Výdělek průměrný

Zaměstnavatel zaměstnává 2 techniky na hlavní pracovní poměr, pracující u něj již několik let. Nyní vznikla potřeba držení pracovní pohotovosti po skončení jejich pracovní doby až do začátku pracovní doby následující den. Technici pracovní pohotovost držet odmítají. Zaměstnavatel tedy zvažuje možnost držení pohotovosti externími techniky. Jak má postupovat? Má s externími techniky napsat dohodu o držení pohotovosti a odměňovat je 10 % PHV z minimální hodinové sazby (nebo po domluvě vyšší) + případné příplatky za svátek a víkend? Výkon práce v době držení pr. pohotovosti by pak nebyl přesčas? Je možné takto dohodu uzavřít? Myslím, že DPČ nebo DPP se pro tuto situaci nehodí nebo je možné je použít a stanovit v ní odměnu za výkon práce a odměnu za držení pohotovosti, přičemž by pak v evidenci pracovní doby bylo vidět, kolik času trval výkon práce a kolik pohotovost? 

Zaměstnanec má HPP zkrácený úvazek na 0,2. Pracuje vždy 2 dny po 8 hodinách ob týden. V některém měsíci tedy má 4 dny a v některých mu vyjde 6 dní nebo 5 dní. Jeho měsíční mzda je 21 000 Kč. V prosinci 2024 dostal roční odměnu 15 000 Kč. 1/25 – 5 d × 8 = 40 hodin 2/25 – 4 d × 8 = 32 hodin 3/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 4/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 5/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 6/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 7/25 – 6 d × 8 = 48 hodin 8/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 9/25 - 4 d × 8 = 32 hodin – zda čerpal dovolenou 4 × 8 hodin. Jak správně spočítat průměr pro náhrady? Průměr na září Program mi počítá pravděpodobný výdělek, jelikož zaměstnanec ve čtvrtletí nikdy nemá 21 dní, ale je to pouze z důvodu jeho zkráceného úvazku. Jeho výpočet je 21 000 / 4,348 / 8 = 603,73. Nezahrnuje mi tam ale tu roční odměnu. Pokud bych tedy měl počítat též koeficientem, mělo by to být 21 000 + (15 000 / 12) / 4,348/8 = 639,66? Nebo bych měl pravděpodobný průměr pročítat z předchozího čtvrtletí: (21 000 × 3) + (15000 / 4 ) / 96. Průměr pro říjenV září mu byla poskytnuta ještě mimořádná odměna ve výši 4 000 Kč. Pravděpodobný průměr spočítám jak? Podle hodin by to bylo takto: (7 + 8 / 25) 2 × 21 000 + září 4 000 (pouze odměna) + roční, která se upravuje dle hodin 3 750 × (80 / 112) = 2 677,5, dohromady 48 677,5 /8 0 odpracovaných hodin bez dovolené? Podle koeficientu 21 000 + odměnu a roční upravenou rozpočtu na měsíc (4 000 + 2 677,5 / 3) = 21 000 + 2 225,83 / 4,348/8? Jsou moje výpočty správné? Která varianta je prosím správnější pro výpočet průměru v daném případě? Žádnou směrnici jsme zatím neurčili.

Zaměstnankyně byla na dočasné pracovní neschopnosti od 13.9.2023 do 12.9.2025. K 12.9.2025 ukončuje pracovní poměr dohodou. Z r.2023 jí zůstalo 45 hodin nevyčerpané dovolené. Poslední průměr pro náhradu dovolené z r.2023 byl 105 Kč/hod. Jaký průměr se má použít k 12.9.2025 při proplacení nevyčerpané dovolené? Je nutné použít minimální hodinovou mzdu pro r.2025 ?

Zaměstnanec na DPP má sjednanou mzdu 14.499 Kč, má nárok na dovolenou, která mu je poskytnuta a vyplácena. Při čerpáni dovolené se dostaneme ale vždy na menší částku, chceme ale zachovat přesně dohodnutou částku, nechceme zaměstnance nějak poškodit. Kompenzujeme to tedy částkou v odměnách, prémii, aby se vyplatilo přesně 14.499. Postupujeme správně? Je nějaké jiné řešení? 

Zaměstnavatel pořádá zájezdy do zahraničí a zaměstnává průvodce. Zákazníci, kteří si takové zájezdy zakoupí, mají pak možnost nechat průvodci spropitné. Toto spropitné je odevzdáno zaměstnavateli a ten ho pak vyplácí zaměstnancům přímo do mzdy jako bonus. Je hodnota tohoto spropitného mzdou a měla by tak spadat do výpočtu průměrného hodinového výdělku?

U DPČ máme stanoveno, že pracovní doba bude maximálně polovinu pracovní doby a 200 Kč za hodinu. Za jednotlivé měsíce pracováno různě dle potřeby plánem směn. Jak se stanoví průměrný měsíční výdělek pro Úřad práce? Stačí hrubý, čistý si dopočítám. 1. měsíc pracoval 1 týden 20 hod., 2. měsíc pracoval 2 týdny po 5 hod. a 3. měsíc pracoval 1 týden 10 hod. Celkem 20+5+5+10= 40 hod./ čtvrtletí á 200,-. 

