Důvodová zpráva k zákonu č. 317/2025 Sb., změna některých zákonů v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa.

Vláda ČR; Poslanecká sněmovna PČR Vydáno:
Důvodová zpráva k zákonu č. 317/2025 Sb., změna některých zákonů v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa.
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Důvodem navrhované právní úpravy je povinnost zavést do českého právního řádu evropské předpisy, kterými se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (angl. European Single Access Point, dále jen "ESAP"). Konkrétně jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (dále jen "Nařízení ESAP"), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (dále jen "Směrnice Omnibus") a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (dále jen "Nařízení Omnibus").
Částečná implementace výše uvedených evropských předpisů byla provedena vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa. Nyní předkládaný návrh zákona zajistí kompletní implementaci Směrnice Omnibus a Nařízení Omnibus.
Informace, které mají být v ESAP uveřejňovány, budou postupně přibývat, jak budou vytvářeny nové sektorové předpisy v oblasti finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelnosti. Ty budou přidávány na seznam relevantních směrnic a nařízení, který je přílohou Nařízení ESAP a následně budou implementovány do českého práva. Navrhovaný zákon implementuje Nařízení ESAP ve znění ke dni jeho platnosti.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrhem zákona se novelizují následující zákony: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 91/2022 Sb., o panevropském penzijním produktu, ve znění pozdějších předpisů.
Evropské předpisy, kterými se zřizuje ESAP, byly přijaty jako součást iniciativy Unie kapitálových trhů. Její první fázi zahájila Komise v roce 2015, když vydala první Akční plán unie kapitálových trhů, na jehož základě bylo v letech 2017 až 2019 přijato několik legislativních aktů. V září 2020 pak svým druhým Akčním plánem unie kapitálových trhů zaměřila pozornost k agendě digitalizace a udržitelnosti a jednou z navazujících legislativních iniciativ bylo právě vytvoření ESAP. Jeho obecným cílem je zpřístupnit financování evropským podnikům, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu.
Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní
alokace
kapitálu v rámci Evropské unie (dále jen "EU") je podle Komise roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností, objevujících se v mnoha jazycích a na mnoha platformách. Nejčastěji jde o webové stránky jednotlivých společností, dále různé národní i evropské registry. Zájemci o informace mohou využít služby
agregace
dat, ale ty jsou značně nákladné, a proto využitelné jen pro velké investory. Nevýhodou je rovněž opožděná dostupnost některých údajů a nejistá důvěryhodnost zdrojů. Podstatným problémem je omezená využitelnost dostupných údajů, jen minimální část je totiž ve formátu, který umožňuje počítačovou čitelnost, z některých nelze ani extrahovat údaje (např. naskenované dokumenty). Mezinárodní srovnání ukázalo výhodu, kterou jednotné registry informací představují v USA a Japonsku.
ESAP bude zřízen Evropským orgánem dohledu, konkrétně Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (dále jen "ESMA") a bude shromažďovat informace o společnostech a investičních produktech. Nepředstavuje zcela novou kompletní databázi a nemá nahradit existující evropské a národní systémy, ale má být jejich nadstavbou. Půjde pouze o informace již v současné době povinně zpřístupňované veřejnosti. Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP (dále jen "sběrná místa"). Ve většině případů evropské předpisy přímo určují jako sběrná místa národní orgány dohledu, orgány pro řešení krize nebo úředně určené mechanismy (dále jen "OAM"). V některých případech je dána členským státům možnost volby ohledně určení sběrných míst, přičemž musí být dodržena zásada hospodárnosti a minimalizace vynaložených nákladů.
Údaje musí být v široce používaném digitálním formátu umožňujícím extrakci dat, v určených případech ve formátu počítačově čitelném. Jejich součástí musí být i tzv. metadata, což jsou dodatečné informace, podle kterých bude možno v databázi příslušné informace vyhledávat (filtrovat). Zveřejněné informace zůstanou v rámci ESAP přístupné zásadně po dobu deseti let, není-li ve specifických případech stanovena lhůta kratší. Jsou-li nutnou součástí údajů osobní údaje, pak musí být dodrženy požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění (dále jen "GDPR").
ESAP má sloužit nejen investorům, ale všem zainteresovaným subjektům a široké veřejnosti. Přístup k informacím v ESAP proto musí být zajištěn všem bez jakéhokoliv omezení a bude bezplatný. Pouze v odůvodněných případech bude ESMA vybírat poplatek (např. vyhledávání velkých objemů informací, časté aktualizace apod.).
V souvislosti se zřízením ESAP nevznikají žádné nové informační povinnosti z hlediska obsahu, pouze se centralizuje umístění a sjednocuje formát údajů, které již subjekty povinně uveřejňují podle jednotlivých dotčených předpisů. Informace musí být v otevřených formátech a standardních licencích ve smyslu směrnice (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, v platném znění.
Důležitým prvkem je možnost uveřejnit v rámci ESAP i další
relevantní
informace nad rámec povinně uveřejňovaných, a to na základě dobrovolnosti. To může pomoci zejména malým a středním podnikům ke zviditelnění a zlepšení jejich přístupu k tržnímu financování.
Nařízení ESAP je doprovázeno Směrnicí Omnibus a Nařízením Omnibus, které novelizují jednotlivé
relevantní
předpisy v oblasti informací o finančních trzích, produktech a udržitelnosti (celkem se mění 35 směrnic a nařízení). Ke zveřejnění všech tří předpisů v Úředním věstníku došlo dne 20. 12. 2023, jejich platnost nastala 9. 1. 2024.
ESAP má být spuštěn do 42 měsíců po dni vstupu nařízení ESAP v platnost, tj. 10. 7. 2027. Postupně do něj v souladu se Směrnicí Omnibus a Nařízením Omnibus ve třech fázích budou přibývat informace dle jednotlivých sektorových předpisů. Důvodem pro postupné zavádění je značné množství požadovaných informací a s tím spojená procesní náročnost.
V první fázi jde o informace, které jsou již nyní centralizovány v národních databázích, a umožní tak co nejhladší průběh počáteční "pilotní" fáze ESAP. Jde konkrétně o informace zveřejňované podle tří předpisů: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění. Informace uvedené v těchto předpisech mají být do ESAP předávány již 12 měsíců před zpřístupněním databáze (tj. od 10. 7. 2026) tak, aby byly v okamžiku jejího zpřístupnění (10. 7. 2027) již k dispozici pro vyhledávání. Změny uv

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 317/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
21/1992 Sb., o bankách
87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíh předpisů
15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů
190/2004 Sb., o dluhopisech
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami,spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech)
182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí)
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech)
277/2009 Sb., o pojišťovnictví
240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění
91/2022 Sb., o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů (zákon o panevropském osobním penzijním produktu)
Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
500/2004 Sb., správní řád
222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)