Novinky v účetnictví v roce 2022

Vydáno: 29 minut čtení

Novinky v účetnictví mohou nastat změnou koncepce účetního systému, změnou účetních metod, v případě úzké vazby účetnictví a daní změnami v daňových předpisech a podle typu účetních jednotek v závislosti na změnách ve věcně právních předpisech. Občas se lze setkat s atypickou hospodářskou operací, kterou je potřeba vykázat v účetnictví. Článek se zaměřuje na některé změny účetních metod, vzhledem k trvající pandemii covid-19 na going concern a s tím související procesy a v závěru na změny v možnosti zveřejňování účetních závěrek obchodních korporací.

Novinky v účetnictví v roce 2022
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.
 
Změny účetních metod
K zachycení předmětu účetnictví se používají účetní metody, při kterých se aplikují metodické prvky. Aby byly informace v rámci řady účetních období určitého subjektu srovnatelné a jejich vypovídací schopnost byla spolehlivá, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále také jen „“), omezuje možnost neodůvodněných změn účetních metod mezi účetními obdobími. Pokud k nim dojde, je nezbytné, aby účetní jednotka odůvodnila tyto změny v příloze v účetní závěrce a také vyčíslila dopady na výsledek hospodaření.
Stálost účetních metod požaduje § 7 ZÚ. Podrobné vymezení účetních metod je v prováděcích vyhláškách. Detailní aplikace účetních metod a návazně účetních postupů zpracuje účetní jednotka ve vnitřních předpisech, kdy může využít i české účetní standardy, nepoužívá-li mezinárodní účetní standardy.
Při startování roku 2022 každá účetní jednotka, která používá jako účetní období kalendářní rok, by již měla mít v této době k dispozici novely vnitřních předpisů, které si vyžádaly buď změny právních předpisů, anebo snaha o zkvalitnění těchto nezbytných součástí vnitřního kontrolního systému.
 
Limity dlouhodobého majetku
V rámci dlouhodobého hmotného majetku je několik skupin, kdy pro vykázání konkrétního dlouhodobého majetku ve stálých aktivech je podmínka daná významností, tj.
limitem ocenění,
od kterého se majetek stává dlouhodobým hmotným majetkem. Samozřejmostí je, že se tento majetek nespotřebovává jednorázově, ale postupně se opotřebovává minimálně 13 měsíců. V rámci dlouhodobého hmotného majetku se jedná o:
hmotné movité věci a jejich soubory,
pěstitelské celky trvalých porostů,
dospělá zvířata a jejich skupiny,
technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku.
V rámci dlouhodobého nehmotného majetku je podmínkou
limit ocenění
podstatný pro následující položky:
výsledky vývoje,
software,
ocenitelná práva,
technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku.
Při přípravě vnitřních směrnic, případně již při inventarizaci, která je podmínkou průkaznosti účetní závěrky, je důležitým úkolem účetní jednotky ověřit správné ocenění majetku. V rámci těchto prací je vhodné posoudit i limit ocenění, od kterého se výše uvedené majetkové položky zařazují mezi stálá aktiva. Delší dobu se touto otázkou účetní jednotky příliš nezabývaly.
Zákon č. 609/2020 Sb. novelizující řadu zákonů s účinností od 1. 1. 2021, ale také zpětně pro rok 2020, a to v oblasti daňových ustanovení, upravil limit v rámci zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále také jen „ZDP“), od 80 000 Kč pro hmotný majetek. Nehmotný majetek, původně upravený v § 32a ZDP je zrušením tohoto paragrafu ponechán na regulaci pomocí účetních předpisů.
Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví pro podnikatele ponechává limit výše uvedených položek na účetní jednotce. Otázkou je, pokud „daňový balíček“ změnil limit pro dlouhodobý (hmotný) majetek, zda má tento limit převzít účetní jednotka, či ponechat původní limit. Autorka se této problematice věnovala v roce 2021 v článku Majetek spoutaný limity a zásahy státu do majetkové situace podniků, publikovaném v Účetnictví v praxi č. 3/2021 (str. 35–40).
Tabulka č. 1: Porovnání růstu limitu hmotného majetku s tempem růstu inflace v ČR
Rok
Hmotný majetek
Nárůst
Roční inflace
Nárůst
1993
nad 10 000 Kč
28,8 %
1994
nad 10 000 Kč
10,0 %
1995
nad 10 000 Kč
9,1 %
1996
nad 20 000 Kč
200 %
8,8 %
56,7 %
1997
nad 20 000 Kč
8,5 %
1998
nad 20 000 Kč
10,7 %
1999
nad 20 000 Kč
2,1 %
2000
nad 40 000 Kč
200 %
3,9 %
34,0 %
2001
nad 40 000 Kč
4,7 %
2002
nad 40 000 Kč
1,8 %
2003
nad 40 000 Kč
0,1 %
2004
nad 40 000 Kč
2,8 %
2005
nad 40 000 Kč
1,9 %
2006
nad 40 000 Kč
2,5 %
2007
nad 40 000 Kč
2,8 %
2008
nad 40 000 Kč
6,3 %
2009
nad 40 000 Kč
1,0 %
2010
nad 40 000 Kč
1,5 %
2011
nad 40 000 Kč
1,9 %
2012
nad 40 000 Kč
3,3 %
2013
nad 40 000 Kč
1,4 %
2014
nad 40 000 Kč
0,4 %
2015
nad 40 000 Kč
0,3 %
2016
nad 40 000 Kč
0,7 %
2017
nad 40 000 Kč
2,5 %
2018
nad 40 000 Kč
2,1 %
2019
nad 40 000 Kč
2,8 %
2020
nad 40 000 Kč
3,2 %
47,9 %
2021*/
nad 80 000 Kč
200 %
6,6 %
*/ možnost uplatnit limit zpět
Zdroj: vlastní zpracování
 