Zaměstnanec chce ve mzdovém výměru uvést výši čisté mzdy. Uplatňuje pouze slevu na poplatníka. Může zaměstnavatel uvést ve mzdovém výměru tedy měsíční čistou mzdu místo hrubé mzdy? 

Zaměstnanec na DPP pracoval v neděli 6.7. Jak to bude v tomto případě s příplatky? Jelikož to byla neděle a zároveň svátek. 

Podle § 257, odst. 2 zákoníku práce „výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.“ Pokud k porušení povinnosti došlo 15.7.2025, rozumíme správně, že při výpočtu průměrného měsíčního výdělku vycházíme z (hodinového) PHV používaného pro 3Q 2025, tedy PHV vypočteného z hrubé mzdy a odpracované doby z 2Q 2025? A jak by to bylo v případě, že by k porušení povinnosti došlo 1.7.2025? Když má být použit průměrný výdělek „před“ porušením povinnosti, tak znamená to, že bychom v tomto případě museli použít ještě PHV platný pro 2Q?

Jak se počítá pravděpodobný průměrný hodinový výdělek pro účely proplacení dovolené u dohodáře, který v předchozím čtvrtletí neodpracoval 21 dnů? 

Podle § 271m zákoníku práce se při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Pokud tedy k úrazu došlo např. 11. 11. 2024, je tím ročním rozhodným obdobím myšleno období 01/2023-12/2023?

Máme zaměstnankyni, která u nás nastoupila 12/2020 a skončila odchodem na nemocenskou 8/2021, přičemž během té doby byla těhotná. Dne 2. 3. 2025 se měla vrátit a čerpat nevybranou dovolenou, ale zaslala nám identifikátor. Výpočet ošetřovného jsem provedla tak, že podle § 18 zákona o nemocenském o pojištění jsem vzala výdělky za kalendářní rok 2021 (u nás tedy jen od ledna do půlky srpna), než odešla na dočasnou pracovní neschopnost. Je to tak správně, nebo tam patří i ten prosinec? Ale v tom paragrafu 18 se píše kalendářní rok. Ale ona pracovala prosinec 2020, což by byl jenom jeden měsíc. Ale pochopila jsem to tak, že jdu zpětně od okamžiku vzniku sociální události, která je 3/2025, dokud nezjistím první kalendářní rok, ve kterém vznikl příjem/pojištění, což je leden-srpen 2021. Dovolenou bych jí počítala tak, že vezmu průměr z dovolené na obdobných pozicích, které spadají do stejné třídy práce a tím zjistím sazbu na hodinu. Ale nejsem si jistá, jestli v případě „staré“ dovolené mám brát jednotlivé průměry na obdobných pozicích z let, kterých se ta dovolená týká, nebo brát průměry obdobných pozic roku 2025? U nemocenské bych se dotázala, zda je správně, když budu postupovat stejně jako u ošetřovného? První kalendářní rok před vznikem sociální události. 

Jaký průměr pro náhrady na dovolenou se bude použije u zaměstnankyně od 1. 2. 2025 při změně pozice? Do 31. 1. 2025 byla zaměstnána ve firmě na pozici zubní instrumentářky (hrubá mzda 25 000 Kč) , doplnila si vzdělání a tak od 1. 2. 2025 působí ve stejné firmě jako zubní lékařka (hrubá mzda 40 000 Kč). Po vzájemné domluvě byl původní pracovní poměr ukončen, a to dohodou o rozvázaní pracovního poměru k 31. 1. 2025. Od 1. 2. 2025 se uzavřela nová pracovní smlouvu na pozici zubního lékaře. Pokud bude zaměstnankyně čerpat v únoru dovolenou, jaký průměr pro náhrady se použije v tomto případě? Vypočtený průměr pro náhrady za 4. čtvrtletí 2024 z původní pracovní pozice? Případně se použije pravděpodobný výdělek, když došlo k ukončení dohodou a následně ke sjednání nového pracovního poměru?

Zaměstnankyně (pedagog) čerpala od 1. 7. 2024 do 12. 1. 2025 PPM. Poté požádala o čerpání ŘD po MD. Její pracovní poměr končí uplynutím doby určité 31. 5. 2025. Z roku 2024 jí zůstala nevyčerpaná ŘD 178,2 hod. Protože v 3Q a 4Q roku 2024 neměla žádný vyměřovací základ, bude se při výpočtu náhrady za ŘD vycházet z pravděpodobného. Od 1. 1. 2025 však došlo k navýšení platu (změna platových tabulek). Z jakého čtvrtletí máme vycházet při výpočtu, jakého pravděpodobného výdělku by dosáhla? Z 4.Q 2024 dle platového výměru k 30. 12. 2024 nebo z 1.Q 2025 dle platového výměru od 1. 1. 2025? Také bychom potřebovali poradit s tím, zda na den svátku, který spadá do doby čerpání ŘD po MD, zadat čerpání ŘD nebo ho vynechat a považovat za odpracovaný den. Má měsíční platový tarif. 

