Důvodová zpráva
Mgr.
Bohuslav
Sobotka
předseda vlády
Ing.
Andrej
Babiš
ministr financí
I. Obecná část
Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti provádí ústavní zákon o rozpočtové
odpovědnosti (dále jen "návrh ústavního zákona") a zavádí do českého právního řádu některé další
zásady a principy posilující transparentnost a zdraví veřejných financí.
Hlavním cílem zákonné úpravy je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných
financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci
rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků a to i v případě běžných
konjunkturálních výkyvů. Cílem je zlepšení celkového hospodaření sektoru veřejných institucí v České
republice, posílení transparentnosti a efektivnosti veřejných financí a ve výsledku též podpora
konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Samotný ústavní zákon jednak představuje hlavní nástroj k postupnému dosažení
udržitelnosti veřejných financí České republiky, k němuž je nezbytný silný, konzistentní, komplexní
a zejména stabilní národní fiskální rámec vymezující institucionální pokrytí, číselná fiskální
pravidla, sledování jejich dodržování zajištěné zřízením nezávislé Národní rozpočtové rady a další
opatření posilující transparentnost veřejných financí a umožňující naplnění požadavků na rozpočtové
rámce vyplývající z práva EU. Zároveň řeší rozpor mezi odpovědností vlády za dodržování
mezinárodních závazků vyplývajících ze Smlouvy o Evropské unii (zejména ustanovení k ní připojeného
Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku) a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen
"Smlouva") v oblasti fiskální disciplíny a nástroji, kterými disponuje. Je zřejmé, že vláda má pod
přímou kontrolou pouze vybrané ústřední vládní instituce, přičemž rozpočtová politika je realizována
všemi úrovněmi vlády v nejširším slova smyslu, tedy i územními samosprávnými celky, zdravotními
pojišťovnami a dalšími veřejnými institucemi.
Při koncipování změn předkladatel navázal na hlavní parametry stávajícího fiskálního
rámce. Současný národní rámec je založen na fiskálním cílení, víceletých výdajových rámcích a
fiskální decentralizaci. Jeho koncepce vychází z reformy veřejných financí připravené v roce 2003,
jejímž hlavním cílem bylo posílit střednědobou dimenzi veřejných rozpočtů.
Hlavní nedostatky současného českého fiskálního rámce lze spatřovat zejména:
a)
ve sklonu k deficitnímu hospodaření,
b)
v absenci mechanismů zabezpečujících proticyklický charakter fiskální
politiky,
c)
v absenci prvků omezujících informační asymetrii, podporujících kredibilitu,
flexibilitu a transparentnost hospodaření vládního sektoru.
Tyto nedostatky by měl v co možná největší míře odstranit ústavní zákon o rozpočtové
odpovědnosti a na něj navazující zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Předpokládaný finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné
rozpočty
Výdaje ze státního rozpočtu a výdaje dalších veřejných institucí na realizaci tohoto
právního předpisu závisejí zejména na rozsahu naplňování datových požadavků kladených na jednotlivé
subjekty (např. u návrhů rozpočtů u příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými
celky a dobrovolnými svazky obcí ponechává právní úprava míru detailnosti na jejich
zřizovatelích).
Konkrétní finanční nároky lze očekávat zejména v souvislosti s poskytováním údajů k
zveřejnění v zákoně definovaných informací a dále se sestavováním rozpočtů (a střednědobých
výhledů). Lze předpokládat, že tyto náklady budou v prvním roce výrazně vyšší.
V návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je veřejným institucím uložena
povinnost sestavovat návrh rozpočtu na rok a střednědobý výhled rozpočtu na dva další roky.
Předkládaný návrh respektuje stávající praxi v oblasti finančního plánování na úrovni jednotlivých
druhů veřejných institucí, přičemž se snaží prosadit alespoň minimální stupeň její harmonizace a
koordinace. U některých veřejných institucí (např. příspěvkových organizací zřizovaných územními
samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obci) tento požadavek vyvolá dodatečné náklady, které však
budou záviset na přístupu zvoleném konkrétním subjektem. Dále také lze připustit, že např. u
mzdových nákladů (vyvolaných zvýšením počtu pracovníků) nemusí dojít ke skutečnému zvýšení, pokud
veřejné instituce zajistí tyto činnosti současnými pracovníky. Využití současného stavu pracovníků
se může ukázat jako problematické u malých příspěvkových organizací, zde však lze předpokládat
zejména v metodické oblasti podporu ze strany jejich zřizovatelů. Hlavní podíl na jednorázových
nákladech vyvolaných novou úpravou bude souviset s přizpůsobením či pořízením nového softwaru, a to
jak na straně ministerstva financí, tak i vybraných veřejných institucí. Dále lze zejména v prvním
roce po zavedení nových povinností předpokládat nárůst nákladů v oblasti získávání odpovídajících
znalostí (školení apod.), příp. pořízení technického nebo jiného vybavení.
Další výdaje ze státního rozpočtu a dalších veřejných institucí na realizaci tohoto zákona
budou záviset zejména na rozsahu požadavku naplňování datových požadavků na jednotlivé subjekty.
Některé údaje zveřejňované dle § 6 jsou zajišťovány prostřednictvím tzv. Pomocného analytického
přehledu a budou dále získávány z údajů předávaných pro sestavení účetních výkazů za Českou
republiku a za dílčí konsolidační celky státu.
Na straně ministerstva financí lze počítat s dodatečnými náklady