Změna limitu v účetnictví
Pokud účetní jednotka na základě analýzy struktury svého majetku, jeho cenové hladiny, vývoje cen majetku v čase, bilanční sumy, těsnosti závislosti růstu cen majetkových skupin využívaných účetní jednotkou a inflace, ale také efektivnosti (porovnání výstupů – výnosů a vstupů – nákladů včetně odpisů) vyhodnotila, že po 22 letech změní limit pro dlouhodobý majetek, zapracuje tuto úpravu do vnitřních předpisů. V souvislosti se změnou vymezení dlouhodobého majetku je nutné také metodicky řešit dosavadní vymezení dlouhodobého majetku a způsob řešení srovnatelnosti vykazovaných informací v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty mezi účetními obdobími.
Daňový balíček (zákon č. 609/2020 Sb.) byl podle údaje uvedeného na titulní stránce částky č. 246 Sbírky zákonů „rozeslán“ 31. 12. 2020. Dlouholetá praxe však je taková, že s tímto datem vycházejí Sbírky zákonů ještě v době prvního měsíce následujícího roku. Reálně tedy v době, kdy by už mělo být zahájeno nové účetní období, a tím i hotové a účinné vnitřní směrnice účetní jednotky. Je tedy otázkou, zda účetní jednotka řešila případné zvýšení limitů dlouhodobého majetku k 1. 1. 2021, nebo až k 1. 1. 2022.
 
