Důvodová zpráva k zákonu č. 189/2021 Sb., změna zákona o volbách do Parlamentu České
republiky
Ing.
Andrej
Babiš,
Předseda vlády
Jan
Hamáček,
1. místopředseda vlády a ministr vnitra
VARIANTA I 14 volebních krajů
OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k
zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Volby do Poslanecké sněmovny jsou upraveny v
Ústavě (hlava druhá) a v zákoně č.
247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen
„volební zákon“).
Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a
přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení
(čl. 18 odst. 1 Ústavy).
Dne 10. února 2021 byl ve Sbírce zákonů pod č.
49/2021 Sb. publikován derogační nález Ústavního soudu
(dále jen „ÚS“) ve věci Pl. ÚS 44/17, kterým ÚS
vyhověl návrhu skupiny senátorů podanému po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 a zrušil část
napadených ustanovení volebního zákona.
Rozhodnutí ÚS o zrušení některých ustanovení
volebního zákona se stalo vykonatelné publikací nálezu
ve Sbírce zákonů.
ÚS zrušil tato ustanovení:
-
§ 48 - způsob určení počtu poslanců volených ve volebních krajích
-
§ 49 odst. 1 písm. b) až d) a § 49 odst. 3 písm. b) až d) - načítací
klauzule
pro
koalice
-
§ 49 odst. 4 - přidělování mandátů volebním stranám v rámci volebních
krajů
-
§ 50 odst. 1 až 3 - způsob přepočtu hlasů odevzdaných pro volební strany na mandáty
pomocí d´Hondtova dělitele na úrovni volebních krajů
-
§ 51 - řešení některých situací, které vycházejí ze způsobu přepočtu hlasů na
mandáty.
ÚS uvedl, že i když stávající členění území na různě velké volební kraje není samo o sobě
neústavní, spolu s dalšími prvky volebního systému porušuje principy rovnosti hlasů a rovnosti šancí
kandidujících politických stran, což neústavní je.
Volební kraje, kterými jsou vyšší územní samosprávné celky
(§ 26 volebního zákona), však ÚS nezrušil. Za
dostačující považoval zrušení metody přepočtu hlasů na mandáty, což podle něj umožní zákonodárci
přijmout novou systémovou nápravu volebního systému i bez toho, aby se změnil počet nebo struktura
volebních krajů.
Zrušení jednotlivých ustanovení, která upravují techniku přepočtu hlasů na mandáty, ale
podle ÚS neznamená, že jsou pro zákonodárce zapovězena a nelze je použít v rámci jiného - ústavně
konformního - řešení.
V rozporu s Ústavou shledal ÚS i stanovení
aditivních uzavíracích klauzulí pro
koalice
v jejich současné výši (10 % - 15 % - 20 %) s tím, že
tato umělá regulace koalic neplní svůj smysl, může zkreslovat legitimitu volebního výsledku, a proto
je nepřiměřená a nedůsledná.Ve vztahu k rovnosti mužů a žen lze současnou právní úpravu považovat za
neutrální.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení
ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Předložený návrh přináší v reakci na výše popsaný nález ÚS nové řešení, jak by ve volbách
do Poslanecké sněmovny měly být hlasy odevzdané voliči přepočítány na mandáty jednotlivých volebních
stran.
Popis řešení volebních krajů a volební formule
ÚS uvedl, že nemůže dávat podrobné pokyny zákonodárci, jak poměrnost volebního systému
vyřešit. Poskytl však ve svém vyjádření určitá vodítka:
-
Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech podle
svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně, aby tento volební zisk byl
promítnut do přidělování mandátů v rámci krajských kandidátek takové volební strany.
-
Možný je i návrat k systému volebních kvót s více skrutinii.
-
Přípustný je i jiný způsob při zachování přibližně stejné váhy hlasu voliče a
rovnosti šancí kandidujících stran. Poměrnost zastoupení je třeba vždy měřit podle výsledku voleb do
Poslanecké sněmovny jako celku. Dosažení poměrnosti pouze v rovině volebního kraje je v rozporu s
Ústavou.
V předkládaném návrhu je zachováno 14 volebních krajů, kterými jsou vyšší územní
samosprávné celky. To umožní zachovat současnou