemž prodej vstupenek (příjem) převýšil předmětné výdaje. Dle našeho názoru jsou příspěvky od rodičů – příjmy naplňující § 18a odst. 1 písm. a) ZDP – příjmy mimo předmět daně z příjmů. K těmto příjmům má Spolek výdaje jako např. podpora aktivit studentů – sportovní den, halloween, organizace maturit a občerstvení, fotograf, kytice, apod. a poplatky bance. Nicméně příjmy z prodeje vstupenek dle našeho názoru jsou příjmy zdanitelné a převýšily výdaje na tento druh činnosti. Nicméně rozdíl příjmy a výdaje je o mnoho nižší než 300 000 Kč, tzn. spolek daň z příjmů právnických osob dle našeho názoru platit nebude. Musí spolek viz výše podávat přiznání k DPPO? Dle našeho názoru se na něj nevztahuje výjimka § 38mb ZDP. Spolek vede jaké účetnictví – podvojné/jednoduché? Jaké odevzdává na FÚ výkazy a ukládá je do sbírky listin? 

Dobrovolný svazek obcí má hlavní i ekonomickou činnost. V rámci hlavní činnosti má příjmy z příspěvků obcí na činnost prosazující zájmy obcí, z pronajímaných prostor, z přefakturace energií a z úroků z termínovaného účtu. Které položky se musí zdanit a může si ponížit základ daně jako veřejně prospěšný poplatník? Na kterém řádku přiznání případně uvede úroky?

Je přípustné, aby člen dozorčí rady nadačního fondu (veřejně prospěšného poplatníka) poskytl tomuto nadačnímu fondu zdarma na rok automobil formou výpůjčky? Je výpůjčka automobilu pro nadační fond bezúplatným příjmem? Pokud ano, jak bezúplatný příjem ocenit a zaúčtovat? Může by si nadační fond uplatňovat náklady na pohonné hmoty dle skutečné spotřeby a dokladů o nákupu PHM, nebo musí náklady propočítat podle spotřeby z technického průkazu (když skutečná spotřeba je vyšší)?

V případě, že veřejně prospěšný poplatník dá dar jinému veřejně prospěšnému poplatníkovi a ten se ho rozhodne neosvobodit podle § 19b ZDP, tak je tento dar u veřejně prospěšného poplatníka, který byl dárcem celý daňově uznatelný nebo platí limit daňové uznatelnosti dle § 20 odst. 8 ZDP? Respektive má osvobození/neosvobození daru u příjemce reálný vliv na daňovou uznatelnost u dárce? Při poskytnutí daru předpokládejme splnění zákonných podmínek dle § 20 odst. 8 ZDP. 

Nestátní neziskové organizace jako právnické osoby podléhají v oblasti zdanění příjmů zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “) a vztahuje se na ně oproti podnikatelům řada specifik. Článek nejprve zmiňuje definici tzv. veřejně prospěšného poplatníka a dále pak rozebírá předmět daně z příjmů, osvobození (bezúplatných) příjmů, základ daně a jeho úpravy, odpočty od základu daně či postup přechodu z účetnictví na daňovou evidenci. Text je navíc doplněn o příklady.

Spolek, veřejně prospěšný poplatník, má jen příjmy z členských příspěvků dle stanov. Všechny činnosti, které dělá, jsou pro členy, a hrazeny z členských příspěvků. FÚ chce rozdělení příjmů a výdajů dle činností, což vlastně nelze. Spolek podával každý rok DPPO, i když nemusel. Jak je to s daňovou kontrolou, pokud přiznání nepodá? Počítá se lhůta pro kontrolu?

Jako veřejně prospěšný poplatník konkrétně domov důchodců - příspěvková organizace, tj. poskytovatel sociálních služeb zapsaný v registru poskytovatelů sociálních služeb – řešíme dlouhodobě problém se správným způsobem zdanění přijatých příspěvků na péči. Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění pomoci, která může být poskytována prostřednictvím sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Příspěvek je poskytován na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách), a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 505/2006 Sb.). Nárok na příspěvek má v § 4 odst. 1 zákona o sociálních službách osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb. V souladu s § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů u veřejně prospěšných poplatníků nejsou předmětem daně dotace, příspěvky, podpora nebo jiná plnění z veřejných rozpočtů. Jedná se o příjmy taxativně vymezené a hrazené z veřejných rozpočtů. Jelikož příjem v podobě příspěvku je příspěvek konkrétnímu uživateli služeb, který je pouze vyplácen přímo poskytovali služeb Úřadem práce, jedná se, podle našeho názoru, o příjem za služby pro uživatele a tím se jedná pouze o náhradu za poskytnuté služby hrazené z jiných zdrojů, jedná se o platbu uživatele jiným způsobem. Je naše úvaha správná, že tento příspěvek nelze zařadit do příjmů, které nejsou předmětem daně dle § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Jedná se o příjem, který nebude předmětem daně pouze za podmínky, že výdaje vynaložené podle zákona budou vyšší než tento příjem (§ 18a odst.1 písm. a zákona o daních příjmů). O tomto příjmu se účtuje jako o službě, a to na účet 602. Nebo lze ze zákona dovodit, jelikož § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů není vázán na jiný předpis a Úřad práce zasílá domovu důchodců plnění z veřejného rozpočtu, že příspěvek na péči není předmětem daně a není podstatné, že se jedná o úhradu za uživatele sociální služby. Postupujeme správně, když daný příspěvek pohlížíme optikou § 18a odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů?