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že v měsíci září a říjnu bude z rodinných důvodů pracovat na poloviční úvazek, tj. 4 hodiny denně. Zbytek má jako omluvenou absenci. Dne 21. 10. onemocněl. Jaký průměr mám použít na výplatu nemocenské?

Jak se stanoví průměrný (pravděpodobný) hodinový výdělek u DPP, kde je zaměstnanec odměňován úkolovou mzdou. Jde o práce v lesích. DPP je sjednána od 15. 2. 2024 - 31. 12. 2024. Dopředu se neví, kdy bude pracovat a co bude dělat. Odměna počítána na základě směrnice dle daného úkolu. Zatím pracoval takto: 2/2024, 35 hodin, 14 476 Kč/hrubého, 3/2024, 128 hodin, 19 508 Kč/hrubého, 4/24, 20 hodin, 11 728 Kč/hrubého, 5/2024, 32 hodin, 16 634 Kč/hrubého, 6/2024, 4 hodiny, 618 Kč/hrubého, 7/2024, 8 hodin, 6 223/hrubého, 8/2024 nepracoval, 9/2024 nepracoval. Zatím mu vychází nárok na 17 hodin dovolené. Jak vypočítat průměr pro náhrady, abychom mu mohli dovolenou zúčtovat?

Zaměstnankyně na HPP od r .2016, nastoupila v dubnu 2021 na mateřskou dovolenou. Mateřská skončila 30. 6. 2024, 1. 7. 2024 se vrátila do práce. K 31. 8. 2024 byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele a pracovní místo bylo zrušeno, likvidace provozovny. Před mateřskou  byl mzdový výměr 20 000 Kč měsíčně + prémie, průměr na hodinu 163,75 Kč. Od 1. 7. 2024 mzdový výměr 22 000 měsíčně, průměr na hodinu 115,00 Kč. Jaká bude výše odstupného?

1) Zaměstnanec má měsíční mzdu 9 500 Kč a pracuje 20 hod/týden, zařazen do 1. skupina (úklid) V dubnu měl měsíční mzdu 7 881 Kč, odpracoval 73 hodin V květnu měl měsíční mzdu 6 196 Kč, odpracoval 60 hodin V červnu měl měsíční mzdu 8 550 Kč, odpracoval 72 hodin. PHV= 22 627/205 = 110,37 Kč na další čtvrtletí. Je tento PHV správně nebo se musí opravit na 112,50 Kč? 2) Zaměstnanec má měsíční mzdu 14 200 Kč a pracuje 30 hod/týden, 1. skupina (údržbář) V dubnu měl měsíční mzdu 9 682 Kč, odpracoval 90 hodin V květnu měl měsíční mzdu 12 965 Kč, odpracoval 126 hodin V červnu měl měsíční mzdu 9 352 Kč, odpracoval 78 hodin. PHV= 31 999/294 = 108,84 Kč na další čtvrtletí. Je tento PHV správně nebo se musí opravit na 112,50 Kč?

Jak určit pravděpodobný hodinový výdělek u zaměstnance, který má měsíční mzdu a chodí do práce podle základního plánovacího kalendáře 5 dnů po 8 hodinách. V předešlém kvartálu, kdy neodpracoval 21 dnů, je např. měsíc duben 2024 (22 pracovních dnů a z toho a 1 den svátek, který připadl na pracovní den). Je pro tento účel vhodné počítat pravděpodobný hodinový výdělek při měsíční mzdě 22 000 Kč metodikou 22 000 / 176 = 125 Kč nebo 22 000/ 168 = 130,95 Kč (protože by dostal 22000 Kč reálně za 168 odpracovaných hodin, 8 by ve skutečnosti nepracoval)? Chápeme, že je to vhodné počítat za celé čtvrtletí, ale zajímá nás metodika jak počítat svátky. Pokud by byl svátek např. u hodinově sjednané mzdy placen náhradou, tak je vhodné počítat stejnou metodikou nebo jinak?

Zaměstnanec má měsíční mzdu 21 800 Kč, TPF 40 hod./týden a je zařazený ve 4. skupině prací. 1) Leden 2024 – odpracoval celý - HM: 21 800 Kč a 184 hod. 2) Únor 2024 – dovolená 1 den - ZM: 21 800/168) x (168-8) = 20 762 Kč náhrada mzdy za dovolenou: 8 hod x 129,80 Kč = 1 038 Kč HM: 21 800 Kč. 3) Březen – odpracoval celý - HM: 21 800 Kč a 168 hod PHV = 21 800 + 20 762 + 21 800 / 184 + 160 + 168 = 125,71 Kč = PHV na 2 čtvrtletí 2024. Pokud PHV výdělek klesl pod hranici 129,80 Kč (tj. 4. skupina), tak se ponechává vypočtený PHV na 125,71 Kč, nebo se musí na 2. čtvrtletí 2024 ručně opravit na 129,80 Kč?