Rödl & Partner

Významnými změnami v úpravě daně z nemovitých věcí pro rok 2025 je zejména zrušení některých osvobození od daně. Rád bych aktuálně upozornil na nutnost uhradit daň do stanovených termínů, jinak hrozí vyměření souvisejících sankcí – úroku z prodlení ve výši 11,5 % p. a. Pro rok 2026 zůstává inflační koeficient beze změny na hodnotě 1,0, což ovšem automaticky neznamená stagnaci daňových povinností, neboť obce a města schválením, resp. přijetím obecně závazných vyhlášek či opatření obecné povahy mohou a reálně i upravují místní koeficienty. Dle mého názoru je zřejmý trend směřující k vyššímu daňovému zatížení pro podnikatelské a rekreační nemovitosti. Naopak některé změny reflektují nutnost nápravy dříve přijatých chybných rozhodnutí místní samosprávy. Nové vyhlášky či opatření pro rok 2026 stanovují změny místních koeficientů, které budou mít v některých lokalitách vliv na dramatické zvýšení či snížení daňové zátěže, a to jak pro fyzické osoby, tak firmy. Dopad těchto změn bude významným ukazatelem finanční strategie měst a obcí.

Tzv. Tatraktory nám tu vesele už nějaká ta léta jezdí a těší se celkem velké oblibě. Bude tomu tak skutečně i nadále anebo už nikoliv? Zatímco pravidla pro provozování tatraktorů se zpřísnila, u silniční daně zatím ke změně nedošlo. Pojďme si tedy shrnout aktuální stav.

V rámci mé praxe se nezřídka setkávám s případy tzv. spoluvlastnictví či vlastnictví v tzv. společném jmění manželů. Obě tyto formy vlastnického práva s sebou mohou a zpravidla také přináší celou řadu otázek ve smyslu správného, ale také co možná nejvíce optimálního zdanění. Cílem tohoto mého článku je seznámit čtenáře s úskalími, ale právě i s tipy a doporučeními na dosažení kýženého správného, ale zároveň i optimálního daňového zatížení. Nikdo totiž nechceme platit daně více než je nutné…

Pro vlastníky nemovitostí a developerské společnosti přicházejí důležité daňové novinky, které by neměly být přehlíženy. Změny se týkají zvýšení korporátní daně z 19 na 21 %, novelizace daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, úprav podmínek registrace k DPH a zásadních změn v oblasti DPH včetně změn při převodu nemovitostí a definic stavebních pozemků. Nové předpisy ovlivňují také pravidla pro osvobození staveb od daně, definici „staveb pro bydlení“, mechanismus zdanění majetku vytvořeného vlastní činností a podmínky pro uplatnění DPH při pronájmu.

Rád bych vás blíže seznámil s problematikou zdanění staveb z hlediska daně z nemovitých věcí, zejména pak ve smyslu definování pojmu „stavby“, myšleno zdanitelné stavby, a to s ohledem na její evidenci v katastru nemovitostí a metodiku v dané souvislosti vydanou Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (dále jen „ČÚZK“). Daň ze zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek je upravena v rámci první části ZDNV, konkrétně je předmětná úprava definována v úvodních obecných ustanoveních a dále pak podrobněji od § 7 ZDNV dále. Naším zájmem se pak stanou zejména ony stavby-budovy, avšak nikoliv stavby inženýrské, blíže taxativně uvedené v příloze k ZDNV specifikované kódem CZ-CC a textem CZ-CC a ani jednotky.

Nejen daně je třeba platit! Náš systém dává povinnost osobám samostatně výdělečně činným přispívat/odvádět i příspěvky do zdravotního pojištění a také systému sociálního zabezpečení. Platí tedy nejen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale také související přehledy o příjmech a výdajích, na ty totiž čeká jak příslušná zdravotní pojišťovna, tak správa sociálního zabezpečení. Přestože se jedná o 2stránkové formuláře, i zde můžete při jejich vyplňování narazit na mnohá úskalí a nevědět si rady.

Jen pro forma – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) byl přijat nařízením Evropské komise v červenci 2021. Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na stránce Carbon Border Adjustment Mechanism. CBAM je novým mechanismem uhlíkového vyrovnávání na hranicích. Tzv. uhlíkové clo doplní současný systém obchodování s emisními povolenkami v Unii (EU ETS). Tento zaváděný mechanismus je jedním z ústředních pilířů ambiciózní agendy EU „Fit for 55“. Únik uhlíku není žádoucí, stejně jako přesun výroby s vysokými emisemi do zahraničí mimo EU, kde stačí splnit nižší standardy. Spotřeba emisí CO2 v rámci EU klesá již mnoho let. V porovnání emisí CO2 spojených s výrobou zboží pro EU a zboží vyrobeného v mimo EU, tak tyto jsou o cca 7 % vyšší.

Cílem každé podnikající osoby by mělo být dosažení výnosů, resp. příjmů, a ještě lépe zisku. V obecné rovině jsou získané příjmy předmětem daně, myšleno daně z příjmů, a to jak na straně fyzických, tak právnických osob. Některé příjmy jsou však ze zákona osvobozené od daně z příjmů, což mimo jiné znamená, že je neuvádíte do daňového přiznání a neodvádíte z nich daň. Osvobození od daně je snížení nebo odstranění daňové povinnosti, která byla uložena vládnoucí mocí daňovým subjektům (fyzickým či právnickým osobám) a týká se majetku, příjmu, transakcí a dalších operací. Můžeme tedy při osvobození zajásat a v klidu si oddechnout, že „ty daňové věci“ máme už za sebou? Právě na tuto otázku naleznete odpověď v tomto článku.