Srovnatelnost identifikace stálých aktiv a jejich účetní odpisování
V podstatě je na účetní jednotce, jakým způsobem přistoupí v případě zvýšení limitu dlouhodobého majetku k položkám v původním (historickém) ocenění.
1.
Rozsah a způsob vedení účetnictví včetně všech účetních písemností a záznamů týkajících se daného účetního období - zejména z hlediska správnosti, úplnosti a průkaznosti - se posuzuje podle ustanovení zákona o účetnictví, ve znění platném na počátku příslušného účetního období, není-li dále stanoveno jinak v přechodných ustanoveních. Zákon o účetnictví se věnuje změně účetních metod v již uvedeném § 7.
2.
Protože vyhláška pro podnikatele č. 500/2002 Sb. ponechává stanovení limitu ocenění vybraného dlouhodobého majetku na účetní jednotce, nelze využít přechodných ustanovení.
Majetek pořízený do 31. 12. 2020, případně 2021 lze nadále vést v dlouhodobém majetku, zavést analytické členění pro tyto položky s nižší vstupní cenou. Ponechat původní odpisový plán; nebo upravit odpisový plán (zrychlit odpisování).
Majetek pořízený do 31. 12. 2020, případně 2021 lze vyřadit z dlouhodobého majetku, nebo ho ponechat ve stálých aktivech jako drobný dlouhodobý majetek. Ponechat původní odpisový plán; nebo upravit odpisový plán (zrychlit odpisování).
Majetek pořízený do 31. 12. 2020, případně 2021 lze převést do zásob a jednorázově odepsat (spotřeba).
V každém případě je nezbytné, jedná-li se o významnou úhrnnou částku ve srovnání s bilanční sumou, ve srovnání s dopadem na účetní výsledek hospodaření, zvážit výběr varianty dalšího postupu v účetnictví. Zohlednění vysoké inflace vykázané za rok 2021 (6,6 %) je posun v limitu hodnoty dlouhodobého majetku zásadním způsobem podložen.
V této souvislosti je vhodné upozornit na možnost
alternativní metody oceňování dlouhodobých aktiv, kterou dává směrnice 2013/34/EU v čl. 7 odst. 1
. Podle ustanovení čl. 6 odst. 1. písm. i) se uvádí, že položky zachycené v účetní závěrce se oceňují v pořizovacích cenách či výrobních nákladech, avšak členské státy mohou všem podnikům nebo kterýmkoli druhům podniků povolit nebo od nich vyžadovat oceňování dlouhodobých aktiv v přeceněných hodnotách. Pokud tak stanoví vnitrostátní právo, vymezí současně jeho obsah, limity a pravidla používání. Vzniklý rozdíl mezi oceněním dlouhodobého majetku v pořizovací ceně nebo ve vlastních nákladech se v rozvaze vykáže ve fondu z přecenění v rámci vlastního kapitálu. Fond z přecenění může být kdykoli zcela nebo částečně kapitalizován.
Směrnice EU také v rámci alternativní metody oceňování dlouhodobých aktiv určuje možnost stanovení pravidel členským státem pro snížení fondu z přecenění (vykázání převedené částky jako náklady), nebo pokud odrážejí zvýšení hodnoty, které již bylo skutečně realizováno. Žádná část fondu z přecenění nesmí být přímo ani nepřímo rozdělena, pokud nepředstavuje skutečně realizované zvýšení hodnoty. Až na uvedenou výjimku nelze fond z přecenění snižovat.
Následně se aplikují
daňové odpisy
podle zákona o daních z příjmů. Ty nabízejí buď rovnoměrné (§ 31), nebo zrychlené (§ 32) odpisování, dále pak mimořádné odpisy (§ 30a), odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření (§ 30b), odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu (§30c), časové odpisy (§ 30 odst. 4 až 6). Rozejde-li se limit u dlouhodobého hmotného majetku v účetnictví a daních, anebo pokud se jedná o odpisování dlouhodobého nehmotného majetku, ve smyslu § 24 odst. 2 písm. v) daně ctí účetní odpisy jako náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
 