Automobil ve vlastnictví spolku (sportovního oddílu), není využíván pro soukromé účely. Spolek není plátce DPH. Pokud spolek podává DPFO a využije v něm paušálu na dopravu, nemusí vést knihu jízd? Jaké výdaje použití paušálu na dopravu vylučuje z nákladů - je to takto správně: PHM, parkovné - vyloučím odpisy, opravy, údržba - nechám v nákladech? Jaká je archivační doba knihy jízd?

Má veřejná výzkumná instituce povinnost zapsat majitele do evidence skutečných majitelů ?

V následujícím příspěvku bychom upozornili na některé čerstvé judikáty, které se mohou týkat neziskového sektoru. Nejdříve bychom se zaměřili na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a následně potom na některá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR.

Soukromá školská právnická osoba, neplátce DPH, pořádá v průběhu roku akce pro děti, např. adaptační pobyt na začátku školního roku. Součástí akce je i přespání dětí ve škole. V průběhu této akce si děti připravují společně stravu (večeři, snídani) - suroviny jsou zakoupené školou, škola hradila dětem např. i zmrzlinu. Jsou tyto náklady daňově uznatelné? Rodiče hradí měsíční školné.

Spolek účtující podle vyhlášky 504 pro neziskové subjekty udělal na pronajaté nemovitosti opravy (náklady) a technické zhodnocení na této budově. Část budovy podnajímá dalšímu neziskovému subjektu. Do stanovení částky nájmu by chtěl promítnout náklady na opravy a technické zhodnocení. Stanoví tedy cenu nájmu takovou, která poměrně pokryje náklady. Pokud by se jednalo o s.r.o. tak má výnosy z pronájmu, náklady na opravy, odpis - v prvním roce ztráta, protože náklady na opravy přesáhnou výnosy. Ztrátu si pak bude moct odečíst podle § 34 v následujících 5 letech. U VPP s úzkým základem daně mám výnosy z pronájmu, náklady na opravu, odpis - ztráta v prvním roce. Ale v následujících letech budu mít zisk a podle § 34 odst. 5 nemohu uplatnit ztrátu v následujících letech. a protože jsem VPP s úzkým ZD zdaňuju nájem vždy. Není možnost se z toho dostat tím, že by se časově rozlišily náklady na opravy podle promínutí do výnosů dle doby nájmu? 

Škola (příspěvková organizace města) zřídila kdysi spolek, resp. ho zřídili lidé, kteří chtěli dělat akce pro děti a to mimo školu. Nyní dostala tato organizace přidělenou datovou schránku. Jaké jsou povinnosti tohoto spolku? Jakým způsobem se ujmout "vedení spolku" neb již jeden člověk - předseda nežije a ostatní dva se tomu již věnovat nechtějí. Jakým způsobem je možné stanovit "nové vedení", resp. kolik musí či nemusí mít členů? Musí vést spolek účetnictví nebo postačí evidence příjmů a výdajů? Spolek byl zřízen kdysi pro účely konání akcí pro děti - dětský karneval, dětský den, tj. eviduje nějaké příjmy a výdaje. Musí spolek podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob? Kam se případně (na jakou instituci) musí hlásit změny vedení, dávat na kontrolu doklady (účetnictví) atd.? Děkuji za odpověď, jak postupovat ve věci vedení spolku a z toho vyplývajících povinností - účetních a daňových.

Dotaz se týká výkladu ZDP § 18a odst. 1 písm. a). Počítají se do příjmů z hlavní činnosti i osvobozené příjmy jako členské příspěvky dle statusu spolku nebo dary na činnost spolku? A dále zda se do nákladů na tuto hlavní činnost počítají kromě daňově uznatelných nákladů i daňově neuznatelné náklady (reprezentace či náklady na osvobozené příjmy jako příspěvky, dary apod.)? A ještě doplňující dotaz, jak se zaokrouhluje v této části přiznání k dani z příjmu právnických osob?

Do skupiny veřejně prospěšných poplatníků patří široká škála různých organizací, které v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem a stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním. Jejich výčet není taxativně vymezen, podstatné je naplnění výše uvedených znaků.