Daňové aspekty pomoci Ukrajině v souvislosti s pokračujícím válečným konfliktem doznaly pro rok 2024 určitých změn. Tzv. Lex Ukrajina neboli zákony na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v ČR jsou průběžně novelizovány a změny se týkají především daňové podpory dobročinných aktivit vůči Ukrajině, která může mít dopady do daně z příjmů i DPH. Praktická aplikace tak s sebou přináší řadu otázek ohledně daňové uznatelnosti vynaložených nákladů a prokázání poskytnutí darů. Podmínky pobytových oprávnění pro ukrajinské uprchlíky se během roku 2024 také novelizovaly, jde například o možnost tzv. zvláštního dlouhodobého pobytu.

Tzv. podstatná změna ve složení osob, které se přímo podílí na kontrole společnosti, s sebou přináší také mimo jiné test zachování činnosti, pokud chce společnost uplatnit daňovou ztrátu. Uplatnění daňové ztráty je totiž nejen časově omezeno, ale je podmíněno i zachováním stejné podnikatelské činnosti. O podstatnou změnu se jedná tehdy, pokud u společnosti dojde ke změně ve složení osob účastnících se na kapitálu nebo kontrole, která přesahuje 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv. Praktická aplikace pravidel je však mnohem složitější, nicméně existuje i možnost závazného posouzení ze strany správce daně.

Zkratky jako ZPF (zemědělský půdní fond) nebo BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) jsou kategorie, které ovlivňují hodnotu pozemků a tím i výši daně. Efektivní správa pozemků a správné pochopení jejich ocenění může vést nejen k vyšší ceně při případném prodeji, ale také ke správnému a často nižšímu daňovému zatížení.

Institut závazného posouzení nabízí právní jistotu daňovým subjektům ohledně rozhodnutí správce daně o konkrétních transakcích a jejich daňových dopadech. Závazné posouzení má specifické podmínky a je omezeno na určité oblasti, jako jsou sazby DPH, náklady na opravy a technické zhodnocení, náklady na výzkum a vývoj nebo cena mezi spojenými osobami. Závazné posouzení má pevná pravidla a neexistuje proti němu opravný prostředek; každá žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč a další možné výdaje mohou vzniknout během zpracování žádosti.

V Česku se tzv. tatraktory vyrábějí a provozují už více než pět let. Ale poslední dobou jakoby jich příbývalo více a více… Proč?

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?

Prodej cenného papíru, resp. podílu na obchodní společnosti (zde společnosti s ručením omezeným [dále jen „s.r.o.“]) není rutinní záležitostí. Spíše naopak, člověk jej realizuje mnohdy třeba i jen jednou za svůj život, a to při prodeji svého podnikatelského dítěte, tj. svého s. r. o. Výše realizovaného příjmu bude většinou činit nemalou částku, přičemž každému určitě zkazí náladu jeho případné zdanění. Jak jsem již v nadpise uvedl, pojďme se podívat detailněji na to, co se nám legislativně změnilo v této oblasti, na co si dát pozor a jak se v mezích zákona vyhnout zbytečnému zdanění těchto příjmů.

Myslíte si, že znáte českou daňovou legislativu a už nás/vás nemůže nic překvapit? Opak je pravdou, alespoň se tak domnívám, ale posuďte sami, až si přečtete příklady daňových paradoxů, se kterými jsem se během své praxe setkal. Pojďme se na příklady těchto paradoxů podívat blíže.

Zaměstnávání lidí pomocí takzvaného švarcsystému je pro firmy stále rizikovější. Stát se na nelegální způsoby práce zaměřuje víc než v minulosti, zaměstnavatelům navíc od letoška hrozí podstatně přísnější sankce. Podniky z oborů, které na švarcsystém dosud tradičně hodně sázely, nyní proto dělají z „živnostníků“ klasické zaměstnance. Právě na tuto a další související otázky se budu v následujícím textu snažit zaměřit svou a vaši pozornost a odpovědět na ně. 1)

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Každý, kdo podniká, se zpravidla nevyhne vynaložení finančních prostředků na pořízení přímo nemovitostí anebo alespoň různých výrobních zařízení či dalších účelových zařízení a předmětů různého druhu. Pozornosti správné účetní i daňového poradce by neměly ujít právě odpovědi na otázky, kdy předmětná zařízení s budovou nebo se stavbou ne/tvoří jeden funkční celek, přestože jsou s ní pevně spojeny, a představují tak samostatné movité věci, které jsou samostatně odpisovány. Stejně tak obdobné otázky logicky přicházejí i v opačných případech, tedy zařízení, která naopak pevné spojení s budovou či stavbou nevykazují, ale přesto jsou jejich součástí, a jsou tedy odepisovány v rámci jejich ocenění. Má už profesní obec, resp. alespoň naše soudy v tomto ohledu jasno? Na tuto otázku se prostřednictvím následujících vybraných rozsudků z dílny našich soudců zkusíme blíže podívat. Připravil jsem pro Vás dle mého názoru výběr 10 nejzajímavějších „daňových“ rozsudků z této oblasti.

Nepodat daňové tvrzení, tedy hlášení či přiznání řádně a včas, anebo dokonce vůbec? Nezaplatit či se opozdit v úhradě svých daňových povinností? Ani jedno, ani druhé nevěstí nic dobrého – u všech typů daní totiž hrozí neplatičům či opozdilcům postihy. Jak se těmto sankcím, pokutám, penále, či dokonce daňové exekuci vyhnout, si přečtěte v následujícím příspěvku.