Správně a efektivně vedené účetnictví
Při případné aktualizaci účetních metod pro nové účetní období je nezbytné vzít v úvahu předchozí rozvoj nebo útlum účetní jednotky, optimalizovat způsob finančního řízení a v návaznosti na to rozhodnout, zda je potřeba probíhající účetní procesy optimalizovat, například decentralizovat tyto procesy, zavést nebo upravit blíže manažerskému účetnictví, anebo naopak centralizovat zejména účetní výkaznictví.
Z tohoto důvodu je potřeba přizpůsobit
oběh účetních dokladů
a dalších záznamů a zejména vzít v úvahu
rozvoj digitalizace účetních procesů
. Účetní jednotky dnes již běžně přijímají faktury od svých obchodních partnerů v elektronické podobě, ale také je samy odesílají, podpisové záznamy osob odpovědných za účetní případ a za jeho zaúčtování se připojuje též v technické podobě. Je celkem běžné, že účetnictví je vedeno distančně. Zásadní otázkou je ochrana přístupu do účetního nebo ERP systému. Běžně střední a velké organizace mají řízení procesů v jednom systému, to znamená, že mají digitalizované a vzájemně propojené procesy účetnictví, daně, mzdy, personalistiku, skladové hospodářství, řízení výroby, logistiku, servis a péči o zákazníky.
Pokud si budete rozšiřovat účetní systém, snažte se, aby byl kompatibilní s dalšími procesy finančního řízení. Pokud poskládáte dohromady dílčí části od různých dodavatelů, vězte, že celkový efekt bude nejen dražší, ale hlavně komplikovanější a méně spolehlivý.
Výstupem bude vnitřní účetní směrnice určující
proces vedení účetnictví
na aktuální účetní období.
 
Další možnost stravování zaměstnanců
Stravování zaměstnanců
je jedním z nároků, které je povinen zaměstnavatel poskytnout svým zaměstnancům. Tuto skutečnost upravuje § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování, zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.
Zákon č. 609/2020 Sb. přinesl pro zaměstnavatele a zaměstnance novou možnost –
stravenkový paušál
. Tato možnost je od řady zaměstnanců vítanou skutečností, zvláště tam, kde nemá podnik vlastní stravování. Stravovat se v restauracích a jiných veřejných stravovacích zařízeních je v současnosti poměrně komplikované a nestabilní. Peněžitý příspěvek na stravování, který se posuzuje jako příjem ze závislé činnosti
od daně osvobozený
, je upraven s účinností od 1. 1. 2021 v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
Podle zmíněného ustanovení zákona o daních z příjmů je příjmem od daně osvobozeným hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Uvedené ustanovení zákona o daních z příjmů definuje jako příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance hodnotu stravování formou nepeněžního plnění bez stanoveného maximálního limitu.
V případě peněžitého příspěvku
se však jedná o příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance do limitu 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin
za jednu směnu podle
zákoníku práce, což představuje pro rok 2022 částku
82,60 Kč
. Velmi komplikovaná konstrukce (ve stravování celkově, ať již se jedná o stravenky, stravné, nebo stravenkový paušál) vychází z horní hranice stravného u těch zaměstnanců, kteří mají
plat
. U podnikatelů je však limit stanoven vymezením minimální výše, která činí u této skupiny zaměstnanců 99 Kč, přičemž je na zaměstnavateli, jaké bude maximum.
Od 1. dne účetního období zaměstnavatel upraví způsob stravování vnitřním předpisem, uvede formy zajištění stravování a délku pracovní směny. Stejně jako u stravenek je podmínkou pro daňovou uznatelnost poskytnutého příspěvku na stravování
odpracování alespoň 3 hodin za směnu
. Pokud zaměstnanci vznikne
nárok na stravné v rámci služební cesty
, pak
nemá nárok
na stravenku ani na stravenkový paušál, ledaže by služební cesta byla kratší než pracovní směna.
Pokud má zaměstnavatel
ve vnitřním předpise
či
kolektivní smlouvě
sjednané benefity i pro zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce či o pracovní činnosti nebo jsou benefity
sjednané přímo v dohodě
, pak lze za podmínek jako u pracovního poměru těmto pracovníkům poskytnout mimo jiné i stravenkový paušál.
Srážkám ze mzdy podléhá pouze mzda a také příjmy, které nahrazují mzdu jako odměnu za práci nebo které jsou poskytovány vedle mzdy a jsou zároveň vyjmenovány v § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
Stravenkový paušál není mzda
a zároveň
není uveden
ani v § 299, proto
nemůže být předmětem soudního výkonu rozhodnutí ani
exekuce
. (To se však týká pouze stravenkového paušálu do „limitu“ 82,60 Kč za odpracovanou směnu. Nad limit se stává součástí mzdy, a podléhá tedy i exekučním či insolvenčním srážkám).
Poznámka:
Pokud by bylo zaměstnavatelem poskytnuto zaměstnanci v rámci peněžního příspěvku na stravování více nebo by byl peněžitý příspěvek na stravování poskytnut ve dnech, ve kterých by na příspěvek neměl nárok, musely by být tyto částky stravenkového paušálu zaměstnanci zdaněny, včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění.
Tabulka č. 2: Mzdový lístek zaměstnance
Číslo
Jméno
Rodné číslo
Kategorie
Měsíc/rok
Fond pracovní doby
22,00 dnů
176,00 hod
průměr náhrady
352,30 Kč
Odpracováno v měsíci
22,00 dnů
176,00 hod
Měsíční tarif
62 000 Kč
176,00 hod
měsíční mzda
62 000 Kč +
Zbývá dovolené
25,00 dnů
200,00 hod
hrubá mzda
62 000 Kč =
Zdravotní pojištění
4,5 % z
62 000 Kč
111 VZP
2 790 Kč -
Sociální pojištění
6,5 % z
62 000 Kč
PSSZ
4 030 Kč -
Pojistné zaměstnavatel
20 956 Kč
základ daně
62 000 Kč
Zaokrouhl. základ daně
62 000 Kč
záloha na daň
9 300 Kč -
čistá mzda
45 880 Kč =
Stravenkový paušál
1 804 Kč
paušál
1 804 Kč +
Číslo bankovního účtu
Xxxxxxx/0800
dobírka
47 684 Kč =
 
Úschova, archivace a spisová služba
S digitalizací také úzce souvisí
úschova účetních záznamů, archivnictví a spisová služba
. Změny jsou patrné v zákoně č. 499/2009 Sb., o archivnictví a spisové službě (dále jen „zákon o archivnictví a spisové službě“). Ministerstvo vnitra stanoví a zveřejňuje ve věstníku ministerstva postup atestačního střediska pro elektronické systémy spisové služby při provádění atestace elektronického systému spisové služby, podmínky provádění atestace a výši úplaty za provedení atestace. Také vede seznam atestačních středisek a seznam platných atestů elektronického systému spisové služby.
Veřejnoprávní původci
– to jsou samozřejmě vybrané účetní jednotky, ale také vysoké školy, zdravotní pojišťovny a právnické osoby zřízené zákonem vykonávající spisovou službu v elektronické podobě v
elektronických systémech spisové služby
. Jen ve zvláštních případech si vystačí se spisovou službou v listinné podobě. Lze použít jen elektronické systémy spisové služby stanovené zákonem, vyhláškou a národním standardem, u kterých je splnění požadavků právních předpisů potvrzeno
atestem
.
Ustanovení § 69b až 69d zákona o archivnictví a spisové službě určují provádění atestace atestačním střediskem. Atest platí 2 roky ode dne jeho vydání, přičemž lhůtu lze zkrátit, nastanou-li zákonné podmínky. Zákonodárce v § 69e přímo
zakazuje
nabízet nebo dodávat veřejnoprávním původcům elektronický systém spisové služby, který nesplňuje požadavky zákona o archivnictví a spisové službě, vyhlášky a národního standardu a u kterého není splnění těchto požadavků potvrzeno atestem. Pokud právnická nebo fyzická osoba přestoupí tento zákaz, lze podle § 74 odst. 11 a 12 za tento přestupek uložit pokutu 1 000 000 Kč.
Kolik máme času na to, aby veřejnoprávní původci splnili nové úkoly v rámci digitalizace?
Organizační složky státu, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, státní příspěvkové organizace a státní podniky mají termín od 1. 2. 2022 do 31. 12. 2023.
Organizační složky územních samosprávních celků, právnické osoby zřízené nebo založené územními samosprávnými celky, vysoké školy, školy a školská zařízení (s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování), zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce a právnické osoby zřízené zákonem mají termín od 1. 2. 2022 do 31. 12. 2024.
 
