Výsledek hospodaření

Městské muzeum (příspěvková organizace) je zřízené obcí. Za rok 2025 má výsledek hospodaření 800 000 Kč. Přijaté dotace zaúčtované na 672 ve výši 7 000 000 = částka příjmů, které nejsou předmětem daně vždy. Tržby na 602 ve výši 1 000 000. Celková náklady 7 200 000 Kč (včetně mzdových, energií atd.). Lze pro určení základu daně použít výnosové nebo nákladové kritérium, tj. přiřadit k výnosům na 602 náklady poměrem, a to např. 7 200 000/ 8 000 000 = 0,9 a pak tedy dát ke zdanění 1 000 000 – (7 200 000 – 6 480 000 = 720 000)= 280 000 Kč ke zdanění - samozřejmě dále uplatníme 300 000 Kč jako odpočet a daň vyjde nulová. Ono totiž nelze najít konkrétní hledisko, dle kterého rozklíčovat k výnosům na 602 přesné náklady na tyto výnosy.

Sestavování daňových přiznání se stalo „dialogem“ s interaktivním formulářem. Nemusíme se tedy obávat, že bychom zapomněli některý z povinně vykazovaných údajů či se dopustili matematické chyby. Současně si však musíme být vědomi toho, že aplikace za nás vyřeší pouze formální, takzvané nepropustné chyby a bez upozornění sečte i zcela chybné údaje, které zadáme. Není tedy pravda, že se daňové přiznání v dnešní době „sestaví samo“. Připomeňme si proto vybrané situace, na které je potřeba se zaměřit, případně na co nezapomenout. Ve vztahu k aktuálně platnému formuláři k dani z příjmů právnických osob (vzor 36) předkládáme výběr chyb, omylů, mýtů, ale také ujištění o správném postupu a částečně též návod, jak správně vyplnit formulář. Formulář vzoru 36 a k němu příslušející poučení je použitelný pro všechna zdaňovací období, která započala počínaje 1. 1. 2025 a také pro části zdaňovacích období započatých v průběhu roku 2026, pokud lhůta pro jejich podání uplyne do 31. 12. 2026.

Školka, příspěvková organizace obce, má nyní za rok 2025 výsledek hospodaření 240 000 Kč. Je možné, aby paní ředitelka požádala obec o převod do fondu odměn na účet 411 a na účet 413. Jak má paní ředitelka požádat? A jaká jsou pravidla rozdělení? Mohla by pak účet 411, tedy ten fond odměn využít na odměny pro nepedagogy v roce 2026? Je toto možné? Bude hledat další peníze pro nepedagogy, protože obec zatím dala málo. 

Firma primárně nakupuje a prodává náhradní díly. V roce 2025 jsme ale začali opravovat stroj. Použité náhradní díly máme na skladě jako přijaté zboží (132MD). Opravu jsme dokončili až v roce 2026, kdy jsme i opravu vyfakturovali. Výdejka v r. 2026 byla zaúčtovaná MD 504/D132 a faktura MD 311/D602. Neměli bychom účtovat o nedokončené výrobě? A jak se nedokončená výroba zaúčtuje?

Může zaměstnanec pronajmout zaměstnavateli osobní automobil bezúplatně? Nejsou vůči sobě v žádném vztahu. Plynuly by z toho nějaké návazné povinnosti či daňové dopady, když je plnění bezúplatné, např. nutnost založení živnosti zaměstnancem apod.?

Klientovi se za několik let nahromadil nerozdělený zisk z minulých let. Rád by vyplatil dividendy. Je možné vyplatit dividendy nejen za minulý rok, ale i za předchozí roky, například za rok 2020 a 2021? 

