Zpětné uplatnění daňové ztráty jakožto nový institut zákona o daních z příjmů („ZDP“), inkorporován novelou č. 299/2020 Sb. s účinností od 1. 7. 2020, zavádí možnost uplatnit vykázanou daňovou ztrátu zpětně za předchozí 2 období. Tento institut byl hojně diskutován a využíván zejména v době koronavirové krize. Je ho ale možné stále aplikovat?
Ačkoliv zmiňovaná novela nesla ve svém názvu souvislost s výskytem koronaviru SARS CoV-2, nebyla platnost ustanovení o možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty nikterak časově limitována. Aktuální znění ZDP v § 34 uvádí, že je možné odečíst od základu daně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících zdaňovacímu období nebo období, za které se daňová ztráta stanoví.
Níže stručně uvádíme souhrn toho nejdůležitějšího, co institut zpětného uplatnění daňové ztráty přináší.
Co je zpětné uplatnění daňové ztráty?
V případě, kdy poplatníkovi vznikla v aktuálním období daňová ztráta a v minulém či předminulém zdaňovacím období vykázal naopak kladný daňový základ (i po odečtení předchozích uplatnitelných daňových ztrát) nabízí se možnost využít zpětného uplatnění daňové ztráty a prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za předmětné období daňovou ztrátu uplatnit, čímž by se snížil základ daně i daňová povinnost. U takto vzniklého přeplatku na dani z příjmů by bylo možné zažádat u správce daně o jeho vrácení. Finanční úřad má od podání žádosti 30 dnů na vrácení vzniklého přeplatku. Ovšem pozor, pro zpětné uplatnění daňové ztráty platí maximální limit 30 mil. Kč pro její uplatnitelnost v součtu za obě období předcházející.
Co znamená vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty?
Pokud by byla vzniklá daňová ztráta výše uvedeným způsobem zpětně uplatněna, bylo by možné zároveň využít institutu vzdání se práva na uplatnění této daňové ztráty v 5 následujících zdaňovacích obdobích, díky čemuž by byla zachována jak pro aktuální období, tak i pro všech následujících 5 zdaňovacích období standardní 3letá prekluzivní lhůta namísto prodloužené lhůty v délce trvání až 8 let.
Poznámka: Prekluzivní lhůta = časové období, kdy správce daně může zahájit daňovou kontrolu a případně také daň doměřit.
Poplatník ovšem není limitovaný jen tím, že vzniklou daňovou ztrátu uplatní zpětně, ale může se dle ust. § 34 ZDP vzdát práva uplatnění daňové ztráty po následující zdaňovací období z jakéhokoliv důvodu.
Vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty lze prostřednictvím obecné písemnosti. Oznámení se podává v termínu pro podání řádného daňového přiznání za zdaňovací období, za které je daňová ztráta vyměřena.
Pokud se poplatník rozhodne výše zmíněnou možnost zpětného uplatnění daňové ztráty nevyužít a zároveň nepodat oznámení o vzdání se práva uplatnění daňové ztráty, je možné vzniklou daňovou ztrátu odečíst standardním způsobem, tj. v následujících 5 zdaňovacích obdobích.
Lze vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty doporučit?
Záleží na rozhodnutí každého poplatníka, zda mu tato možnost dává smysl a je z ekonomické podstaty obhajitelná. Je nezbytné vzít v úvahu daňovou pozici poplatníka, predikci do budoucna, existenci předchozích daňových ztrát, případně jiných odčitatelných položek či slev na dani. Poplatník tak povětšinou činí s vidinou zkrácení oné prekluzivní lhůty na 3 roky.
V případě, kdy se poplatník rozhodne pro vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna a následně by se zjistilo, že je potřeba podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období na prohloubení původně vzniklé daňové ztráty, nelze vzít podané oznámení o vzdání se práva již zpět a Společnost může přijít o možnost uplatnit nově zjištěnou a doměřenou daňovou ztrátu.
V případě, kdy jsou veškeré daňové ztráty aktuálního období vyčerpány zpětně a do dalších let aktuálně žádná ztráta k uplatnění nezbývá, dává takové rozhodnutí smysl (samozřejmě s přihlédnutím ke konkrétní situaci poplatníka).
Příklad
Společnosti s.r.o. vznikla v roce 2021 daňová ztráta ve výši 15 mil. Kč a společnost tuto daňovou ztrátu plně využila v roce 2022. V souvislosti se vznikem daňové ztráty v období 2021 , končí prekluzivní lhůta až 1. 7. 2030. Pokud by daňová ztráta v roce 2021 nevznikla, uplynula by prekluzivní lhůta 1. 7. 2025.
Pokud by se Společnost ve výše ilustrativním příkladu vzdala možnosti uplatnění vzniklé daňové ztráty za období 2021, prekluzivní lhůta by uplynula standardně 1. 7. 2025.
Problematika vzdání se práva na uplatnění daňových ztrát do budoucna byla detailněji diskutována v rámci koordinačního výboru mezi Komorou daňových poradců ČR a Generálním finančním ředitelstvím (příspěvek č. 574/24.03.21 Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna, Nesrovnal, Hajdušek).