Důvodová zpráva k zákonu č. 259/2017 Sb., změna zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a dalších zákonů

Vláda ČR; Poslanecká sněmovna PČR Vydáno:
Důvodová zpráva k zákonu č. 259/2017 Sb., změna zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a dalších zákonů
Mgr.
Bohuslav
Sobotka
Předseda vlády
Mgr.
Michaela
Marksová
Ministryně práce a sociálních věcí
Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Základním cílem navržené úpravy je zjednodušit systém placení pojistných sociálních odvodů, a to zejména placení pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění včetně záloh na toto pojistné u osob samostatně výdělečně činných (dále jen "OSVČ"). Návrh úpravy vychází především z praktických zkušeností České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení s prováděním nemocenského a důchodového pojištění OSVČ i z připomínek a návrhů jednotlivých OSVČ. Navržené změny nepředstavují zásadní věcné změny, jsou převážně provozně-technického charakteru a jsou zpracovány tak, aby byl minimalizován negativní dopad některých stávajících ustanovení na OSVČ.
Podle současné úpravy v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pojistném") záloha na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění musí být placeny za každý kalendářní měsíc a jsou splatné v období od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o nemocenském pojištění") zaniká OSVČ účast na nemocenském pojištění, pokud nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, posledním dnem měsíce, za který bylo pojistné zaplaceno. Účelem návrhu je změnit splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) a pojistného na nemocenské pojištění tak, aby tato splatnost byla v měsíci, za který se platí (tj. v aktuálním měsíci). Vedle nově upravené splatnosti pojistného na nemocenské pojištění a záloh na pojistné na důchodové pojištění bude OSVČ umožněno zaplatit pojistné na nemocenské pojištění, tak jako dosud, tj. i za předchozí kalendářní měsíc, aniž by došlo k jeho zániku, a obdobně bude toto umožněno též u záloh na pojistné na důchodové pojištění, aniž by vzniklo penále.
Dále se navrhují změny převážně technického charakteru přínosné pro OSVČ, například:
-
umožnit OSVČ, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, na základě její žádosti prominutí placení záloh na důchodové pojištění,
-
tolerovat nepatrné zpoždění při platbě zálohy na pojistné na důchodové pojištění, tj. penále se nebude platit v případě, kdy záloha bude zaplacena do konce měsíce následujícího po měsíci, za který se platí,
-
zrušit omezení pro určování maximální výše měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění,
-
zrušení povinnosti OSVČ oznamovat okresní správě sociálního zabezpečení placení záloh na důchodové pojištění do budoucna,
-
zjednodušení úpravy vracení přeplatku na pojistném na nemocenské pojištění a zjednodušení a zpřehlednění placení záloh na pojistné na důchodové pojištění,
-
zavedení obdobné úpravy jako u OSVČ též pro dobrovolné nemocenské pojištění zahraničních zaměstnanců.
Změny navrhované v zákoně o nemocenském pojištění promítají do oblasti nemocenského pojištění změny navrhované u OSVČ v zákoně o pojistném, dále reagují na změny jiných právních předpisů a rovněž odrážejí zhodnocení praktických zkušeností při provádění tohoto zákona. Za dobu provádění zákona o nemocenském pojištění se ukázala potřeba tento zákon v některých směrech zpřesnit, doplnit a zjednodušit tam, kde se právní úprava ukázala být překonanou. Navrhovaná úprava rovněž reaguje i na některé změny v jiných oblastech, např. v oblasti státní služby. Změny se navrhují zejména v následujících oblastech nemocenského pojištění:
-
zpřesnění okruhu nemocensky (a důchodově) pojištěných zaměstnanců,
-
úprava podmínek účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění v případě navazujících zaměstnání stejného druhu,
-
úprava podmínek na dávku nemocenského pojištění u zaměstnání malého rozsahu a z dohody o provedení práce zavedením čekací doby,
-
úprava rozhodného období v některých případech,
-
zavedení povinností a oprávnění porodní asistentky v souvislosti s žádostí o peněžitou pomoc v mateřství reagující na společenský vývoj a preference některých matek,
-
úprava podmínek při vyplácení nemocenského ve sporných případech.
Změny navrhované v zákoně o nemocenském pojištění, které se týkají OSVČ, se promítají i do zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o důchodovém pojištění") a do zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"). Dále se v těchto zákonech navrhují drobné a legislativně technické dílčí změny, které reagují na praktické zkušenosti z provádění důchodového pojištění, jejichž cílem je zpřesnit a zjednodušit současnou právní úpravu a zvýšit i její srozumitelnost.
V zákoně o pojistném se provádějí dále ještě určité úpravy týkající se placení penále, které upřesňují období, kdy se penále neplatí. Podle současné úpravy v zákoně o pojistném (§ 20 odst. 5) se v insolvenčním řízení neplatí penále za neodvedené pojistné na sociální zabezpečení (dále jen "penále") v době od nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce pojistného nebo od schválení reorganizačního plánu, do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, nebo kterým reorganizace končí. Penále se rovněž neplatí za dobu od právní moci usnesení soudu, kterým byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurs po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Účelem návrhu je zejména se zřetelem na zkušenosti s aplikací tohoto ustanovení posunout začátek období neplacení penále na termín zahájení insolvenčního řízení, avšak jen v případech, kdy insolvenční návrh nebyl zamítnut, odmítnut nebo bylo insolvenční řízení zastaveno podle § 142 insolvenčního zákona, a současně zahrnout mezi způsoby řešení úpadku plátce pojistného rovněž oddlužení. Návrh také umožňuje nevyžadovat placení penále u pohledávek, které již byly promlčeny, z důvodu, že plátce pojistného má možnost uplatnit k těmto pohledávkám námitku promlčení.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu tohoto zákona je uvedena v samostatné části a obsahuje podrobné zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nejsou návrhem zákona dotčeny.
Judikatura
soudních orgánů EU se navrhovaných změn nedotýká.
Pokud jde o předpisy Evropské unie, předloženého návrhu zákona se v širších souvislostech dotýká směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, se kterou není navrhovaná úprava v rozporu (od 25. května 2018 bude tato směrnice nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/579 ze dne 27. dubna 2016). Navrhovaná opatření jsou technického charakteru a nejsou v rozporu ani s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a s prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09.
D. Vliv na otázku ochrany soukromí a osobních údajů
Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. Jedná se o změny technického charakteru a okruh sledovaných a evidovaných údajů u OSVČ a dlužníků v insolvenčním řízení se nemění, tj. bude totožný s okruhem údajů evidovaných pro účely důchodového a nemocenského pojištění již v současnosti, kdy je zajištěna standardní ochrana údajů získaných v souvislosti s prováděním pojištění v souladu s principy ochrany osobních údajů.
E. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh právní úpravy s sebou nepřináší žádná korupční rizika.
F. Zhodnocení dopadu návrhu ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen
Současná právní úprava obsažená v zákoně o pojistném, v zákoně o nemocenském pojištění a v

Související dokumenty

Zákony

221/1999 Sb., o vojácích z povolání
361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
500/2004 Sb., správní řád
133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů ( zákon o evidenci obyvatel )
234/2014 Sb., o státní službě
435/2004 Sb., o zaměstnanosti
367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability
362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
108/2006 Sb., o sociálních službách
329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů
2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
99/1963 Sb., občanský soudní řád
89/2012 Sb., občanský zákoník
137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě)
513/1991 Sb., obchodní zákoník
344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

Nařízení vlády

595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)

Vyhlášky

55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků