V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem na Ukrajině a energetickou krizí představila vláda s účinností od 1. ledna 2023 daň z neočekávaných zisků (windfall tax), za jejíž pomoci mají být mimořádně navýšeny příjmy do státního rozpočtu.
Daňový balíček, jehož součástí je také windfall tax, byl vyhlášen 2. prosince 2022 ve Sbírce zákonů. Daň z mimořádných zisků je zavedena na období kalendářních roků 2023 až 2025, a to i přestože se dříve objevovaly informace o účinnosti daně již od roku 2022. Důležité však je, že zálohy na tuto daň mohou být hrazeny již od druhé poloviny roku 2023.
Na koho se bude daň vztahovat?
Daň z neočekávaných zisků dopadne primárně na podniky s významnou činností v odvětvích výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů.
V bankovním odvětví je kritériem výše čistých úrokových výnosů dosažených v období 2021. Jejich hranice je stanovena na 6 mld. Kč. V oblasti výroby a distribuce energií (například distribuce elektrické energie) se posuzuje výše obratu za celý holding v roce 2021. Má-li holding obrat z těchto činností alespoň 2 miliardy korun, bude na tyto společnosti aplikována mimořádná daň ze zisků. Zároveň však pro obě kategorie platí, že poplatník bude muset mít rozhodné příjmy pro daň alespoň ve výši 50 milionů korun.
Pro ostatní společnosti působící v petrochemii, koksárenství a těžbě fosilních paliv platí podmínka příjmů z těchto rozhodných činností ve výši 50 milionů korun českých. Současně však příjmy z těchto činností budou muset tvořit alespoň 25 procent jejich čistého obratu za loňský rok. Tato hranice zajistí, že windfall tax nebude aplikována na malé firmy, které mají pouze okrajové příjmy v dotčené činnosti.
Výpočet daně
Daň se nebude počítat z celého základu daně, ale pouze z nadměrného zisku. Ten se stanoví jako rozdíl mezi základem daně před uplatněním položek snižující základ daně a odčitatelných položek v aktuálním období a průměrným základem daně za období 2018 až 2021. Srovnávací základ daně se stanoví jako součet všech základů daně v příslušných letech, navýšen o takzvané toleranční pásmo ve výši 20 procent z tohoto základu, a z této částky je následně vypočítán aritmetický průměr. Základ daně převyšující takto navýšený průměrný základ daně bude podléhat sazbě daně ve výši 60 procent. Cílem je tedy představit mechanismus, který zajistí zdanění pouze nadbytečného zisku, jenž mohl být dosažen z důvodu energetické krize.
Závěrem je vhodné zmínit, že zákonodárce pamatuje na možné výkladové nejasnosti ohledně posouzení, zdali je poplatník součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky. Pokud má poplatník pochybnosti, je možné využít institutu závazného posouzení a požádat Specializovaný finanční úřad o jeho závazné stanovisko. Specializovaný finanční úřad bude taktéž správcem této daně.
Ing. Michael Pleva
daňový poradce
Associate Partner
Rödl & Partner