Další trvání účetní jednotky
V době covidové, která trvá již od konce roku 2019 a významně se začala projevovat od roku 2020, je nezbytné průběžně sledovat cash flow účetní jednotky a nečekat až na povinnost udělat si roční přehled peněžních toků. Předlužení hrozí řadě subjektů, ať již z důvodů nemožnosti uplatnit se na trhu se svými výrobky, prodejem zboží nebo poskytováním služeb. Omezování vstupu zákazníků do provozoven, nedostatek náhradních dílů, materiálu, zásadní zdražování energií, vody, neustálý tlak na mzdy roztočily spirálu inflace do obrátek recese. Hrozí, že nás vrátí do devadesátých let.
Další trvání řady účetních jednotek je ohroženo, je nezbytné se zaměřit na naplnění going concernu.
 
Vyhodnotit hrozící úpadek nebo úpadek
Neúměrně drahé vstupy do podnikatelského procesu vedou účetní jednotky k potřebě získání úvěrů, a to za situace, kdy banky tyto produkty zásadním způsobem zdražují a budou více dbát na to, komu úvěr poskytnou.
Je na managementu, aby průběžně sledoval, zda mu hrozí úpadek, anebo se v něm dokonce nachází. Vyhodnocení situace podle § 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, buď dokáže vedení účetní jednotky udělat samo, anebo se obrátí na auditora nebo finančního analytika. Důležité je nezanedbat situaci, aby případný úpadek bylo možné ještě odvrátit nebo řešit reorganizací, nikoli nevratným konkurzem.
 
Aplikace účetních metod – tvorba rezerv
První účetní metodou, kterou je vhodné aplikovat, je tvorba rezerv na očekávané výdaje. Ty mohou být v souvislosti s propouštěním zaměstnanců, ale také s reorganizací účetních jednotek, restrukturalizací pohledávek, zajištěním budoucích rizik a ztát účetní jednotky.
Naopak účetní jednotky budou reagovat rušením rezerv typu rezerva na opravy, lze-li tuto činnost odložit na příhodnější dobu. Vysoký nárůst stavebních a jiných materiálů navyšuje ceny těchto služeb o desítky procent. Odložení oprav a zrušení rezerv se projeví nejen ve zlepšení výsledku hospodaření (účtování ve prospěch provozních nákladů), ale také v uvolnění požadované deponace peněžních prostředků (§ 7 odst. 4 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách). Samozřejmě v případě, že tvorba rezervy na opravy byla vytvářená na vrub daňových nákladů, její zrušení má daňový dopad.
 