Právnická osoba, s. r. o., si nikdy nevyplácela podíl na zisku. Nyní se společník rozhodl k výplatě podílu na zisku i přesto, že 16. 3. 2025 byla schválena účetní závěrka za rok 2024 a valnou hromadou bylo rozhodnuto, že celý výsledek hospodaření bude převeden na nerozdělený zisk. Společnost má 2 jednatele a 1 společníka. Je možné nyní uspořádat novou valnou hromadu v listopadu 2025 a rozhodnout o výplatě podílu na zisku ještě v tomto měsíci? Pokud ano, srážkovou 15% daň za fyzické osoby odvede společnost do konce prosince 2025 finančnímu úřadu? Jelikož srážková daň je sražena u plátce, tak fyzická osoba, která obdržela podíl na zisku (již zdaněný), již nemusí ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nic vykazovat? Je možné vyplatit rovnoměrně zisk mezi jednoho společníka, který je zároveň i jednatelem, a mezi druhého jednatele nebo lze vyplatit pouze společníkovi? Jelikož si společnost nikdy zisk nevyplácela a po celou dobu převáděla na nerozdělené zisky, je možné nyní vyplatit celý výsledek hospodaření za rok 2024 a k tomu i nerozdělený zisk z předchozích let? Pokud ano, je k tomuto ještě něco potřeba?

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Spolelčnost s r. o. donesla nyní fakturu do roku 2024, která je na vyšší částku, proto bychom chtěli udělat dodatečné přiznání k DPPO za 2024, ale nemáme s tím zkušenosti. Fakturu zaúčtujeme v roce 2025 na účet 426 a uplatníme DPH v 9/2025. Jak postupovat v roce 2024, na jakých řádcích na přiznání k DPPO se to projeví?

Právnická osoba, plátce DPH, účtuje v podvojném účetnictví. Za předcházející roky má řádně provedené uzávěrky a podaná přiznání k dani z příjmů. Podniká v pronajatých prostorech. Nyní přišel dopis s vyúčtováním energií za roky 2022 a 2023, tedy dávno uzavřené období, s vysokým doplatkem cca 1 mil. Kč s tím, že původní výpočet byl chybně, při odečtu si spletli jednotky mW/kW. S vyúčtováním asi nezbývá než souhlasit. Výdaj bude zaúčtován do roku 2025, aktuální období. Budeme účtovat na účet 502 nebo nebo rozvahově na účet 426? Tento výdaj přímo s aktuálním rokem nesouvisí, na druhou stranu jsme o výdaji nevěděli a ani nemohli vědět. Je možné v tomto případě zohlednit náklad do běžného období pro účely daně z příjmů, tedy myšleno jako daňový náklad, nebo je nutné podat dodatečné daňové přiznání?

Společnost v r. 2023 pořídila auto, v r. 2023 za duben 2025 vypočítala účetní a daňové odpisy. V dubnu r. 2025. společnost prodala auto. V r. 2025 společnost nebude uplatňovat žádný daňový odpis. Účetní zůstatková cena je vyšší daňovou zůstatkovou ceny. Na který řádek přiznání k dani z příjmů za rok 2025 se uvádí rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou ceny? Pochopila jsem správně, že rozdíl bude zvyšovat výsledek hospodaření? 

Převzala jsem účetnictví a při dokladové inventarizaci jsem zjistila, že zůstatky na daňových účtech vůbec nesedí se zůstatky na FÚ. Bohužel se jedná i o velké částky. Tyto rozdíly mám vyčíslené, jen nevím, jak tyto zaúčtovat v účetnictví, abych měla správné konečné zůstatky a zároveň mohla případně zažádat o vrácení u přeplatků daní. Jak správně zaúčtovat (na jaké účty), aby bylo vše v pořádku? Nejsou to věci z letošního roku, ale dlouhodobě ve firmě nikdo neprováděl inventarizace těchto účtů (341, 342, 343, 345). 

Chtěli bychom odepsat promlčený závazek z roku 2019. Tento závazek nebyl ale dodaněn, nebyl v DP 2020 zvýšen VH. Jak prosím nyní postupovat? Jedná se o větší částku, cca 100 000 Kč.

