Důvodová zpráva k zákonu č. 122/2008 Sb., změna trestního zákona a zákona o správě daní a poplatků

Vláda ČR Vydáno:
O b e c n á č á s t
Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného vztahu k rovnosti mužů a žen, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení její nezbytnosti jako celku
Platný právní stav
Korupce
Podle stávající právní úpravy jsou trestné činy postihující korupci obsaženy zejména v hlavě třetí (Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele), oddílu třetím (Úplatkářství).
V ustanoveních § 161 až 162 trestní zákon upravuje trestnost přijímání úplatku, podplácení a nepřímého úplatkářství.
V § 162a odst. 2 tr. zák. je pro účely postihu úplatkářství obsažena velmi široká definice úplatku, podle níž se úplatkem rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, kterého se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Předmětná definice byla do trestního zákona doplněna novelou provedenou zákonem č. 96/1999 Sb. na základě dlouhodobě ustálené judikatury v této oblasti.
Pojem veřejného činitele je pro účely trestního zákona vymezen v § 89 odst. 9 tr. zák. Pro oblast postihování korupce je definice veřejného činitele rozšířena v § 162a odst. 2 tr. zák. tak, aby zahrnovala i zahraničního veřejného činitele ve smyslu Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (Paříž, dne 17. prosince 1997). Předmětná definice zároveň pokrývá požadavky vyplývající z Trestněprávní úmluvy o korupci (vyhlášené pod č. 70/2002 Sb.).
V § 162a odst. 3 tr. zák. se promítá plnění protikorupčních úkolů stanovených v rámcovém rozhodnutí Rady 568/2003/SVV o potírání korupce v soukromém sektoru a příslušná ustanovení (článek 7 a 8) Trestněprávní úmluvy o korupci, takže toto ustanovení umožňuje postihovat do určité míry též korupční jednání v soukromoprávních obchodních vztazích.
Praní špinavých peněz
Skutkové podstaty umožňující postihnout praní špinavých peněz jsou obsaženy zejména v § 251 až 252a tr. zák. Jedná se o skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 252a), část jednání pojímaná jako praní špinavých peněz mezinárodními dokumenty je pokryta rovněž trestným činem podílnictví podle § 251 tr. zák. a trestným činem nadržování podle § 166 tr. zák.
Skutková podstata trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti postihuje jednání, kterým se pachatel snaží vzbudit zdání, že výtěžek z trestné činnosti je legálně nabytým příjmem. Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti spáchá ten, kdo zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiného majetkového prospěchu získaného trestnou činností, s cílem vzbudit zdání, že taková věc nebo prospěch byly nabyty v souladu se zákonem, nebo kdo jinému spáchání takového činu umožní. Za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti lze samostatně uložit trest odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest, popřípadě vedle těchto trestů za podmínek stanovených v ustanoveních upravujících tyto tresty (§ 31 až 57a tr. zák.) i další tresty, např. zákaz činnosti nebo propadnutí věci aj. Při naplnění okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby může být pachatel potrestán trestem odnětí svobody až na 8 let nebo trestem propadnutí majetku.
Podle skutkové podstaty trestného činu podílnictví v úmyslné formě podle § 251 tr. zák. je trestný ten, kdo ukryje, na sebe nebo jiného převede anebo užívá věc, která byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za ni bylo opatřeno. Za úmyslnou formu podílnictví lze samostatně uložit trest odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest, popřípadě vedle těchto trestů za podmínek stanovených v ustanoveních upravujících tyto tresty i další tresty, např. zákaz činnosti nebo propadnutí věci aj.
Přísnější tresty lze uložit v závislosti na výši získaného prospěchu.
Část jednání klasifikovaného v mezinárodních dokumentech jako praní špinavých peněz lze postihovat i jako trestný čin nadržování podle § 166 tr. zák., podle něhož je trestný ten, kdo pachateli trestného činu pomáhá v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření nebo jejich výkonu. Za tento trestný čin lze samostatně uložit trest odnětí svobody až na 3 roky, pomáhá-li však tato osoba pachateli trestného činu, na který trestní zákon stanoví trest mírnější, bude potrestána tímto mírnějším trestem.Vedle tohoto trestu lze uložit také ostatní tresty za podmínek stanovených v ustanoveních upravujících tyto