Zpětné uplatnění daňové ztráty kladně ovlivnilo finanční situaci v roce 2021
Daňový balíček, který umožnil i zpětné uplatnění daňové ztráty, tak uvolnil peněžní prostředky ve prospěch účetní jednotky počínaje rokem 2021. Zda a v jakém rozsahu bude moci účetní jednotka využít takovýto polštář časového rozlišení daňových povinností, i nadále však závisí na realitě, že existuje kladná hodnota daňového základu, od kterého lze daňovou ztrátu ve smyslu § 34 ZDP odečíst.
Dotace
na náklady
Jedním ze zásahů vlády do obtížné situace účetních jednotek bylo vyhlášení
programu Antivirus
v různých variantách. Jednotlivé režimy se od sebe liší ve výši poskytnuté podpory, tedy procentu znatelných výdajů, kterými jsou náhrada mzdy vyplacené zaměstnanci a odpovídající výše zákonných odvodů, a to v závislosti na typu překážky v činnosti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu uvedlo, že k 10. 8. 2021 získalo z Antiviru podporu téměř 74 300 firem na výdělek či náhradu mzdy pro milion zaměstnanců. Výdaje dosáhly skoro 50,18 miliard korun. Jen pro srovnání v České republice je cca 500 000 obchodních korporací.
Účetní jednotky si musí zažádat u příslušného úřadu práce. Řada zaměstnavatelů již má podepsanou dohodu s úřadem práce, jiné mohou využít aplikace na webu MPSV. Po skončení kalendářního měsíce předkládá účetní jednotka vyúčtování mezd (nejlépe datovou schránkou), přičemž současně musí vyplatit náhrady mezd a povinné odvody.
Účtování o dotacích na náklady je ve prospěch výnosů. V okamžiku nezpochybnitelného nároku na dotaci účetní jednotka zaúčtuje pohledávku vůči poskytovateli
dotace
a dotaci zúčtuje ve prospěch účtové skupiny 34. Použití
dotace
se promítne snížením účtu účtové skupiny 34 ve prospěch provozních výnosů. Následuje zánik pohledávky (nebo její snížení) a příjem peněžních prostředků na bankovní účet. Postup účtování je na základě ČÚS č. 017, návodná je
interpretace
NÚR I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácená
dotace
.
V této souvislosti je ještě vhodné upozornit na souvztažnost osobních nákladů za prosinec 2021 a přijatých dotací v lednu 2022 účtovaných do provozních výnosů. Výnosy se vykazují v časové souvislosti, tzn. v roce 2021.
Stejné účetní postupy uplatní účetní jednotky v rámci programu na podporu provádění samoodběrových testů covid-19. Nakoupené a spotřebované testy budou zúčtovány na vrub účtové skupiny 50, využití služby zdravotnického nebo obdobného střediska na vrub účtu 518-Ostatní služby. Pohledávka za příslušnou zdravotní pojišťovnou se projeví v provozních výnosech (účtová skupina 64).
 
Kurzové rozdíly
Vysoká inflace, která ještě poroste, se odrazila v opatřeních České národní banky. Ta zvyšuje úrokové sazby. Ve srovnání bank ostatních států Evropské unie, ale i bank ze třetích zemí se odrazila v lednu 2022 posilováním kurzu koruny. Pro dovozce dobrá zpráva, exportérům tato situace komplikuje vývoz. Rostoucí kurzové ztráty negativně ovlivňují ekonomiku exportérů. Nelze čekat jen na regulace ze strany státu. Každá účetní jednotka se musí o sebe optimálně starat ve vazbě na měnu, kterou platí při nákupech a při vývozu. Vstupy a výstupy by měly při optimalizaci být ve stejné měně. Zároveň jsou na místě finanční deriváty, při kterých si účetní jednotka zajistí co možná nejvýhodnější kurz koruny české k zahraniční měně. Při uzavírání smluv s bankami nebo jinými finančními institucemi je na účetní jednotce, jaké podmínky si dojedná. Cílem by mělo být, aby finanční deriváty bylo možné považovat za zajišťovací, neboť nerealizované kurzové ztráty nebo zisky nejsou součástí výsledku hospodaření.
 
Zveřejňování v příloze v účetní závěrce
Příloha v účetní závěrce je důležitá pro porozumění účetní situace za dané období. Sestavuje se podle § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a následující paragrafy se použijí podle kategorie účetní jednotky. Protože se mají v příloze komentovat významné informace o podporách a kompenzacích, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem – § 39 odst. 1 písm. g), je vhodné
dotace
v příloze popsat. Situace je důležitá zejména v případě, kdy dochází k vykázání nároku na dotaci a přijetí peněz v různých účetních obdobích. Komentářem je třeba vyjádřit také případné nejistoty v obdržení
dotace
.
 