OSVČ dosud vedla daňovou evidenci, ale od 1. 1. 2025 musí přejít na podvojné účetnictví, protože v roce 2023 překročila obrat 25 mil. Kč. K 31. 12. 2024 má OSVČ v daňové evidenci neuhrazené pohledávky, konkrétně pozastávky, které budou splatné až v roce 2027. Ráda bych se ujistila, jak správně postupovat z hlediska jejich zdanění. Musí se neuhrazené pohledávky při přechodu na podvojné účetnictví zahrnout do základu daně v roce 2024? Znamená to, že tyto pozastávky budou v roce 2024 zdaněny jako příjem, přestože k jejich úhradě dojde až v roce 2027? A pokud ano, v roce 2025 se tedy v podvojném účetnictví zaúčtují pouze jako počáteční stav pohledávek a v roce 2027 už nebudou daňově ovlivňovat výsledek hospodaření?

Společnosti byla v roce 2024 dodatečně vyměřena daň z nemovitých věcí za r. 2022 a 2023. Daň byla uhrazená. Lze dodatečně vyměřenou daň z nemovitých věcí za r. 2022 a 2023 zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů v roce 2024? 

Zaměstnavatelé velmi často nabízejí svým zaměstnancům různorodé benefity. Mezi jeden z nich patří i mimořádné odměny v případě, že společnost dosáhne kladného výsledku hospodaření podle schválené účetní závěrky. Tento údaj může ale být ovlivněn různými nepeněžními transakcemi podle zákona o účetnictví , kvůli kterým nemusí zaměstnanec na odměnu dosáhnout. Právě tímto případem se ke konci loňského roku zabýval Nejvyšší soud. Posuzoval přitom, zdali je třeba při určování nároku zaměstnance na mimořádnou odměnu vycházet z účetního výsledku hospodaření nebo ze skutečného zisku, očištěného o různé účetní operace.

Neodmyslitelnou součástí účetní uzávěrky je daňová analýza, tedy kvantifikace jak splatné, tak odložené daně z příjmů právnických osob. V našem chytrém checklistu vás provedeme tímto složitým procesem, počínaje výpočtem daňových odpisů či vyloučením daňově neuznatelných nákladů/výnosů a odpočitatelných položek, přes výpočet splatné daně z příjmů a sestavení daňového přiznání až po výpočet odložené daně. Získejte přehled o vašich daňových povinnostech jednoduše a efektivně s naším checklistem.

Potřebujete si být jisti každým svým kokrem při uzavírání účtů aktiv a pasiv, nákladů a výnosů a následném přeúčtování výsledku hospodaření? Vyzkoušejte náš chytrý checklist. Naše podrobné instrukce vás provedou celým procesem, včetně specifických postupů pro veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) má příjmy z pronájmu budovy. V minulém roce byl výsledek hospodaření záporný, ztráta 60 000 Kč. Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy budovy byl 300 000 Kč. V příloze Přiznání k DPFO, které podávají společníci v. o. s. byl tento rozdíl přičten ke ztrátě, takže vyšla částka 240 000 Kč, která se mezi dva společníky rozdělila stejným dílem (2 × 120 000 Kč) a tuto částku zdanili v přiznání k DPFO. V účetnictví v. o. s. je zaúčtovaná pouze ztráta 60 000 Kč. Účtuje se někde i rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy a částky, které připadly společníkům ke zdanění? Pokud tyto částky (2 × 120 000 Kč) ve svém přiznání zdanili a daň zaplatili, můžou si něco z v. o. s. vyplatit nebo ne, protože společnost skončila ve ztrátě? Pokud ano, jakou částku a účtuje se o ní? 

Jsme nezisková organizace a příjmy máme z členských příspěvků. Dosud jsme příspěvky pokryli výdaje, ale letos budeme mít příjmy vyšší než výdaje. Můžeme ponechat výsledovku v zisku nebo rozdíl převést na výnosy příštích období? Musíme podat přiznání k dani z příjmů?