Úředně ověřený podpis v digitálním světě

Vydáno: 18 minut čtení

Elektronický podpis není v digitálním světě žádnou novinkou, obzvláště měřeno IT časem, kde je nutno dva roky považovat za jednu celou generaci, během níž dochází ke zdvojnásobení výkonu ve vztahu ke spotřebě.1) V České republice byl legislativně ukotven v zákonu č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který nabyl účinnosti již v roce 2000. Od té doby došlo k zásadním změnám legislativy jak evropské, tak i národní, o vývoji informačních technologií to platí bezpochyby také. Změnilo se nějak nazíraní na elektronický podpis z hlediska jeho použití ve veřejnoprávní nebo soukromoprávní oblasti? Jaké možnosti dnes skýtá a které oblasti jsou naopak problematické? Kde může nahradit zcela materiální podobu vlastnoručního podpisu a kde nikoli a jak je to v případě požadavku na úředně ověřený podpis? Těmito otázkami se budeme zabývat na následujících řádcích.

 

Úředně ověřený podpis v digitálním světě
MVDr.
Milan
Vodička,
daňový poradce, vedoucí Sekce IT KDP ČR, člen TTC Europe
 
1. Co si představit pod pojmem elektronický podpis?
Definici elektronického podpisu nalezneme v článku 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“), kde je definován jako
„data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“.
Toto široké pojetí elektronického podpisu zahrnuje např. i jméno a příjmení odesílatele uvedené v závěru elektronické pošty (emailu), ale také třeba číselný kód zadaný do webového formuláře anebo do dokumentu vložený obrázek, na kterém je naskenovaný vlastnoruční podpis ap. V českém zákonu č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „ZSDET“), který nahradil výše uvedený zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, je v § 7 pro tento podpis použit termín „jiný typ elektronického podpisu“ a je přípustný v případě úkonů
soukromoprávního
jednání, tedy úkonů, které nečiní stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem či založená státem nebo územním samosprávným celkem,2) resp. úkonů vůči těmto subjektům. V článcích a odborné literatuře je používán také termín „prostý elektronický podpis“. Za vyšší formy elektronického podpisu