Práce z domova
Pokud tak rozhodne vláda nebo hygiena nebo zaměstnavatel, mohou někteří zaměstnanci pracovat z domova. Práci z domova nelze běžně nařídit. Ve smyslu zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout prostory pro výkon práce nebo s ním dohodnout jiné místo, kde bude práci vykonávat. Práci z domova lze zavést pouze dohodou se zaměstnancem, jinak se jedná ve smyslu zákoníku práce o některou z překážek v práci.
Protože se závislá práce vykonává na náklady zaměstnavatele, je vhodné, aby zaměstnanec doložil vzniklé skutečné náklady v souvislosti s prací z domova. V takovém případě se jedná o osvobozený příjem zaměstnance. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou (písemně) o
příspěvku
na pokrytí případných dodatečných nákladů spojených s výkonem práce z domova (paušál), podléhá tento příspěvek na straně zaměstnance jak zdanění, tak odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatel je schopen obhájit daňovou uznatelnost těchto nákladů.
V souvislosti s prací z domova je vhodné vnitřním předpisem řešit také pracovní dobu (dostupnost v určitém časovém rozmezí), poskytování příspěvku na stravování, BOZP a další záležitosti související s výkonem práce mimo pracoviště zaměstnavatele.
 
Zveřejňování účetní závěrky
Novela účetních předpisů rozšířila zákon o účetnictví o nový § 21b. Ten má zásadní dopad na zveřejňování účetních závěrek. Tento zvláštní způsob zveřejňování nastoluje postup u subjektů, které předávají výroční zprávu České národní bance. Ty předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím ČNB, takže splní svoji povinnost zveřejněním těchto účetních záznamů v okamžiku jejich předání ČNB.
Obchodní
korporace
mohou předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku
prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů.
Předají ji jako přílohu daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, formát určuje daňový řád. Ve Finančním zpravodaji č. 23/2021 vyšel 21. 6. 2021 pokyn GFŘ D-50, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy.
Generální finanční ředitelství v souladu s § 72 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a dalšími právními předpisy, které stanoví, že správce daně zveřejní formát a strukturu datové zprávy, tímto pokynem zveřejňuje formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím se vůči orgánům Finanční správy ČR jako správcům daně činí formulářová podání podle § 72 odst. 1 daňového řádu, jimiž se rozumí přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů (včetně žádosti o zrušení registrace) a daňové tvrzení (daňové přiznání, hlášení, vyúčtování, dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování),
včetně příloh
, které jsou jejich součástí, a dále i jiná podání, u nichž právní předpis stanoví povinnost datovou zprávu učinit ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (dále jen „předmětná podání“).
Je vhodné uvést i nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které bylo upraveno 18. 1. 2021 nařízením vlády č. 25/2021. To uvádí v § 18:
Listiny, které se zakládají do sbírky listin, jimiž se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku, se podávají pouze v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (přípona pdf) s textovou vrstvou nebo ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona XHTML). Podpis osoby, která listinu podepsala, lze na listině podané v elektronické podobě nahradit slovy „vlastní rukou“ nebo zkratkou ‚v. r.‘, které se uvedou u příjmení této osoby. V případě úředně ověřeného podpisu se dále uvede označení úřadu, pořadové číslo úředně ověřeného podpisu, datum úředního ověření a jméno osoby, která úřední ověření provedla.“

 

 

Získejte na 10 dní ZDARMA
přístup ke kompletnímu obsahu DAUČ Expert!

• Přístup ke všem článkům s příklady
• Sekce Otázky a odpovědi v plném znění
• Předpisy včetně porovnávání časových znění
• Komentáře, důvodové zprávy, judikatura
• Užitečné funkcionality pro urychlení vaší práce

 

Chci přístup ZDARMA